Někteří Rusové, kteří veřejně dali najevo nesouhlas s ruskou agresí na Ukrajině, za své názory přišli o práci. Tři z nich vyzpovídala BBC.
Pro 28letého učitele zeměpisu Kamrana Manaflyho to všechno začalo příspěvkem na Instagramu.
„Nechci být odrazem státní propagandy,“ napsal na sociální síť jen několik dní předtím, než byla v Rusku omezena. „Mám svůj vlastní názor! Spousta učitelů ho má. A víte co? Není to totéž jako názor státu.“
K napsání komentáře se cítil donucen po schůzce učitelského sboru na jeho střední škole v centru Moskvy. Na ní bylo jemu a jeho kolegům řečeno, jak mají se svými žáky mluvit o situaci na Ukrajině, aby se neodchylovali od vládního stanoviska.
Dvě hodiny po zveřejnění příspěvku mu zavolal ředitel školy a řekl mu, aby jej okamžitě smazal, nebo opustil své místo.
„Nechtěl jsem to smazat,“ řekl Manafly BBC. „Hned jsem věděl, že nemá smysl se hádat, tak jsem si řekl, že bude nejlepší prostě dát výpověď.“
Další den už ho nepustili dovnitř
Když druhý den dorazil do školy a očekával, že si vyzvedne své věci a podepíše výpověď, byl mu vstup do areálu zakázán. „Řekli mi, že mají příkaz, že mě nesmí pustit dovnitř. Děti začaly vycházet na ulici, aby mě podpořily, rozloučily se a tak dále. Pak někdo zavolal policii a řekl, že pořádám nepovolené shromáždění.“ Na místě se objevila i policie.
Na videozáznamech, které viděla BBC, je vidět, jak se děti kolem Manaflyho shlukují, tleskají, usmívají se a loučí.
Nakonec získal své věci zpět a druhý den se mohl setkat s ředitelem školy, kde byl požádán o oficiální vysvětlení, proč vyjádřil své politické názory na sociálních sítích. Manafly odmítl a očekával, že stejně odejde, ale místo toho mu bylo sděleno, že se situace změnila a on bude propuštěn.
„O dva dny později mi bylo oznámeno, že jsem byl propuštěn pro nemorální chování v práci,“ uvedl Manafly. „Pro mě je nejpodivnější, že za ‚nemorální‘ považují vyjádření osobního názoru.“
Ředitel školy na žádost o komentář nereagoval, ale ve zprávách v aplikaci WhatsApp, které viděla BBC, byli rodiče ve škole informováni, že pan Manafly svými příspěvky na sociálních sítích porušil pracovní smlouvu se svými zaměstnavateli, což on popírá.
Zákon proti „popíračům operace“
Po ruské invazi na Ukrajinu 24. února vyjádřilo mnoho tisíc Rusů, zejména v Moskvě a Petrohradě, svůj nesouhlas s takzvanou „speciální vojenskou operací“ tím, že podepisovali petice, zveřejňovali příspěvky na sociálních sítích nebo se připojili k protiválečným pouličním protestům. Reakce státu byla tvrdá, tisíce protestujících byly zadrženy a byl zaveden nový zákon, podle kterého se šíření „falešných“ informací o ruské armádě trestá až 15 lety vězení.
Podle ruských novin Novaja Gazeta, které zveřejnily příspěvek učitele v plném znění, i po vstupu nových předpisů v platnost však tento zákon neporušil.
Navzdory zvýšenému riziku byla pro Káťu Dolininu invaze na Ukrajinu okamžikem, kdy už nemohla mlčet. Dolinina, která je manažerkou dvou kin v řetězci Moskino, jenž je napojen na stát, si své politické názory nechávala spíše pro sebe.
„Měla jsem svou práci ráda, bavila mě. Nechtěla jsem o ni přijít,“ řekla BBC a vysvětlila, proč se nezúčastnila předchozích protestů proti vládě.
Podepsala petici
Ale když začala válka, změnilo se to. Když jí přátelé poslali otevřený dopis proti takzvané „speciální operaci“, který podepsali lidé pracující v kulturním sektoru, neváhala a připojila své jméno.
„Souhlasila jsem s názorem, že by se tyto operace měly okamžitě zastavit, že to není v pořádku,“ řekla.
Krátce po podepsání dopisu Dolinina obdržela telefonát od svého šéfa. Měla okamžitě odstranit své jméno, nebo rezignovat. Pokud odmítne jedno nebo druhé, bude propuštěna, bylo jí řečeno. Společnost Moskino na žádost BBC o komentář nereagovala.
„Měla jsem pocit, že už na tom nezáleží. Stejně nevím, jak bych pracovala, kdyby mě nepožádali o rezignaci. Po zahájení této zvláštní operace necítím žádnou motivaci dělat něco, co s tím nesouvisí,“ řekla.
Podle svých slov podala výpověď bez okolků, protože se obávala, že by si zaměstnavatelé jinak našli záminku k jejímu propuštění, což by jí v budoucnu způsobilo další problémy.
Holubice stála místo dětskou lékařku
Pediatričce a influencerce Anně Levadnaya, která má na Instagramu dva miliony sledujících, stačilo, aby si na profil dala fotku z Ukrajiny a obrázek holubice, symbol míru. Její zaměstnavatel, velká státní nemocnice v Moskvě, si příspěvku samozřejmě všiml.
O několik dní později se Levadnaya, která byla stále v zahraničí, od kolegů dozvěděla, že ředitel zdravotnického střediska během ranní konference před více než stovkou kolegů pranýřoval její protiválečné výroky. Z události obdržela videozáznam.
„Veřejně mě zostudili,“ řekla Levadnaya BBC. „Dali jasně najevo, že někdo, kdo nepodporuje cíle vlády, by neměl pracovat ve státem řízené instituci.“
Ředitel pronesl několikaminutový projev, v němž vysvětlil, že kdyby byla paní Levadnaya lépe informována o světovém dění, podpořila by „speciální operaci“. Krátce poté dostala pokyn, aby napsala výpověď, a pokud odmítne, bude propuštěna.
Její dopis sestával z jediné věty, která jednoduše vysvětlovala, že „nemůže pokračovat ve své práci“.
Ne všichni mohou z Ruska utéci
Mnoha lidem, kteří se ocitli na opačné straně než ruský stát, obrátila válka na Ukrajině život naruby. Někteří přišli o práci, jiní na protest podali výpověď. Rodinná pouta se zpřetrhala, často po generační linii.
Pro Kamrana Manaflyho a mnoho tisíc dalších bylo jedinou možností opustit zemi. Ne každý však může nebo chce tento krok učinit.
„Ne každý Rus, který nesouhlasí s kremelskou propagandou, může opustit tuto zemi,“ řekla Káťa Dolinina. „My jsme stále tady. Stále máme naději. Snažíme se nevzdávat.“
