Rakovina trápila i středověké lidi. Mnohem více, než jsme si mysleli

Patřila zřejmě mezi nejběžnější onemocnění středověké populace. Rakovina není nemoc postihující výhradně moderního člověka. Trpí jí zvířata, trpěli jí pralidé a umírali na ni dokonce i dinosauři. Nový výzkum zjistil, že se nejenže vyskytovala v minulosti, ale dokonce byla překvapivě častá.

Britští archeologové na základě výzkumu lidských zbytků ze středověkých hřbitovů dospěli k závěru, že v době smrti postihovala devět až čtrnáct procent tehdejší dospělé populace. To znamená, že se vyskytovala asi desetkrát častěji, než se předpokládalo.

Náhled dovnitř kostí dávných lidí

Až dosud se historický výskyt rakoviny odhadoval na základě vnějších projevů, především lézí na povrchu kostí, indikujících zhoubné bujení.

Tento typ důkazů naznačoval, že rakovina byla poměrně vzácná a postihovala méně než jedno procento dávné populace.

Tým archeologů a antropologů z Univerzity v Cambridgi si zvolil náročnější, ale spolehlivější přístup. Výzkumníci se rozhodli pomocí rentgenových snímků a počítačové tomografie nahlédnout dovnitř kostí dávných lidí.

Celkově analyzovali 143 koster ze šesti středověkých pohřebišť v okolí Cambridge. Lidské pozůstatky pocházely z 6. až 16. století.

„Projevy většiny typů rakoviny v měkkých tkáních orgánů se od středověku dávno rozpadly,“ říká hlavní autor studie Piers Mitchell. „Rakovina se jen někdy rozšíří do kostí, a jen některé její typy lze odhalit zkoumáním povrchu kosti. Proto jsme indicie zhoubného onemocnění hledali přímo uvnitř kosti,“ vysvětluje Mitchell.

Rakovinu mělo až 14 % populace

Vzhledem k neúplnosti zbytků většiny pohřbených výzkumníci zkoumali jen jedince se zachovanou páteří, pánví a stehenními kostmi. Právě do těchto částí kostry zasahují metastázy nejčastěji.

Indicie zhoubného onemocnění zjistili u pěti jedinců. „Díky počítačové tomografii jsme dokázali odhalit známky rakoviny uvnitř kosti, která navenek vypadala úplně zdravě,“ konstatuje spoluautorka práce Jenna Dittmarová.

Většinou šlo o stopy rakoviny v pánvi, ale jeden muž, který zahynul ve středním věku, měl metastázy rozšířené napříč celou kostrou, dokonce i v lebce. To podle autorů studie naznačuje, že trpěl nějakým typem rakoviny krve.

Výzkumníci zohlednili omezení použitých metod. Ty odhalí metastázy v kostech přibližně ve třech čtvrtinách případů, přičemž jen třetina až polovina úmrtí na rakovinu doprovází rozšíření metastáz do kostí.

Na základě těchto skutečností dospěli k závěru, že v době smrti trpělo rakovinou devět až čtrnáct procent populace středověké Velké Británie.

Patřila mezi časté onemocnění

„Až dosud se myslelo, že nejčastější zdravotní problémy středověkých lidí byly infekční choroby, jako úplavice a mor,“ říká Jenna Dittmarová. Podle vědkyně se mezi nejčastější zdravotní příčiny počítala i podvýživa a zranění gladiátorů například ve válkách.

„Ukazuje se, že do seznamu nejčastějších onemocnění, které trápily středověkou populaci, musíme zařadit i rakovinu,“ dodává Dittmarová.

Britští výzkumníci dodávají, že v dnešní Velké Británii se rakovina v nějakém stadiu vyskytuje v době smrti v těle přibližně 40 až 50 procent populace. Čili je třikrát až čtyřikrát běžnější, jako ve středověku.

Příčin dnešního častějšího výskytu je podle autorů studie několik. Výzkumníci vyzdvihují především dostupnost tabáku, který se na Britské ostrovy dostal až v 16. století po kolonizaci Ameriky.

Dalšími faktory jsou podle nich karcinogenní chemikálie používané v průmyslu a výrazně delší průměrná délka života, která poskytuje rakovině dostatečný čas, aby propukla.