-4.9 C
Czech
Pondělí 5. ledna 2026
EkonomikaSvětová banka zmrazila balíčky na pomoc Afghánistánu. Odmítá vykázání dívek ze středních...

Světová banka zmrazila balíčky na pomoc Afghánistánu. Odmítá vykázání dívek ze středních škol

Dívky v Afghánistánu nebudou moci nadále navštěvovat střední školy. Minulý týden to veřejně oznámil Talibán. Mezinárodní komunita však jeho krok tvrdě kritizovala. Světová banka se proto ve středu rozhodla pozastavit čtyři projekty na pomoc Afghánistánu v hodnotě 600 milionů dolarů. Informoval o tom server BBC a CNN.

Afghánistán neobdrží finanční pomoc přislíbenou od Světové banky. Ta se totiž rozhodla zmrazit čtyři balíčky financující tamní vzdělání, zdravotnictví a zemědělství.

Důvodem je rozhodnutí Talibánu z minulého týdne, který zakázal navštěvovat dívkám v Afghánistánu střední školy. Zvrátil tak původní postoj, který oznámil na začátku měsíce.

Podle Světové banky ale měly její projekty v hodnotě 600 milionů dolarů „silné zaměření na zajištění toho, aby z podpory těžily také dívky a ženy“.

Proto se je rozhodla pozastavit do té doby, než bude jejich původní cíl možné naplnit. Není však zatím známé, kdy by to mělo být.

Talibán pak plánuje střední školy pro dívky otevřít po vydání rozhodnutí ohledně školních uniforem. Na všech školách by totiž měly být v souladu s právem šaría a afghánskou tradicí. Ve středu o tom informoval server BBC.

O víkendu se v Kábulu kvůli rozhodnutí Talibánu konaly protesty

V pátek vlády deseti zemí, včetně Velké Británie a Spojených států amerických, oznámení Talibánu ve společném prohlášení rázně odmítly.

Rozhodnutí Talibánu však zvedlo nejen kritiku mezinárodní komunity, ale také Afghánců uvnitř země. O víkendu se tak blízko ministerstva školství v Kábulu konaly protesty.

O čtyřech projektech na podporu Afghánistánu rozhodla Světová banka začátkem března. Po jejich aktivování by však peníze obdržely agentury Organizace spojených národů, které by je dále distribuovaly, nikoli přímo Talibán.

Původně chtěla Světová banka na projekty v Afghánistánu využít miliardu dolarů z fondu na podporu „urgentních potřeb“.

Afghánský fond byl totiž zmražen loni v srpnu poté, co po odchodu americké armády získal opět moc Talibán. Vlády ostatních států rovněž tehdy zmrazily finanční pomoc a zahraniční rezervy Afghánistánu.

Reagovaly tím na hrubé porušování lidských práv tamním režimem. Omezená byla Talibánem také ženská práva a většina pokroku, který se v jejich ohledu za poslední dvě dekády podařilo vybojovat.

Afghánské ženy například nemohou v současnosti usilovat o některá pracovní místa a při cestování musí být doprovázené mužským příbuzným. Informoval o tom server CNN.

Reklama

Doporučujeme

Trump pohrozil viceprezidentce Rodriguez, že může dopadnout hůře než Maduro

Pokud venezuelská viceprezidentka Delcy Rodríguez "neudělá, co je správné", může zaplatit vyšší cenu než autoritářský prezident Nicolás Maduro, kterého americké jednotky i s jeho ženou zajaly při sobotním nečekaném útoku a převezly do USA. V rozhovoru s magazínem The Atlantic to řekl americký prezident Donald Trump. Rodríguez po americké akci pověřil venezuelský nejvyšší soud výkonem prezidentských pravomocí.

Pád Madura znovu otevřel otázku venezuelských dluhů, ve hře je až 170 miliard dolarů

Venezuela se po svržení prezidenta Nicoláse Madura znovu ocitla pod drobnohledem investorů a věřitelů, kteří roky čekají na řešení jedné z největších státních platebních neschopností na světě. Země přestala splácet zahraniční dluhy na konci roku 2017 po letech hospodářského propadu a amerických sankcí, které jí odřízly přístup na mezinárodní finanční trhy.

Rubio od Madurových nástupců čeká změny, posuzovat je USA budou podle výsledků

USA očekávají od zbývajících představitelů vlády v Caracasu zásadní změny. Kohokoliv, s kým budou Spojené státy jednat, budou posuzovat podle toho, zda jejich podmínky dokáže splnit, uvedl americký ministr zahraničí Marco Rubio v rozhovoru s televizí CBS. Mimo jiné je podle něj mezi požadavky odchod kolumbijských ozbrojených skupin ze země nebo ukončení vazeb na libanonský Hizballáh.

Severní Korea odpálila balistické střely. Krátce před cestou jihokorejského prezidenta do Číny

Severní Korea v neděli ráno odpálila několik balistických raket z oblasti hlavního města Pchjongjangu směrem k moři u východního pobřeží. Informovala o tom jihokorejská armáda, podle níž šlo o první severokorejské raketové testy po zhruba dvou měsících.

Americký vpád do Venezuely spustil na internetu vlnu dezinformací

Americký ozbrojený vpád do Venezuely, při kterém se Američané zmocnili tamního autoritářského prezidenta Nicoláse Madura, spustil na internetu vlnu dezinformací. Podvržená videa i snímky, vytvořené s pomocí umělé inteligence (AI), se šíří mimo jiné po TikToku, Instagramu či X. Magazín Wired napsal, že podobné velké události v posledních letech pravidelně na sociálních sítích doprovází dezinformace, což je nyní snazší v důsledku rozhodnutí technologických společností zmírnit míru moderování obsahu platforem.

Maduro je v newyorské vazební věznici, v úřadu ho zastoupila viceprezidentka

Venezuelský autoritářský prezident Nicolás Madura a jeho žena Cilia Floresová, které v noci na sobotu zajalo a odvezlo ze země americké komando, jsou ve vazební věznici v newyorské čtvrti Brooklyn. Kvůli americkému ozbrojenému vpádu do Venezuely, který dnes ostře odsoudily Čína či Severní Korea, se v pondělí sejde Rada bezpečnosti OSN. Naopak Izrael dnes Spojené státy podpořil. Zatímco Američané podle prezidenta Donalda Trumpa utrpěli při útoku jen zranění, na venezuelské straně, jak napsal deník The New York Times (NYT), je nejméně 40 mrtvých včetně civilistů.

Binance po dohodě s USA dál nechala běžet podezřelé účty, popisují uniklé záznamy

Binance je největší kryptoměnová burza na světě a obsluhuje stovky milionů uživatelů. V roce 2023 v USA uzavřela dohodu o vině a trestu kvůli porušování pravidel proti praní špinavých peněz i sankcí a zaplatila miliardy dolarů. Investigace Financial Times teď pracuje s uniklými interními daty, která naznačují, že i po této dohodě na burze dál fungovaly účty vykazující znaky rizikového chování.

Americký útok ve Venezuele má podle médií nejméně 40 mrtvých včetně civilistů

Americký útok ve Venezuele, při kterém speciální síly v sobotu zajaly a odvezly ze země venezuelského autoritářského prezidenta Nicoláse Madura, si vyžádal nejméně 40 mrtvých. Zemřeli členové venezuelských ozbrojených sil i civilisté. Informaci s odvoláním na nejmenovaného venezuelského představitele přinesl deník The New York Times.

Rodríguez má po zajetí Madura dočasně vykonávat prezidentské pravomoci

Venezuelský nejvyšší soud dočasně pověřil viceprezidentku Delcy Rodríguez, aby převzala prezidentské pravomoci po zajetí Nicoláse Madura americkými jednotkami. Soud krok zdůvodnil tím, že chce zajistit kontinuitu správy státu.

Littler obhájil titul mistra světa v šipkách

Angličan Luke Littler obhájil titul mistra světa v šipkách, když ve finále porazil Nizozemce Giana van Veena 7:1 na sety. Osmnáctiletá světová jednička si kromě trofeje odnesla i rekordní prémii jeden milion liber.

Provozovatelé baru v Crans-Montana čelí vyšetřování kvůli tragickému požáru

Požár v horském letovisku Crans-Montana, který na Nový rok zabil nejméně 40 lidí, má první konkrétní právní dohru. Švýcarští žalobci zahájili trestní vyšetřování proti dvojici manažerů baru, kde se tragédie odehrála. Prověřují mimo jiné podezření na usmrcení z nedbalosti.

Trump chce znovu pustit americké ropné firmy do Venezuely

Donald Trump oznámil, že chce americkým ropným společnostem znovu umožnit těžbu ve Venezuele. Zároveň řekl, že embargo na vývoz venezuelské ropy má dál platit. Vyjádřil se tak na tiskové konferenci k operaci, při níž USA zajaly Nicoláse Madura a jeho manželku, kteří čelí obviněním v New Yorku.

Starmer odmítl říct, zda americké údery na Venezuelu porušily mezinárodní právo

Britský premiér Keir Starmer odmítl říct, zda sobotní americké údery na Venezuelu porušily mezinárodní právo. Zdůraznil, že Británie se operace neúčastnila, a tvrdí, že potřebuje nejdřív získat úplný obraz o tom, co se stalo.

Babiš pojede do Paříže na setkání koalice ochotných, k Okamurovi se nevyjádřil

Český premiér Andrej Babiš (ANO) v úterý 6. ledna poletí do Paříže, kde se zúčastní jednání lídrů takzvané koalice ochotných, tedy zemí podporujících Ukrajinu napadenou Ruskem. Řekl to v dnešním videopříspěvku na svých sociálních sítích. Nijak se přitom nevyjádřil k novoročnímu projevu předsedy Poslanecké sněmovny Tomia Okamury, v němž šéf vládního hnutí SPD kritizoval poskytování zbraní Ukrajině i vedení ukrajinského státu, což vyvolalo ostrou reakci opozice, ale i ukrajinských politiků a diplomatů.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama