Protext ČTKŠkolám chybí miliarda korun na ONIV. Pomohou poslanci?

Školám chybí miliarda korun na ONIV. Pomohou poslanci?

Praha 29. září 2022 (PROTEXT) – Exministr školství Petr Gazdík sebral na začátku tohoto roku veřejným školám skoro jednu miliardu korun na tzv. ostatní neinvestiční výdaje (ONIV) a nechal převést tyto finanční prostředky do rozpočtů soukromých škol. Mateřským, základním i středním školám nyní chybí peníze na učebnice a pomůcky pro žáky i další nutné výdaje. Ředitelé veřejných škol jsou tak nuceni převádět finance původně určené na platy učitelů do ONIV.

Vedení spolku Pedagogická komora opakovaně upozorňuje na problémy s ostatními neinvestičními výdaji (ONIV). Z těchto peněz hradí školy vše kromě platů zaměstnanců a provozu. Jedná se například o učebnice a pomůcky pro žáky, povinné pojištění zaměstnanců, další vzdělávání pedagogických pracovníků, náhrady za prvních 14 dní nemoci pracovníků školy, dopravu žáků na plavecký výcvik a další položky uvedené ve školském zákoně. „V letošním roce došlo ke snížení ONIV veřejným mateřským, základním i středním školám o skoro jednu miliardu korun oproti roku 2021,“ upozorňuje Radek Sárközi, prezident spolku Pedagogická komora.

Nejvíce si pohoršily málotřídní školy a ZŠ pouze s 1. stupněm, kde došlo k meziročnímu poklesu o 43 % (z 3000 Kč na 1710 Kč ročně za každého žáka). Nejmenší částku dostávají mateřské školy – jedná se o 450 Kč ročně za jedno dítě (v roce 2021 to bylo 700 Kč). „Problém je v tom, že většinu financí z ONIV spolknou náhrady při prvních 14 dnech nemoci zaměstnanců,“ vysvětluje Radek Sárközi, „pak jsou tu další mandatorní výdaje jako povinné pojištění pracovníků školy nebo 500 korun na pomůcky pro prvňáčky, na další položky kvůli tomu příliš peněz nezbývá…“

Velkým zásahem do rozpočtů škol byly karantény zaměstnanců kvůli covidu na začátku roku 2022. Řada škol tak vyčerpala během prvního pololetí všechny finance určené na ONIV. Nyní musí ředitelé těchto škol žádat zřizovatele o peníze navíc. Pokud obec (v případě mateřských a základních škol) nebo kraj (v případě středních a speciálních škol) další finance nezajistí, je ředitel nucen sáhnout na nenárokovou složku platu zaměstnancům školy. Nejprve ovšem musí podat oficiální žádost o dorovnání ONIV z financí původně určených na odměny pro učitele. Informace od ředitelů škol:

„Podala jsem žádost o převod 230 000 korun z peněz na platy do ONIV, jde o více než 15 000 korun na jednu učitelku.“ (ředitelka MŠ)

„Musela jsem podat žádost o převod 27 000 korun z financí na platy do ONIV, což je 13 500 korun na jednu učitelku.“ (ředitelka málotřídní ZŠ)

„Od ledna do září jsem žádala o převod 58 000 korun z prostředků na platy do ONIV, jedná se o skoro 10 000 korun na jednu učitelku.“ (ředitelka MŠ a ZŠ)

„Podávám žádost o převod 300 000 korun z peněz na platy do ONIV, je to více než 9 000 korun na jednoho učitele.“ (ředitelka ZŠ)

„Musela jsem požádat o převedení 300 000 korun z platů do ONIV, to je přibližně 8 000 korun na jednu učitelku.“ (ředitelka MŠ)

„Poprvé po dvaceti letech ve funkci ředitele jsem nucen podat žádost o převedení financí z platů do ONIV.“ (ředitel SŠ)

K současné velmi špatné situaci škol přispělo i rozpočtové provizorium na začátku tohoto roku, kdy se vycházelo z částek platných pro rok 2021. Ředitelé škol netušili, že jim vláda dodatečně seškrtá výdaje na ONIV o třetinu. To se dozvěděli až v březnu 2022, kdy již měli odpovídající část peněz vyčerpanou… Celý problém by nevznikl (nebo by byl rozhodně mnohem menší), kdyby MŠMT pod vedením Petra Gazdíka nenavrhlo přesun financí na ONIV z rozpočtů veřejných škol ve prospěch škol soukromých a církevních. Tato skoro jedna miliarda korun nyní velmi citelně chybí především veřejným mateřským školám, které se ocitly v červených číslech již loni, a nově i školám základním a středním. „Nejsem proti zvyšování rozpočtu soukromým školám, ale nesmí se to dít na úkor škol veřejných,“ zdůrazňuje Radek Sárközi, „možná v tom hraje jistou roli, že náměstkyně pro řízení sekce ekonomické a legislativní Pavla Katzová původně pracovala jako tajemnice Sdružení soukromých škol Čech, Moravy a Slezska a soukromé školy na ministerstvu protežuje…“

Oproti minulému roku byl soukromým školám navýšen rozpočet o 40 %, přestože se počet žáků v nich meziročně zvýšil pouze o 2 %. Například soukromé základní školy navštěvovalo v loňském školním roce jen 2,3 % všech žáků. Vedení spolku Pedagogická komora podporuje pozměňovací návrhy poslance Zdeňka Kettnera. První navyšuje rozpočet školství o jednu miliardu korun ve prospěch ONIV pro veřejné školy. Druhý přidává školám dalších 120 milionů korun na platy nepedagogických pracovníků. „Bohužel i po navýšení zůstává tarifní část platu některých nepedagogických zaměstnanců škol pod takzvanou zaručenou mzdou, někdy jsou dokonce nižší než minimální mzda,“ dodává Radek Sárközi.

Více informací naleznete zde:
https://www.pedagogicka-komora.cz/2022/09/skolam-chybi-finance-na-pomucky-pro.html

Pedagogická komora, z. s.

www.pedagogicka-komora.cz

Pedagogická komora – hlas rozumu ve vzdělávání Pedagogická komora je největším školským spolkem v České republice. Sdružuje učitele, ředitele škol a další pedagogické pracovníky, kteří pracují v MŠ, ZŠ, ZUŠ, SŠ, VOŠ a VŠ (státní, soukromé i církevní školy). Pedagogická komora sdružuje skoro 3 000 členů a spravuje 30 facebookových skupin, v nichž si vyměňuje tipy do výuky a diskutuje více než 40 000 pedagogů.

Kontakty: http://www.pedagogicka-komora.cz/p/kontakty-odkazy.html

Mgr. Radek Sárközi

(prezident spolku Pedagogická komora)

radek.sarkozi@pedagogicka-komora.cz

ČTK ke zprávě vydává obrazovou přílohu, která je k dispozici na adrese http://www.protext.cz.

Doporučujeme

Studentům Stanfordu soud zruší obvinění za propalestinský protest

Pět současných a bývalých studentů Stanfordovy univerzity už nebude čelit trestnímu stíhání kvůli propalestinskému protestu z roku 2024. Případ, který patřil k nejzávažnějším trestním řízením spojeným s tehdejší vlnou univerzitních demonstrací v USA, končí dohodou o veřejně prospěšných pracích a náhradě škody.

Východní Japonsko minul silný tajfun, sesuvy půdy si vyžádaly nejméně dva mrtvé

Silný tajfun Dujuan se dnes přiblížil k tichomořskému pobřeží Japonska a minul metropolitní oblast Tokia. Východní část ostrovního státu ohrožuje přívalový déšť, silný vítr a zvýšené riziko povodní a sesuvů půdy. Ty si podle úřadů už vyžádaly nejméně dva lidské životy, řada dalších lidí se pohřešuje. Informovaly o tom agentury Reuters a Kjódó s odvoláním na japonské meteorology a úřady.

Volby do ruské Dumy podle očekávání ovládlo vládnoucí Jednotné Rusko

První parlamentní volby, které se v Rusku konaly během války proti Ukrajině, podle očekávání ovládla vládnoucí strana Jednotné Rusko. Vyplývá to z výsledků po sečtení více než 95 procent hlasů. Jednotné Rusko podporující šéfa Kremlu Vladimira Putina získá zřejmě 355 poslaneckých mandátů z celkových 450, oznámila šéfka ústřední volební komise Ella Pamfilovová. Podle agentur AFP a RIA Novosti je to dosavadní rekord této strany, která politický život v Rusku ovládá více než 20 let. Kvůli tomu, že se hlasování nesměla zúčastnit skutečná opozice a v zemi je tvrdě potlačována svoboda tisku i projevu, jsou volby v zahraničí označovány za neférové a nedemokratické.

Švýcarsko přišlo o kapitána, Xhaka přiznal falešný očkovací certifikát

Švýcarská fotbalová reprezentace se v nejbližších zápasech musí obejít bez svého kapitána. Granit Xhaka přiznal, že si během koronavirové pandemie opatřil falešné potvrzení o očkování. Případem se zabývají úřady a zkušený záložník se po dohodě s vedením svazu nezúčastní nadcházejícího reprezentačního srazu.

Média, kterým Trump zakázal vstup do Bílého domu, podávají žalobu

Americká média CNN, Politico a MS NOW oznámila, že podniknou právní kroky proti administrativě prezidenta Donalda Trumpa poté, co jejich reportérům byl odepřen vstup do Bílého domu. Média tvrdí, že prezidentův tým tím porušil jejich práva vyplývající z prvního dodatku americké ústavy, který chrání svobodu tisku.

KOMENTÁŘ: Akcie těžařů vylétly do nebe. Trump nečekaně vycouval z plánu anektovat Grónsko

Ještě před pár měsíci to vypadalo na otevřený konflikt mezi USA a Grónskem, respektive Dánskem. Teď se naopak všechny tři strany opět sbližují. Na stole je totiž dohoda, která utiší obavy Donalda Trumpa a zároveň uhájí suverenitu ostrova. Dohodu z čistého nebe nemohl akciový trh přejít mlčením.

Komunity v Panamě hledají nový způsob ochrany pralesa

Domorodé komunity v panamském regionu Darién začaly podrobně sledovat život ve svých lesích. Kamery a zvukové rekordéry odhalily stovky druhů ptáků a dalších živočichů včetně jaguárů a tapírů. Získaná data teď mohou pomoci zajistit peníze na další ochranu přírody.

Si míří za Trumpem. Ve hře je návrat k americkému plynu za šest miliard dolarů ročně

Čínský prezident Si Ťin-pching tento týden navštíví Washington. Setkání by s americkým prezidentem Donaldem Trumpem mohlo otevřít cestu k obnovení dovozu amerického zkapalněného zemního plynu (LNG) do Číny. Čínské firmy už mají nasmlouvané dodávky za zhruba šest miliard dolarů ročně, kvůli čínskému clu je ale přeprodávají do jiných zemí. Dohoda o odstranění cla zatím není potvrzená.

Ukrajina a Rusko hlásí mrtvé a zraněné po vzájemných útocích

Jednoho mrtvého a tři zraněné si vyžádaly noční ruské útoky na obytné domy a železniční infrastrukturu ve městě Lozova na jihu Charkovské oblasti, informovala ukrajinská Státní služba pro mimořádné události (DSNS). Už dříve oznámila, že v noci na dnešek Rusko podniklo rozsáhlý dronový útok na Záporoží, který zranil pět lidí. Úřady v ruské Brjanské oblasti informují o jednom mrtvém a třech zraněných po ukrajinských náletech.

Trump chce z vítězného oblouku vojenský objekt. Počítá s drony i odstřelovači

Americký prezident Donald Trump chce plánovaný vítězný oblouk u Washingtonu využít také jako vojenský objekt se zázemím pro drony, odstřelovače a se zásobami munice. Americký prezident to v neděli oznámil na sociální síti Truth Social. Projekt přitom čelí žalobě a dosud nemá všechna potřebná schválení.

Skladem munice u Aleppa otřásly silné výbuchy. Nejméně čtyři lidé jsou zranění

Silné exploze ve vojenském skladu jižně od syrského Aleppa zranily podle státních médií nejméně čtyři lidi. Po úvodním výbuchu následovaly další detonace, které komplikovaly zásah záchranářů. Úřady uzavřely příjezdové silnice a vyzvaly obyvatele, aby zůstali doma. Příčina zatím není známá.

Německý kancléř Merz označil předběžné výsledky místních voleb za katastrofu. Rezignovat nehodlá

Německý kancléř Friedrich Merz odmítl spekulace o svém odchodu z funkce a slíbil, že bude pokračovat v práci své koaliční vlády. Reagoval tak na předběžné výsledky voleb ve dvou spolkových zemích, které ukazují na výrazné ztráty jeho Křesťanskodemokratické unie (CDU).

Při nehodě lodi v Norsku zahynul Čech, další tři se pohřešují

Při nehodě lodi v Norsku zahynul Čech, další tři se pohřešují. Dnes to ČTK sdělilo české ministerstvo zahraničí s tím, že místní policie nepředpokládá, že by někdo přežil. Norská média v sobotu informovala, že záchranáři od pátku u ostrova Averöya nedaleko města Kristiansund na západě Norska pátrali po pohřešované rybářské lodi s čtyřmi zahraničními turisty na palubě. V sobotu záchranáři loď objevili, ale bez posádky. Média výslovně neuvádějí, že turisté pocházeli z Česka, bez upřesnění zmiňují Východoevropany.

Salač dojel v Rakousku druhý a přidal další pódium

Filip Salač proměnil povedený víkend na Red Bull Ringu v další výrazný výsledek. Český motocyklista obsadil ve Velké ceně Rakouska druhé místo v kategorii Moto2. Po vítězství v tréninku a kvalifikaci tak sice nezkompletoval vysněný hattrick, přesto získal čtvrté pódium v sezoně.

Leo Brichta v Liberci prohrál s Kacperem Formelou

Leo Brichta se po neúspěšném útoku na titul vrátil do lehké váhy, vítězný restart ale nepřišel. Na turnaji KSW 121 v Liberci nestačil před domácím publikem na Kacpera Formelu. Vyrovnaný duel dospěl až k bodovým lístkům, na kterých měli navrch polského bojovníka dva ze tří rozhodčích.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama