Rusko od únorového vpádu na Ukrajinu přišlo už o více než 100.000 vojáků, tři tisícovky tanků a asi 6000 dalších obrněných vozidel, tvrdí ukrajinský generální štáb v dnešním ranním přehledu situace na bojišti v 302. den války. Ukrajinští vojáci podle svého velení nejnověji odrazili ruské útoky u 16 obcí v Donbasu na východě země.
Z armádního komuniké není jasné, zda ukrajinská bilance ruských ztrát zahrnuje jen zabité vojáky, nebo rovněž těžce zraněné a pohřešované, upozornila ruská redakce BBC. Dodala, že jiné odhady ruských ztrát bývají skromnější.
Sama BBC odhaduje, že ruská armáda a národní garda mohly na Ukrajině přijít o více než 20.000 zabitých mužů a celkové nenávratné ztráty Ruska mohou činit přinejmenším 90.000 lidí.
V grafice, provázející komuniké, se píše o 100.400 nepřátelích, což je o 660 více než předchozí den. Za uplynulých 24 hodin ukrajinští vojáci také podle armádního velení zničili jeden nepřátelský tank (celkem 3003), dvě obrněná vozidla (celkem 5981), šest děl (celkem 1978), jeden raketomet (413), jedno letadlo (283) a pět dronů (celkem 1693).
Analytici z amerického Institutu pro studium války (ISW) poukazují na ohlášený záměr Ruska zvýšit velikost ozbrojených sil, ale předpovídají, že tyto plány se pravděpodobně nenaplní. „Ministr obrany Sergej Šojgu řekl, že rozšíření Severoatlantické aliance poblíž ruských hranic, včetně přání Finska a Švédska stát se členy aliance, vyžaduje ‚správnou‘ ruskou reakci,“ uvádí zpráva.
Agentura Reuters dnes s odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného činitele americké vlády napsala, že soukromá žoldnéřská Wagnerova skupina získala část zbraní pro boje na Ukrajině i ze Severní Koreje. Poměr sil na bojišti to ale nezvrátí. Vládní činitel, podle něhož se Moskva na Wagnerovce spoléhá stále více, také uvedl, na tuto žoldnéřskou skupinu vláda USA v příštích týdnech uvalí další sankce.
Dnes Washington uvalil sankce na dalších deset ruských společností.
Ministr Šojgu navrhl tento týden zvýšit velikost ruské armády na 1,5 milionu vojáků, z toho 695.000 vojáků s profesionálním kontraktem. „Je však velmi nepravděpodobné, že Kreml vytvoří tak velkou konvenční sílu v časovém rámci relevantním pro válku Ruska proti Ukrajině. Koneckonců, Moskva nebyla schopna plně doplnit brigády a pluky před invazí, ani vybudovat novou divizi, jejíž vznik byl oznámen již v roce 2020,“ upozornili experti.
ISW zdůraznil, že ruská ekonomika je v recesi a její zdroje byly po rozsáhlé invazi výrazně omezeny. Po invazi z 24. února se také snížila výcviková kapacita i kvůli tomu, že do bojových akcích na Ukrajině byly nasazeny výcvikové prvky a důstojnický sbor oslabily válečné ztráty. Ministrovy návrhy tak mohou být pouze snahou uklidnit komunitu proruských vojenských bloggerů, obviňujících Kreml z lehkomyslnosti při vedení války.
Podobně jako ISW i britské ministerstvo obrany poukazuje na zapojení běloruských instruktorů do výcviku tisíců nedávno mobilizovaných ruských záložníků, což pravděpodobně má částečně napravit nedostatek ruských instruktorů; ti jsou totiž nasazeni na Ukrajině, anebo se již stali oběťmi války. Přestože Rusko a Bělorusko mají rozsáhlou vojenskou spolupráci, výcvik mobilizovaných Rusů běloruskými instruktory představuje obrácení rolí, protože běloruské síly Rusko tradičně považovalo za méně hodnotné než ruské. Nasazení Bělorusů v roli instruktorů se tak jeví známkou vyčerpání sil rámci ruského vojenského systému.
