Opatření v boji proti ztrátě biologické rozmanitosti mají smysl, potvrdil mezinárodní tým vědců v nové rozsáhlé studii. Z jejich závěrů je však patrné, že pro záchranu ohrožených druhů stále neděláme dost. Informují o tom IFLScience a BBC.
Biodiverzita, tradičně definována jako rozmanitost života na Zemi ve všech jeho formách, je hlavním znakem zdravých ekosystémů. Lidská civilizace je na nich, chtě nechtě, závislá, píše server IFLScience.
Biologická rozmanitost zahrnuje počet druhů v každém ekosystému, jejich genetickou rozmanitost a vzájemné interakce. Zdravé ekosystémy nám poskytují „služby“, které bereme jako samozřejmost. Začít můžeme u rostlin a jejich fotosyntézy.
Conservation slowing biodiversity loss, scientists say https://t.co/F8TkO5hSsi
— BBC News (UK) (@BBCNews) April 26, 2024
Nebýt těchto producentů kyslíku, život na naší planetě by nemohl existovat. Bez bakterií a dalších organismů rozkládajících organickou hmotu na živiny by rostliny neměly zdravou půdu a bez opylovačů by se nemohly rozmnožovat.
Bez biodiverzity by zase oceány s lesy ztrácely schopnost pohlcovat oxid uhličitý. Jak vidno, každý organismus je součástí dynamických ekosystémů a vymizení jednoho druhu může spustit nebezpečný dominový efekt.
Červený seznam IUCN zahrnuje 157 100 druhů. Vyhynutí hrozí 44 tisícům z nich: 41 procentům obojživelníků, 37 procentům žraloků a rejnoků, 36 procentům korálů, 34 procentům jehličnanů, 26 procentům savců a 12 procentům ptáků.
Neděláme dost
Nová studie, prvního svého druhu, publikovaná v časopise Science,neupozorňuje na dopady klimatických změn, ale na přílišný pesimismus. Experti se podívali na 186 studií a sledovali dopady 665 ochranných kroků po dobu deseti let.
Metaanalýza zaměřená na souš i oceány zjistila viditelně pozitivní účinky ve dvou ze tří případů. V jednom z pěti případů naopak ochranná opatření vedla ke ztrátě cílových druhů, což lze přičíst přirozené kolísavosti druhové rozmanitosti.
Jinak řečeno – v některých případech koreloval nárůst jedinců v dané populaci s nárůstem počtu predátorů, kteří mají tento druh na denním menu. Důležité ovšem je, že ochranná opatření skutečně vedou k nárůstu počtu jedinců v dané populaci.
„Pokud si v dnešní době čtete titulky o vymírání, je opravdu snadné získat dojem, že v ochraně biologické rozmanitosti selháváme. Ale není tomu tak. Musíme se jen podívat na celý obraz,“ cituje stanice BBC spoluautorku studie Penny Langhammerovou.
Jako nejúčinnější opatření vědci označili vyčlenění chráněných oblastí, zastavení odlesňování, vymýcení invazních druhů a ochranu či obnovu stanovišť druhů ohrožených. Přesto stojíme na prahu šestého masového vymírání.
Jeden ze spoluautorů studie Joseph Bull upozornil, že pokud jsou opatření úspěšná, avšak rychlé vymírání druhů pokračuje, zřejmě světové vlády nefinancují tohle úsilí dostatečně, aby zmíněný trend v globálním měřítku zvrátily.
