Protext ČTKPrůzkum: O volby do EP se zajímá 60 procent Evropanů, ale jen...

Průzkum: O volby do EP se zajímá 60 procent Evropanů, ale jen 38 procent Čechů

Brusel – O letošní volby do Evropského parlamentu (EP) se zajímá více Evropanů, než tomu bylo před hlasováním v roce 2019. Ukázal to nejnovější průzkum Eurobarometru, který byl zároveň posledním před volbami na začátku června. O volby se zajímá i o 22 procent více Čechů, než tomu bylo před pěti lety. Stále je to ale jen 38 procent dotazovaných, zatímco 62 procent českých respondentů hlasování nezajímá.

Česká republika je rovněž zemí, ve které si nejmenší počet lidí z celé sedmadvacítky myslí, že by EP měl hrát důležitější roli. Zatímco v celé EU se to domnívá 56 procent dotazovaných, v Česku si to myslí jen 32 procent respondentů. Naopak 52 procent Čechů si myslí, že by měl hrát méně důležitou roli.

Průzkum byl proveden ve 27 členských státech EU od začátku února do začátku března letošního roku. Celkem se ho účastnilo přes 26.000 lidí, z Česka bylo 1011 dotazovaných.

Na dotaz, zda se o červnové volby zajímají, odpovědělo kladně 60 procent dotazovaných v celé EU. Je to o 11 procent více, než uvedlo při obdobném průzkumu před hlasováním před pěti lety. Čtyřicet procent nyní odpovědělo, že se o volby nezajímá. V roce 2019 to bylo o deset procent více.

Na dotaz, jak je pravděpodobné, že by šli volit, kdyby se hlasování konalo příští týden, odpovědělo 58 procent respondentů v Česku, že „pravděpodobně“. Za „nepravděpodobnou“ tuto možnost označilo 24 procent dotázaných, zbytek si nevybral ani jednu z variant. V celé EU by přitom „pravděpodobně“ šlo volit 71 procent dotazovaných. Mluvčí EP Jaume Duch k tomu poznamenal, že výsledné údaje o skutečné volební účasti bývají následně nižší. Europarlament nicméně letos očekává, že k volbám přijde více voličů než před pěti lety.

Předchozí volby do EP se konaly v roce 2019 a volební účast v Česku byla tehdy téměř nejnižší v rámci EU – hlasovalo jen 28,72 procenta voličů. V celé EU byla volební účast 50,66 procenta.

Průzkum Eurobarometru ukázal, že se liší i témata, která voliče před hlasováním zajímají. Podle Evropanů by EP měl během předvolební kampaně řešit přednostně zejména boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení (33 procent) či veřejné zdraví (32 procent). V Česku dotazovaní nejvíce zmiňovali obranu a bezpečnost EU (46 procent) či nezávislost EU v oblasti průmyslu a energetiky (40 procent).

„Evropané si přejí, abychom zaměřili svou kampaň na boj proti chudobě, posílení systému veřejného zdravotnictví a rovněž na bezpečnost a obranu,“ okomentovala výsledky průzkumu předsedkyně EP Roberta Metsolaová. Ocenila rovněž, že většina respondentů se vyslovila pro to, aby EP hrál větší roli.

 

Reklama

Doporučujeme

Trump po krachu jednání přitvrdil vůči Íránu

Po krachu jednání mezi Spojenými státy a Íránem v Islámábádu rychle došlo k dalšímu vyhrocení rétoriky. Donald Trump krátce po jejich skončení znovu otevřel otázku kontroly nad Hormuzským průlivem a naznačil, že by USA mohly situaci řešit silou. Do popředí se tak dostává spíš vojenský než diplomatický scénář.

Ukrajina a Rusko se obviňují z porušování příměří

Ukrajina a Rusko se obviňují z porušování příměří vyhlášeného u příležitosti pravoslavných Velikonoc. Rusové klid zbraní porušili ve 2299 případech, tvrdí Kyjev. Moskva naopak obvinila ukrajinské vojáky, že příměří porušili v 1971 případech. Příměří, které má platit do konce dne, zatím oficiálně ukončeno nebylo, poznamenala dříve agentura DPA.

Evropě hrozí nedostatek leteckého paliva

Evropa může během několika týdnů narazit na vážný problém v letecké dopravě. Pokud se neobnoví dodávky přes Hormuzský průliv, hrozí podle zástupců letišť systémový nedostatek leteckého paliva právě před začátkem hlavní letní sezony. To by mohlo znamenat rušení spojů napříč kontinentem, vyšší ceny letenek i komplikace pro miliony cestujících.

Rozhovory mezi Íránem a USA v Islámábádu skončily bez dohody, oznámil Vance

Rozhovory Spojených států s Íránem skončily dnes ráno v Islámábádu po 21 hodinách bez dohody. Oznámil to podle agentury AP americký viceprezident J. D. Vance, který stál v čele americké delegace při jednáních v pákistánské metropoli o urovnání vzájemného konfliktu. Podle AFP řekl, že se vrací do USA poté, co Íránu předložil „konečnou a nejlepší možnou nabídku“. Podle něj se nepodařilo Írán přimět k závazku, že nebude vyvíjet jaderné zbraně. Vance už Islámábád opustil, podle webu BBC tak učinila i íránská delegace.

Izrael zasáhl raketomet v Libanonu, útok v Kaně zabil pět lidí

Izraelská armáda oznámila zásah raketometu na jihu Libanonu, který byl podle ní připravený k odpalu směrem na izraelské území. Úder přišel v době pokračujícího napětí mezi Izraelem a libanonským hnutím Hizballáh, které se do konfliktu zapojilo na začátku března.

Královská rodina připravuje oslavy 100. narozenin Alžběty II.

Britská královská rodina si připomene významné výročí. Sto let od narození královny Alžběty II. uctí sérií akcí, které nabídnou pohled na její život, styl i odkaz.

Rusko a Ukrajina oznámily, že si vyměnily válečné zajatce i civilisty

Rusko a Ukrajina si dnes vyměnily po 175 zajatých vojácích a sedmi civilistech z každé strany, oznámilo ruské ministerstvo obrany. O výměně vzápětí informoval i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Prezidentské volby v Džibutsku vyhrála s 97,81 pct současná hlava státu Guilláh

Prezidentské volby ve východoafrickém Džibutsku podle oficiálních výsledků znovu vyhrál současný prezident Ismáíl Umar Guilláh, který získal 97,81 procenta hlasů. Zajistil si tak šesté funkční období v čele tohoto strategicky umístěného území v oblasti Afrického rohu, napsala agentura AFP. Guilláh zemi vládne od roku 1999.

Ukrajina dodrží příměří, ale odpoví na případné ruské útoky, uvedl Zelenskyj

Ukrajinská armáda bude dodržovat klid zbraní během příměří, dohodnutého na pravoslavné Velikonoce, ale je připravena zrcadlově odpovědět na každý ruský útok. Uvedl to dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Současně navrhl Moskvě, aby příměří pokračovalo i po Velikonocích.

Tání Arktidy uvolňuje tisíce let starý uhlík

Tání arktického permafrostu začíná výrazně měnit krajinu i fungování globálního klimatického systému. Do řek se uvolňuje stále větší množství uhlíku, který byl po tisíce let uvězněn v zamrzlé půdě. Tento proces postupně zesiluje globální oteplování, protože část uhlíku se při svém putování do oceánu přeměňuje na oxid uhličitý.

S pákistánským premiérem se sešla íránská delegace i viceprezident USA Vance

Americká delegace v čele s viceprezidentem J.D. Vancem jedná v hotelu Serena v pákistánské metropoli Islámábádu s pákistánským premiérem Šahbázem Šarífem, napsala dnes po poledni agentura Reuters. S předsedou vlády před Vancem také podle agentury AFP jednala íránská delegace. V metropoli se mají konat mírové rozhovory mezi USA a Íránem s cílem ukončit válku, kterou USA a Izrael proti Íránu zahájily na konci února.

Posádka Artemis II se po desetidenní misi vrátila bezpečně na Zemi

Posádka mise Artemis II se po téměř desetidenním letu úspěšně vrátila na Zemi, když její kosmická loď Orion přistála do Tichého oceánu u pobřeží Kalifornie. Návrat završil první pilotovaný let k Měsíci po více než půl století. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že dnešní den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.

Dům šéfa OpenAI se stal terčem útoku

Dům Sam Altmana, generálního ředitele společnosti OpenAI, v San Franciscu se stal terčem útoku zápalnou lahví. Policie zadržela dvacetiletého muže, který údajně brzy ráno hodil improvizované zápalné zařízení na vstupní bránu domu a později vyhrožoval také v sídle společnosti.

Zmizela na moři. Její manžel mezitím skončil v rukou policie

Američanka Lynette Hooker zmizela před několika dny během plavby na Bahamách a její případ rychle nabral nečekaný směr. Zatímco po ženě se stále pátrá, její manžel Brian Hooker skončil v policejní vazbě a čelí výslechu kvůli okolnostem jejího zmizení.

Orbán čelí největší zkoušce za poslední roky

Viktor Orbán vstupuje do nedělních voleb ve výjimečně oslabené pozici. Po šestnácti letech u moci čelí nejsilnějšímu tlaku za celou dobu svého působení a v Maďarsku sílí odpor i v kruzích, které mu dříve pevně stály po boku. Kromě únavy z jeho dlouhého vládnutí se do popředí dostaly korupční skandály, ekonomické problémy a rostoucí podpora opozice.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama