ZprávySněmovna USA přijala pomoc Ukrajině, Izraeli i Tchaj-wanu, návrhy jdou do Senátu

Sněmovna USA přijala pomoc Ukrajině, Izraeli i Tchaj-wanu, návrhy jdou do Senátu

Americká Sněmovna reprezentantů dnes schválila čtveřici návrhů zákonů, které zahrnují zahraniční vojenskou pomoc v celkové výši 95 miliard dolarů (2,25 bilionu korun), a to pro Ukrajinu, Izrael a partnery USA v jihovýchodní Asii, především Tchaj-wan. Jejich přijetí měsíce bránily vnitropolitické spory v Kongresu. Čtvrtý návrh zákona by podle amerických médií mohl vést k celostátnímu zákazu sítě TikTok, u níž se činitelé obávají čínské špionáže, rozsáhlým sankcím vůči Íránu či využití zmražených ruských aktiv k podpoře Ukrajiny bránící se ruské invazi. Všechny návrhy prošly velkou nadstranickou většinou a putují do Senátu. Horní komora Kongresu podle očekávání schválí a prezident Joe Biden podepíše.

Biden krátce po hlasování podle agentury Reuters vyzval Senát k rychlému schválení souboru zákonů, aby je mohl sám urychleně podepsat.

Obzvláště ohledně podpory Ukrajiny byly USA pod velkým tlakem zahraničních partnerů, včetně České republiky, jelikož Kyjev by podle nich bez pomoci USA nemusel být schopný ustát očekávanou ruskou ofenzívu. Zákon týkající se Ukrajiny počítá s vyčleněním až 60,8 miliardy dolarů (1,44 bilionu korun) na podporu Kyjeva a pokrytí dalších výdajů, které s jeho podporou souvisejí. Z lavic kongresmanů Demokratické strany se dnes po konci hlasování ozval jásot, někteří mávali ukrajinskými vlaječkami.

Sumy vyčleněné pro jednotlivé zahraniční partnery USA se nerovnají přímé vojenské podpoře – značné podíly z trojice balíků financování půjdou na doplnění amerických vojenských zásob, rozvoj vojenské infrastruktury či humanitární pomoc. Ukrajina z 60,8 miliardy dolarů dostane v přímé vojenské podpoře asi 23 miliard (545 miliard korun).

V případě Izraele dnešní návrh počítá s podporou ve výši 26 miliard dolarů (625 miliard korun) na podporu „jeho úsilí ubránit se Íránu a jeho spojencům a na posílení vojenských operací USA v reakci na nedávné útoky“, uvádí se ve shrnutí návrhu.

V případě jihovýchodní Asie jde o podporu amerických partnerů v regionu, především Tchaj-wanu, s cílem odradit Čínu od vykonávání vojenské agrese v regionu. Tchaj-wan podle návrhu v přímé vojenské podpoře dostane zhruba dvě miliardy dolarů (47,7 miliard korun), další dvě miliardy připadnou na doplnění amerických zásob a přes tři miliardy na „rozvoj ponorkové průmyslové základny“.

Zastánci návrhů v několikahodinové diskuzi, která předcházela hlasování, dnes argumentovali nutností postavit se „na správnou stranu historie“, zdůrazňovali, že Spojené státy se musejí postavit k obraně demokracie proti autoritářství, ať už je to kdekoli na světě, a to i proto, že izolovat se a praktikovat politiku appeasementu podle nich nefunguje.

„Můžeme si vybrat úctu, nebo zostuzení. Problémy našich přátel by nás brzy mohly dohnat doma,“ poznamenal dnes republikán Doug Lamborn. Řada jeho kolegů zdůrazňovala, že USA podle nich musejí podporovat své partnery v Tichomoří, a odradit tak Čínu od agresivních vojenských kroků, které by mohly Spojené státy zatáhnout do války s ní.

Řada kongresmanů z jak Republikánské, tak Demokratické strany dnes ocenila, že šéf Sněmovny reprezentantů Mike Johnson zákony k hlasování předložil. Johnson kvůli tomu podle amerických médií může riskovat vlastní post, jelikož konzervativní křídlo republikánské strany hrozí, že zahájí hlasování o nedůvěře v předsedu sněmovny. Dotyční republikáni původně přijetí zákonů o zahraniční podpoře podmiňovali zpřísněním americké migrační politiky.

„Nejsou to perfektní zákonná opatření, nejsou to zákony, které bychom napsali, když by republikáni vládli celému Kongresu i Bílému domu. Ale je to nejlepší možný produkt, který můžeme za daných okolností prosadit, abychom dostáli těmto důležitým závazkům,“ uvedl Johnson.

Reklama

Doporučujeme

Ukrajina dodrží příměří, ale odpoví na případné ruské útoky, uvedl Zelenskyj

Ukrajinská armáda bude dodržovat klid zbraní během příměří, dohodnutého na pravoslavné Velikonoce, ale je připravena zrcadlově odpovědět na každý ruský útok. Uvedl to dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Současně navrhl Moskvě, aby příměří pokračovalo i po Velikonocích.

Tání Arktidy uvolňuje tisíce let starý uhlík

Tání arktického permafrostu začíná výrazně měnit krajinu i fungování globálního klimatického systému. Do řek se uvolňuje stále větší množství uhlíku, který byl po tisíce let uvězněn v zamrzlé půdě. Tento proces postupně zesiluje globální oteplování, protože část uhlíku se při svém putování do oceánu přeměňuje na oxid uhličitý.

S pákistánským premiérem se sešla íránská delegace i viceprezident USA Vance

Americká delegace v čele s viceprezidentem J.D. Vancem jedná v hotelu Serena v pákistánské metropoli Islámábádu s pákistánským premiérem Šahbázem Šarífem, napsala dnes po poledni agentura Reuters. S předsedou vlády před Vancem také podle agentury AFP jednala íránská delegace. V metropoli se mají konat mírové rozhovory mezi USA a Íránem s cílem ukončit válku, kterou USA a Izrael proti Íránu zahájily na konci února.

Posádka Artemis II se po desetidenní misi vrátila bezpečně na Zemi

Posádka mise Artemis II se po téměř desetidenním letu úspěšně vrátila na Zemi, když její kosmická loď Orion přistála do Tichého oceánu u pobřeží Kalifornie. Návrat završil první pilotovaný let k Měsíci po více než půl století. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že dnešní den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.

Dům šéfa OpenAI se stal terčem útoku

Dům Sam Altmana, generálního ředitele společnosti OpenAI, v San Franciscu se stal terčem útoku zápalnou lahví. Policie zadržela dvacetiletého muže, který údajně brzy ráno hodil improvizované zápalné zařízení na vstupní bránu domu a později vyhrožoval také v sídle společnosti.

Zmizela na moři. Její manžel mezitím skončil v rukou policie

Američanka Lynette Hooker zmizela před několika dny během plavby na Bahamách a její případ rychle nabral nečekaný směr. Zatímco po ženě se stále pátrá, její manžel Brian Hooker skončil v policejní vazbě a čelí výslechu kvůli okolnostem jejího zmizení.

Orbán čelí největší zkoušce za poslední roky

Viktor Orbán vstupuje do nedělních voleb ve výjimečně oslabené pozici. Po šestnácti letech u moci čelí nejsilnějšímu tlaku za celou dobu svého působení a v Maďarsku sílí odpor i v kruzích, které mu dříve pevně stály po boku. Kromě únavy z jeho dlouhého vládnutí se do popředí dostaly korupční skandály, ekonomické problémy a rostoucí podpora opozice.

Macron poprvé jednal s papežem Lvem XIV. ve Vatikánu, mluvili o konfliktech

Francouzský prezident Emmanuel Macron dnes poprvé jednal ve Vatikánu s papežem Lvem XIV., píší agentura AFP a italská média. Vatikán k schůzi uvedl, že francouzský prezident jednal s papežem a vatikánskými představiteli o konfliktech ve světě. Macron k jednání řekl, že s papežem mají totožné přesvědčení, že usilovat o mír je povinností. Očekávalo se, že jednání se budou týkat mezinárodních krizí, války na Blízkém východě a situace v Libanonu.

Meloni varuje před poplatky v Hormuzském průlivu

Plán Íránu vybírat poplatky od lodí proplouvajících Hormuzským průlivem může zasáhnout světový obchod i dodávky energií. Italská premiérka Giorgia Meloni proto varovala, že podobný krok by mohl změnit obchodní toky a přinést citelné ekonomické dopady.

Kraken otevřel kryptu cestu k účtu u Fedu

Kryptoměnová burza Kraken získala přístup k účtu u americké centrální banky. Jde o první případ, kdy podobný účet získala firma z kryptosektoru, a otevírá to cestu k užšímu propojení digitálních aktiv s tradičním finančním systémem.

Stín, nebo smrt. Vedra už překračují naše limity, šokovalo vědce

Často se mluví o neobyvatelnosti planety v důsledku klimatických změn v budoucnosti. Podle nové studie však takové podmínky nastávají už během těch nejhorších vln veder. Jsme náchylnější k rostoucím teplotám, než se dosud myslelo, varují odborníci. Sami přiznávají, že si budoucnost zatím nedokážou představit.

Kolem jednání USA a Íránu panuje nejistota, Teherán žádá klid zbraní v Libanonu

Nejistota stále panuje kolem na dnešek či sobotu plánovaných mírových jednání mezi Spojenými státy a Íránem v pákistánském Islámábádu, píše stanice BBC. Teherán totiž dal už ve čtvrtek najevo, že účast íránských zástupců závisí na dodržování příměří ve všech oblastech Blízkého východu, včetně Libanonu. To však Izrael porušuje svými nepřestávajícími údery na cíle proíránského libanonského hnutí Hizballáh. Stanice NBC dnes informovala, že poblíž pákistánské letecké základny Nur Chán byl spatřen transportní letoun amerického letectva.

Ukrajinské úřady hlásí dva mrtvé po ruských nočních útocích

Ruské útoky v noci na dnešek v ukrajinské Dněpropetrovské oblasti zabily dva lidi, oznámil ráno na telegramu šéf regionální vojenské správy Oleksandr Hanža. V jihoukrajinském Chersonu je po ruském dronovém útoku zraněná seniorka, o dvou raněných v Sumské oblasti na severovýchodě země informovali ukrajinští záchranáři. Obětí náletu ukrajinských dronů se stal civilista ve Volgogradké oblasti, tvrdí ruské úřady.

Lídryně tchajwanské opozice Čcheng Li-wen se setkala s čínským prezidentem

Čínský prezident Si Ťin-pching se v pátek v Pekingu setkal s předsedkyní hlavní tchajwanské opoziční strany Kuomintang, Čcheng Li-wen. Jde o první návštěvu úřadující hlavy Kuomintangu v Číně za posledních deset let.

Astronauti mise Artemis II se vrací na Zemi, průlet atmosférou bude kritický

Mise Artemis II, při které první lidé od 70. let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu SELČ ukončí svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletí závratnou rychlostí atmosférou a pokud vše půjde podle plánu, dopadne do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama