Křičeli ve spánku a pak zemřeli. Koncem 80. let se v amerických médiích objevily desítky případů záhadných úmrtí během spánku u asijských uprchlíků. Nikdy se s jistotou nepodařilo určit jejich příčinu. Tyto incidenty inspirovaly režiséra Wese Cravena k natočení jednoho z nejděsivějších hororů všech dob. O těchto náhlých úmrtích tehdy psaly deníky Los Angeles Times a The New York Times.
Chlapec, který spolu s dalšími uprchlíky utekl před násilím v Kambodži, se bál usnout. Měl strach, že ho někdo ve snu napadne a už se nikdy neprobudí. Když konečně usnul, z jeho pokoje se uprostřed noci ozvaly výkřiky. Když se k němu jeho rodiče dostali, chlapec byl mrtvý. Zemřel uprostřed noční můry.
Během 80. let docházelo k podobným záhadným úmrtím pravidelně. Lidé prostě začali křičet ze spánku a zemřeli. Jedním z nejznámějších případů je úmrtí ve spánku osmnácti zdánlivě zdravých laoských uprchlíků během čtyř let.
Sedmnáct mužů a jedna žena byli členy předliterární laoské horské společnosti zvané Hmong. V USA tou dobou žilo asi 35 000 Hmongů. Většina z nich ze své vlasti utekla kvůli vlnám násilí.
Hmongové pocházejí z izolované kultury podobné americkým indiánům. Příčina úmrtí osmnácti uprchlíků zůstává záhadou. Lékaři spekulovali, že smrt nastala během silné noční můry. V lékařské literatuře je zmiňován takzvaný „syndrom orientální noční můry“, který popisuje právě takové úmrtí.
Lékaři tehdy vyloučili smrt násilím, nehody i sebevraždy. Úmrtí byla obecně připisována srdeční arytmii nebo nepravidelnému srdečnímu tepu. Nikdy to však nebylo potvrzeno. Lékaři tomu začali říkat „asijský syndrom úmrtí“. Uprchlíci pro něj měli různá jména: noční teror, bangungut, pokkuri. „Zhruba se to překládá stejně: smrt jako z noční můry,“ řekl doktor Robert Kirschner.
Srdce jako by zkratovalo
Jako zástupce soudního lékaře sám vyšetřoval pět takových úmrtí. Zabýval se případem, kdy v Chicagu zemřel ve spánku otec i se svým synem. Úmrtí podle něj vyděsilo celé sousedství.
Kirschner uváděl, že oběti měly mnoho společného. Před smrtí se jim zdálo, že s nimi něco není v pořádku. Převážně šlo o zdravé muže s průměrným věkem 33 let. Vždy k tomu došlo stejně – ozval se křik a zemřeli. Nebo byli nalezeni mrtví ráno.
Pitvy neprozradily skoro nic. Jen to, že úmrtí nastalo náhlou zástavou srdce, což bylo zvláštní vzhledem k tomu, že míra srdečních poruch u Asiatů byla (a stále je) velmi nízká díky jejich stravě.
Další vyšetření ukázalo mírné zvětšení srdcí a drobné defekty ve vodivých vláknech přenášejících elektrické impulzy do srdce. Vlákna byla roztřepená a zkroucená. Vypadalo to, jako by jejich srdce prostě zkratovala.
Kirschner se domníval, že obětem se zdála noční můra a mohlo dojít k náhodnému elektrickému výboji, což dohromady přetížilo srdce. Zajímavé ale je, že v případě náhle zemřelých bělochů tato vada nikdy identifikována nebyla.
Tato úmrtí byla dlouho děsivou záhadou. Jako by oběti prožívaly skutečný horor uvnitř svých hlav. Dnes se spojují s velmi vzácnou genetickou poruchou elektrické aktivity srdce. Noční můry lze vysvětlit REM fází spánku, spánkovou paralýzou a nočním terorem během srdečního zkratu.
Inspirovat se tím nechal právě Craven ve filmu Noční můra v Elm Street (A Nightmare on Elm Street). Ve snímku se obětem během spánku zjevuje vrah Freddy Krueger, který je v nich zabíjí. Smrt ve snech pak znamená i úmrtí v realitě.
