ZprávySněmovna USA přijala pomoc Ukrajině, Izraeli i Tchaj-wanu, návrhy jdou do Senátu

Sněmovna USA přijala pomoc Ukrajině, Izraeli i Tchaj-wanu, návrhy jdou do Senátu

Americká Sněmovna reprezentantů dnes schválila čtveřici návrhů zákonů, které zahrnují zahraniční vojenskou pomoc v celkové výši 95 miliard dolarů (2,25 bilionu korun), a to pro Ukrajinu, Izrael a partnery USA v jihovýchodní Asii, především Tchaj-wan. Jejich přijetí měsíce bránily vnitropolitické spory v Kongresu. Čtvrtý návrh zákona by podle amerických médií mohl vést k celostátnímu zákazu sítě TikTok, u níž se činitelé obávají čínské špionáže, rozsáhlým sankcím vůči Íránu či využití zmražených ruských aktiv k podpoře Ukrajiny bránící se ruské invazi. Všechny návrhy prošly velkou nadstranickou většinou a putují do Senátu. Horní komora Kongresu podle očekávání schválí a prezident Joe Biden podepíše.

Biden krátce po hlasování podle agentury Reuters vyzval Senát k rychlému schválení souboru zákonů, aby je mohl sám urychleně podepsat.

Obzvláště ohledně podpory Ukrajiny byly USA pod velkým tlakem zahraničních partnerů, včetně České republiky, jelikož Kyjev by podle nich bez pomoci USA nemusel být schopný ustát očekávanou ruskou ofenzívu. Zákon týkající se Ukrajiny počítá s vyčleněním až 60,8 miliardy dolarů (1,44 bilionu korun) na podporu Kyjeva a pokrytí dalších výdajů, které s jeho podporou souvisejí. Z lavic kongresmanů Demokratické strany se dnes po konci hlasování ozval jásot, někteří mávali ukrajinskými vlaječkami.

Sumy vyčleněné pro jednotlivé zahraniční partnery USA se nerovnají přímé vojenské podpoře – značné podíly z trojice balíků financování půjdou na doplnění amerických vojenských zásob, rozvoj vojenské infrastruktury či humanitární pomoc. Ukrajina z 60,8 miliardy dolarů dostane v přímé vojenské podpoře asi 23 miliard (545 miliard korun).

V případě Izraele dnešní návrh počítá s podporou ve výši 26 miliard dolarů (625 miliard korun) na podporu „jeho úsilí ubránit se Íránu a jeho spojencům a na posílení vojenských operací USA v reakci na nedávné útoky“, uvádí se ve shrnutí návrhu.

V případě jihovýchodní Asie jde o podporu amerických partnerů v regionu, především Tchaj-wanu, s cílem odradit Čínu od vykonávání vojenské agrese v regionu. Tchaj-wan podle návrhu v přímé vojenské podpoře dostane zhruba dvě miliardy dolarů (47,7 miliard korun), další dvě miliardy připadnou na doplnění amerických zásob a přes tři miliardy na „rozvoj ponorkové průmyslové základny“.

Zastánci návrhů v několikahodinové diskuzi, která předcházela hlasování, dnes argumentovali nutností postavit se „na správnou stranu historie“, zdůrazňovali, že Spojené státy se musejí postavit k obraně demokracie proti autoritářství, ať už je to kdekoli na světě, a to i proto, že izolovat se a praktikovat politiku appeasementu podle nich nefunguje.

„Můžeme si vybrat úctu, nebo zostuzení. Problémy našich přátel by nás brzy mohly dohnat doma,“ poznamenal dnes republikán Doug Lamborn. Řada jeho kolegů zdůrazňovala, že USA podle nich musejí podporovat své partnery v Tichomoří, a odradit tak Čínu od agresivních vojenských kroků, které by mohly Spojené státy zatáhnout do války s ní.

Řada kongresmanů z jak Republikánské, tak Demokratické strany dnes ocenila, že šéf Sněmovny reprezentantů Mike Johnson zákony k hlasování předložil. Johnson kvůli tomu podle amerických médií může riskovat vlastní post, jelikož konzervativní křídlo republikánské strany hrozí, že zahájí hlasování o nedůvěře v předsedu sněmovny. Dotyční republikáni původně přijetí zákonů o zahraniční podpoře podmiňovali zpřísněním americké migrační politiky.

„Nejsou to perfektní zákonná opatření, nejsou to zákony, které bychom napsali, když by republikáni vládli celému Kongresu i Bílému domu. Ale je to nejlepší možný produkt, který můžeme za daných okolností prosadit, abychom dostáli těmto důležitým závazkům,“ uvedl Johnson.

Doporučujeme

Útočník na Židy v Londýně byl evidován v protiteroristickém programu, potvrdila policie

Muž podezřelý z antisemitského teroristického útoku v severním Londýně byl již dříve evidován v britském protiteroristickém programu Prevent. Potvrdila to britská policie.

Letadlová loď USS Gerald R. Ford opustí Blízký východ, vydá se zpět do USA

Americká letadlová loď USS Gerald R. Ford v příštích dnech vypluje z Blízkého východu a vydá se zpět do Spojených států. Sníží se tím vojenská přítomnost Američanů v regionu v době války s Íránem. S odvoláním na americké představitele to napsal deník The Washington Post (WP). Návrat je očekávanou úlevou pro zhruba 4500 námořníků, kteří na lodi strávili deset měsíců. Plavidlo se na moři potýkalo s řadou problémů a nutně potřebuje opravit.

Ukrajina požádá USA o podrobnosti ohledně ruského návrhu příměří

Ukrajina požádá tým amerického prezidenta Donalda Trumpa o vyjasnění podrobností ohledně ruského návrhu krátkodobého příměří. V příspěvku na síti X to dnes napsal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po telefonátech mezi americkým a ruským prezidentem zůstává mnoho otázek nezodpovězených, řekla dnes podle agentury Reuters šéfka diplomacie EU Kaja Kallas.

USA zvažují snížení počtu vojáků v Německu, uvedl Trump

Spojené státy zvažují možnost omezit počet amerických jednotek působících v Německu. Uvedl to ve středu americký prezident Donald Trump, podle něhož rozhodnutí padne ve velmi krátké době. Trump v úterý kritizoval německého kancléře Friedricha Merze za údajnou německou neochotu podpořit USA ve válce proti Íránu.

Fed nechal sazby beze změny. Je nejrozpolcenější od roku 1992

Americký Federální rezervní systém (Fed) je nejrozpolcenější od roku 1992. Rada guvernérů většinově hlasovala pro ponechání sazeb beze změny, čtyři její členové ale z různých důvodů hlasovali proti. Zatímco trh práce zůstává stabilní, obavy vzbuzuje rostoucí inflace kvůli válce v Íránu.

Svoboda médií ve světě je nejnižší za 25 let, uvedli Reportéři bez hranic

Svoboda médií ve světě je nejnižší za posledních 25 let, uvedla dnes v pravidelné zprávě mezinárodní nevládní organizace Reportéři bez hranic (RSF). Ve více než polovině ze 180 sledovaných zemí je podle ní situace médií obtížná nebo velmi vážná, zejména vlivem rozšiřování restriktivních zákonů. Česko si v žebříčku proti loňsku o jedno místo pohoršilo na 11. příčku.

Ruské drony zasáhly v noci na dnešek ukrajinskou Oděsu, zranily 18 lidí

Nejméně 18 zraněných si v noci na dnešek vyžádal útok ruských dronů na jihoukrajinské město Oděsa. Útok poškodil obytné budovy, informovala agentura Reuters s odvoláním na oficiální činitele. Byl to druhý ruský útok na Oděsu za tento týden.

Republikáni překreslují volební mapy. Ve hře jsou výsledky voleb

Republikáni se usilovně snaží překreslit mapy volebních obvodů ve svůj prospěch. Floridští zákonodárci schválili nový plán volebních obvodů pro nadcházející volby do Kongresu, které se uskuteční letos v listopadu, a Nejvyšší soud zrušil v Louisianě klíčové ustanovení zákona o volebních právech.

Izrael u Řecka zasáhl proti flotile plující do Gazy, zadržel asi 175 lidí

Izraelské ozbrojené síly zastavily flotilu s humanitární pomocí plující do Pásma Gazy a na palubě více než 20 lodí zadržely asi 175 lidí, které nyní odvážejí do Izraele. S odvoláním na vyjádření izraelského ministerstva zahraničí to píše agentura AFP.

Indické svátky sklizně čelí tlaku klimatu

Jaro v Indii tradičně hýří barvami, hudbou a tancem. Vesnice ožívají slavnostmi spojenými se sklizní. Letos se ale do radosti míchá nejistota. Počasí se mění a zemědělci to cítí na vlastní kůži.

Cena ropy vyskočila nejvýš od roku 2022

Cena ropy prudce roste a světové trhy začínají naplno počítat s tím, že konflikt kolem Íránu jen tak neskončí. Severomořská ropa Brent se dostala nad 122 dolarů za barel, tedy na nejvyšší úroveň od roku 2022. Důvodem je patová situace mezi Spojenými státy a Íránem a téměř uzavřený Hormuzský průliv, kterým běžně proudí významná část světové ropy.

Muž s nožem útočil v Londýně na členy židovské komunity, dva zranil

Útočník v severním Londýně pobodal dva členy židovské komunity, policie jej zadržela. Incident přišel po sérii žhářských útoků na židovské objekty v této oblasti.

Trump tlačí na Írán kvůli dohodě, zvažuje další možnosti

Americký prezident Donald Trump zvažuje další postup v oblasti Hormuzského průlivu, přičemž vyzval Írán k uzavření dohody. Pokračující blokáda ochromuje globální obchodní trasy i energetické trhy už dva měsíce.

Spojené arabské emiráty opouštějí ropný kartel OPEC

Spojené arabské emiráty po téměř šedesáti letech opouštějí OPEC. Rozhodnutí má začít platit 1. května a znamená citelnou ránu pro organizaci, která se dlouhodobě snaží ovlivňovat světové ceny ropy pomocí těžebních limitů. SAE byly jedním z jejích největších producentů.

KOMENTÁŘ: Rozpadá se ropný kartel? Takto trh ovlivní, že Emiráty opouštějí OPEC

Spojené arabské emiráty už v pátek oficiálně vystoupí z Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC). Překvapivé rozhodnutí může vést k větším cenovým výkyvům komodity a také ke snížení vlivu celé organizace. Proč?
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama