Přetažení nohou v lotosové pozici je jednou z nejnebezpečnějších věcí, které můžete v józe dělat. Každoročně si tímto způsobem mnoho jogínů vážně poraní kolena. Proč je tomu tak?
Pokud se poučíte o anatomii, můžete při jógových pozicích chránit svá kolena. A kolena svých studentů.
Naštěstí existují techniky, díky nimž je učení padmasany mnohem bezpečnější. I když nevyučujete úplný lotos, můžete stejné techniky použít k ochraně studentů v příbuzných pozicích, jako je ardha baddha padmottanásana, baddha konásana či janu sirsásana. Tyto pozice dokáží udělat zázraky s kyčelními klouby a svaly v jejich okolí. Bohužel mnoho studentů při nich pociťuje bolestivý pocit ve vnitřním koleni. Abychom pochopili, proč tomu tak je a jak tomu předcházet, zamysleme se nad základní anatomií.
Velká rotace v kyčelním kloubu
Problém začíná v kyčelním kloubu, kde pozice lotosového sedu a podobné vyžadují ohromující míru pohyblivosti. Když přejdete z neutrální pozice vsedě, jako je například dandásana, do báddha kónásany, musí se kulovitá hlavice stehenní kosti v kyčelním kloubu otočit asi o 100 stupňů směrem ven.
Pokrčení kolene a položení chodidla při přípravě na jana sirsásanu vyžaduje o něco menší vnější rotaci. Ale když se student v pozici předkloní, náklon pánve vůči stehenní kosti způsobí, že celková rotace dosáhne přibližně 115 stupňů.
Padmasana vyžaduje stejnou míru vnější rotace (115 stupňů) jen ve vzpřímeném sedu a úhel rotace je poněkud odlišný, takže je pro mnoho studentů náročnější. Když zkombinujeme činnost v padmasaně s předklonem, jak to děláme v ardha baddha padmottanásaně, celková vnější rotace potřebná v kyčelním kloubu vyskočí na přibližně 145 stupňů. Představte si, že kdybyste ve stoje dokázali vytočit stehna o 145 stupňů, vaše kolena a chodidla by nakonec směřovala za vás!
Většina lidí chybně rotuje koleno
Pokud student dosáhne celé této rotace v kyčelním kloubu směrem ven v pozici lotosu, může pak bezpečně zvednout chodidlo nahoru a napříč na opačné stehno, aniž by pokrčil koleno do strany. Někteří lidé s přirozeně pohyblivými kyčlemi to zvládnou snadno, ale u většiny lidí se stehenní kost přestane otáčet v polovině pozice.
Toto omezení může být způsobeno napjatými svaly nebo ztuhlými vazy, v některých případech také omezením mezi kostmi hluboko v kyčli. Když se stehenní kost přestane otáčet, jedinou možností, jak dostat nohu výš, je rotovat koleno do strany. Kolena k tomu však nejsou uzpůsobena, jsou určena pouze k ohýbání a natahování.
Snadné poškození menisku
Pokud příliš horlivý student pokračuje v tahání nohy nahoru poté, co se stehno přestane zevně otáčet, nebo pokud student či učitel tlačí koleno dolů, stehenní a holenní kost působí jako dlouhé páky, které vyvíjejí velkou sílu na koleno.
Jako štípačky na šrouby s dlouhými rukojeťmi skřípnou vnitřní chrupavku kolena mezi vnitřními konci stehenní a holenní kosti. Z anatomického hlediska bude mediální meniskus stlačen mezi mediálním kondylem femuru a mediálním kondylem tibie. Laicky řečeno, vnitřní konce stehna a holeně budou stlačovat vnitřní chrupavku kolene. Při působení i mírné síly to může vážně poškodit meniskus. Taková zranění mohou být velmi bolestivá, vyčerpávající a pomalu se hojí.
