Věda a TechnikaSvět dusí klimatická změna. Vedra změní společenskou rutinu

Svět dusí klimatická změna. Vedra změní společenskou rutinu

Začátkem tohoto týdne lámou teploty rekordy nejen v evropských státech. Spojené království se přiblížilo k hranici 40 stupňů Celsia. Francie, Portugalsko či Španělsko již tuto „červenou čáru“ překročily. Jižní Evropu přitom spalují lesní požáry. Jedná se o přímý důsledek klimatické změny, která nakonec změní rutiny společnosti, píše BBC News.  

V britském hrabství Suffolk včera podle meteorologické služby Met Office dosáhla rtuť teploměrů rekordní teploty 38,1 stupně Celsia, dnes přitom může pokořit 40 stupňů Celsia. Londýn zaznamenal 37 stupňů Celsia, dnes zde ovšem mohou teploty vyskočit až na 39 stupňů Celsia.

Západofrancouzské město Nantes naměřilo extrémních 42 stupňů Celsia. Španělsko 43 stupňů Celsia. Jižní Evropu (Francii a Španělsko) sužují lesní požáry, které zuří také v Řecku.

Jedná se o přímý důsledek klimatické krize. Globálního oteplování, které se projevuje rychleji, než meteorologové čekali.

Podle Met Office bylo aktuální horko spalující nejen Evropu díky globálnímu oteplování desetkrát pravděpodobnější, píše BBC. A tato pravděpodobnost se bude dále zvyšovat.

Podle Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) žijeme v nejžhavějším období za posledních 125 000 let. Globální teplota přitom stoupla oproti předindustriální úrovni „pouze“ o cca jeden stupeň Celsia.

Organizace spojených národů (OSN) chce nárůst globální teploty udržet na hranici 1,5 stupně Celsia. Již minulý rok před klimatickou konferencí COP36 ve skotském Glasgow ovšem varovala, že se planeta do konce století oteplí o 2,7 stupně.

„Pokud v příštím desetiletí nedojde k významnému snížení emisí, navždy ztratíme možnost dosáhnout oteplení o 1,5 stupně Celsia. Stále jsme na cestě ke klimatické katastrofě,“ prohlásil tehdy generální tajemník OSN António Guterres.

Za minutu dvanáct

Globální oteplování změní chování lidí ve společnosti a jejich každodenní rutiny. Zejména přibude dnů, kdy bude tak extrémní horko, že lidé nebudou moci pracovat. Dojde k omezování dopravy nebo zavírání škol, muzeí a zoologických zahrad.

Ve Spojeném království nemají infrastrukturu, včetně budov, uzpůsobenou k takovým teplotám. Na konferenci v Glasgow přitom britský premiér Boris Johnson varoval, že se svět nachází v klimatické změně „minutu do půlnoci. Jeho vláda ovšem stanovila politiky a cíle, jichž nedosáhla.

„Už více než deset let říkáme vládě, že nejsme ve Spojeném království na skutečně horké počasí, které nyní pozorujeme, dostatečně připraveni,“ přiznala místopředsedkyně Výboru pro změnu klimatu (CCC).

Extrémní horka, která však aktuálně ve světě panují, mohou ohrozit život mladých a zdravých lidí. Již nyní ve Španělsku a Portugalsku následkem toho zemřelo více než 1000 lidí. Vedra přitom budou stále nepředvídatelnější, déle trvající a intenzivnější.

Pokud se svět oteplí o dva stupně a více, znamená to katastrofu. Abychom tomuto scénáři zabránili, svět musí podle OSN dosáhnout vrcholu emisí oxidu uhličitého (CO2) do roku 2025, tedy za dva a půl roku.

Do roku 2023 je nutné snížit emise CO2 o polovinu. Omezit je o 43 procent podle IPCC musíme do konce tohoto desetiletí. Eliminovat emise skleníkových plynů na čistou nulu je zásadní do roku 2050. To znamená drasticky snížit jejich vypouštění do atmosféry a najít způsob, jak z ní CO2 odčerpat.

Podle některých názorů jsme na nejlepší cestě ke katastrofickému scénáři. Konference v Glasgow totiž provázelo zklamání, neboť nedošlo k žádnému pokroku.

Doporučujeme

USA podle Trumpa neobnoví útoky na Írán před volbami do Kongresu

Spojené státy neobnoví útoky na Írán před listopadovými volbami do amerického Kongresu, uvedl dnes americký prezident Donald Trump s tím, že Washington vede s Teheránem produktivní jednání. Americká blokáda íránských přístavů však bude pokračovat, napsal také na sociální síti Truth Social. Američané půjdou ke kongresovým volbám 3. listopadu.

Studentovi utrhl policejní granát ruku. Francie jeho používání při protestech pozastavila

Francouzské úřady dočasně pozastavily používání omračovacích granátů EF-SON při protestech středoškoláků. Rozhodnutí přišlo poté, co patnáctiletému studentovi v Lens výbuch granátu utrhl ruku. Policejní inspekce zároveň vede 18 vyšetřování kvůli podezření na pochybení policistů a jeden z nich už čelí obvinění kvůli vážnému zranění dalšího nezletilého demonstranta.

Ropa prudce zdražuje. Brent se dostal nad 105 dolarů za barel

Ceny ropy ve čtvrtek výrazně rostou. Severomořský Brent během obchodování překonal 105 dolarů za barel a americká ropa WTI se dostala nad 92 dolarů. Trhy reagují především na obavy z omezení dodávek z Blízkého východu a výpadky těžby v Mexickém zálivu kvůli hurikánu Isaias.

Vražedkyně Christa Pike, která přežila svou popravu, už chodí a mluví. Nemůže hýbat rukama

Christa Pike po neúspěšném pokusu o popravu v americkém Tennessee poprvé vstala z nemocničního lůžka a začala chodit po pokoji. Padesátiletá odsouzená k trestu smrti však podle svého právníka stále trpí následky podání smrtící injekce a je zmatená.

Belgii v pátek a v pondělí ochromí stávky proti škrtům, čeká se narušení dopravy

Belgii tento pátek a příští pondělí ochromí stávky a protesty pořádané odbory kvůli očekávaným rozpočtovým škrtům prosazovaným belgickou vládou. Podle posledních informací belgických médií bude v pátek narušena veřejná doprava v Bruselu i ve zbytku země, komplikace se očekávají také na hlavním bruselském letišti Zaventem. Jak bude vypadat situace v pondělí, bude jasnější o víkendu.

Trump pochybuje, že letos získá Nobelovu cenu míru, připomněl postoj Nobelova výboru

Americký prezident Donald Trump se staví spíše skepticky k možnosti, že by letos dostal Nobelovu cenu za mír. Vyplývá to z dnešního prohlášení, o kterém informuje agentura Reuters. Podle ní Trump dostal nominaci na cenu od několika vlád, přičemž letošního laureáta se svět dozví v pátek. Trump se od návratu do prezidentského úřadu v lednu loňského roku netajil tím, že by ocenění rád získal.

Ruský útok v Kramatorsku zabil 30 lidí a dalších 18 zranil

Třicet lidí dnes přišlo o život při ruském útoku na město Kramatorsk ve východoukrajinské Doněcké oblasti. Informoval o tom šéf regionální civilní a vojenské správy Vadym Filaškin na telegramu. Dalších 18 lidí je zraněných. Prokuratura už dříve uvedla, že Rusové pravděpodobně použili klouzavé letecké bomby, které zasáhly dva linkové autobusy. Útok vyšetřuje kvůli podezření ze spáchání válečného zločinu.

Musk zuří kvůli Indii. Tamní miliardáře obvinil z blokování služeb Starlinku

Miliardář Elon Musk obvinil jisté zájmové skupiny z blokování spuštění jeho satelitní internetové služby Starlink, kterou provozuje jeho společnost SpaceX. Podle něj se snaží udržet dominantní postavení na trhu. Kontroverzní podnikatel to označil za „zločin vůči indickému lidu“.

Keporkaky u Austrálie stále více ohrožují lodě

Keporkaci se podél východního pobřeží Austrálie po desetiletích ochrany výrazně zotavili. S rostoucím počtem velryb ale přibývá také jejich kontaktů s loděmi. Střety a zásahy lodními šrouby mohou zvířatům způsobit vážná zranění, která je ovlivňují ještě dlouho poté.

Chlapec na základní škole v Polsku napadl tři lidi, jeden z nich zemřel

Na základní škole nedaleko Wyszkowa severovýchodně od Varšavy bývalý žák napadl ostrým předmětem tři lidi - jeden z nich zemřel a dva utrpěli zranění, oznámila policie.

Nad Íránem se stahují mračna. USA se připravují na masivní údery

Pentagon před několika dny nařídil velitelství CENTCOM, aby dokončilo přípravy na obnovení hlavních bojových operací v Íránu, uvedli podle serveru Axios američtí představitelé. Mluvčí íránské armády varoval, že síly islámské republiky jsou v případě „americké agrese“ připraveny provést preventivní údery na americké základny na Blízkém východě.

Jižní Korea stáhne svého velvyslance z Ukrajiny

Jižní Korea stáhne svého velvyslance z Ukrajiny, oznámilo dnes jihokorejské ministerstvo zahraničí. Soul tak reaguje na prohlubující se diplomatický spor kolem ukrajinského předání severokorejských válečných zajatců do Jižní Koreje, informovala agentura AFP.

Zemřela španělská důchodkyně, jejíž vystěhování vyvolalo celostátní protesty. Bylo jí 87 let

Maricarmen Abascal se během několika týdnů stala symbolem španělské bytové krize. Sedmaosmdesátiletou ženu policie v září vystěhovala z madridského bytu, kde žila více než 70 let. Skončila v nemocnici a domů se už nevrátila. Její případ rozpoutal protesty, které přispěly až k vyhlášení předčasných parlamentních voleb.

KOMENTÁŘ: Data ukazují, že AI adopce je stále na začátku. Tento nástroj drtivě vede

Mnozí, kteří propadli do králičí nory jménem AI, mají často pocit, že umělé inteligenci se věnuje úplně každý a kdo zaspí nejnovější model, nemá na trhu místo. Data z USA, kde by měla být adopce díky zástupu projektů nejrychlejší, ale vyprávějí jiný příběh.

Při útocích na saúdská letiště zemřeli tři lidé, desítky jich utrpěly zranění

Boje mezi Saúdskou Arábií a jemenskými povstalci Hútíi dál eskalují. Rebelové při útoku na saúdská letiště v posledních dvou dnech zabili tři lidi. Desítky dalších jich utrpěly zranění. Hútíové tvrdí, že znovu získali kontrolu nad průlivem Báb el-Mandéb, což jemenská vláda odmítla.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama