Protext ČTKŠkolám chybí miliarda korun na ONIV. Pomohou poslanci?

Školám chybí miliarda korun na ONIV. Pomohou poslanci?

Praha 29. září 2022 (PROTEXT) – Exministr školství Petr Gazdík sebral na začátku tohoto roku veřejným školám skoro jednu miliardu korun na tzv. ostatní neinvestiční výdaje (ONIV) a nechal převést tyto finanční prostředky do rozpočtů soukromých škol. Mateřským, základním i středním školám nyní chybí peníze na učebnice a pomůcky pro žáky i další nutné výdaje. Ředitelé veřejných škol jsou tak nuceni převádět finance původně určené na platy učitelů do ONIV.

Vedení spolku Pedagogická komora opakovaně upozorňuje na problémy s ostatními neinvestičními výdaji (ONIV). Z těchto peněz hradí školy vše kromě platů zaměstnanců a provozu. Jedná se například o učebnice a pomůcky pro žáky, povinné pojištění zaměstnanců, další vzdělávání pedagogických pracovníků, náhrady za prvních 14 dní nemoci pracovníků školy, dopravu žáků na plavecký výcvik a další položky uvedené ve školském zákoně. „V letošním roce došlo ke snížení ONIV veřejným mateřským, základním i středním školám o skoro jednu miliardu korun oproti roku 2021,“ upozorňuje Radek Sárközi, prezident spolku Pedagogická komora.

Nejvíce si pohoršily málotřídní školy a ZŠ pouze s 1. stupněm, kde došlo k meziročnímu poklesu o 43 % (z 3000 Kč na 1710 Kč ročně za každého žáka). Nejmenší částku dostávají mateřské školy – jedná se o 450 Kč ročně za jedno dítě (v roce 2021 to bylo 700 Kč). „Problém je v tom, že většinu financí z ONIV spolknou náhrady při prvních 14 dnech nemoci zaměstnanců,“ vysvětluje Radek Sárközi, „pak jsou tu další mandatorní výdaje jako povinné pojištění pracovníků školy nebo 500 korun na pomůcky pro prvňáčky, na další položky kvůli tomu příliš peněz nezbývá…“

Velkým zásahem do rozpočtů škol byly karantény zaměstnanců kvůli covidu na začátku roku 2022. Řada škol tak vyčerpala během prvního pololetí všechny finance určené na ONIV. Nyní musí ředitelé těchto škol žádat zřizovatele o peníze navíc. Pokud obec (v případě mateřských a základních škol) nebo kraj (v případě středních a speciálních škol) další finance nezajistí, je ředitel nucen sáhnout na nenárokovou složku platu zaměstnancům školy. Nejprve ovšem musí podat oficiální žádost o dorovnání ONIV z financí původně určených na odměny pro učitele. Informace od ředitelů škol:

„Podala jsem žádost o převod 230 000 korun z peněz na platy do ONIV, jde o více než 15 000 korun na jednu učitelku.“ (ředitelka MŠ)

„Musela jsem podat žádost o převod 27 000 korun z financí na platy do ONIV, což je 13 500 korun na jednu učitelku.“ (ředitelka málotřídní ZŠ)

„Od ledna do září jsem žádala o převod 58 000 korun z prostředků na platy do ONIV, jedná se o skoro 10 000 korun na jednu učitelku.“ (ředitelka MŠ a ZŠ)

„Podávám žádost o převod 300 000 korun z peněz na platy do ONIV, je to více než 9 000 korun na jednoho učitele.“ (ředitelka ZŠ)

„Musela jsem požádat o převedení 300 000 korun z platů do ONIV, to je přibližně 8 000 korun na jednu učitelku.“ (ředitelka MŠ)

„Poprvé po dvaceti letech ve funkci ředitele jsem nucen podat žádost o převedení financí z platů do ONIV.“ (ředitel SŠ)

K současné velmi špatné situaci škol přispělo i rozpočtové provizorium na začátku tohoto roku, kdy se vycházelo z částek platných pro rok 2021. Ředitelé škol netušili, že jim vláda dodatečně seškrtá výdaje na ONIV o třetinu. To se dozvěděli až v březnu 2022, kdy již měli odpovídající část peněz vyčerpanou… Celý problém by nevznikl (nebo by byl rozhodně mnohem menší), kdyby MŠMT pod vedením Petra Gazdíka nenavrhlo přesun financí na ONIV z rozpočtů veřejných škol ve prospěch škol soukromých a církevních. Tato skoro jedna miliarda korun nyní velmi citelně chybí především veřejným mateřským školám, které se ocitly v červených číslech již loni, a nově i školám základním a středním. „Nejsem proti zvyšování rozpočtu soukromým školám, ale nesmí se to dít na úkor škol veřejných,“ zdůrazňuje Radek Sárközi, „možná v tom hraje jistou roli, že náměstkyně pro řízení sekce ekonomické a legislativní Pavla Katzová původně pracovala jako tajemnice Sdružení soukromých škol Čech, Moravy a Slezska a soukromé školy na ministerstvu protežuje…“

Oproti minulému roku byl soukromým školám navýšen rozpočet o 40 %, přestože se počet žáků v nich meziročně zvýšil pouze o 2 %. Například soukromé základní školy navštěvovalo v loňském školním roce jen 2,3 % všech žáků. Vedení spolku Pedagogická komora podporuje pozměňovací návrhy poslance Zdeňka Kettnera. První navyšuje rozpočet školství o jednu miliardu korun ve prospěch ONIV pro veřejné školy. Druhý přidává školám dalších 120 milionů korun na platy nepedagogických pracovníků. „Bohužel i po navýšení zůstává tarifní část platu některých nepedagogických zaměstnanců škol pod takzvanou zaručenou mzdou, někdy jsou dokonce nižší než minimální mzda,“ dodává Radek Sárközi.

Více informací naleznete zde:
https://www.pedagogicka-komora.cz/2022/09/skolam-chybi-finance-na-pomucky-pro.html

Pedagogická komora, z. s.

www.pedagogicka-komora.cz

Pedagogická komora – hlas rozumu ve vzdělávání Pedagogická komora je největším školským spolkem v České republice. Sdružuje učitele, ředitele škol a další pedagogické pracovníky, kteří pracují v MŠ, ZŠ, ZUŠ, SŠ, VOŠ a VŠ (státní, soukromé i církevní školy). Pedagogická komora sdružuje skoro 3 000 členů a spravuje 30 facebookových skupin, v nichž si vyměňuje tipy do výuky a diskutuje více než 40 000 pedagogů.

Kontakty: http://www.pedagogicka-komora.cz/p/kontakty-odkazy.html

Mgr. Radek Sárközi

(prezident spolku Pedagogická komora)

radek.sarkozi@pedagogicka-komora.cz

ČTK ke zprávě vydává obrazovou přílohu, která je k dispozici na adrese http://www.protext.cz.

Doporučujeme

Ledovce před očima mizí. Švýcarsko za pět let přišlo o pětinu ledu

Švýcarské Alpy zažívají další katastrofální rok. Ledovce letos ztratily 5,5 procenta a za pouhých pět let téměř pětinu objemu. Tání přitom krátkodobě zachraňuje zemi před nedostatkem vody. Zároveň ale ničí zásoby, na které se půda spoléhá během veder.

Státy EU finálně schválily přísnější pravidla pro návraty migrantů

Členské státy Evropské unie dnes finálně schválily zpřísnění migrační politiky EU, včetně možnosti zřizovat návratová centra v takzvaných třetích zemích pro migranty, kteří pobývají ve státech unie nelegálně. Nové návratové nařízení doplňuje migrační a azylový pakt a má zajistit rychlejší a efektivnější navracení neúspěšných žadatelů o azyl do zemí, odkud přišli. Informovala o tom Rada EU, která zastupuje členské státy.

Ropná past se zavírá. Írán nemůže vyvážet a Čína hledá jinde

Íránská ropa mizí z trhu, což drtí jeho ekonomiku. Není to ale problém jen Teheránu. Čína vyčerpává zásoby íránské ropy na moři a až nyní pociťuje ztrátu klíčového dodavatele. Musí se proto poohlížet po dražší ropě u jiných dodavatelů, což zvyšuje tlak na globální ceny. Írán navíc ztrácí kontrolu nad Hormuzským průlivem, což ho může demotivovat k uzavření dohody.

Pobřežní sekvoje při vysokých teplotách zpomalují fotosyntézu

Pobřežní sekvoje patří k nejvyšším stromům světa a běžně rostou v chladnějších oblastech kalifornského pobřeží. Nový výzkum ale ukazuje, že při vysokých teplotách výrazně zpomalují fotosyntézu. Problém se objevuje už při teplotách nad 30 stupňů Celsia a horko může omezit i jejich schopnost ukládat uhlík.

Žádní tlustí, trans a slaboši. Hegseth škrtá v americké armádě

Americký ministr obrany Pete Hegseth ve středu v projevu k nižším důstojníkům a velitelům na základně námořní pěchoty Quantico ve Virginii uvedl, že armáda Spojených států snížila počet svých generálů, admirálů a míst pro ně o 20 procent. Hegseth se ostře vyjádřil k woke ideologii a hovořil o „slaboších“. Kritici zase mluví o čistce a politizaci armády.

Rusko a Ukrajina v noci pokračovaly ve vzdušných útocích

Rusko v noci vyslalo na Ukrajinu 107 dronů, z nichž 87 zneškodnila protivzdušná obrana, uvedlo dnes ráno ukrajinské letectvo. Nepřátelské stroje podle něj zasáhly 11 blíže neupřesněných míst. Server Ukrajinska pravda píše o dvou zraněných kvůli ruskému úderu na obchodní centrum v Oděse a na Kyjev. Ruské ministerstvo obrany hlásí noční likvidaci 330 ukrajinských bezpilotních letounů, o škodách nebo obětech se nezmiňuje.

Linkin Park ukazují zákulisí svého návratu. Dokument Unshatter vstoupil do kin

Linkin Park přinášejí na filmová plátna příběh svého návratu po smrti zpěváka Chestera Benningtona. Dokument Linkin Park: Unshatter propojuje vzácné archivní záběry, rozhovory a koncertní vystoupení. Režie se ujal člen kapely Joe Hahn. Do českých kin snímek vstoupil ve středu 30. září.

Estonsko zakázalo tranzit ruského a běloruského obilí přes své území

Estonsko zakázalo tranzit ruského a běloruského obilí přes své území. Oznámil to dnes ministr zahraničí Margus Tsahkna na sociální síti X. Rozhodnutí zdůvodnil ruskou válkou proti Ukrajině a útoky na ukrajinské přístavy. Tallinn podle něj nebude pomáhat s financováním ruské invaze. Moskva ani její spojenec Minsk se zatím nevyjádřily. Podle agentury Reuters Rusko i Ukrajina hledají alternativy k trasám přes Černé moře, které narušily boje.

Vražedkyně Christa Pike přežila svou popravu. I po dvou smrtících injekcích je stále naživu

Poprava Christy Pike, která byla v Tennessee odsouzena k trestu smrti za vraždu devatenáctileté Colleen Slemmer, se ve středu večer nezdařila. Padesátiletá vražedkyně byla po podání dvou dávek smrtící látky převezena do nemocnice, uvedl její právník. O jejím stavu nejsou žádné informace.

Příměří jen na papíře. Izrael v Gaze dál útočí a obětí přibývá. Zemřel další novinář

Izrael téměř rok po uzavření příměří v Pásmu Gazy nepřestává s útoky. Při tom středečním zemřelo osm lidí včetně novináře. Lidé se kvůli úderům bojí chodit ven a zdravotnictví zde prakticky nefunguje.

Popravu Christy Pike zastavil soud necelé dvě hodiny před vykonáním trestu

Popravu padesátileté Christy Pike v americkém Tennessee zastavil odvolací soud necelé dvě hodiny před plánovaným vykonáním trestu. Pike měla být první ženou popravenou v tomto státě za více než 200 let. Soudci nyní chtějí znovu posoudit její tvrzení, že soud při ukládání trestu dostatečně nezohlednil sexuální zneužívání a další traumata, která prožila v dětství.

Inflace v Německu stoupla na 3,3 procenta. Zdražování zrychlilo i ve Francii a Itálii

Zdražování ve velkých ekonomikách eurozóny v září zesílilo. Inflace podle harmonizovaných údajů vzrostla v Německu na 3,3 procenta, ve Francii na 3,4 procenta a v Itálii na 4,1 procenta. Růst cen energií zvyšuje tlak na Evropskou centrální banku, aby pokračovala ve zvyšování úrokových sazeb.

Nová rumunská vláda nezískala v parlamentu důvěru, prezident udělá další pokus

Nová rumunská vláda designovaného premiéra Siegfrieda Murešana v dnešním hlasování parlamentu nezískala důvěru. Píší to agentury. Kabinet získal jen 182 z 233 hlasů nutných pro to, aby mohl nastoupit do funkce. V zemi tak pokračuje politická krize. Prezident Nicušor Dan, který je dnes na návštěvě v České republice, sdělil, že učiní další pokus a jmenuje nového designovaného premiéra.

CSG slaví další úspěch v Evropě, Lotyšsko vsadilo na houfnice Morana

Zástupci lotyšského ministerstva obrany, slovenské vlády a české společnosti Tatra Defence Systems, která je součástí strojírensko-zbrojařského holdingu Czechoslovak Group (CSG), dnes podepsali třístrannou dohodu o dodávce houfnic Morana pro lotyšskou armádu. Informují o tom lotyšská média s odvoláním na ministerstvo obrany. Kontrakt se také týká dodávek raketometných systémů. Jeho hodnotu Lotyšsko ani CSG nezveřejnily.

KOMENTÁŘ: Voliči, Čína, fascinace. Skutečné důvody, proč Trump nechce regulovat AI

Americký prezident Donald Trump přivítal v Bílém domě představitele technologických gigantů, kteří jsou na špici pelotonu AI vývoje. Společně se domluvili, že žádná tvrdá regulace není potřeba. Proč se Trump tak děsí možnosti, že by AI vývoj zpomalil?
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama