Věda a TechnikaSvět dusí klimatická změna. Vedra změní společenskou rutinu

Svět dusí klimatická změna. Vedra změní společenskou rutinu

Začátkem tohoto týdne lámou teploty rekordy nejen v evropských státech. Spojené království se přiblížilo k hranici 40 stupňů Celsia. Francie, Portugalsko či Španělsko již tuto „červenou čáru“ překročily. Jižní Evropu přitom spalují lesní požáry. Jedná se o přímý důsledek klimatické změny, která nakonec změní rutiny společnosti, píše BBC News.  

V britském hrabství Suffolk včera podle meteorologické služby Met Office dosáhla rtuť teploměrů rekordní teploty 38,1 stupně Celsia, dnes přitom může pokořit 40 stupňů Celsia. Londýn zaznamenal 37 stupňů Celsia, dnes zde ovšem mohou teploty vyskočit až na 39 stupňů Celsia.

Západofrancouzské město Nantes naměřilo extrémních 42 stupňů Celsia. Španělsko 43 stupňů Celsia. Jižní Evropu (Francii a Španělsko) sužují lesní požáry, které zuří také v Řecku.

Jedná se o přímý důsledek klimatické krize. Globálního oteplování, které se projevuje rychleji, než meteorologové čekali.

Podle Met Office bylo aktuální horko spalující nejen Evropu díky globálnímu oteplování desetkrát pravděpodobnější, píše BBC. A tato pravděpodobnost se bude dále zvyšovat.

Podle Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) žijeme v nejžhavějším období za posledních 125 000 let. Globální teplota přitom stoupla oproti předindustriální úrovni „pouze“ o cca jeden stupeň Celsia.

Organizace spojených národů (OSN) chce nárůst globální teploty udržet na hranici 1,5 stupně Celsia. Již minulý rok před klimatickou konferencí COP36 ve skotském Glasgow ovšem varovala, že se planeta do konce století oteplí o 2,7 stupně.

„Pokud v příštím desetiletí nedojde k významnému snížení emisí, navždy ztratíme možnost dosáhnout oteplení o 1,5 stupně Celsia. Stále jsme na cestě ke klimatické katastrofě,“ prohlásil tehdy generální tajemník OSN António Guterres.

Za minutu dvanáct

Globální oteplování změní chování lidí ve společnosti a jejich každodenní rutiny. Zejména přibude dnů, kdy bude tak extrémní horko, že lidé nebudou moci pracovat. Dojde k omezování dopravy nebo zavírání škol, muzeí a zoologických zahrad.

Ve Spojeném království nemají infrastrukturu, včetně budov, uzpůsobenou k takovým teplotám. Na konferenci v Glasgow přitom britský premiér Boris Johnson varoval, že se svět nachází v klimatické změně „minutu do půlnoci. Jeho vláda ovšem stanovila politiky a cíle, jichž nedosáhla.

„Už více než deset let říkáme vládě, že nejsme ve Spojeném království na skutečně horké počasí, které nyní pozorujeme, dostatečně připraveni,“ přiznala místopředsedkyně Výboru pro změnu klimatu (CCC).

Extrémní horka, která však aktuálně ve světě panují, mohou ohrozit život mladých a zdravých lidí. Již nyní ve Španělsku a Portugalsku následkem toho zemřelo více než 1000 lidí. Vedra přitom budou stále nepředvídatelnější, déle trvající a intenzivnější.

Pokud se svět oteplí o dva stupně a více, znamená to katastrofu. Abychom tomuto scénáři zabránili, svět musí podle OSN dosáhnout vrcholu emisí oxidu uhličitého (CO2) do roku 2025, tedy za dva a půl roku.

Do roku 2023 je nutné snížit emise CO2 o polovinu. Omezit je o 43 procent podle IPCC musíme do konce tohoto desetiletí. Eliminovat emise skleníkových plynů na čistou nulu je zásadní do roku 2050. To znamená drasticky snížit jejich vypouštění do atmosféry a najít způsob, jak z ní CO2 odčerpat.

Podle některých názorů jsme na nejlepší cestě ke katastrofickému scénáři. Konference v Glasgow totiž provázelo zklamání, neboť nedošlo k žádnému pokroku.

Reklama

Doporučujeme

Izrael už nebude bombardovat Libanon, má to zakázané od USA

Izrael už nebude bombardovat Libanon. Má to zakázané od USA, uvedl dnes americký prezident Donald Trump na své síti Truth Social. Doplnil, že Spojené státy budou spolupracovat s Libanonem a odpovídajícím způsobem se vypořádají se situací ohledně proíránského militantního hnutí Hizballáh.

Historická dohoda na dosah? V Libanonu platí dočasné příměří

Americký prezident Donald Trump oznámil platné desetidenní příměří mezi Izraelem a Libanonem a „brzký konec“ války s Íránem, uvedla agentura AP. Příměří slibuje pauzu v bojích a odstranění jedné z překážek pro dohodu mezi Washingtonem, Tel Avivem a Teheránem.

Nový prezident Barmy nařídil zrušení všech rozsudků smrti

Čerstvě zvolený prezident Barmy Min Aun Hlain dnes nařídil zrušit všechny rozsudky ukládající trest smrti, informovala agentura AFP. Jde o první oficiální opatření, které hlava státu od nástupu do funkce zavedla. Prezident a zároveň bývalý šéf armády tak učinil v rámci rozsáhlejší amnestie u příležitosti barmského buddhistického Nového roku Thingyan.

Izrael podle Libanonu porušuje příměří, Hizballáh zaútočil na izraelské vojáky

Izrael pokračuje v bombardování jižního Libanonu i po začátku vyhlášeného příměří, uvedla dnes nad ránem podle agentur Reuters a AFP libanonská média. Militantní šíitské hnutí Hizballáh naproti tomu uvedlo, že v reakci na izraelské útoky bombardovalo skupinu izraelských vojáků na jihu Libanonu. Žárné škody ani oběti nejsou hlášeny. Americký prezident Donald Trump Hizballáh vyzval, aby klid zbraní neporušoval. Generální tajemník OSN António Guterres apeloval na dodržování příměří všemi stranami, píše Reuters.

Bílý dům spouští systém pro navrácení miliard z cel. Má to ale háček

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa spustí příští týden slibovaný portál pro navracení peněz z cel uvalených během „Dne osvobození“ na základě legislativy o mezinárodních nouzových ekonomických pravomocích (IEEPA), kterou označil Nejvyšší soud za nezákonnou. Tento krok se setkal s pozitivními ohlasy, odpovědnost za získání svých peněz však klade na samotné dovozce.

Hegseth: Americká blokáda íránských přístavů potrvá tak dlouho, jak bude třeba

Spojené státy budou pokračovat v blokádě íránských přístavů tak dlouho, jak bude třeba, prohlásil dnes šéf Pentagonu Pete Hegseth na tiskové konferenci ve Washingtonu. Americké síly na Blízkém východě jsou podle něj rovněž připraveny obnovit útoky na Írán v případě, že Teherán s Washingtonem neuzavře mírovou dohodu. Ta je podle amerického ministra Íráncům na dosah.

Papež v Kamerunu kritizoval světové lídry za miliardové výdaje na války

Papež Lev XIV. při návštěvě kamerunského města Bamenda ostře kritizoval světové lídry, kteří podle něj kvůli válkám utrácejí miliardy dolarů, místo aby pomohli potřebným. Dodal, že svět pustoší hrstka tyranů, uvedl server Vatican News. Hlava katolické církve se tak vyjádřila poté, co ho americký prezident Donald Trump slovně napadl na sociálních sítích.

Slovensko hodlá blokovat 20. balík sankcí, chce záruky ohledně ropovodu Družba

Slovensko je připraveno blokovat přijetí připravovaného dvacátého balíku sankcí Evropské unie proti Rusku za jeho agresi vůči Ukrajině, dokud Bratislava nedostane záruky ohledně obnovení provozu ropovodu Družba. Řekl to dnes slovenský ministr zahraničí Juraj Blanár. Podle něj Slovensko ale nebude proti uvolnění unijní půjčky pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur (2,2 bilionu korun), kterou dosud blokovalo Maďarsko. To po vítězství opoziční strany Tisza v nedělních parlamentních volbách čeká změna vlády.

Válka otřásá trhy, růst čínské ekonomiky přesto překonal očekávání

Čína je první velkou ekonomikou, která zveřejnila hospodářské výsledky od začátku americko-izraelské války s Íránem. Díky silnému vývozu elektrických a strojírenských výrobků v letošním prvním čtvrtletí se čínská ekonomika nastartovala, přičemž její růst překvapil analytiky, a to i přes dopady konfliktu na ceny energií. To však neznamená, že je druhá největší ekonomika před vnějšími vlivy v bezpečí.

Porušil přísahu. Hegseth čelí pokusu o impeachment

Demokraté ve Sněmovně reprezentantů ve středu předložili šest článků žaloby proti ministru obrany Petu Hegsethovi, píše list The Guardian. V nich vznesli závažná obvinění týkající se i války s Íránem. Snaha o impeachment nemá šanci na úspěch, po listopadových volbách v Kongresu by se to ale mohlo změnit.

Francie propustila zadržovaný tanker z ruské stínové flotily po zaplacení pokuty

Ropný tanker, který Francie minulý měsíc zadržela ve Středozemním moři a který podle prezidenta Emmanuela Macrona patří k takzvané ruské stínové flotile, opustil francouzské teritoriální vody poté, co majitel lodi zaplatil pokutu. Informovaly o tom agentury s odvoláním na místní úřady.

ANALÝZA: Blokáda Hormuzského průlivu? Trump neměl jinou možnost

Americký prezident Donald Trump v posledních týdnech tlačí na otevření Hormuzského průlivu, klíčového koridoru pro přepravu především ropy, ale i zemního plynu, hnojiv a dalších komodit. Paradoxně však nařídil námořnictvu jeho blokádu. Dopady mohou být bolestivé nejen pro Írán, ale i pro USA, Evropu a Asii. Trumpovi však nic jiného nezbývá. Alternativy jsou totiž ještě riskantnější.

Rusko podle Kyjeva podniklo rozsáhlý vzdušný útok, zahynulo nejméně 15 lidí

Rusko za posledních 24 hodin zaútočilo na Ukrajinu 703 bezpilotními letouny a 44 střelami různého typu, oznámilo dnes ráno ukrajinské letectvo na platformě Telegram. Protivzdušná obrana podle něj zneškodnila 636 dronů a 31 střel. Regionální činitelé ráno informovali o nejméně 15 zabitých civilistech: osmi v Oděse, čtyřech v Kyjevě a třech v Dněpropetrovské oblasti. Rusko si nezaslouží uvolnění globální politiky ani zrušení sankcí, reagoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ruské úřady hlásí dvě oběti ukrajinských útoků.

Spor Trumpa s papežem mění náladu mezi americkými katolíky

Napětí mezi Donaldem Trumpem a Svatým Otcem přerostlo v otevřený konflikt, který rezonuje i mezi věřícími v USA. Kritika už nepřichází jen od tradičních oponentů prezidenta. Ozývají se i konzervativní katolíci, kteří ho dříve podporovali.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama