Svět zanechal pandemii covidu-19 za sebou, respektive se s virem naučili žít, neboť současné mutace varianty omikron nepředstavují pro společnost tak velká rizika. Další vývoj šíření viru je však těžké odhadnout. Proč tomu tak je, vysvětluje web The Conversation.
Zatímco v roce 2020 jsme o covidu-19 věděli jen velmi málo, v roce 2023 se situace viditelně liší. Stačí zadat vyhledávání ve službě Google Scholar a najdete zhruba pět milionů výsledků obsahujících daný výraz.
Vědci po celém světě zkoumali parametry viru a projevy nemoci. Na základě toho postavili predikci jeho šíření v populaci a její rozsah. Studie koronaviru navíc pomohly k vývoji a úpravám mRNA vakcín.
During the early days of the pandemic, simple models could be used to project the number of COVID cases and the likely effect on the population, including demands for health care.
— The Conversation (@ConversationUK) December 28, 2022
But now, those simple assumptions no longer hold.
Expert explains. https://t.co/uG7dJYhhjC
Server The Conversation však připomíná, že predikce pandemického vývoje ve světě je pro rok 2023 i roky následující obtížná. Svět již přitom téma pandemie uzavřel s tím, že je jí konec.
Dánská premiérka Mette Frederiksen v lednu prohlásila, že covid-19 již nepředstavuje hrozbu pro společnost. V září americký prezident Joe Biden poznamenal, že pandemie je u konce.
Za stěžejní důvod lze označit variantu omikron, která se vyznačuje rychlejším šířením ve společnosti a efektivnější schopností obcházet imunitu, ale nevyvolává natolik závažné symptomy jako dřívější varianty.
To dává smysl. Nakažlivé viry se snaží svých hostitelů držet, proto se stávají nakažlivějšími, ale méně smrtnými. Není to však stoprocentní pravidlo, což výhled do budoucna může komplikovat.
Líheň nových mutací
Za nejnovější mutaci varianty omikron platí takzvaný Kraken, který se masivně šíří ve Spojených státech a první případy se objevily také v Česku. Tato varianta obchází přirozenou imunitu či imunitu získanou očkováním, ale nezdá se, že způsobuje vážnější příznaky.
Vývoj pandemie ve světě může ovlivnit Čína, která nečekaně opustila politiku „nulového covidu“ a zbrkle zrušila veškerá opatření. Vir se nekontrolovaně šíří populací, z níž činí ideální „líheň“ nových mutací rizikových pro svět.
The Conversation také uvedl, že modely vývoje pandemie rovněž komplikuje odlišná míra imunity získané očkováním či proděláním nemoci, existují totiž značné rozdíly mezi jednotlivými úrovněmi ochrany.
Záleží tedy, jakou vakcínou a kolikrát kdo byl očkován a kolik lidí nemoc prodělalo. Celkem se ve světě podalo podle The Conversation 13 milionů vakcín, nemoc přitom prodělala velká část světové populace.
Modelování se stává složitějším i kvůli absenci pandemických restrikcí. Každý totiž vyhodnocuje rizika sám za sebe, což vede k tomu, že se každý člověk chová jinak na základě vlastního uvážení. Rizika přenosu se proto hůře určují.
Web připomíná, že pandemie zcela neskončila. Není jisté, zda se neobjeví varianty, které globální dění zkomplikují. Proto je pro světové lídry důležité připravit plán, jak v době únavy z pandemie a klesajícího zájmu o covid-19 i očkovací látky reagovat.