Věda a TechnikaSaharská poušť bývala bujnou zelenou savanou s neznámým obyvatelstvem

Saharská poušť bývala bujnou zelenou savanou s neznámým obyvatelstvem

Saharská poušť je jedním z nejvyprahlejších a nejpustších míst na Zemi. Táhne se od východního pobřeží Severní Afriky k jejím západním břehům, a toto území, které lze svou velikostí přirovnat k Číně nebo Spojeným státům, pojme 11 zemí. V dávných dobách však nebývalo tak nehostinné jako dnes, napsala agentura Reuters.

V období před 14.500 lety až před 5000 lety byla Sahara bujnou zelenou savanou bohatou na naleziště vody a překypující životem. A podle DNA, které vědci získali z pozůstatků lidí žijících na dnešním území Libye před 7000 lety, byla tato také domovem neznámé lidské rodové linie, jejíž příslušníci zůstávali izolováni od zbytku světa.

Vědci analyzovali genomy lidí, kteří žili na území, jež se dnes označuje termínem „zelená Sahara“. DNA získali ze dvou žen pohřbených ve skalním výklenku v Takarkori – vzdálené oblasti na jihozápadě Libye. Příroda obě ženská těla zachovala a představují tak nejstarší známé mumifikované lidské pozůstatky.

„Kdysi dávno byla oblast Takarkori bujnou savanou s nedalekým jezerem. Dnes je to vyprahlá pouštní krajina,“ řekl Johannes Krause z německého institutu Maxe Plancka pro evoluční antropologii v Lipsku, který je také jedním z autorů studie publikované tento týden v časopise Nature.

Díky genomům vědci zjistili, že obyvatelstvo z Takarkori tvořilo jiný a doposud neznámý lidský rod, který žil po tisíce let odděleně od subsaharské a euroasijské populace.

„Je to fascinující, v genomech lidí z Takarkori jsme nenašli žádný významný genetický vliv subsaharských komunit z jihu ani blízkovýchodních a prehistorických evropských skupin na severu. To značí, že tito lidé zůstali geneticky izolovaní, přestože se věnovali chovu zvířat – tedy šlo o kulturní inovaci, která vznikla mimo Afriku,“ řekl Krause.

Archeologické poznatky naznačují, že tito lidé se živili pastevectvím. Artefakty, které archeologové v oblasti nalezli, zahrnují nástroje z kamene, dřeva nebo zvířecích kostí. Dále se našla keramika, pletené koše a vyřezávané figurky.

Předkové obou nalezených jedinců v Takarkori pocházejí podle vědců ze severoafrické rodové linie, která se oddělila od subsaharských obyvatel přibližně před 50.000 lety. Zhruba v této době došlo k tomu, že lidé začali z Afriky odcházet do Evropy, Asie a na Blízký východ a stali se tak předky všech lidí mimo Afriku.

„Lidská linie z Takarkori pravděpodobně představuje zbytky genetické rozmanitosti, která panovala v severní Africe v období před 50.000 až před 20.000 lety,“ uvedl Krause.

„Genetické důkazy svědčí o tom, že před 20.000 lety začali do Severní Afriky přicházet ve velkém lidé z východního Středomoří. Po nich následovala migrace z Pyrenejského poloostrova a Sicílie. To bylo asi před 8000 lety. Přesto rodová linie z Takarkori zůstala pro nás z neznámých důvodů nedotčená a to mnohem delší dobu, než bychom očekávali. Vzhledem k tomu, že Sahara se stala obyvatelnou teprve před 15.000 lety, zůstává jejich první vlast neznámá,“ řekl dále Krause.

Tak tomu bylo po většinu času do doby, než se Sahara stala opět nehostinnou. Na konci teplejšího a vlhčího klimatického vývoje, který je také znám pod označením „africké vlhké období“, se Sahara proměnila do podoby, jakou známe dnes. Stalo se tak asi 3000 let př.n.l.

Příslušníci našeho rodu Homo sapiens, který se rozšířil mimo Afriku, se smísili s člověkem neandertálským, jenž tou dobou už pobýval v několika oblastech Euroasie. Zanechali tak po sobě trvalé genetické dědictví v dnešních neafrických populacích. Obyvatelé „zelené Sahary“ však nesou jenom minimální stopu genetické informace neandrtálců, což dokládá, že s okolním světem přišli do kontaktu jen velmi málo.

Ačkoliv populace z Takarkori vymizela zhruba před 5000 lety v době, kdy končilo africké vlhké období a kdy se sem vrátila poušť, jejich stopy lze nalézt u různých severoafrických skupin dodnes, uvedl Krause

„Jejich genetické dědictví nabízí nový pohled na dávnou historii regionu,“ dodal.

Doporučujeme

Procházka utrpěl druhé KO v řadě. Jeho bojový styl čelí rostoucí kritice

Jiří Procházka prožívá jedno z nejtěžších období své kariéry. Český bojovník UFC podruhé za sebou prohrál knockoutem a jeho pověstný styl začíná vyvolávat pochybnosti. Po dubnové porážce s Carlosem Ulbergem ho tentokrát ukončil Navajo Stirling. Vedle samotného výsledku se proto stále častěji řeší Procházkova obrana, riskantní přístup i jeho další budoucnost mezi elitou.

České domácnosti spotřebovaly výrazně méně plynu

České domácnosti ve třetím čtvrtletí letošního roku výrazně snížily spotřebu zemního plynu, zatímco jejich odběr elektřiny vzrostl. Celková spotřeba obou energií v Česku přesto meziročně stoupla. Výrazně se zvýšila také výroba elektřiny a její vývoz do zahraničí.

Kácení pralesů ovlivňuje střevní mikrobiom ohrožených opic

Kácení tropických pralesů neohrožuje opice pouze ztrátou jejich přirozeného prostředí. Nový výzkum ukázal, že změny v lesní krajině ovlivňují také složení střevních mikroorganismů, které jsou důležité pro trávení a zdraví zvířat. Vědci nyní hledají způsoby, jak tyto poznatky využít při ochraně ohrožených primátů.

Rusko zasáhlo panelový dům u Kyjeva, pod jeho troskami mohou být lidé

Ruská armáda v noci na dnešek zasáhla pětipodlažní panelový dům v obci Dymer severně od Kyjeva, informuje velitel vojenské správy Kyjevské oblasti Tymur Tkačenko. Dva lidé utrpěli zranění a podle záchranářů se dalších osm může nacházet pod troskami poničené budovy.

KOMENTÁŘ: Je to jen „kašlíček“, zní k panice na trhu z JPMorgan. Proč akcie letí dolů?

Americký vlajkový akciový index S&P 500 prožívá nejdelší krizi od roku 2020. Ukazatel smazal prakticky veškeré své letošní zisky. Vybrané technologické akcie padají dolů o desítky procent, strach zasáhl i bitcoin. Příčin pádu je mnoho. V JPMorgan si ale myslí, že jde jen o drobné zaškobrtnutí.

Bývalý šéf italské policie De Gennaro spáchal sebevraždu, čelil vyšetřování

Bývalý šéf italské policie Gianni De Gennaro, který byl vyšetřován pro podezření ze snahy mařit nové vyšetřování vraždy známého soudce Paola Borsellina z roku 1992, spáchal sebevraždu. Podle agentury Reuters to včera uvedl nejmenovaný italský činitel.

Dánsko vyhostí ruského diplomata. Moskvu podezírá z plánování vraždy ukrajinského rappera

Dánsko vyhostí ruského vojenského atašé kvůli údajnému pokusu ruských tajných služeb zavraždit ukrajinsko-amerického rappera Kyivstonera. Útok se měl odehrát během zářijového koncertu nedaleko Kodaně, policie mu však zabránila. Dva podezřelí nyní čelí obvinění z pokusu o vraždu a napomáhání zahraniční rozvědce.

Costa navrhuje, aby rozpočet EU podpořily daně z velkých technologických firem

Předseda Evropské rady António Costa navrhuje zdanit velké technologické společnosti a těmito penězi podpořit příští dlouhodobý rozpočet Evropské unie. Vyplývá to z přepracovaného vyjednávacího rámce budoucího sedmiletého rozpočtu EU na roky 2028 až 2034, který Costa představil.

Drony napadly ruskou loď ve Finském zálivu, podle Finska zřejmě útočila Ukrajina

V neutrálních vodách Finského zálivu dnes dva drony zaútočily na ruskou nákladní loď, uvedl gubernátor Leningradské oblasti Alexandr Drozděnko podle ruské služby BBC. Dronový útok na loď v této části Baltského moře potvrdila finská armáda, podle níž za ním pravděpodobně stála Ukrajina, sdělila agentura Reuters.

Metoděj Jílek skončil v Obihiru čtvrtý na 1500 metrů. Od medaile ho dělilo 33 setin

Český rychlobruslař Metoděj Jílek tentokrát na stupně vítězů nedosáhl. Na Světovém poháru v japonském Obihiru obsadil v závodu na 1500 metrů čtvrté místo a od bronzové medaile ho dělilo pouhých 33 setin sekundy. Dvacetiletý reprezentant tak nenavázal na třetí příčku z předchozího týdne v Pekingu. V Japonsku přesto pokračuje v úspěšném vystoupení, protože o den dříve ovládl závod na 5000 metrů.

Evropská komise varuje Česko. Kvůli kryptoměnám mu hrozí soud i finanční sankce

Česká republika má dva měsíce na dokončení zavedení evropských pravidel pro daňovou transparentnost kryptoměn. Evropská komise upozornila, že Česko ani Španělsko dosud plně nepřevedly směrnici DAC8 do svých zákonů. Pokud nedostatky nenapraví, může spor skončit před Soudním dvorem Evropské unie a vyústit ve finanční sankce.

FBI a americké ministerstvo zemědělství se staly terčem kybernetických útoků

Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) se stal terčem zřejmého kybernetického útoku, informovala dnes stanice CNN s odvoláním na zdroje blízké vyšetřování incidentu. Hackeři se dostali do Národního informačního centra pro kriminalitu (NCIC), což je databáze pro sdílení informací mezi federálními, státními a místními bezpečnostními složkami. Jedná se o druhý podobný incident za několik měsíců. Kybernetickému útoku tento týden čelilo také americké ministerstvo zemědělství, uvedla stanice NBC News.

Ruské rakety a drony zasáhly Kryvyj Rih, zemřeli dva lidé, 58 je zraněných

Ruská armáda podnikla v pátek večer raketový a dronový útok na Kryvyj Rih na jihovýchodě Ukrajiny. Zemřela 20letá zdravotnická záchranářka a sedmileté dítě. Zraněných je 58 lidí, oznámil dnes ráno šéf městské správy Dněpropetrovské oblasti Oleksandr Vilkul.

Vzácné Waddenské moře ohrožuje těžba i rybolov

Waddenské moře, jeden z nejcennějších pobřežních ekosystémů Evropy, čelí rostoucímu tlaku lidské činnosti. Těžba surovin, rybolov i turistika ohrožují prostředí, které je důležitým útočištěm milionů tažných ptáků. UNESCO proto plánuje prověřit jeho stav a posoudit potřebu dalších ochranných opatření.

Trump řekl, že pracuje na obchodních dohodách s Kanadou a Mexikem

Americký prezident Donald Trump řekl, že pracuje na uzavření spravedlivé obchodní dohody s Kanadou. Než toho Washington s Ottawou dosáhnou, zbývá podle něj udělat hodně práce. Spojené státy se podle Trumpa také blíží uzavření obchodní dohody s Mexikem, na americké straně však přetrvávají znepokojení ohledně činnosti drogových kartelů v této zemi.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama