Věda a TechnikaSvět dusí klimatická změna. Vedra změní společenskou rutinu

Svět dusí klimatická změna. Vedra změní společenskou rutinu

Začátkem tohoto týdne lámou teploty rekordy nejen v evropských státech. Spojené království se přiblížilo k hranici 40 stupňů Celsia. Francie, Portugalsko či Španělsko již tuto „červenou čáru“ překročily. Jižní Evropu přitom spalují lesní požáry. Jedná se o přímý důsledek klimatické změny, která nakonec změní rutiny společnosti, píše BBC News.  

V britském hrabství Suffolk včera podle meteorologické služby Met Office dosáhla rtuť teploměrů rekordní teploty 38,1 stupně Celsia, dnes přitom může pokořit 40 stupňů Celsia. Londýn zaznamenal 37 stupňů Celsia, dnes zde ovšem mohou teploty vyskočit až na 39 stupňů Celsia.

Západofrancouzské město Nantes naměřilo extrémních 42 stupňů Celsia. Španělsko 43 stupňů Celsia. Jižní Evropu (Francii a Španělsko) sužují lesní požáry, které zuří také v Řecku.

Jedná se o přímý důsledek klimatické krize. Globálního oteplování, které se projevuje rychleji, než meteorologové čekali.

Podle Met Office bylo aktuální horko spalující nejen Evropu díky globálnímu oteplování desetkrát pravděpodobnější, píše BBC. A tato pravděpodobnost se bude dále zvyšovat.

Podle Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) žijeme v nejžhavějším období za posledních 125 000 let. Globální teplota přitom stoupla oproti předindustriální úrovni „pouze“ o cca jeden stupeň Celsia.

Organizace spojených národů (OSN) chce nárůst globální teploty udržet na hranici 1,5 stupně Celsia. Již minulý rok před klimatickou konferencí COP36 ve skotském Glasgow ovšem varovala, že se planeta do konce století oteplí o 2,7 stupně.

„Pokud v příštím desetiletí nedojde k významnému snížení emisí, navždy ztratíme možnost dosáhnout oteplení o 1,5 stupně Celsia. Stále jsme na cestě ke klimatické katastrofě,“ prohlásil tehdy generální tajemník OSN António Guterres.

Za minutu dvanáct

Globální oteplování změní chování lidí ve společnosti a jejich každodenní rutiny. Zejména přibude dnů, kdy bude tak extrémní horko, že lidé nebudou moci pracovat. Dojde k omezování dopravy nebo zavírání škol, muzeí a zoologických zahrad.

Ve Spojeném království nemají infrastrukturu, včetně budov, uzpůsobenou k takovým teplotám. Na konferenci v Glasgow přitom britský premiér Boris Johnson varoval, že se svět nachází v klimatické změně „minutu do půlnoci. Jeho vláda ovšem stanovila politiky a cíle, jichž nedosáhla.

„Už více než deset let říkáme vládě, že nejsme ve Spojeném království na skutečně horké počasí, které nyní pozorujeme, dostatečně připraveni,“ přiznala místopředsedkyně Výboru pro změnu klimatu (CCC).

Extrémní horka, která však aktuálně ve světě panují, mohou ohrozit život mladých a zdravých lidí. Již nyní ve Španělsku a Portugalsku následkem toho zemřelo více než 1000 lidí. Vedra přitom budou stále nepředvídatelnější, déle trvající a intenzivnější.

Pokud se svět oteplí o dva stupně a více, znamená to katastrofu. Abychom tomuto scénáři zabránili, svět musí podle OSN dosáhnout vrcholu emisí oxidu uhličitého (CO2) do roku 2025, tedy za dva a půl roku.

Do roku 2023 je nutné snížit emise CO2 o polovinu. Omezit je o 43 procent podle IPCC musíme do konce tohoto desetiletí. Eliminovat emise skleníkových plynů na čistou nulu je zásadní do roku 2050. To znamená drasticky snížit jejich vypouštění do atmosféry a najít způsob, jak z ní CO2 odčerpat.

Podle některých názorů jsme na nejlepší cestě ke katastrofickému scénáři. Konference v Glasgow totiž provázelo zklamání, neboť nedošlo k žádnému pokroku.

Doporučujeme

Ve Francii dnes pokračovaly protesty a blokády škol, do ulic vyšly desetitisíce lidí

Ve Francii začal další den blokád škol a demonstrací, do nichž se dnes v mnoha městech poprvé zapojí také odbory. V Paříži je očekáváno až 40.000 účastníků protestního průvodu. Kromě toho se dnes konají demonstrace v dalších velkých městech. Demonstranti a odborové organizace požadují, aby vláda řešila situaci, kdy školy trpí nedostatkem personálu a jsou ve zchátralém stavu. Středoškolský odborový svaz uvedl, že během dneška bylo kvůli protestům uzavřeno rekordních 1800 středních škol, ministerstvo školství hovoří o zrušené výuce na 891 z 3700 středních škol. Do protestů se zapojili i učitelé a rodiče, píše agentura DPA.

Ukrajina informuje o mrtvých a raněných po ruských útocích

Ruské drony při nočním útoku na sanitky a obytný dům v Kramatorsku na východě Ukrajiny zabily 49letou ženu a zranily další čtyři lidi, oznámila dnes ukrajinská prokuratura, která útoky vyšetřuje jako válečný zločin. Při ruském ostřelování vsi Rajivka v Charkovské oblasti na východě země zahynula podle prokuratury 85letá žena. Jednoho mrtvého a sedm raněných si vyžádal ruský útok na civilní loď s řepkovým olejem plující v Černém moři pod vlajkou Marshallových ostrovů, informoval šéf správy Oděské oblasti Oleh Kiper. Raněné po ruských útocích hlásí i další ukrajinské regiony.

Politik z AfD poprvé obsadil post předsedy jednoho z regionálních parlamentů

Poslanci zemského sněmu v Sasku-Anhaltsku dnes jeho předsedou zvolili zástupce Alternativy pro Německo (AfD) Tobiase Rausche. Jde o prvního politika z této protiimigrační a pravicově populistické strany v čele některého z německých regionálních parlamentů. Agentura DPA píše, že Rausche podpořilo 48 poslanců, 29 hlasovalo proti němu a pět se zdrželo. Jeden poslanec chyběl.

Bývalý šéf německé tajné služby Hanning zatčen pro podezření ze špionáže pro cizí mocnost

Bývalý šéf německé Spolkové zpravodajské služby (BND) August Hanning byl zatčen kvůli podezření ze špionáže, vlastizrady a získávání utajovaných informací pro cizí mocnost. Oznámila to německá spolková prokuratura.

Zabil 13 lidí na vojenské základně. Trump schválil jeho popravu

Americký prezident Donald Trump schválil popravu bývalého armádního psychiatra Nidala Hasana, který při střelbě na základně Fort Hood v roce 2009 zabil 13 lidí a další desítky zranil. Trest má vykonat armádní popravčí četa. Pokud k popravě dojde, bude první v americkém vojenském systému od roku 1961.

Na jihu USA vědci objevili pět nových druhů sladkovodních mlžů

Výzkumníci na jihu Spojených států rozpoznali pět dosud neznámých druhů sladkovodních mlžů. Živočichové z rodu Obovaria žijí jen v konkrétních oblastech a jejich přesné určení může pomoci lépe chránit říční ekosystémy i samotné vzácné druhy.

Ruské zlato zaplavuje Hongkong. Západní sankce překreslily mapu obchodu se slitky

Ruské zlato proudí do Hongkongu rekordním tempem, uvedli analytici. Tento trend ukazuje, jak ekonomické sankce po začátku války na Ukrajině přesměrovaly ruský obchod. Překvapivé to ale není. Hongkong totiž platí za vstupní bránu pro zlato do Číny, která na ruské slitky neuvalila sankce. Před rokem 2022 byl hlavním odběratelem ruského zlata Londýn.

Litevský parlament hlasoval pro zrušení ústavního zákazu jaderných zbraní

Litevský parlament v prvním ze dvou potřebných hlasování schválil zrušení zákazu rozmístit jaderné zbraně v pobaltské zemi. Uvedla to dnes agentura Reuters. Aby zrušení zákazu vstoupilo v platnost, je nezbytné druhé hlasování, které má následovat za tři měsíce, 12. ledna, napsala ruská státní agentura TASS.

Americký regulátor chystá pravidla pro obchodování s kryptem na páku

Spojené státy připravují nový rámec pro kryptoměnové obchody s využitím páky a financování. Úřad CFTC otevřel veřejnou konzultaci, která má pomoci určit podmínky pro obchodní platformy i ochranu jejich zákazníků. Součástí záměru je také zvláštní registrační kategorie pro kryptoměnové trhy.

Írán může po stažení USA v Iráku rozjet nebezpečnou hru, obávají se experti

Stažení amerických sil z Iráku vytvořilo podle odborníků bezpečnostní vakuum v Iráckém Kurdistánu (KRI). Tento poloautonomní region spoléhal na ochranu Washingtonu, nyní ho však ohrožují vnitřní politické rozbroje a Írán, který by mohl odchodu USA využít.

Soul potvrdil, že miny na hranicích položila KLDR, a žádá po ní omluvu

Jihokorejská armáda dospěla k závěru, že Severní Korea nastražila miny, které před dvěma týdny na hranici obou států zranily tři jihokorejské vojáky. Armáda současně KLDR vyzvala, aby se omluvila a odstranila další miny, napsala v pondělí agentura AP. Soul obvinil Pchjongjang z výbuchů min i v srpnu 2015, kdy byli zmrzačeni dva jihokorejští vojáci.

Bitva o jednu z nejdůležitějších námořních tepen světa: Jemenská armáda spustila mohutnou ofenzivu

Jemenské provládní síly podporované letectvem koalice vedené Saúdskou Arábií spustily rozsáhlou ofenzivu proti Hútíům a získaly zpět pod kontrolu strategicky důležitý průliv Báb Al-Mandáb. Také vstoupily do města Mokka na pobřeží Rudého moře.

Drony zasáhly dvě lodi v ekonomické zóně Bulharska, uvedla prezidentka

Drony zasáhly dvě lodi v ekonomické zóně Bulharska, uvedla dnes podle agentury Reuters kancelář prezidentky Ilijany Jotové. Bulharská média píší o bezprecedentním koordinovaném útoku na obchodní plavidla v Černém moři. Jedna loď se podle nich potopila, druhou zachvátil požár.

USA narychlo stáhly bombardéry z britské základny kvůli bezpečnostní hrozbě, tvrdí Trump

Spojené státy narychlo stáhly své bombardéry B-1 z britské základny RAF Fairford. Donald Trump nyní potvrdil, že důvodem byla konkrétní bezpečnostní hrozba a že Washington dokonce ví, kdo za ní stojí. Americký prezident ji spojil s Íránem, Teherán ale jakýkoliv podíl odmítá.

Ukrajina vyslala na moskevský region 650 dronů, dva mrtví

Nejméně dva mrtvé si vyžádaly ukrajinské útoky na moskevský region v noci na dnešek. Vyplývá to z informací gubernátora Moskevské oblasti Andreje Vorobjova. Podle starosty ruského hlavního města Sergeje Sobjanina vyslala Ukrajina na ruský region 650 dronů. Podle něj protivzdušná obrana velkou část bezpilotních strojů zlikvidovala ve velké vzdálenosti a 161 dronů do dnešního rána sestřelila, když se blížily k Moskvě. Podle agentury TASS začal v regionu po útoku dronem hořet sklad. Vorobjov zmínil i poškozené domy a vytlučená okna. V noci útočilo i Rusko, které zasáhlo most přes Dněpr v Záporoží.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama