Věda a TechnikaSvět dusí klimatická změna. Vedra změní společenskou rutinu

Svět dusí klimatická změna. Vedra změní společenskou rutinu

Začátkem tohoto týdne lámou teploty rekordy nejen v evropských státech. Spojené království se přiblížilo k hranici 40 stupňů Celsia. Francie, Portugalsko či Španělsko již tuto „červenou čáru“ překročily. Jižní Evropu přitom spalují lesní požáry. Jedná se o přímý důsledek klimatické změny, která nakonec změní rutiny společnosti, píše BBC News.  

V britském hrabství Suffolk včera podle meteorologické služby Met Office dosáhla rtuť teploměrů rekordní teploty 38,1 stupně Celsia, dnes přitom může pokořit 40 stupňů Celsia. Londýn zaznamenal 37 stupňů Celsia, dnes zde ovšem mohou teploty vyskočit až na 39 stupňů Celsia.

Západofrancouzské město Nantes naměřilo extrémních 42 stupňů Celsia. Španělsko 43 stupňů Celsia. Jižní Evropu (Francii a Španělsko) sužují lesní požáry, které zuří také v Řecku.

Jedná se o přímý důsledek klimatické krize. Globálního oteplování, které se projevuje rychleji, než meteorologové čekali.

Podle Met Office bylo aktuální horko spalující nejen Evropu díky globálnímu oteplování desetkrát pravděpodobnější, píše BBC. A tato pravděpodobnost se bude dále zvyšovat.

Podle Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) žijeme v nejžhavějším období za posledních 125 000 let. Globální teplota přitom stoupla oproti předindustriální úrovni „pouze“ o cca jeden stupeň Celsia.

Organizace spojených národů (OSN) chce nárůst globální teploty udržet na hranici 1,5 stupně Celsia. Již minulý rok před klimatickou konferencí COP36 ve skotském Glasgow ovšem varovala, že se planeta do konce století oteplí o 2,7 stupně.

„Pokud v příštím desetiletí nedojde k významnému snížení emisí, navždy ztratíme možnost dosáhnout oteplení o 1,5 stupně Celsia. Stále jsme na cestě ke klimatické katastrofě,“ prohlásil tehdy generální tajemník OSN António Guterres.

Za minutu dvanáct

Globální oteplování změní chování lidí ve společnosti a jejich každodenní rutiny. Zejména přibude dnů, kdy bude tak extrémní horko, že lidé nebudou moci pracovat. Dojde k omezování dopravy nebo zavírání škol, muzeí a zoologických zahrad.

Ve Spojeném království nemají infrastrukturu, včetně budov, uzpůsobenou k takovým teplotám. Na konferenci v Glasgow přitom britský premiér Boris Johnson varoval, že se svět nachází v klimatické změně „minutu do půlnoci. Jeho vláda ovšem stanovila politiky a cíle, jichž nedosáhla.

„Už více než deset let říkáme vládě, že nejsme ve Spojeném království na skutečně horké počasí, které nyní pozorujeme, dostatečně připraveni,“ přiznala místopředsedkyně Výboru pro změnu klimatu (CCC).

Extrémní horka, která však aktuálně ve světě panují, mohou ohrozit život mladých a zdravých lidí. Již nyní ve Španělsku a Portugalsku následkem toho zemřelo více než 1000 lidí. Vedra přitom budou stále nepředvídatelnější, déle trvající a intenzivnější.

Pokud se svět oteplí o dva stupně a více, znamená to katastrofu. Abychom tomuto scénáři zabránili, svět musí podle OSN dosáhnout vrcholu emisí oxidu uhličitého (CO2) do roku 2025, tedy za dva a půl roku.

Do roku 2023 je nutné snížit emise CO2 o polovinu. Omezit je o 43 procent podle IPCC musíme do konce tohoto desetiletí. Eliminovat emise skleníkových plynů na čistou nulu je zásadní do roku 2050. To znamená drasticky snížit jejich vypouštění do atmosféry a najít způsob, jak z ní CO2 odčerpat.

Podle některých názorů jsme na nejlepší cestě ke katastrofickému scénáři. Konference v Glasgow totiž provázelo zklamání, neboť nedošlo k žádnému pokroku.

Doporučujeme

Čína, Rusko a USA vydaly po jednání v Šen-Čenu Mírovou deklaraci

Čína, Rusko a Spojené státy vydaly společné čtyřbodové prohlášení nazvané Mírová deklarace. Stalo se tak po dnešním jednání prezidentů Si Ťin-pchinga, Donalda Trumpa a Vladimira Putina v čínském Šen-čenu. V dokumentu se uvádí, že trojice zemí chce vést dialog o snížení jaderného nebezpečí a že plánuje zvýšit produkci a dodávky ropných produktů. Prohlášení také mimo jiné kritizuje Mezinárodní trestní soud (ICC). Podle agentury Nová Čína Si označil jednání za "pozitivní, konstruktivní a plodné". Putin rozhovory považuje za otevřené a užitečné, píše AFP.

Jihokorejský soud zrušil expremiérovi 15letý trest. Ve vazbě však zůstává

Jihokorejský nejvyšší soud zrušil patnáctiletý trest vězení pro bývalého premiéra Han Duck-soo, odsouzeného kvůli své roli při vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Soudci zpochybnili část původního rozsudku a případ vrátili k novému projednání. Expremiér přesto zůstává ve vazbě.

Americká energetika stojí po midterms na rozcestí. Demokraté budou bojovat o udržitelnost

Americké volby do Kongresu změnily nejen poměr sil ve Washingtonu, ale také vyhlídky tamní energetiky. Demokraté podle povolební analýzy získali plnou kontrolu nad vládami šesti států, což jim otevírá cestu k prosazování obnovitelných zdrojů. Na federální úrovni však jejich plány dál narážejí na republikánského prezidenta Donalda Trumpa.

Počet ohrožených tučňáků na Novém Zélandu se vyvíjí překvapivě rozdílně

Na dvou odlehlých novozélandských souostrovích se počty ohrožených tučňáků vyvíjejí zcela odlišně. Zatímco jedna populace zůstává už desítky let stabilní, druhá se od poloviny 90. let zmenšila o více než 40 %. Za úbytkem mohou stát predátoři, silné bouře i odlišné podmínky v oceánu.

Anthropic přepisuje historii. Jeho IPO zastínilo i SpaceX

Americká společnost Anthropic a sedm jejích spoluzakladatelů získali prostřednictvím primární veřejné nabídky akcií (IPO) a souběžného prodeje akcií celkem 107,3 miliardy dolarů (asi 2,39 bilionu korun). Samotný objem primárního IPO činí 81,3 miliardy dolarů (zhruba 1,81 bilionu korun). Jde o největší IPO v historii.

Myanmar čeká historický verdikt. Soud OSN rozhodne o genocidě Rohingů

Mezinárodní soudní dvůr v Haagu má ve čtvrtek vynést přelomový rozsudek v případu údajné genocidy muslimské menšiny Rohingů v Myanmaru. Rozhodnutí přichází sedm let poté, co žalobu podala africká Gambie, a může zásadně ovlivnit výklad mezinárodního práva. Pokud soud uzná Myanmar odpovědným za genocidu, půjde o historicky první takový verdikt proti státu.

V Šen-čenu začala schůzka prezidentů Číny, Spojených států a Ruska

V čínském Šen-čenu začala schůzka prezidentů Číny, Spojených států a Ruska Si Ťin-pchinga, Donalda Trumpa a Vladimira Putina. Očekává se, že státníci budou jednat o válkách na Ukrajině a v Íránu či o kontrole jaderných zbraní. Šéf Bílého domu se dnes již setkal se svým ruským i čínským protějškem při bilaterálních rozhovorech.

Japonská premiérka a Putin v Číně jednali o zadrženém novináři a firmách v Rusku

Japonská premiérka Sanae Takaiči se včera v Číně poprvé ve funkci setkala s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, s nímž krátce jednala mimo jiné o japonském novináři zadržovaném v Rusku. S odvoláním na japonského úředníka o tom informovala agentura Kjódó. Obě země mají napjaté vztahy kvůli sporným Kurilským ostrovům nebo válce na Ukrajině, zahájené ruskou invazí v únoru 2022.

Jim Carrey by se mohl vrátit jako Grinch

Oblíbený vánoční film Grinch z roku 2000 by se mohl dočkat pokračování s Jimem Carreym v hlavní roli. Režisér Ron Howard potvrdil, že se na projektu pracuje, zároveň ale upozornil na zásadní překážku. Scénář dosud neexistuje a oba tvůrci se chtějí do natáčení pustit pouze v případě, že budou s příběhem spokojeni.

Putin odcházel z jednání s Trumpem o Ukrajině v dobré náladě

Americký prezident Donald Trump se ve čtvrtek na okraj summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC) v Číně setkal se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem. Schůzka trvala 40 minut a Putin z ní odcházel ve viditelně dobré náladě.

Šéf tajných služeb USA varoval před íránskou hrozbou, které čelí Američané

Hrozba, kterou Írán představuje pro Američany ve Spojených státech i v zahraničí, výrazně zesílila, řekl podle agentury Reuters ředitel tajných služeb Jay Clayton při slyšení v Kongresu. Odmítl se přitom vyjádřit ke zprávě CNN z tohoto týdne, v níž stanice s odvoláním na americké zpravodajské služby informovala, že Írán by mohl mít v plánu zaútočit na členy administrativy prezidenta Donalda Trumpa pomocí takzvané špinavé bomby s jaderným materiálem či chemické zbraně.

Ne jednou, ale hned třikrát. Ukrajina znovu zaútočila na Krymský most

Krymský most byl tento týden podle ruského úředníka zasažen hned třikrát. K poslednímu útoku došlo ve čtvrtek v časných ranních hodinách. Rozsah způsobených škod není jasný, probíhá jejich vyhodnocování. Stalo se tak v době, kdy se ruský prezident Vladimir Putin v Číně účastní summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC).

USA uzavřely vojenskou dohodu s Venezuelou, oznámil šéf Pentagonu v Caracasu

Spojené státy uzavřely vojenskou dohodu s Venezuelou, oznámil americký ministr obrany Pete Hegseth během návštěvy Caracasu, kde jednal s několika venezuelskými ministry a prezidentkou Delcy Rodríguez. Ta podle agentury AP uvedla, že dohoda o spolupráci mimo jiné umožní Spojeným státům podílet se na výcviku venezuelské armády.

Kanada poskytne dalších 45 milionů kanadských dolarů na muniční iniciativu

Kanada poskytne dalších 45 milionů kanadských dolarů (698,7 milionu Kč) na českou muniční iniciativu, čímž se její celkový závazek zvýší na více než 500 milionů kanadských dolarů (7,76 miliardy Kč). Kanadský ministr obrany David McGuinty to podle tiskového prohlášení svého úřadu v úterý oznámil na jednání kontaktní skupiny pro podporu Ukrajiny v rámci NATO (UDSG) v Bruselu.

Itálie chce zpřísnit věková omezení pro používání sociálních sítí

Itálie chce zpřísnit věková omezení pro používání sociálních sítí. Děti mladší 13 let by nově nesměly mít vlastní účty, zatímco mladiství ve věku od 13 do 15 let by mohli sociální sítě využívat pouze v případě, že by jejich účty byly propojeny s účtem jednoho z rodičů. Samostatné účty by byly povoleny až od 16 let. Informovala o tom dnes agentura APA.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama