Protext ČTKPrůzkum: O volby do EP se zajímá 60 procent Evropanů, ale jen...

Průzkum: O volby do EP se zajímá 60 procent Evropanů, ale jen 38 procent Čechů

Brusel – O letošní volby do Evropského parlamentu (EP) se zajímá více Evropanů, než tomu bylo před hlasováním v roce 2019. Ukázal to nejnovější průzkum Eurobarometru, který byl zároveň posledním před volbami na začátku června. O volby se zajímá i o 22 procent více Čechů, než tomu bylo před pěti lety. Stále je to ale jen 38 procent dotazovaných, zatímco 62 procent českých respondentů hlasování nezajímá.

Česká republika je rovněž zemí, ve které si nejmenší počet lidí z celé sedmadvacítky myslí, že by EP měl hrát důležitější roli. Zatímco v celé EU se to domnívá 56 procent dotazovaných, v Česku si to myslí jen 32 procent respondentů. Naopak 52 procent Čechů si myslí, že by měl hrát méně důležitou roli.

Průzkum byl proveden ve 27 členských státech EU od začátku února do začátku března letošního roku. Celkem se ho účastnilo přes 26.000 lidí, z Česka bylo 1011 dotazovaných.

Na dotaz, zda se o červnové volby zajímají, odpovědělo kladně 60 procent dotazovaných v celé EU. Je to o 11 procent více, než uvedlo při obdobném průzkumu před hlasováním před pěti lety. Čtyřicet procent nyní odpovědělo, že se o volby nezajímá. V roce 2019 to bylo o deset procent více.

Na dotaz, jak je pravděpodobné, že by šli volit, kdyby se hlasování konalo příští týden, odpovědělo 58 procent respondentů v Česku, že „pravděpodobně“. Za „nepravděpodobnou“ tuto možnost označilo 24 procent dotázaných, zbytek si nevybral ani jednu z variant. V celé EU by přitom „pravděpodobně“ šlo volit 71 procent dotazovaných. Mluvčí EP Jaume Duch k tomu poznamenal, že výsledné údaje o skutečné volební účasti bývají následně nižší. Europarlament nicméně letos očekává, že k volbám přijde více voličů než před pěti lety.

Předchozí volby do EP se konaly v roce 2019 a volební účast v Česku byla tehdy téměř nejnižší v rámci EU – hlasovalo jen 28,72 procenta voličů. V celé EU byla volební účast 50,66 procenta.

Průzkum Eurobarometru ukázal, že se liší i témata, která voliče před hlasováním zajímají. Podle Evropanů by EP měl během předvolební kampaně řešit přednostně zejména boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení (33 procent) či veřejné zdraví (32 procent). V Česku dotazovaní nejvíce zmiňovali obranu a bezpečnost EU (46 procent) či nezávislost EU v oblasti průmyslu a energetiky (40 procent).

„Evropané si přejí, abychom zaměřili svou kampaň na boj proti chudobě, posílení systému veřejného zdravotnictví a rovněž na bezpečnost a obranu,“ okomentovala výsledky průzkumu předsedkyně EP Roberta Metsolaová. Ocenila rovněž, že většina respondentů se vyslovila pro to, aby EP hrál větší roli.

 

Doporučujeme

Trump nevylučuje setkání s vůdcem KLDR Kimem během listopadové cesty do Asie

Prezident Spojených států Donald Trump nevyloučil setkání se severokorejským diktátorem Kim Čong-unem během své listopadové návštěvy Asie. Trump novinářům sdělil, že si s Kimem rozumí, napsala v noci na dnešek agentura Reuters.

Zelenskyj zpochybňuje Trumpa. Kritika přichází i od jeho dlouhodobých spojenců

Vztah mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským se vyostřuje. Zelenskyj, který označil Trumpa za „slabého“ kvůli dohodě s Ruskem o motorové naftě, napadl odůvodnění této dohody. Trumpovo jednání zpochybnil i moderátor Fox News a jeho dlouhodobý příznivec Mark Levin.

Bouře si v Mexiku vyžádaly pět obětí, v částech země hrozí povodně

Hurikán Simon v pondělí přinesl do západního Mexika ještě silnější vítr a déšť poté, co tropické bouře způsobily dvě úmrtí a škody v pobřežních městech a letoviscích u Tichého oceánu. V celé zemi je celkem pět obětí, napsala agentura AP.

Trump trvá na platnosti energetického příměří, přestože Rusko dál útočí

Americký prezident Donald Trump v pondělí trval na tom, že energetické příměří mezi Ukrajinou a Ruskem trvá, přestože Moskva nadále útočí na energetickou infrastrukturu. Šéfka zahraniční politiky Evropské unie (EU) Vladimiru Putinovi nevěří.

Bulharsko hlásí další útok na lodě v Černém moři, jedna se potopila

Bulharsko dnes ráno oznámilo nový dronový útok na dvě lodě u svého pobřeží v Černém moři. Jedna ze zasažených lodí se potopila, píší agentury AP a BTA. Premiér Rumen Radev požádal o asistenci Evropskou unii a Severoatlantickou alianci. Nechal také povolat ruskou velvyslankyni Eleonoru Mitrofanovovou. Podobný útok Bulharsko zaznamenalo ve své námořní ekonomické zóně i minulý týden.

Ve věku pouhých 34 let zemřel RJ Mitte, hvězda seriálu Perníkový táta

Americký herec RJ Mitte, kterého proslavila role syna Waltera Whitea v kultovním seriálu Perníkový táta, zemřel ve věku pouhých 34 let. Smutnou zprávu potvrdili jeho zástupci. Herec, který od dětství žil s dětskou mozkovou obrnou, se kromě filmové kariéry věnoval také boji za práva lidí se zdravotním postižením. Příčinu jeho náhlého úmrtí zatím nikdo nezveřejnil.

Alcaraz senzačně vypadl v Šanghaji a stěžoval si na kvalitu míčků

Španělský tenista Carlos Alcaraz překvapivě skončil na turnaji Masters v Šanghaji už ve třetím kole. Světová trojka nestačila na Belgičana Zizou Bergs, kterému podlehla ve dvou setech. Během zápasu si navíc hlasitě stěžovala na kvalitu míčků. Nečekaná porážka zároveň definitivně otevřela cestu Alexandru Zverevovi na vrchol světového žebříčku.

Papež Lev XIV. půjde na operaci. Lékaři mu našli uzlík na plíci

Papež Lev XIV. podstoupí operaci kvůli nálezu malého uzlíku na plíci. Jednasedmdesátiletá hlava katolické církve bude v úterý 13. října přijata do římské nemocnice Gemelli. Útvar lékaři odhalili při běžném vyšetření a podle papeže byl zachycen ve velmi raném stadiu. Vatikán očekává, že po zákroku stráví v nemocnici přibližně týden.

Plán útoku na základnu využívanou USA téměř jistě řídil Írán, řekl Burnham

Plánovaný zářijový útok na britskou leteckou základnu Fairford využívanou Spojenými státy téměř určitě řídily íránské revoluční gardy, prohlásil dnes podle agentur britský premiér Andy Burnham. Britská diplomacie si dnes kvůli tomu předvolala íránského velvyslance v zemi.

AI podléhá méně bezpečnostním pravidlům než mléko, tvrdí prezident Microsoftu

Umělá inteligence podle prezidenta Microsoftu Brada Smithe podléhá slabší bezpečnostní kontrole než běžné domácí spotřebiče nebo potraviny. Vyzval proto k zavedení celosvětových pravidel, nezávislému posuzování nových systémů a vytvoření mechanismů, které umožní zastavit AI, pokud se vymkne kontrole.

Trump se obrací na ruskou naftu, experti však výrazný pokles cen neočekávají

Americký prezident Donald Trump chce před listopadovými volbami do Kongresu snížit rekordní ceny motorové nafty. Dohodl proto s Ruskem obnovení dodávek paliva na světové trhy a oznámil také energetické příměří mezi Moskvou a Kyjevem. Ekonomové však pochybují, že jeho kroky přinesou řidičům výraznou úlevu.

Tygr rozsápal muže v britském národním parku. Svědci popisují děsivé chvíle

Návštěva zoologického parku Yorkshire Wildlife Park nedaleko britského Doncasteru skončila tragédií. Muž, který se za dosud nevyjasněných okolností dostal do výběhu tygrů, byl jednou ze šelem napaden a na místě zemřel. Policie nyní vyšetřuje okolnosti neštěstí.

KOMENTÁŘ: Akciím už se daří čtyři roky v kuse. Mají se investoři bát blízkého pádu?

V pondělí 12. října 2026 uplynuly čtyři roky od začátku takzvaného býčího trhu na amerických akciích. Třebaže historické statistiky ukazují, že by se období růstu a lámání rekordů mělo chýlit ke konci, na trzích tomu nic nenasvědčuje. Jak dlouho vůbec takový tradiční býčí trh trvá?

Nobelovu cenu za ekonomii získali ekonomové Robert Hall a Michael Woodford

Letošní Nobelovu cenu za ekonomii získali američtí vědci Robert E. Hall a Michael Woodford za výzkum mikroekonomických základů makroekonomické stabilizace. Dnes to oznámila Švédská královská akademie věd. Po týdnu tak skončilo vyhlašování letošních nositelů tohoto prestižního ocenění, kdy byli postupně zveřejňováni laureáti cen za lékařství, fyziku, chemii, literaturu a mír.

Klimatické změny ohrožují přirozené prostředí vorvaňů

Vorvani v jihozápadní části Indického oceánu mohou do konce století přijít o značnou část svého přirozeného prostředí. Rostoucí teploty mění podmínky v oceánu a ovlivňují oblasti, kde tito mořští savci nacházejí potravu. Nový výzkum zároveň odhalil místa, která by pro ně mohla zůstat důležitá i v budoucnu.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama