Protext ČTKŠkolám chybí miliarda korun na ONIV. Pomohou poslanci?

Školám chybí miliarda korun na ONIV. Pomohou poslanci?

Praha 29. září 2022 (PROTEXT) – Exministr školství Petr Gazdík sebral na začátku tohoto roku veřejným školám skoro jednu miliardu korun na tzv. ostatní neinvestiční výdaje (ONIV) a nechal převést tyto finanční prostředky do rozpočtů soukromých škol. Mateřským, základním i středním školám nyní chybí peníze na učebnice a pomůcky pro žáky i další nutné výdaje. Ředitelé veřejných škol jsou tak nuceni převádět finance původně určené na platy učitelů do ONIV.

Vedení spolku Pedagogická komora opakovaně upozorňuje na problémy s ostatními neinvestičními výdaji (ONIV). Z těchto peněz hradí školy vše kromě platů zaměstnanců a provozu. Jedná se například o učebnice a pomůcky pro žáky, povinné pojištění zaměstnanců, další vzdělávání pedagogických pracovníků, náhrady za prvních 14 dní nemoci pracovníků školy, dopravu žáků na plavecký výcvik a další položky uvedené ve školském zákoně. „V letošním roce došlo ke snížení ONIV veřejným mateřským, základním i středním školám o skoro jednu miliardu korun oproti roku 2021,“ upozorňuje Radek Sárközi, prezident spolku Pedagogická komora.

Nejvíce si pohoršily málotřídní školy a ZŠ pouze s 1. stupněm, kde došlo k meziročnímu poklesu o 43 % (z 3000 Kč na 1710 Kč ročně za každého žáka). Nejmenší částku dostávají mateřské školy – jedná se o 450 Kč ročně za jedno dítě (v roce 2021 to bylo 700 Kč). „Problém je v tom, že většinu financí z ONIV spolknou náhrady při prvních 14 dnech nemoci zaměstnanců,“ vysvětluje Radek Sárközi, „pak jsou tu další mandatorní výdaje jako povinné pojištění pracovníků školy nebo 500 korun na pomůcky pro prvňáčky, na další položky kvůli tomu příliš peněz nezbývá…“

Velkým zásahem do rozpočtů škol byly karantény zaměstnanců kvůli covidu na začátku roku 2022. Řada škol tak vyčerpala během prvního pololetí všechny finance určené na ONIV. Nyní musí ředitelé těchto škol žádat zřizovatele o peníze navíc. Pokud obec (v případě mateřských a základních škol) nebo kraj (v případě středních a speciálních škol) další finance nezajistí, je ředitel nucen sáhnout na nenárokovou složku platu zaměstnancům školy. Nejprve ovšem musí podat oficiální žádost o dorovnání ONIV z financí původně určených na odměny pro učitele. Informace od ředitelů škol:

„Podala jsem žádost o převod 230 000 korun z peněz na platy do ONIV, jde o více než 15 000 korun na jednu učitelku.“ (ředitelka MŠ)

„Musela jsem podat žádost o převod 27 000 korun z financí na platy do ONIV, což je 13 500 korun na jednu učitelku.“ (ředitelka málotřídní ZŠ)

„Od ledna do září jsem žádala o převod 58 000 korun z prostředků na platy do ONIV, jedná se o skoro 10 000 korun na jednu učitelku.“ (ředitelka MŠ a ZŠ)

„Podávám žádost o převod 300 000 korun z peněz na platy do ONIV, je to více než 9 000 korun na jednoho učitele.“ (ředitelka ZŠ)

„Musela jsem požádat o převedení 300 000 korun z platů do ONIV, to je přibližně 8 000 korun na jednu učitelku.“ (ředitelka MŠ)

„Poprvé po dvaceti letech ve funkci ředitele jsem nucen podat žádost o převedení financí z platů do ONIV.“ (ředitel SŠ)

K současné velmi špatné situaci škol přispělo i rozpočtové provizorium na začátku tohoto roku, kdy se vycházelo z částek platných pro rok 2021. Ředitelé škol netušili, že jim vláda dodatečně seškrtá výdaje na ONIV o třetinu. To se dozvěděli až v březnu 2022, kdy již měli odpovídající část peněz vyčerpanou… Celý problém by nevznikl (nebo by byl rozhodně mnohem menší), kdyby MŠMT pod vedením Petra Gazdíka nenavrhlo přesun financí na ONIV z rozpočtů veřejných škol ve prospěch škol soukromých a církevních. Tato skoro jedna miliarda korun nyní velmi citelně chybí především veřejným mateřským školám, které se ocitly v červených číslech již loni, a nově i školám základním a středním. „Nejsem proti zvyšování rozpočtu soukromým školám, ale nesmí se to dít na úkor škol veřejných,“ zdůrazňuje Radek Sárközi, „možná v tom hraje jistou roli, že náměstkyně pro řízení sekce ekonomické a legislativní Pavla Katzová původně pracovala jako tajemnice Sdružení soukromých škol Čech, Moravy a Slezska a soukromé školy na ministerstvu protežuje…“

Oproti minulému roku byl soukromým školám navýšen rozpočet o 40 %, přestože se počet žáků v nich meziročně zvýšil pouze o 2 %. Například soukromé základní školy navštěvovalo v loňském školním roce jen 2,3 % všech žáků. Vedení spolku Pedagogická komora podporuje pozměňovací návrhy poslance Zdeňka Kettnera. První navyšuje rozpočet školství o jednu miliardu korun ve prospěch ONIV pro veřejné školy. Druhý přidává školám dalších 120 milionů korun na platy nepedagogických pracovníků. „Bohužel i po navýšení zůstává tarifní část platu některých nepedagogických zaměstnanců škol pod takzvanou zaručenou mzdou, někdy jsou dokonce nižší než minimální mzda,“ dodává Radek Sárközi.

Více informací naleznete zde:
https://www.pedagogicka-komora.cz/2022/09/skolam-chybi-finance-na-pomucky-pro.html

Pedagogická komora, z. s.

www.pedagogicka-komora.cz

Pedagogická komora – hlas rozumu ve vzdělávání Pedagogická komora je největším školským spolkem v České republice. Sdružuje učitele, ředitele škol a další pedagogické pracovníky, kteří pracují v MŠ, ZŠ, ZUŠ, SŠ, VOŠ a VŠ (státní, soukromé i církevní školy). Pedagogická komora sdružuje skoro 3 000 členů a spravuje 30 facebookových skupin, v nichž si vyměňuje tipy do výuky a diskutuje více než 40 000 pedagogů.

Kontakty: http://www.pedagogicka-komora.cz/p/kontakty-odkazy.html

Mgr. Radek Sárközi

(prezident spolku Pedagogická komora)

radek.sarkozi@pedagogicka-komora.cz

ČTK ke zprávě vydává obrazovou přílohu, která je k dispozici na adrese http://www.protext.cz.

Doporučujeme

Čeští florbalisté porazili Finsko, uspěly také ženy

Čeští florbalisté zakončili domácí Euro Floorball Tour vítězstvím 3:2 nad Finskem. Muži díky prvním bodům obsadili třetí místo. Ženská reprezentace zdolala Švýcarsko 2:1 a na turnaji skončila druhá.

Strana AfD volby v Sasku-Anhaltsku jasně vyhrála, má přes 44 procent

Volby ve východoněmecké spolkové zemi Sasko-Anhaltsko dnes vyhrála strana Alternativa pro Německo (AfD), kterou zemská tajná služba považuje od roku 2023 za prokazatelně pravicově extremistickou. Podle prognóz veřejnoprávních stanic ARD a ZDF dostala 44,3 až 44,4 procenta hlasů. Většinu 42 mandátů v zemském sněmu ale AfD podle nynějšího odhadu nezískala. ZDF jí přisuzuje 41, ARD 39 křesel. Sasko-Anhaltsko tak zřejmě čekají složitá povolební jednání o nové vládě.

Územní otázku lze vyřešit pouze při jednání prezidentů, řekl Zelenskyj

Územní otázku mezi Ukrajinou a Ruskem lze vyřešit pouze při jednání prezidentů obou zemí, řekl dnes podle agentury AFP ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po setkání s americkými vyjednavači Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem v Kyjevě. Přes pozitivní dojem z dnešní rozhovorů vyjádřil přesvědčení, že válka se protáhne minimálně do letošní zimy.

V bojích húsíjských rebelů s vládními silami v Jemenu zahynulo dalších 140 lidí

Boje mezi provládními silami a Íránem podporovanými húsíjskými povstalci na jihozápadě Jemenu si od sobotního poledne do dnešního rána vyžádaly přes 140 mrtvých. S odvoláním na zdroje z obou znepřátelených táborů o tom informovala agentura AFP, podle níž jde o nejkrvavější střety za poslední roky.

Ukrajina a USA chtějí jednat o ukončení války s Ruskem dohromady

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj i americký vyjednavač Jared Kushner se po dnešním jednání v Kyjevě shodli, že rozhovory o ukončení rusko-ukrajinské války by se měly vrátit k třístrannému formátu, tedy za účasti Spojených států, Ukrajiny a Ruska, uvedly agentury AFP a Reuters. Jednání, které obě strany označily za důležité, patrně nevedlo k průlomu.

V německé spolkové zemi Sasko-Anhaltsko se konají volby, vyhraje zřejmě AfD

V německé spolkové zemi Sasko-Anhaltsko se dnes konají volby. Zhruba 1,7 milionu voličů může až do 18:00 vybírat nové poslance zemského sněmu. Podle průzkumů vyhraje strana Alternativa pro Německo (AfD), kterou zemská tajná služba označila už v roce 2023 za prokazatelně pravicově extremistickou. Získat může 40 až 43 procent hlasů. Rozhodující pro budoucnost země i další vývoj celého Německa bude to, zda AfD získá většinu mandátů a bude moci sestavit jednobarevnou vládu.

Letadlová loď USS Abraham Lincoln vyplula z Thajska, míří zpět do USA

Americká letadlová loď USS Abraham Lincoln dnes vyplula z Thajska poté, co tam na 5000 námořníků a příslušníků námořní pěchoty strávilo pět dní odpočinkem, píše agentura Reuters. Plavidlo minulý týden zakotvilo ve východním Thajsku a posádka se vylodila po více než devíti měsících na moři, během kterých čelil Pentagon kritice kvůli zhoršujícím se podmínkám na palubě. Loď byla mimo jiné nasazena u Íránu, s nímž USA od konce února vedou válku. Nyní se vrací do domovského přístavu v San Diegu.

Brazilský vývoz do USA navzdory novým clům vzrostl o 12 procent

Brazilský obchod se Spojenými státy v srpnu překvapil. Hodnota vývozu na americký trh meziročně vzrostla o více než 12 procent, přestože už celý měsíc platila nová americká cla. Za růstem však stojí především vyšší ceny, zatímco skutečný objem vyvezeného zboží klesl.

Návrat Oasis dostal vlastní dokument, nabídne záběry ze zkoušek i zákulisí

Liam a Noel Gallagherovi se vracejí na plátna v dokumentu Oasis: Don’t Look Back In Anger. Film mapuje jejich ostře sledované reunionové turné z roku 2025, nabízí dosud nezveřejněné záběry ze zkoušek a zachycuje také první společné rozhovory bratrů po více než dvaceti letech.

Tragédie na Kapverdách: Autobus s dětmi spadl do rokle, zemřelo 25 lidí

Nejméně 25 lidí zemřelo při nehodě autobusu na kapverdském ostrově Fogo. Vozidlo sjelo ze silnice v hornaté oblasti a zřítilo se přibližně 30 metrů do rokle. Mezi cestujícími byli především mladí lidé a studenti, několik zraněných zůstává ve vážném stavu.

Lavrov podle médií označil obvinění od Západu z útoku v Lipsku za začátek války

Obvinění ze strany západních zemí, že se Moskva podílela na dronovém incidentu v Lipsku, jsou v podstatě začátkem skutečné války, prohlásil podle agentury Interfax ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Německá vláda srpnový hybridní útok na východoněmecké letiště Lipsko/Halle přičítá Rusku, které to popírá. Zaměstnanec letiště poblíž ukrajinského letadla společnosti Antonov objevil 4. srpna dron s výbušninou, ale s nefunkční roznětkou.

Velké finanční firmy vsadily na Hyperliquid ETF

Do burzovně obchodovaných fondů navázaných na kryptoměnový projekt Hyperliquid vstoupily také známé společnosti z tradičního finančního sektoru. Mezi držiteli se objevily UBS, Bank of Montreal nebo obchodní firma Jane Street. Celkem třicet institucí vykázalo ke konci června pozice za téměř 75 milionů dolarů.

Witkoff a Kushner jsou v Kyjevě na první návštěvě, budou jednat se Zelenským

Američtí vyjednavači Steve Witkoff a Jared Kushner dnes přicestovali do Kyjeva na svou první oficiální návštěvu Ukrajiny, píše agentura Reuters. S prezidentem Volodymyrem Zelenským mají jednat o možnostech ukončení války mezi Ukrajinou a Ruskem. V sobotu se dvojice vyslanců prezidenta Donalda Trumpa setkala v Kremlu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Bílý dům následně uvedl, že byly projednány plány dalších kroků, které budou oznámeny v příštích týdnech.

Přítomnost lidí mění pohyb divokých zvířat

Divoká zvířata nereagují pouze na silnice, města nebo zemědělskou krajinu. Jejich pohyb a výběr prostředí ovlivňuje také samotná přítomnost lidí. Jednotlivé druhy se však chovají velmi rozdílně, což komplikuje hledání společných pravidel pro jejich ochranu.

Trumpův výbor v Texasu utratí deset milionů dolarů na volbách do Senátu

Politický akční výbor amerického prezidenta Donalda Trumpa MAGA Inc. vynaloží deset milionů dolarů (přes 208 milionů Kč) na podporu republikánského kandidáta Kena Paxtona, který se v Texasu v listopadových volbách uchází o křeslo v Senátu. Takzvaný super PAC napojený na Trumpa tak poprvé začíná uvolňovat peníze na volby do Kongresu v době, kdy řada republikánských kandidátů netrpělivě čeká na finanční podporu, píše deník The New York Times (NYT).
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama