ZprávySněmovna USA přijala pomoc Ukrajině, Izraeli i Tchaj-wanu, návrhy jdou do Senátu

Sněmovna USA přijala pomoc Ukrajině, Izraeli i Tchaj-wanu, návrhy jdou do Senátu

Americká Sněmovna reprezentantů dnes schválila čtveřici návrhů zákonů, které zahrnují zahraniční vojenskou pomoc v celkové výši 95 miliard dolarů (2,25 bilionu korun), a to pro Ukrajinu, Izrael a partnery USA v jihovýchodní Asii, především Tchaj-wan. Jejich přijetí měsíce bránily vnitropolitické spory v Kongresu. Čtvrtý návrh zákona by podle amerických médií mohl vést k celostátnímu zákazu sítě TikTok, u níž se činitelé obávají čínské špionáže, rozsáhlým sankcím vůči Íránu či využití zmražených ruských aktiv k podpoře Ukrajiny bránící se ruské invazi. Všechny návrhy prošly velkou nadstranickou většinou a putují do Senátu. Horní komora Kongresu podle očekávání schválí a prezident Joe Biden podepíše.

Biden krátce po hlasování podle agentury Reuters vyzval Senát k rychlému schválení souboru zákonů, aby je mohl sám urychleně podepsat.

Obzvláště ohledně podpory Ukrajiny byly USA pod velkým tlakem zahraničních partnerů, včetně České republiky, jelikož Kyjev by podle nich bez pomoci USA nemusel být schopný ustát očekávanou ruskou ofenzívu. Zákon týkající se Ukrajiny počítá s vyčleněním až 60,8 miliardy dolarů (1,44 bilionu korun) na podporu Kyjeva a pokrytí dalších výdajů, které s jeho podporou souvisejí. Z lavic kongresmanů Demokratické strany se dnes po konci hlasování ozval jásot, někteří mávali ukrajinskými vlaječkami.

Sumy vyčleněné pro jednotlivé zahraniční partnery USA se nerovnají přímé vojenské podpoře – značné podíly z trojice balíků financování půjdou na doplnění amerických vojenských zásob, rozvoj vojenské infrastruktury či humanitární pomoc. Ukrajina z 60,8 miliardy dolarů dostane v přímé vojenské podpoře asi 23 miliard (545 miliard korun).

V případě Izraele dnešní návrh počítá s podporou ve výši 26 miliard dolarů (625 miliard korun) na podporu „jeho úsilí ubránit se Íránu a jeho spojencům a na posílení vojenských operací USA v reakci na nedávné útoky“, uvádí se ve shrnutí návrhu.

V případě jihovýchodní Asie jde o podporu amerických partnerů v regionu, především Tchaj-wanu, s cílem odradit Čínu od vykonávání vojenské agrese v regionu. Tchaj-wan podle návrhu v přímé vojenské podpoře dostane zhruba dvě miliardy dolarů (47,7 miliard korun), další dvě miliardy připadnou na doplnění amerických zásob a přes tři miliardy na „rozvoj ponorkové průmyslové základny“.

Zastánci návrhů v několikahodinové diskuzi, která předcházela hlasování, dnes argumentovali nutností postavit se „na správnou stranu historie“, zdůrazňovali, že Spojené státy se musejí postavit k obraně demokracie proti autoritářství, ať už je to kdekoli na světě, a to i proto, že izolovat se a praktikovat politiku appeasementu podle nich nefunguje.

„Můžeme si vybrat úctu, nebo zostuzení. Problémy našich přátel by nás brzy mohly dohnat doma,“ poznamenal dnes republikán Doug Lamborn. Řada jeho kolegů zdůrazňovala, že USA podle nich musejí podporovat své partnery v Tichomoří, a odradit tak Čínu od agresivních vojenských kroků, které by mohly Spojené státy zatáhnout do války s ní.

Řada kongresmanů z jak Republikánské, tak Demokratické strany dnes ocenila, že šéf Sněmovny reprezentantů Mike Johnson zákony k hlasování předložil. Johnson kvůli tomu podle amerických médií může riskovat vlastní post, jelikož konzervativní křídlo republikánské strany hrozí, že zahájí hlasování o nedůvěře v předsedu sněmovny. Dotyční republikáni původně přijetí zákonů o zahraniční podpoře podmiňovali zpřísněním americké migrační politiky.

„Nejsou to perfektní zákonná opatření, nejsou to zákony, které bychom napsali, když by republikáni vládli celému Kongresu i Bílému domu. Ale je to nejlepší možný produkt, který můžeme za daných okolností prosadit, abychom dostáli těmto důležitým závazkům,“ uvedl Johnson.

Doporučujeme

Evakuovaní z ukrajinského města Olešky dorazili na území kontrolované Ukrajinou

Evakuovaní obyvatelé ukrajinského města Olešky, které okupují ruské síly, dnes dorazili na území kontrolované Ukrajinou. Oznámil to ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Zároveň poděkoval Spojeným státům a americké první dámě Melanii Trumpové za jejich zprostředkovatelskou roli. Agentura AFP napsala, že její novinář viděl, jak evakuovaní vystupují z autobusu a jak je na místě, jehož poloha z bezpečnostních důvodů podléhá utajení, vítají jejich blízcí.

Íránský nejvyšší duchovní Chameneí varoval USA před obnovením bojových operací

Íránský duchovní vůdce Modžtaba Chameneí dnes nařídil ozbrojeným silám reagovat na hrozby okamžitě a bez geografických omezení, píše agentura Reuters s odkazem na prohlášení zveřejněné na platformě Telegram. Podle agentury AFP se jedná o otevřené varování Spojeným státům, aby neobnovovaly bojové operace proti Íránu.

Papež Lev XIV. odvolil ve volbách do amerického kongresu. Stalo se tak vůbec poprvé

Papež Lev XIV. prostřednictvím korespondenčního hlasování odvolil v amerických volbách do Kongresu. Informoval o tom v pátek Vatikán. Podle dostupných informací jde o vůbec první známý případ, kdy úřadující hlava katolické církve hlasovala v politických volbách.

USA schválily prodej 500 raket Patriot Ukrajině. Kyjev však může na dodávky čekat roky

Spojené státy schválily prodej 500 protiletadlových raket Patriot Ukrajině, která je naléhavě potřebuje k obraně před sílícími ruskými vzdušnými útoky. Zakázku za 2,1 miliardy dolarů (necelých 46 miliard korun) zaplatí evropští a kanadští spojenci Kyjeva. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj však upozornil, že dodání raket může trvat několik let, zatímco jeho země je potřebuje okamžitě.

ANALÝZA: Putin buduje mocenskou síť napříč Afrikou. Ukrajina našla způsob, jak jeho vliv oslabovat

Válka mezi Ruskem a Ukrajinou už dávno nepřekračuje hranice pouze evropského kontinentu. Zatímco Moskva rozšiřuje vojenský a politický vliv v Africe, Kyjev vysílá své specialisty do oblastí, kde působí ruské jednotky. Ukrajinští operátoři dronů pomáhají povstalcům v Mali a další vojáci působí v Libyi. Afrika se tak stává dalším prostorem soupeření obou zemí, v němž jde o vojenskou převahu, nerostné bohatství i mezinárodní spojenectví.

Polskem otřásá spor o ústavní soud. Prezident Nawrocki dorazil přímo na místo

Polský prezident Karol Nawrocki vstoupil do budovy ústavního soudu. Uvedl to šéf prezidentské kanceláře Pawel Szefernaker. Budovu, v níž je shromážděna část soudců, hlídá kordon policistů. Nawrocki se kvůli krizi kolem ústavního soudu v pátek pozdě večer vrátil do země.

První veřejné prohlášení po zpackané popravě. Probudila jsem se zmatená a v bolestech, říká Christa Pike

Američanka Christa Pike, která v září přežila pokus o popravu smrtící injekcí, poprvé veřejně promluvila o svém zdravotním stavu. Padesátiletá žena odsouzená za brutální vraždu z roku 1995 podle svých slov stále trpí silnými bolestmi a psychickými následky. Úřady státu Tennessee mezitím vyšetřují, proč poprava selhala.

Pákistánský soud poslal na deset let do vězení dva známé obhájce lidských práv

Deset let za mřížemi za odstranění silničních zátarasů a údajné ohrožení bezpečnosti zahraničních sportovců. Takový trest vyměřil pákistánský protiteroristický soud známé advokátce a aktivistce za lidská práva Imaan Mazari a jejímu manželovi Hadi Alimu Chatthovi. Oba obvinění odmítají a tvrdí, že se stali obětí politicky motivovaného pronásledování. Rozsudek ostře kritizovala také organizace Amnesty International.

Hútíové jsou podezřelí z použití chemických zbraní při obléhání Taizu

Jemenské úřady prověřují závažné podezření, že hútíjští povstalci při útocích na obléhané město Táiz použili munici obsahující toxické látky. Civilisté i členové místních ozbrojených skupin měli po ostřelování potíže s dýcháním a někteří upadli do bezvědomí. Složení údajně použitých látek zatím není známé a jejich nasazení nebylo potvrzeno.

Izrael se ocitl v politické pasti. Netanjahu může zůstat u moci i bez vítězství

Izrael čekají týdny nejistoty. Konečné výsledky parlamentních voleb potvrdily, že ani blok premiéra Benjamina Netanjahua, ani opozice vedená Gadim Eisenkotem nezískaly většinu potřebnou k sestavení vlády. Politici nyní hledají cestu ze složité situace, která může skončit dalším hlasováním. To by bylo už sedmé během osmi let.

Sýrie se topí v zoufalství. Lidé nemají práci ani peníze na jídlo

Pád režimu Bašára Asada měl pro Syřany znamenat začátek lepšího života. Téměř dva roky poté však mnoho domácností čelí prohlubující se chudobě. Potraviny, elektřina i pohonné hmoty výrazně zdražily a nespokojenost vyústila v rozsáhlé protesty. Prezident Ahmad Šara tak čelí rostoucímu tlaku obyvatel, kteří na slibované hospodářské oživení stále čekají.

Velryby u Austrálie mění místa, kde pečují o mláďata

Velryby jižní u australského pobřeží mění způsob, jakým si vybírají místa pro péči o mláďata. Nový výzkum ukázal, že samice se nevracejí vždy do stejných zátok, jak se dosud předpokládalo. Při výběru vhodného prostředí je stále více ovlivňuje přítomnost dalších velryb. Zjištění mohou pomoci při ochraně tohoto ohroženého druhu.

Trumpovi se hroutí půda pod nohama. Demokraté mají šanci ovládnout celý Kongres

Americký prezident Donald Trump může v nadcházejících kongresových volbách utrpět citelnou politickou porážku. Republikáni podle průzkumů ztrácejí podporu a demokraté mají výraznou šanci ovládnout Sněmovnu reprezentantů. Stále reálnější je také změna většiny v Senátu. Voliči dávají najevo nespokojenost s ekonomikou, rostoucími cenami i válkou s Íránem, která zasáhla peněženky milionů Američanů.

Kim Čong-un chce, aby KLDR dosáhla převahy v dronové technologii

Severokorejský vůdce Kim Čong-un chce, aby KLDR dosáhla absolutní převahy v oblasti technologie bezpilotních letounů. V době, kdy sílí napětí mezi Severní a Jižní Koreou, Kim také apeloval na větší vojenské využití umělé inteligence (AI), informovala dnes severokorejská tisková agentura KCNA, kterou citoval Reuters.

Ukrajina po tlaku USA pozastavila nejméně do voleb údery na ruské rafinerie

Ukrajinská armáda po týdnech tlaku ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa minulý týden pozastavila vzdušné údery na ruské rafinerie. Napsal to ve čtvrtek večer (v noci na dnešek SEČ) list The Wall Street Journal (WSJ) s odvoláním na osoby obeznámené s vojenskými operacemi. Neoficiální pauza v těchto útocích má podle listu trvat nejméně do 3. listopadu, kdy se v USA konají volby do Kongresu, možná i déle. Zprávu WSJ převzala také agentura Reuters, která upozornila, že tyto informace nemohla nezávisle ověřit.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama