ZprávySněmovna USA přijala pomoc Ukrajině, Izraeli i Tchaj-wanu, návrhy jdou do Senátu

Sněmovna USA přijala pomoc Ukrajině, Izraeli i Tchaj-wanu, návrhy jdou do Senátu

Americká Sněmovna reprezentantů dnes schválila čtveřici návrhů zákonů, které zahrnují zahraniční vojenskou pomoc v celkové výši 95 miliard dolarů (2,25 bilionu korun), a to pro Ukrajinu, Izrael a partnery USA v jihovýchodní Asii, především Tchaj-wan. Jejich přijetí měsíce bránily vnitropolitické spory v Kongresu. Čtvrtý návrh zákona by podle amerických médií mohl vést k celostátnímu zákazu sítě TikTok, u níž se činitelé obávají čínské špionáže, rozsáhlým sankcím vůči Íránu či využití zmražených ruských aktiv k podpoře Ukrajiny bránící se ruské invazi. Všechny návrhy prošly velkou nadstranickou většinou a putují do Senátu. Horní komora Kongresu podle očekávání schválí a prezident Joe Biden podepíše.

Biden krátce po hlasování podle agentury Reuters vyzval Senát k rychlému schválení souboru zákonů, aby je mohl sám urychleně podepsat.

Obzvláště ohledně podpory Ukrajiny byly USA pod velkým tlakem zahraničních partnerů, včetně České republiky, jelikož Kyjev by podle nich bez pomoci USA nemusel být schopný ustát očekávanou ruskou ofenzívu. Zákon týkající se Ukrajiny počítá s vyčleněním až 60,8 miliardy dolarů (1,44 bilionu korun) na podporu Kyjeva a pokrytí dalších výdajů, které s jeho podporou souvisejí. Z lavic kongresmanů Demokratické strany se dnes po konci hlasování ozval jásot, někteří mávali ukrajinskými vlaječkami.

Sumy vyčleněné pro jednotlivé zahraniční partnery USA se nerovnají přímé vojenské podpoře – značné podíly z trojice balíků financování půjdou na doplnění amerických vojenských zásob, rozvoj vojenské infrastruktury či humanitární pomoc. Ukrajina z 60,8 miliardy dolarů dostane v přímé vojenské podpoře asi 23 miliard (545 miliard korun).

V případě Izraele dnešní návrh počítá s podporou ve výši 26 miliard dolarů (625 miliard korun) na podporu „jeho úsilí ubránit se Íránu a jeho spojencům a na posílení vojenských operací USA v reakci na nedávné útoky“, uvádí se ve shrnutí návrhu.

V případě jihovýchodní Asie jde o podporu amerických partnerů v regionu, především Tchaj-wanu, s cílem odradit Čínu od vykonávání vojenské agrese v regionu. Tchaj-wan podle návrhu v přímé vojenské podpoře dostane zhruba dvě miliardy dolarů (47,7 miliard korun), další dvě miliardy připadnou na doplnění amerických zásob a přes tři miliardy na „rozvoj ponorkové průmyslové základny“.

Zastánci návrhů v několikahodinové diskuzi, která předcházela hlasování, dnes argumentovali nutností postavit se „na správnou stranu historie“, zdůrazňovali, že Spojené státy se musejí postavit k obraně demokracie proti autoritářství, ať už je to kdekoli na světě, a to i proto, že izolovat se a praktikovat politiku appeasementu podle nich nefunguje.

„Můžeme si vybrat úctu, nebo zostuzení. Problémy našich přátel by nás brzy mohly dohnat doma,“ poznamenal dnes republikán Doug Lamborn. Řada jeho kolegů zdůrazňovala, že USA podle nich musejí podporovat své partnery v Tichomoří, a odradit tak Čínu od agresivních vojenských kroků, které by mohly Spojené státy zatáhnout do války s ní.

Řada kongresmanů z jak Republikánské, tak Demokratické strany dnes ocenila, že šéf Sněmovny reprezentantů Mike Johnson zákony k hlasování předložil. Johnson kvůli tomu podle amerických médií může riskovat vlastní post, jelikož konzervativní křídlo republikánské strany hrozí, že zahájí hlasování o nedůvěře v předsedu sněmovny. Dotyční republikáni původně přijetí zákonů o zahraniční podpoře podmiňovali zpřísněním americké migrační politiky.

„Nejsou to perfektní zákonná opatření, nejsou to zákony, které bychom napsali, když by republikáni vládli celému Kongresu i Bílému domu. Ale je to nejlepší možný produkt, který můžeme za daných okolností prosadit, abychom dostáli těmto důležitým závazkům,“ uvedl Johnson.

Doporučujeme

Okrádáte zákazníky! Trump není spokojen s cenami benzinu

Ceny ropy klesají, což se propisuje i do cen pohonných hmot. Americký prezident Donald Trump si však stěžuje, že benzin nezlevňuje dost rychle. Tvrdí, že pokles cen benzinu neodpovídá zlevňování černého zlata. Ministerstvu spravedlnosti nařídil, aby začalo vyšetřovat praktiky ropných gigantů. Ceny benzinu v USA klesají už šestý týden v řadě. Tento trend bude pokračovat, jak se bude obnovovat doprava v Hormuzském průlivu.

USA poskytnou experimentální lék proti ebole pro testování v Kongu

Spojené státy poskytnou experimentální lék proti ebole pro klinické testování v Kongu. V zemi se šíří dosud největší známá epidemie nákazy způsobená kmenem Bundibugyo. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na americké ministerstvo zdravotnictví.

Trump dostal symbolickou stopku. Kongres hlasoval proti jeho válečným pravomocím

Republikány ovládaný Senát schválil rezoluci o válečných pravomocích, která prezidenta Donalda Trumpa vyzývá k zastavení války v Íránu a nutnosti obrátit se na Kongres, pokud by chtěl obnovit vojenské akce. Rezoluce však nemá legislativní váhu, jde čistě o symboliku. Ukazuje však, jak jsou republikáni pod Trumpovým vedením roztříštěni. Bílý dům rezoluci bagatelizoval.

OSN varuje: Škrty americké pomoci v programech proti AIDS v Africe budou stát životy

Rozhodnutí Spojených států ukončit financování programů zaměřených na boj proti HIV a AIDS v Jižní Africe může mít podle Organizace spojených národů (OSN) vážné následky. Šéfka programu UNAIDS Winnie Byanyima varovala, že omezení podpory ohrozí životy nejzranitelnějších lidí. Informuje o tom BBC, Reuters a další servery.

Střelba izraelské armády zabila v jižním Libanonu dvě osoby

Izraelská střelba dnes zabila v jižním Libanonu dvě osoby a několik dalších zranila. Jde o první střelbu Izraele v Libanonu za poslední tři dny. Libanonské radikální hnutí Hizballáh incident označilo za porušení dohody o příměří mezi oběma stranami. Skupina podporovaná Íránem střelbu odsoudila, ale neuvedla, jestli podnikne nějakou odvetnou akci, informovala agentura Reuters.

Írán a Omán se shodly na jednání o budoucí správě Hormuzského průlivu

Írán a Omán vytvoří pracovní skupinu, která se zaměří na dosažení dohody o budoucí správě Hormuzského průlivu, včetně s ní spojených poskytovaných služeb a nákladů. Obě země to dnes podle agentury Reuters uvedly ve společném prohlášení s tím, že budou jednat s pobřežními státy regionu a dalšími stranami, kterých se záležitost týká. Spojené státy dlouhodobě žádají, aby Teherán průliv opět úplně otevřel a nevybíral za plavbu žádné poplatky.

Ukrajina podle Putina útočí na civilisty, k setkání se Zelenským nevidí důvod

Ruský prezident Vladimir Putin dnes prohlásil, že Ukrajina útočí na civilisty a že kvůli těmto úderům nevidí důvod k přímým rozhovorům s hlavou ukrajinského státu Volodymyrem Zelenským. Informovala o tom agentura Reuters, podle které šéf Kremlu míní, že cílem ukrajinských dronových útoků je destabilizace ruské společnosti. Ukrajina se od února 2022 brání ruské invazi a součástí obrany jsou i údery v hloubi ruského území.

Teherán neumožní inspektorům MAAE návštěvu jaderných zařízení poničených údery

Teherán nepovolí inspektorům Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) návštěvu jaderných zařízení poškozených americko-izraelskými údery. Na tiskové konferenci to dnes podle agentury AFP řekl mluvčí íránského ministerstva zahraničí Esmáíl Baghájí. Podle mluvčího pro takové inspekce neexistuje žádný protokol a Teherán se bude nadále řídit svými závazky vyplývajícími ze Smlouvy o nešíření jaderných zbraní, jejímž je signatářem, a také dohodou o uplatňování záruk MAAE.

Společnost Oracle loni propustila tisíce zaměstnanců. Místa ruší i letos

Společnost Oracle v loňském roce po celém světě propustila přibližně 21 000 zaměstnanců v rámci zavádění umělé inteligence (AI) do pracovních procesů. Firma očekává rušení pracovních míst i v tomto roce. Za potřebnou infrastrukturu hodlá utratit miliardy dolarů.

Extrémní horko v Británii je budíček. Už nemačkejme odložení, varují odborníci

Části světa sevřely extrémní teploty. V posledních dnech překračují 30 stupňů Celsia. Met Office ve Velké Británii vydal teprve podruhé v historii červený, tedy nejvyšší stupeň varování. Tento týden mohou podle meteorologů teploty v zemi překonat 40 stupňů Celsia. Odborníci upozorňují na letargii v řešení klimatických změn.

Tchaj-wan zahájil pětidenní vojenské cvičení, v ulicích hlídkují tanky

Tchaj-wan v pondělí zahájil pětidenní sérii vojenských cvičení, jejichž cílem je posílit bojovou připravenost ostrova pro případ čínského vojenského útoku. Informovala o tom dnes agentura AP. Ve městě Tchao-jüan, kde se nachází největší mezinárodní letiště na ostrově, projížděly ulicemi a po dálnicích tanky.

Myanmarská armáda během loňských voleb zabila přes 700 civilistů

Myanmarská armáda je za šestiměsíční období během voleb v loňském roce zodpovědná za smrt více než 700 civilistů, uvádí ve zprávě Organizace spojených národů (OSN). Důvěryhodné zdroje jí potvrdily zabití 224 žen a 143 dětí v období mezi srpnem a lednem. Samotné volby byly považovány za podvod, armáda z nich totiž vyloučila opoziční strany. K převratu v zemi došlo před pěti lety. Od té doby trvá v Myanmaru občanská válka. Postup povstalců se však zastavil s tím, jak junta změnila strategii.

KLDR bude nadále jaderným státem, světová bezpečnostní situace to žádá, řekl Kim

Severokorejský vůdce Kim Čong-un prohlásil, že jeho země bude nadále využívat svou pozici jaderného státu, protože v současné komplikované světové bezpečnostní situaci nemá jinou možnost. Kim během jednání vedení Dělnické strany KLDR také hovořil o dalším vyzbrojování armády, napsala dnes agentura Reuters s odkazem na oficiální severokorejskou tiskovou agenturu KCNA.

Madonna vysvětlila, proč nevyšel film o jejím životě

Madonna se znovu vrátila k filmu o vlastním životě, který měl vzniknout u studia Universal Pictures. Projekt s Julií Garner v hlavní roli se nakonec nerozjel a podle zpěvačky byly důvodem hlavně peníze.

Írán a USA dohodly rozmrazení některých fondů a linku o průlivu, zní z Teheránu

Spojené státy a Írán se dohodly při jednáních ve Švýcarsku na rozmrazení 12 miliard dolarů (254 miliard korun) íránských fondů, řekl dnes večer podle agentury Reuters íránský hlavní vyjednávač Mohammad Bágher Ghálíbáf. Při víkendovém jednání ve Švýcarsku se podle něj USA a Írán také dohodly na vytvoření přímé komunikační linky ohledně Hormuzského průlivu, což by mělo pomoci předejít konfliktům.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama