Předpokládalo se, že k počátku vynoření kontinentů z oceánu došlo před asi 2,5 miliardami let v důsledku deskové tektoniky. Skupina vědců z Austrálie, Ameriky a Indie nyní ale uvedla v Proceedings of the National Academy of Sciences, že tomu bylo ještě o 700 milionů let dříve. Informuje o tom deník The Guardian.
Stabilním částem zemské kůry se říká kratóny. Právě ty se měly dle nové analýzy začít objevovat nad hladinu moře již před 3,3 až 3,2 miliardami let, uvádějí vědci ve studii. Objev by dle nich mohl osvětlit toto období historie Země, kdy došlo k nárůstu kyslíku v atmosféře a tvorbě ledovců.
Ke studiu vědcům posloužily sedimentární horniny z oblasti známé jako Singhbhum poblíž Kalkaty ve východní části Indie. Dle hlavního autora studie doktora Priyadarshi Chowdhury z Monash University si tým uvědomil, že se hornina musela utvořit na souši, neboť na sobě měla stopy zvlnění. Obdobného, jaké dělají vítr a vlny na písčité pláži.
První kontinenty tak pravděpodobně vznikly před existencí deskové tektoniky, uvedl Chowdhury pro The Guardian.
„Dnes máme deskovou tektoniku, která kontroluje nadmořskou výšku. Když se desky dvou kontinentů srazí, vytvoříte Himaláje, vytvoříte Alpy. Před 3 miliardami let tomu tak nebylo,“ dodal pro deník.
Jejich hypotézou je, že se nejstarší kontinenty vynořily z oceánu po 300 až 400 milionech let nepřetržité vulkanické činnosti. Kratón Singhbhum mohl dle vědců vzniknout tak, že došlo k nahromadění lávy.
K určení stáří posloužil zirkon
K určení stáří hornin týmu posloužil minerál známý jako zirkon. Nalezený kousek tohoto přírodního materiálu byl totiž v roce 2014 označen za nejstarší část planety. Jeho věk stanovili vědci na 4,4 miliardy let. V tomto případě měřili vědci věk lasery a následným měřením relativního množství uvolněných prvků.
Chowdhury také dodal pro The Guardian, že jakmile vytvoříte zemi, vytvoříte také mělké vodní rezervoáry, jako jsou laguny.
A jak to bylo s oním nárůstem kyslíku v atmosféře a ledovci? Vytvořením země dojde totiž k urychlení nárůstu forem života produkujících kyslík, ale také k odčerpávání oxidu uhličitého z atmosféry, což vedlo k lokálním chladným klimatickým oblastem a vzniku ledovců, dodává The Guardian.
