Protext ČTKŠkolám chybí miliarda korun na ONIV. Pomohou poslanci?

Školám chybí miliarda korun na ONIV. Pomohou poslanci?

Praha 29. září 2022 (PROTEXT) – Exministr školství Petr Gazdík sebral na začátku tohoto roku veřejným školám skoro jednu miliardu korun na tzv. ostatní neinvestiční výdaje (ONIV) a nechal převést tyto finanční prostředky do rozpočtů soukromých škol. Mateřským, základním i středním školám nyní chybí peníze na učebnice a pomůcky pro žáky i další nutné výdaje. Ředitelé veřejných škol jsou tak nuceni převádět finance původně určené na platy učitelů do ONIV.

Vedení spolku Pedagogická komora opakovaně upozorňuje na problémy s ostatními neinvestičními výdaji (ONIV). Z těchto peněz hradí školy vše kromě platů zaměstnanců a provozu. Jedná se například o učebnice a pomůcky pro žáky, povinné pojištění zaměstnanců, další vzdělávání pedagogických pracovníků, náhrady za prvních 14 dní nemoci pracovníků školy, dopravu žáků na plavecký výcvik a další položky uvedené ve školském zákoně. „V letošním roce došlo ke snížení ONIV veřejným mateřským, základním i středním školám o skoro jednu miliardu korun oproti roku 2021,“ upozorňuje Radek Sárközi, prezident spolku Pedagogická komora.

Nejvíce si pohoršily málotřídní školy a ZŠ pouze s 1. stupněm, kde došlo k meziročnímu poklesu o 43 % (z 3000 Kč na 1710 Kč ročně za každého žáka). Nejmenší částku dostávají mateřské školy – jedná se o 450 Kč ročně za jedno dítě (v roce 2021 to bylo 700 Kč). „Problém je v tom, že většinu financí z ONIV spolknou náhrady při prvních 14 dnech nemoci zaměstnanců,“ vysvětluje Radek Sárközi, „pak jsou tu další mandatorní výdaje jako povinné pojištění pracovníků školy nebo 500 korun na pomůcky pro prvňáčky, na další položky kvůli tomu příliš peněz nezbývá…“

Velkým zásahem do rozpočtů škol byly karantény zaměstnanců kvůli covidu na začátku roku 2022. Řada škol tak vyčerpala během prvního pololetí všechny finance určené na ONIV. Nyní musí ředitelé těchto škol žádat zřizovatele o peníze navíc. Pokud obec (v případě mateřských a základních škol) nebo kraj (v případě středních a speciálních škol) další finance nezajistí, je ředitel nucen sáhnout na nenárokovou složku platu zaměstnancům školy. Nejprve ovšem musí podat oficiální žádost o dorovnání ONIV z financí původně určených na odměny pro učitele. Informace od ředitelů škol:

„Podala jsem žádost o převod 230 000 korun z peněz na platy do ONIV, jde o více než 15 000 korun na jednu učitelku.“ (ředitelka MŠ)

„Musela jsem podat žádost o převod 27 000 korun z financí na platy do ONIV, což je 13 500 korun na jednu učitelku.“ (ředitelka málotřídní ZŠ)

„Od ledna do září jsem žádala o převod 58 000 korun z prostředků na platy do ONIV, jedná se o skoro 10 000 korun na jednu učitelku.“ (ředitelka MŠ a ZŠ)

„Podávám žádost o převod 300 000 korun z peněz na platy do ONIV, je to více než 9 000 korun na jednoho učitele.“ (ředitelka ZŠ)

„Musela jsem požádat o převedení 300 000 korun z platů do ONIV, to je přibližně 8 000 korun na jednu učitelku.“ (ředitelka MŠ)

„Poprvé po dvaceti letech ve funkci ředitele jsem nucen podat žádost o převedení financí z platů do ONIV.“ (ředitel SŠ)

K současné velmi špatné situaci škol přispělo i rozpočtové provizorium na začátku tohoto roku, kdy se vycházelo z částek platných pro rok 2021. Ředitelé škol netušili, že jim vláda dodatečně seškrtá výdaje na ONIV o třetinu. To se dozvěděli až v březnu 2022, kdy již měli odpovídající část peněz vyčerpanou… Celý problém by nevznikl (nebo by byl rozhodně mnohem menší), kdyby MŠMT pod vedením Petra Gazdíka nenavrhlo přesun financí na ONIV z rozpočtů veřejných škol ve prospěch škol soukromých a církevních. Tato skoro jedna miliarda korun nyní velmi citelně chybí především veřejným mateřským školám, které se ocitly v červených číslech již loni, a nově i školám základním a středním. „Nejsem proti zvyšování rozpočtu soukromým školám, ale nesmí se to dít na úkor škol veřejných,“ zdůrazňuje Radek Sárközi, „možná v tom hraje jistou roli, že náměstkyně pro řízení sekce ekonomické a legislativní Pavla Katzová původně pracovala jako tajemnice Sdružení soukromých škol Čech, Moravy a Slezska a soukromé školy na ministerstvu protežuje…“

Oproti minulému roku byl soukromým školám navýšen rozpočet o 40 %, přestože se počet žáků v nich meziročně zvýšil pouze o 2 %. Například soukromé základní školy navštěvovalo v loňském školním roce jen 2,3 % všech žáků. Vedení spolku Pedagogická komora podporuje pozměňovací návrhy poslance Zdeňka Kettnera. První navyšuje rozpočet školství o jednu miliardu korun ve prospěch ONIV pro veřejné školy. Druhý přidává školám dalších 120 milionů korun na platy nepedagogických pracovníků. „Bohužel i po navýšení zůstává tarifní část platu některých nepedagogických zaměstnanců škol pod takzvanou zaručenou mzdou, někdy jsou dokonce nižší než minimální mzda,“ dodává Radek Sárközi.

Více informací naleznete zde:
https://www.pedagogicka-komora.cz/2022/09/skolam-chybi-finance-na-pomucky-pro.html

Pedagogická komora, z. s.

www.pedagogicka-komora.cz

Pedagogická komora – hlas rozumu ve vzdělávání Pedagogická komora je největším školským spolkem v České republice. Sdružuje učitele, ředitele škol a další pedagogické pracovníky, kteří pracují v MŠ, ZŠ, ZUŠ, SŠ, VOŠ a VŠ (státní, soukromé i církevní školy). Pedagogická komora sdružuje skoro 3 000 členů a spravuje 30 facebookových skupin, v nichž si vyměňuje tipy do výuky a diskutuje více než 40 000 pedagogů.

Kontakty: http://www.pedagogicka-komora.cz/p/kontakty-odkazy.html

Mgr. Radek Sárközi

(prezident spolku Pedagogická komora)

radek.sarkozi@pedagogicka-komora.cz

ČTK ke zprávě vydává obrazovou přílohu, která je k dispozici na adrese http://www.protext.cz.

Doporučujeme

Osmnáctiletý Ukrajinec podle obvinění páchal v Polsku sabotáže ve prospěch Ruska

Polská prokuratura obvinila osmnáctiletého Ukrajince ze série sabotážních činů, které měl podle vyšetřovatelů páchat ve prospěch ruských tajných služeb. Jeho cílem mělo být vyvolání etnického napětí mezi Polskem a Ukrajinou prostřednictvím útoků na citlivá historická témata i přípravy akcí namířených proti polským představitelům.

Google bude muset v EU otevřít služby konkurenci v AI, rozhodla komise

Americká společnost Google ze skupiny Alphabet bude muset podle nových požadavků Evropské unie umožnit společnosti OpenAI i dalším konkurentům v oblasti umělé inteligence (AI) a internetových vyhledávačů přístup ke svým službám. Ve svém rozhodnutí o tom dnes informovala Evropská komise (EK). Opatření má zajistit dodržování pravidel, jejichž cílem je omezit v EU tržní sílu velkých technologických firem. Google s tím nesouhlasí.

Anglie proti Argentině doplatila na extrémní defenzivu

Anglie sahala po postupu do finále mistrovství světa, ale vedení proti Argentině neudržela. Po gólu Anthonyho Gordona se stáhla hluboko do obrany, čehož jihoamerický tým využil. Obrat dokonaly trefy Enza Fernándeze a Lautara Martíneze, zatímco statistiky po zápase ukázaly, jak výraznou převahu si Argentina po změně skóre vytvořila.

Ukrajina má nového premiéra, poslanci schválili Serhije Koreckého

Ukrajinský parlament dnes schválil Serhije Koreckého jako nového premiéra, oznámila média. Dosud byl Koreckyj šéfem energetické společnosti Naftohaz. Před hlasováním označil za klíčové priority obranu země před ruskou agresí, hospodářskou stabilitu a integraci do Evropské unie. Mezi klíčové úkoly zařadil i přípravu na příští zimu, která podle něj může být ještě těžší než ta minulá, s ustavičnými ruskými útoky na ukrajinská energetická zařízení a infrastrukturu.

Řecký ostrov Gyaros pomáhá zachránit jednoho z nejvzácnějších tuleňů světa

Řecký ostrov Gyaros býval symbolem věznění a vojenských cvičení. Dnes se ale proměnil v jedno z nejdůležitějších útočišť pro středomořského tuleně, který patří mezi nejohroženější mořské savce na světě. Přísná ochrana přírody přináší výsledky, zároveň ale vyvolává spory s rybáři.

Příznivější data z USA vytáhla bitcoin nad 65 tisíc dolarů

Bitcoin se po zhruba měsíci vrátil nad hranici 65 tisíc dolarů. Růst největší kryptoměny podpořila příznivější data o inflaci ve Spojených státech a obnovený příliv peněz do spotových bitcoinových fondů obchodovaných na burze. Kurz se však nad dosaženou úrovní neudržel.

Pogačar čelí na Tour de France bučení, odpůrce bere jako motivaci

Tadej Pogačar dál suverénně ovládá Tour de France a míří za pátým celkovým triumfem. Vedle obdivu ale jeho výkony vyvolávají i rostoucí frustraci části fanoušků. Někteří diváci už slovinského cyklistu během etap vypískali, on však tvrdí, že negativní reakce jen posilují jeho odhodlání.

Čína vyšetřuje zadrženého Čecha pro podezření z ohrožení státní bezpečnosti

Peking oznámil, že český občan zadržovaný v Číně je vyšetřován kvůli podezření z ohrožení státní bezpečnosti. Podle agentury Reuters to dnes uvedlo čínské ministerstvo zahraničí, podle kterého příslušné úřady postupují v souladu se zákonem. Čínská diplomacie zároveň kritizovala postup českých úřadů vůči čínským občanům a tvrdí, že české úřady na základě neopodstatněných obvinění zadržují čínského novináře. Peking takový přístup odmítá a čínské ministerstvo zahraničí vyzvalo českou stranu, aby dotyčnou osobu okamžitě propustila a plně ochránila její práva a zájmy. ČTK se snaží získat vyjádření českého ministerstva zahraničí.

Při ruském útoku na Kyjev jsou dva mrtví, ukrajinské drony útočily v Rusku

Nejméně dva mrtvé a několik zraněných si vyžádal ruský útok na Kyjev, informovaly dnes ukrajinské úřady. O obětech na životech informují po ukrajinských útocích i ruské úřady. Ukrajinské drony také zaútočily na ruské město Engels, oznámil gubernátor Saratovské oblasti. Námořní drony, tedy dálkově ovládané bezposádkové čluny, zasáhly v Černém moři dva tankery ruské stínové flotily, tvrdí ukrajinská tajná služba SBU.

USA uvalí na Brazílii 25procentní clo. Vyšetřování mělo odhalit nekalé obchodní praktiky

Spojené státy oznámily, že zavedou cla ve výši 25 procent na některé zboží dovážené z Brazílie. Ukončily tím rok trvající vyšetřování obchodních praktik této latinskoamerické země. Americký ministr zahraničí Marco Rubio upozornil, že brazilská vláda s tou americkou nejednala v dobré víře. Brazilský vládní úředník pohrozil odvetnými opatřeními.

Kuvajt odrážel drony z Íránu, ten hlásil útoky i zásah základny v Jordánsku

Kuvajtská armáda dnes v noci odrážela útoky bezpilotních letounů z Íránu, zatímco v Bahrajnu se rozezněly sirény varující před leteckým útokem. O nových zásazích na svém území i úderech na základny v Kuvajtu a Jordánsku v noci na dnešek informoval také Írán, a to po dalším americkém úderu proti tomuto státu. Napsaly to agentury.

USA zavedou povinné testy testosteronu. Týkat se budou vojáků nad 30 let

Americký ministr obrany Pete Hegseth představil plán zaměřený na kontrolu hladiny mužského hormonu testosteronu u vojáků starších 30 let. Cílem je zajistit jejich perfektní zdraví a výkonnost. Zda bude opatření platit i pro ženy, případně zda vojačky budou podstupovat screening estrogenu, není jasné.

Čínská ekonomika výrazně zpomalila. Nad vodou ji drží vývoz

Čínská ekonomika ve druhém čtvrtletí rostla nejpomaleji od konce roku 2022. Zatímco vývoz dál těží z poptávky po elektromobilech a technologiích spojených s umělou inteligencí, spotřeba a investice zůstávají slabé.

U Libye se převrátila loď s migranty, nejméně 50 lidí se pohřešuje

Dřevěná loď s přibližně 60 migranty se převrátila ve Středozemním moři u východního pobřeží Libye. Deset lidí se podařilo zachránit, nejméně 50 dalších včetně žen a dětí se pohřešuje.

Čína už dva roky zadržuje amerického seismologa a odborníka na jaderný program. Viní ho ze špionáže

Americký seismolog čínského původu Chen Youlin je už téměř dva roky zadržován v Číně, kde čelí obvinění ze špionáže. Jeho rodina nyní případ zveřejnila s tím, že nevidí žádné náznaky, že by se Peking chystal vědce propustit.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama