Protext ČTKŠkolám chybí miliarda korun na ONIV. Pomohou poslanci?

Školám chybí miliarda korun na ONIV. Pomohou poslanci?

Praha 29. září 2022 (PROTEXT) – Exministr školství Petr Gazdík sebral na začátku tohoto roku veřejným školám skoro jednu miliardu korun na tzv. ostatní neinvestiční výdaje (ONIV) a nechal převést tyto finanční prostředky do rozpočtů soukromých škol. Mateřským, základním i středním školám nyní chybí peníze na učebnice a pomůcky pro žáky i další nutné výdaje. Ředitelé veřejných škol jsou tak nuceni převádět finance původně určené na platy učitelů do ONIV.

Vedení spolku Pedagogická komora opakovaně upozorňuje na problémy s ostatními neinvestičními výdaji (ONIV). Z těchto peněz hradí školy vše kromě platů zaměstnanců a provozu. Jedná se například o učebnice a pomůcky pro žáky, povinné pojištění zaměstnanců, další vzdělávání pedagogických pracovníků, náhrady za prvních 14 dní nemoci pracovníků školy, dopravu žáků na plavecký výcvik a další položky uvedené ve školském zákoně. „V letošním roce došlo ke snížení ONIV veřejným mateřským, základním i středním školám o skoro jednu miliardu korun oproti roku 2021,“ upozorňuje Radek Sárközi, prezident spolku Pedagogická komora.

Nejvíce si pohoršily málotřídní školy a ZŠ pouze s 1. stupněm, kde došlo k meziročnímu poklesu o 43 % (z 3000 Kč na 1710 Kč ročně za každého žáka). Nejmenší částku dostávají mateřské školy – jedná se o 450 Kč ročně za jedno dítě (v roce 2021 to bylo 700 Kč). „Problém je v tom, že většinu financí z ONIV spolknou náhrady při prvních 14 dnech nemoci zaměstnanců,“ vysvětluje Radek Sárközi, „pak jsou tu další mandatorní výdaje jako povinné pojištění pracovníků školy nebo 500 korun na pomůcky pro prvňáčky, na další položky kvůli tomu příliš peněz nezbývá…“

Velkým zásahem do rozpočtů škol byly karantény zaměstnanců kvůli covidu na začátku roku 2022. Řada škol tak vyčerpala během prvního pololetí všechny finance určené na ONIV. Nyní musí ředitelé těchto škol žádat zřizovatele o peníze navíc. Pokud obec (v případě mateřských a základních škol) nebo kraj (v případě středních a speciálních škol) další finance nezajistí, je ředitel nucen sáhnout na nenárokovou složku platu zaměstnancům školy. Nejprve ovšem musí podat oficiální žádost o dorovnání ONIV z financí původně určených na odměny pro učitele. Informace od ředitelů škol:

„Podala jsem žádost o převod 230 000 korun z peněz na platy do ONIV, jde o více než 15 000 korun na jednu učitelku.“ (ředitelka MŠ)

„Musela jsem podat žádost o převod 27 000 korun z financí na platy do ONIV, což je 13 500 korun na jednu učitelku.“ (ředitelka málotřídní ZŠ)

„Od ledna do září jsem žádala o převod 58 000 korun z prostředků na platy do ONIV, jedná se o skoro 10 000 korun na jednu učitelku.“ (ředitelka MŠ a ZŠ)

„Podávám žádost o převod 300 000 korun z peněz na platy do ONIV, je to více než 9 000 korun na jednoho učitele.“ (ředitelka ZŠ)

„Musela jsem požádat o převedení 300 000 korun z platů do ONIV, to je přibližně 8 000 korun na jednu učitelku.“ (ředitelka MŠ)

„Poprvé po dvaceti letech ve funkci ředitele jsem nucen podat žádost o převedení financí z platů do ONIV.“ (ředitel SŠ)

K současné velmi špatné situaci škol přispělo i rozpočtové provizorium na začátku tohoto roku, kdy se vycházelo z částek platných pro rok 2021. Ředitelé škol netušili, že jim vláda dodatečně seškrtá výdaje na ONIV o třetinu. To se dozvěděli až v březnu 2022, kdy již měli odpovídající část peněz vyčerpanou… Celý problém by nevznikl (nebo by byl rozhodně mnohem menší), kdyby MŠMT pod vedením Petra Gazdíka nenavrhlo přesun financí na ONIV z rozpočtů veřejných škol ve prospěch škol soukromých a církevních. Tato skoro jedna miliarda korun nyní velmi citelně chybí především veřejným mateřským školám, které se ocitly v červených číslech již loni, a nově i školám základním a středním. „Nejsem proti zvyšování rozpočtu soukromým školám, ale nesmí se to dít na úkor škol veřejných,“ zdůrazňuje Radek Sárközi, „možná v tom hraje jistou roli, že náměstkyně pro řízení sekce ekonomické a legislativní Pavla Katzová původně pracovala jako tajemnice Sdružení soukromých škol Čech, Moravy a Slezska a soukromé školy na ministerstvu protežuje…“

Oproti minulému roku byl soukromým školám navýšen rozpočet o 40 %, přestože se počet žáků v nich meziročně zvýšil pouze o 2 %. Například soukromé základní školy navštěvovalo v loňském školním roce jen 2,3 % všech žáků. Vedení spolku Pedagogická komora podporuje pozměňovací návrhy poslance Zdeňka Kettnera. První navyšuje rozpočet školství o jednu miliardu korun ve prospěch ONIV pro veřejné školy. Druhý přidává školám dalších 120 milionů korun na platy nepedagogických pracovníků. „Bohužel i po navýšení zůstává tarifní část platu některých nepedagogických zaměstnanců škol pod takzvanou zaručenou mzdou, někdy jsou dokonce nižší než minimální mzda,“ dodává Radek Sárközi.

Více informací naleznete zde:
https://www.pedagogicka-komora.cz/2022/09/skolam-chybi-finance-na-pomucky-pro.html

Pedagogická komora, z. s.

www.pedagogicka-komora.cz

Pedagogická komora – hlas rozumu ve vzdělávání Pedagogická komora je největším školským spolkem v České republice. Sdružuje učitele, ředitele škol a další pedagogické pracovníky, kteří pracují v MŠ, ZŠ, ZUŠ, SŠ, VOŠ a VŠ (státní, soukromé i církevní školy). Pedagogická komora sdružuje skoro 3 000 členů a spravuje 30 facebookových skupin, v nichž si vyměňuje tipy do výuky a diskutuje více než 40 000 pedagogů.

Kontakty: http://www.pedagogicka-komora.cz/p/kontakty-odkazy.html

Mgr. Radek Sárközi

(prezident spolku Pedagogická komora)

radek.sarkozi@pedagogicka-komora.cz

ČTK ke zprávě vydává obrazovou přílohu, která je k dispozici na adrese http://www.protext.cz.

Doporučujeme

Na sto tisíc lidí přišlo na první pochod komunity LGBT+ v Tel Avivu od roku 2023

Na sto tisíc lidí se v pátek v Tel Avivu podle místních úřadů účastnilo takzvaného pochodu hrdosti komunity LGBT+, šlo o první Pride parade v Tel Avivu od října 2023, kdy útokem teroristického hnutí Hamás začala válka v Pásmu Gazy. Informoval o tom server The Times of Israel (ToI). Některým lidem policie zabránila v účasti na tomto pochodu, protože přišli s protivládními symboly.

Kryptoburzy vydělaly na horečce kolem akcií SpaceX

Vstup SpaceX na burzu přitáhl pozornost i mimo tradiční finanční trhy. Kryptoburzy před IPO nabídly obchodníkům rizikové deriváty, přes které mohli sázet na budoucí cenu akcií firmy. Do těchto produktů přitekly miliardy dolarů ještě předtím, než se akcie SpaceX začaly veřejně obchodovat.

Izrael opět bombardoval jih Libanonu s tím, že Hizballáh porušuje příměří

Izraelská armáda dnes opět bombardovala jih Libanonu poté, co vyzvala obyvatele dvou desítek obcí v oblasti k evakuaci. Zdůvodnila to tím, že libanonské militantní hnutí Hizballáh opakovaně porušilo příměří, informovala agentura AFP s odvoláním na libanonskou státní tiskovou agenturu NNA. Izraelská armáda ráno na sociální síti X arabsky vyzvala k evakuaci obyvatele 14 obcí v okrese Nabatíja a šesti v okrese Džazín. Uvedla také, že Hizballáh "opakovaně porušil příměří" a že proti němu zasáhne. Předtím se rozezněly varovné sirény na severu Izraele, podle izraelské armády kvůli dronovým útoků z Libanonu.

Úbytek včel ohrožuje lidské zdraví i úrodu

Včely nejsou důležité jen pro výrobu medu. Jejich úbytek může mít přímé dopady na lidské zdraví, protože ovlivňuje dostupnost ovoce, zeleniny a dalších potravin bohatých na důležité živiny. Nejcitelněji se to projevuje v odlehlých oblastech, kde jsou lidé závislí především na vlastní zemědělské produkci.

Švýcaři budou hlasovat o omezení počtu obyvatel

Švýcarsko čeká referendum, které může výrazně zasáhnout do jeho migrační politiky i vztahů s Evropskou unií. Voliči budou rozhodovat, zda má země zastropovat počet obyvatel na 10 milionů. Firmy varují, že přísnější pravidla pro přistěhovalectví by mohla poškodit konkurenceschopnost jedné z nejbohatších ekonomik světa.

Cizí rozvědky podle Číny provádějí podmořskou špionáž pomocí želv a ryb

Zahraniční rozvědky využívají želvy a ryby vybavené senzory ke sběru citlivých dat a mapování podmořských zón čínského pobřeží. V pátek to podle agentury AFP uvedlo čínské ministerstvo státní bezpečnosti v příspěvku na sociálních sítích nazvaném V hlubinách moře se proudy chvějí. Rozvědky podle Pekingu používají i další nové špionážní vybavení a čínští rybáři by proto měli být ostražití a hlásit veškeré podezřelé předměty, které na moři naleznou.

Ukrajinský útok způsobil požár v ruském přístavu, jeden člověk zemřel

Ukrajinský dronový útok v noci na dnešek způsobil požár v přístavu Těmrjuk v jihoruském Krasnodarském kraji. Jeden člověk zemřel a tři další utrpěli zranění, informoval gubernátor Veniamin Kondratěv. Další útok podle místních úřadů způsobil požár v průmyslovém areálu v jihoruské Volgogradské oblasti, podrobnosti však zatím nejsou k dispozici, napsala agentura Reuters.

Ve Venezuele byl zabit šéf gangu Tren de Aragua, uvedl Trump. Caracas akci koordinoval s USA

Při společné americko-venezuelské operaci byl zabit šéf venezuelského gangu Tren de Aragua zvaný Niňo Guerrero, uvedl dnes na sociální síti Truth Social americký prezident Donald Trump. Informaci posléze potvrdila venezuelská vláda, podle níž byl Guerrero zabit na jihovýchodě Venezuely. Deník El País dnes napsal, že se to mohlo stát při velké operaci venezuelské armády před třemi dny u hranic s Brazílií a Guyanou.

Akcie SpaceX jsou na burze, předběžně naznačují růst alespoň o 28 procent

Na trhu Nasdaq ve Spojených státech jsou ode dneška veřejnosti k dispozici akcie americké společnosti SpaceX, kterou založil a vede podnikatel Elon Musk. V primární veřejné nabídce akcií (IPO) podnik získal 75 miliard dolarů (1,57 bilionu Kč), jde tak o největší IPO všech dob. Předběžné propočty ukazují, že akcie by mohly v úvodu obchodování zpevnit alespoň o 28 procent na 174 dolarů za kus, uvedla agentura Reuters.

Thajská princezna zemřela po letech v komatu

Thajská princezna Bajrakitiyabha Narendira Debyavati, nejstarší dcera krále Mahy Vajiralongkorna, zemřela ve věku 47 let. Oznámil to v pátek thajský královský palác. Princezna byla podle oficiálního prohlášení dlouhodobě vážně nemocná a téměř čtyři roky strávila v bezvědomí.

Evropa mizí pod betonem. Přírodu ztrácí rychleji, než se myslelo

Evropa přichází o krajinu výrazně rychleji, než ukazují oficiální statistiky. Nová studie odhalila, že skutečný rozsah úbytku půdy je téměř dvojnásobný oproti dosavadním odhadům. Vědci upozorňují, že pod betonem, asfaltem a novou zástavbou každoročně mizí mnohem více přírody i zemědělské půdy, než si evropské státy dosud uvědomovaly.

Ukrajinské a ruské úřady hlásí mrtvé a zraněné po dronových útocích nepřítele

Ruské útoky v ukrajinské Sumské oblasti v noci na dnešek zabily železničářku a další zranily. Dva mrtvé hlásí úřady v ruské Brjanské oblasti. Ukrajinské drony útočily také v Tatarstánu a zranily tři lidi, informoval šéf regionu Rustam Minnichanov. Ukrajinská armáda ohlásila zásah dvou ruských rafinérií a chemičky.

Nigerijská armáda za rok zabila přes 13.000 teroristů, tvrdí prezident Tinubu

Nigerijská armáda v uplynulém roce zabila více než 13.000 teroristů, prohlásil dnes prezident země Bola Tinubu. Zároveň podle něj od jeho nástupu do funkce v roce 2023 klesl počet obětí islamistického povstání o 81 procent. Informovala o tom agentura AFP.

Velké solné jezero skrývá podzemní zásoby sladké vody

Pod vysychajícím Velkým solným jezerem v americkém Utahu se nachází mnohem větší zásoba sladké vody, než se dosud předpokládalo. Vědci nově zmapovali podzemní systém, který sahá několik kilometrů pod dno jezera a může významně ovlivnit pohled na fungování této unikátní krajiny i možnosti boje s prachovým znečištěním.

Dohoda USA a Íránu otevře Hormuzský průliv a umožní prodej íránské ropy

Americko-íránské memorandum o porozumění, které by podle prezidenta Donalda Trumpa mohlo být podepsáno již o víkendu, zahrnuje prodloužení příměří o 60 dnů, okamžité znovuotevření Hormuzského průlivu, dočasnou výjimku umožňující prodej sankcionované íránské ropy či základní rámec pro řešení otázky íránských zásob vysoce obohaceného uranu. Dnes to uvedl server Axios s odvoláním na diplomata ze zprostředkovatelské země a amerického činitele. Text dohody podle zdrojů serveru schválilo íránské vedení, nicméně pravděpodobně ne přímo sám nejvyšší vůdce Modžtaba Chameneí.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama