Protext ČTKŠkolám chybí miliarda korun na ONIV. Pomohou poslanci?

Školám chybí miliarda korun na ONIV. Pomohou poslanci?

Praha 29. září 2022 (PROTEXT) – Exministr školství Petr Gazdík sebral na začátku tohoto roku veřejným školám skoro jednu miliardu korun na tzv. ostatní neinvestiční výdaje (ONIV) a nechal převést tyto finanční prostředky do rozpočtů soukromých škol. Mateřským, základním i středním školám nyní chybí peníze na učebnice a pomůcky pro žáky i další nutné výdaje. Ředitelé veřejných škol jsou tak nuceni převádět finance původně určené na platy učitelů do ONIV.

Vedení spolku Pedagogická komora opakovaně upozorňuje na problémy s ostatními neinvestičními výdaji (ONIV). Z těchto peněz hradí školy vše kromě platů zaměstnanců a provozu. Jedná se například o učebnice a pomůcky pro žáky, povinné pojištění zaměstnanců, další vzdělávání pedagogických pracovníků, náhrady za prvních 14 dní nemoci pracovníků školy, dopravu žáků na plavecký výcvik a další položky uvedené ve školském zákoně. „V letošním roce došlo ke snížení ONIV veřejným mateřským, základním i středním školám o skoro jednu miliardu korun oproti roku 2021,“ upozorňuje Radek Sárközi, prezident spolku Pedagogická komora.

Nejvíce si pohoršily málotřídní školy a ZŠ pouze s 1. stupněm, kde došlo k meziročnímu poklesu o 43 % (z 3000 Kč na 1710 Kč ročně za každého žáka). Nejmenší částku dostávají mateřské školy – jedná se o 450 Kč ročně za jedno dítě (v roce 2021 to bylo 700 Kč). „Problém je v tom, že většinu financí z ONIV spolknou náhrady při prvních 14 dnech nemoci zaměstnanců,“ vysvětluje Radek Sárközi, „pak jsou tu další mandatorní výdaje jako povinné pojištění pracovníků školy nebo 500 korun na pomůcky pro prvňáčky, na další položky kvůli tomu příliš peněz nezbývá…“

Velkým zásahem do rozpočtů škol byly karantény zaměstnanců kvůli covidu na začátku roku 2022. Řada škol tak vyčerpala během prvního pololetí všechny finance určené na ONIV. Nyní musí ředitelé těchto škol žádat zřizovatele o peníze navíc. Pokud obec (v případě mateřských a základních škol) nebo kraj (v případě středních a speciálních škol) další finance nezajistí, je ředitel nucen sáhnout na nenárokovou složku platu zaměstnancům školy. Nejprve ovšem musí podat oficiální žádost o dorovnání ONIV z financí původně určených na odměny pro učitele. Informace od ředitelů škol:

„Podala jsem žádost o převod 230 000 korun z peněz na platy do ONIV, jde o více než 15 000 korun na jednu učitelku.“ (ředitelka MŠ)

„Musela jsem podat žádost o převod 27 000 korun z financí na platy do ONIV, což je 13 500 korun na jednu učitelku.“ (ředitelka málotřídní ZŠ)

„Od ledna do září jsem žádala o převod 58 000 korun z prostředků na platy do ONIV, jedná se o skoro 10 000 korun na jednu učitelku.“ (ředitelka MŠ a ZŠ)

„Podávám žádost o převod 300 000 korun z peněz na platy do ONIV, je to více než 9 000 korun na jednoho učitele.“ (ředitelka ZŠ)

„Musela jsem požádat o převedení 300 000 korun z platů do ONIV, to je přibližně 8 000 korun na jednu učitelku.“ (ředitelka MŠ)

„Poprvé po dvaceti letech ve funkci ředitele jsem nucen podat žádost o převedení financí z platů do ONIV.“ (ředitel SŠ)

K současné velmi špatné situaci škol přispělo i rozpočtové provizorium na začátku tohoto roku, kdy se vycházelo z částek platných pro rok 2021. Ředitelé škol netušili, že jim vláda dodatečně seškrtá výdaje na ONIV o třetinu. To se dozvěděli až v březnu 2022, kdy již měli odpovídající část peněz vyčerpanou… Celý problém by nevznikl (nebo by byl rozhodně mnohem menší), kdyby MŠMT pod vedením Petra Gazdíka nenavrhlo přesun financí na ONIV z rozpočtů veřejných škol ve prospěch škol soukromých a církevních. Tato skoro jedna miliarda korun nyní velmi citelně chybí především veřejným mateřským školám, které se ocitly v červených číslech již loni, a nově i školám základním a středním. „Nejsem proti zvyšování rozpočtu soukromým školám, ale nesmí se to dít na úkor škol veřejných,“ zdůrazňuje Radek Sárközi, „možná v tom hraje jistou roli, že náměstkyně pro řízení sekce ekonomické a legislativní Pavla Katzová původně pracovala jako tajemnice Sdružení soukromých škol Čech, Moravy a Slezska a soukromé školy na ministerstvu protežuje…“

Oproti minulému roku byl soukromým školám navýšen rozpočet o 40 %, přestože se počet žáků v nich meziročně zvýšil pouze o 2 %. Například soukromé základní školy navštěvovalo v loňském školním roce jen 2,3 % všech žáků. Vedení spolku Pedagogická komora podporuje pozměňovací návrhy poslance Zdeňka Kettnera. První navyšuje rozpočet školství o jednu miliardu korun ve prospěch ONIV pro veřejné školy. Druhý přidává školám dalších 120 milionů korun na platy nepedagogických pracovníků. „Bohužel i po navýšení zůstává tarifní část platu některých nepedagogických zaměstnanců škol pod takzvanou zaručenou mzdou, někdy jsou dokonce nižší než minimální mzda,“ dodává Radek Sárközi.

Více informací naleznete zde:
https://www.pedagogicka-komora.cz/2022/09/skolam-chybi-finance-na-pomucky-pro.html

Pedagogická komora, z. s.

www.pedagogicka-komora.cz

Pedagogická komora – hlas rozumu ve vzdělávání Pedagogická komora je největším školským spolkem v České republice. Sdružuje učitele, ředitele škol a další pedagogické pracovníky, kteří pracují v MŠ, ZŠ, ZUŠ, SŠ, VOŠ a VŠ (státní, soukromé i církevní školy). Pedagogická komora sdružuje skoro 3 000 členů a spravuje 30 facebookových skupin, v nichž si vyměňuje tipy do výuky a diskutuje více než 40 000 pedagogů.

Kontakty: http://www.pedagogicka-komora.cz/p/kontakty-odkazy.html

Mgr. Radek Sárközi

(prezident spolku Pedagogická komora)

radek.sarkozi@pedagogicka-komora.cz

ČTK ke zprávě vydává obrazovou přílohu, která je k dispozici na adrese http://www.protext.cz.

Doporučujeme

Etiopie na pokraji „totální války“. Rebelové podle armády spustili ofenzivu

V Etiopii se opět rozhořely boje a zaznívají tvrzení o „totální válce“. Rebelové z Tigrajské lidové osvobozenecké fronty (TPLF) zahájili podle armády ofenzivu, na kterou reagovaly vládní jednotky protiútokem. Armáda uvedla, že povstalci utrpěli těžké ztráty. Mezinárodní organizace vyzývají k uklidnění situace.

Trump má novou „vlasteneckou“ reklamu. Platí ji vláda, demokraté mluví o propagandě

Po celých Spojených státech se vysílá nová reklama s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Vyzdvihuje „úspěchy“ jeho administrativy. Demokraté reklamu kritizují. Hovoří o propagandě a zpochybňují, jak Bílý dům nakládá s penězi daňových poplatníků.

Ruské drony nad Francií? Macron popřel zprávu médií, hrozbu však připustil

Prezident Emmanuel Macron popřel tvrzení deníku El Mundo, že Ústřední zpravodajská služba (CIA) varovala francouzskou vládu před hrozbou útoků ruských dronů. Hlava státu také řekla, že pošle do Saúdské Arábie vojáky a obranné systémy.

Švédské a finské stíhačky vzlétly k ruským vojenským letounům u Finska

Švédské a finské stíhačky ve čtvrtek vzlétly, aby v mezinárodním vzdušném prostoru nad Finským zálivem zachytily a identifikovaly ruské vojenské letouny. Podle agentury Reuters o tom dnes informovalo finské letectvo.

Netanjahu v OSN hájil války Izraele. Desítky delegátů na protest odešly ze sálu

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu se ve čtvrtek postavil před Valné shromáždění OSN v atmosféře, která měla k diplomatické zdvořilosti daleko. Ještě než se naplno pustil do svého projevu, desítky delegátů začaly opouštět sál na protest proti izraelskému postupu v Gaze a dalších částech Blízkého východu.

OECD zlepšila výhled světové ekonomiky. Drahé energie dál brzdí růst

Světová ekonomika letos podle OECD poroste o 2,9 procenta, mírně rychleji, než organizace předpokládala v červnu. Dopady války na Blízkém východě zatím pomáhají tlumit zásoby ropy, vládní podpora i investice do umělé inteligence. Drahé energie ale dál zvyšují náklady firem a omezují kupní sílu domácností.

Čeští slalomáři otevřeli mistrovství Evropy dvěma stříbry

Čeští vodní slalomáři vstoupili do mistrovství Evropy v italské Ivree dvěma medailemi. Stříbro získaly mužské hlídky kajakářů i kanoistů, které shodně nestačily pouze na Francii. Ženským týmům se naopak závody nepovedly a obě české trojice skončily po vysokých penalizacích poslední.

USA posílí vojenskou přítomnost v Grónsku. Dohodly se s Dánskem

Spojené státy mají získat další vojenské základny v Grónsku a rozšířit aktivity na stávající základně Pituffik. Dohodu podepsali 22. září v New Yorku představitelé USA, Dánska a Grónska. Dokument zároveň potvrzuje svrchovanost Dánského království a právo obyvatel Grónska na sebeurčení.

Čínský prezident Si pozval do země 100.000 mladých Američanů a propůjčil pandy

Čína v příštích pěti letech na výměnné a studijní programy pozve 100.000 mladých Američanů a zoologické zahradě v Atlantě propůjčí dvojici pand. Dnes to během návštěvy Bílého domu prohlásil čínský prezident Si Ťin-pching. Prezident Spojených států Donald Trump řekl, že se Siem ho pojí skvělé přátelství.

Super El Niño udeří naplno. Zemřít může téměř půl milionu lidí

Klimatický jev El Niño má nerovnoměrný vliv na svět. Zatímco na západní části evropského kontinentu se očekává málo sněhu a vyšší teploty, v evropské části Ruska meteorologové předpovídají nadprůměrné sněžení a chladné teploty. Do února 2027 může počet obětí horka spojeného s jevem El Niño vzrůst na téměř půl milionu.

EU znepokojil americký plán zakázat vývoz nafty

Evropská unie je znepokojena americkými plány na zákaz vývozu nafty, který by se negativně projevil na obou stranách Atlantiku. Novinářům to dnes sdělil mluvčí Evropské komise Olof Gill, podle něhož je Brusel v kontaktu s Washingtonem.

Bochník chleba za 1300 Kč. Rakouská pekárna šokovala Američany

Přijdou vám ceny chleba v Česku vysoké? Rakouské rodinné pekařství Martin Auer na sebe strhlo pozornost okamžitě po otevření prodejny v USA, když vyšlo najevo, že prodává bochník chleba za 60 dolarů, což je v přepočtu na koruny téměř 1300 korun.

Třetina amerických řek může pomoci zachovat sladkovodní biodiverzitu

Rozsáhlá síť řek a potoků napříč Spojenými státy může hrát zásadní roli v ochraně sladkovodních druhů před úbytkem jejich přirozeného prostředí i změnou klimatu. K zachování velké části biodiverzity by podle nového výzkumu mohla stačit ochrana a obnova přibližně 35 % vodních toků.

AI v Austrálii prolomila vládní databázi zdravotní péče. Vláda incident vyšetřuje

Australská vláda vyšetřuje incident, při němž agent umělé inteligence společnosti OpenAI získal přístup k veřejným i neveřejným souborům v systému spojeném s databází Medicare. Podle premiéra Anthonyho Albaneseho jde o první známý případ, kdy umělá inteligence narušila vládní síť.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama