Vztah mezi mravenci Azteca alfari a jejich domovskými stromy je vědcům dobře znám. Hmyz chrání stromy před býložravci, a ty jim na oplátku dávají potravu v podobě olejových výměšků z listů. Náhodný objev učinil student v Panamě, když střelil prakem do kůry jednoho ze stromů. Hmyz poškození v kmeni stromu překvapivě rychle opravil.
Když se středoškolský student v Panamě toulal mezi stromy rodu Cekropie, do jednoho z nich udělal díru hliněnou koulí vystřelenou z praku. Do 24 hodin však nebylo po poškození ani památky.
Podle serveru ScienceAlert si student přizval kamarády a etologa Williama Wcisloa. Skupina vrtala do stromů díry a sledovala, jak je mravenci opravují. Jejich poznatky byly publikovány na serveru Journal of Hymenoptera Research v rámci dobrovolnického programu Smithsonian Tropical Research Institution.
„Výsledky mě naprosto překvapily,” přiznal Wcislo. Pokaždé, když byly do stromů vyvrtány díry, mravenci je zacelili materiálem pocházejícím ze samotného kmenu.
Mravenčí stav pohotovosti
„Výzkumný” tým se domnívá, že mravencům nejde o blahobyt jejich domovských stromů. Nasvědčuje tomu pozorování, že hmyz před opravami děr evakuuje své potomstvo. Nejspíše to souvisí také s tím, že bylo opraveno pouze 14 z 22 děr.
Strom Cecropia, chráněný aztéckými mravenci. Foto: Pixabay
Mravenci možná zacelují pouze ty díry, které bezprostředně vystavují larvy vnějším patogenům, predátorům či jiným rizikům plynoucím z vnějšího prostředí. Nelze však vyloučit, že z jejich počínání nepramení výhody ani pro stromy, jako jsou vylučované antibakteriální výměšky kolem poškození.
Díry nejsou pro stromy problém, ale pro mravence mohou být osudové. Nabízejí totiž příležitosti pro mravenečníky a jejich trubkovitě protáhlé čelisti.
v hmyzu je budoucnost planety.