Více
    6.8 C
    Czech
    Čtvrtek, 2 prosince, 2021

    První kontinenty se nad hladinou moře objevily o 700 milionů let dříve

    Reklama

    DOPORUČUJEME

    NEJČTENĚJŠÍ

    Předpokládalo se, že k počátku vynoření kontinentů z oceánu došlo před asi 2,5 miliardami let v důsledku deskové tektoniky. Skupina vědců z Austrálie, Ameriky a Indie nyní ale uvedla v Proceedings of the National Academy of Sciences, že tomu bylo ještě o 700 milionů let dříve. Informuje o tom deník The Guardian.

    Stabilním částem zemské kůry se říká kratóny. Právě ty se měly dle nové analýzy začít objevovat nad hladinu moře již před 3,3 až 3,2 miliardami let, uvádějí vědci ve studii. Objev by dle nich mohl osvětlit toto období historie Země, kdy došlo k nárůstu kyslíku v atmosféře a tvorbě ledovců.

    Ke studiu vědcům posloužily sedimentární horniny z oblasti známé jako Singhbhum poblíž Kalkaty ve východní části Indie. Dle hlavního autora studie doktora Priyadarshi Chowdhury z Monash University si tým uvědomil, že se hornina musela utvořit na souši, neboť na sobě měla stopy zvlnění. Obdobného, jaké dělají vítr a vlny na písčité pláži.

    První kontinenty tak pravděpodobně vznikly před existencí deskové tektoniky, uvedl Chowdhury pro The Guardian.

    Dnes máme deskovou tektoniku, která kontroluje nadmořskou výšku. Když se desky dvou kontinentů srazí, vytvoříte Himaláje, vytvoříte Alpy. Před 3 miliardami let tomu tak nebylo,“ dodal pro deník.

    Jejich hypotézou je, že se nejstarší kontinenty vynořily z oceánu po 300 až 400 milionech let nepřetržité vulkanické činnosti. Kratón Singhbhum mohl dle vědců vzniknout tak, že došlo k nahromadění lávy.

    K určení stáří posloužil zirkon

    K určení stáří hornin týmu posloužil minerál známý jako zirkon. Nalezený kousek tohoto přírodního materiálu byl totiž v roce 2014 označen za nejstarší část planety. Jeho věk stanovili vědci na 4,4 miliardy let. V tomto případě měřili vědci věk lasery a následným měřením relativního množství uvolněných prvků.

    Chowdhury také dodal pro The Guardian, že jakmile vytvoříte zemi, vytvoříte také mělké vodní rezervoáry, jako jsou laguny.

    A jak to bylo s oním nárůstem kyslíku v atmosféře a ledovci? Vytvořením země dojde totiž k urychlení nárůstu forem života produkujících kyslík, ale také k odčerpávání oxidu uhličitého z atmosféry, což vedlo k lokálním chladným klimatickým oblastem a vzniku ledovců, dodává The Guardian.

    Sledujte nás na sítích

    NEJNOVĚJŠÍ

    Zařízení VeCare

    „Chytrá náplast“ dokáže sledovat hojení za pomoci aplikace, ukazuje tým ze Singapuru

    Někdy se vám rána dlouho nehojí a vy nevíte proč. Představte si, že byste se na to mohli podívat v aplikaci. Vědci ze Singapuru nyní testují chytrou náplast, která by to v budoucnu mohla umožnit.
    Korálový útes

    Jak Nobelova cena za ekonomii pomáhá chránit korálové útesy

    Mnohá odvětví vzájemně čerpají ze svých znalostí. Nyní vědci poukazují na to, jak moderní teorie portfolia laureáta Nobelovy ceny za ekonomii Harryho Markowitze dle všeho pomáhá zachránit ohrožené korálové útesy.
    Lávový proud

    Venuše je možná vulkanicky aktivní

    Nová studie doplňuje rostoucí počet důkazů o tom, že Venuše může být vulkanicky aktivní. Pokud tomu vážně tak je, pomohlo by to vysvětlit, jak sopky ovlivňují vývoj a obyvatelnost planet ve vesmíru.
    Mláďata tuleně

    Mláďata tuleňů mohou měnit tón hlasu, to je mezi savci vzácné

    Schopnost přizpůsobit svůj hlas vzhledem k prostředí má pouze pár druhů živočichů na světě. Nová studie ukazuje, že mezi ně patří i mláďata tuleňů. Dle hlavní autorky práce by tak mohla být dobrým modelem pro studium tajemství lidské řeči.
    Mamut

    Mamutí kel nalezený na dně Tichého oceánu ohromil vědce

    Pilot Randy Prickett a vědec Steven Haddock, výzkumníci z výzkumného ústavu Monterey Bay Aquarium Research Institute (MBARI), objevili v roce 2019 mamutí kel 300 km od pobřeží Kalifornie v hloubce 3000 metrů v oceánu. Tehdy se jim podařilo odebrat jen malý kousek klu, a tak se v červenci 2021 vrátili, aby získali kompletní vzorek.
    Mise DART: NASA testuje planetární obranu

    NASA testuje planetární obranu, v rámci mise DART chce změnit dráhu letu planetky

    NASA zahájila misi DART, která zkoumá možnosti ochrany Země před případným nebezpečím srážky s dalším tělesem. Americká vesmírná agentura vyslala aparát na 11 milionů kilometrů dlouhou cestu, na jejímž konci je náraz do malého měsíce Dimorphos.
    Reklama
    Reklama
    Reklama