-5.8 C
Czech
Neděle 15. února 2026
CestováníProč jsou lety v Africe několikanásobně dražší než jinde ve světě

Proč jsou lety v Africe několikanásobně dražší než jinde ve světě

Létání v Africe je dražší než kdekoli jinde na světě. Cestující platí vyšší ceny letenek a vyšší daně. Často je levnější letět na jiný kontinent než mezi dvěma africkými zeměmi. Proč je tomu tak? Článek přinesl server BBC.

Pro rychlé srovnání, let z německého hlavního města Berlína do největšího tureckého města Istanbulu vás pravděpodobně vyjde na 150 dolarů za přímý let trvající méně než tři hodiny. Ale při letu na podobnou vzdálenost, řekněme mezi Kinshasou, hlavním městem Demokratické republiky Kongo, a největším městem Nigérie, Lagosem, zaplatíte něco mezi 500 a 850 dolary. Čeká vás alespoň jeden přestup a cca 20 hodin na cestě.

Mezinárodní asociace leteckých dopravců (IATA) tvrdí, že kdyby jen 12 klíčových zemí v Africe spolupracovalo na zlepšení konektivity a otevřelo své trhy, vytvořily by 155 tisíc pracovních míst. A zároveň zvýšily hrubý domácí produkt (HDP) těchto zemí o více než 1,3 miliardy dolarů. IATA je globální obchodní organizace zastupující asi 300 leteckých společností, které tvoří asi 83 procent světové letecké dopravy

„Letectví přímo přispívá k HDP v každé zemi. Vytváří práci a aktivuje ekonomiku,“ říká Kamil al-Awadhi, regionální viceprezident IATA pro Afriku a Blízký východ.

Adefolake Adeyeye, odborný asistent obchodního práva na britské Durhamské univerzitě, souhlasí s tím, že Afrika jako celek ztrácí kvůli nedostatečné letecké dopravě.

„Ukázalo se, že letecká doprava ekonomiku podporuje. Jak jsme viděli na jiných kontinentech, nízkonákladové letecké společnosti mohou zlepšit konektivitu a náklady. To podpoří cestovní ruch, který pak vytvoří mnohem více pracovních míst,“ říká.

Chudoba je stále v Africe velkou hrozbou

Nízká kvalita silniční sítě a nedostatek železnic v mnoha afrických zemích často činí leteckou dopravu praktickou volbou i pro náklad.

Ale i když asi 18 procent světové populace žije v Africe, představuje méně než 2 procenta celosvětové letecké dopravy, uvádí BBC. Podle Programu OSN pro životní prostředí tvoří jen 3,8 procenta celosvětových emisí skleníkových plynů. To je rozdíl od 19 procent z USA a 23 procent z Číny.

Afrika je bohatá na nerostné suroviny a přírodní zdroje. Ale ze 46 zemí na seznamu nejméně rozvinutých zemí OSN je 33 právě v Africe. Chudoba je i nadále největší každodenní hrozbou pro miliony lidí na kontinentu.

Existuje však také rostoucí střední třída. Ta by mohla potenciálně cestovat letecky, pokud by ceny letenek byly na podobné úrovni jako v Evropě nebo jinde.

V Africe existuje jedna pozoruhodná výjimka letecké společnosti, která je absolutně prosperující a která by mohla poskytnout plán, který by si ostatní mohli okopírovat – Ethiopian Airlines. Před více než 15 lety společnost zaměstnávala asi 4000 lidí. Nyní je toto číslo přes 17 tisíc.

Těžkopádné dvoustranné dohody brání efektivitě

Africké státy se po desetiletí pokoušely o integraci leteckého sektoru, ale zatím nebyly úspěšné. „Afrika potřebuje soudržnou strategii, která by řešila problém jejích špatných leteckých služeb, pokud chtějí transformovat africké ekonomiky,“ říká Zemedeneh Negatu, globální předseda americké investiční firmy Fairfax Africa Fund.

Říká, že lety v Africe jsou stále strukturovány kolem těžkopádných dvoustranných dohod z jedné země do druhé. Většina státních leteckých společností v Africe jen stěží pokryje své náklady, zatímco některé dokonce hospodaří se ztrátou.

„Každá vláda v Africe chce vidět svou vlajku na ocasu letadla na letišti Heathrow nebo JFK, ale africké vlády si musí uvědomit, že samostatné letecké společnosti nejsou životaschopné.“

Zemedeneh tvrdí, že africké letecké společnosti by se měly inspirovat Evropou a vytvořit velká partnerství, jako například mezi vlajkovými dopravci Air France a KLM z Nizozemska a Anglo-Spanish International Airlines Group (IAG) vytvořenou mezi British Airways a Iberia.

Reklama

Doporučujeme

Albánie a Rumunsko se příští týden zúčastní prvního zasedání Trumpovy Rady míru

Albánský premiér Edi Rama a rumunský prezident Nicušor Dan se 19. února zúčastní ve Washingtonu prvního zasedání Rady míru, píše agentura AFP. Koncept rady vychází z plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa pro Pásmo Gazy, který vedl k současnému příměří, jež v pásmu vstoupilo v platnost loni 10. října. Rada byla formálně ustanovena v lednu v Davosu, kde Trump spolu s několika pozvanými státníky podepsal zakládající dokument.

USA nijak nezpochybňují evropskou zprávu, že Navalnyj byl otráven, řekl Rubio

Americký ministr zahraničí Marco Rubio během dnešní návštěvy Slovenska označil za "znepokojivou" zprávu pěti evropských zemí, že Rusko nechalo před dvěma lety otrávit kritika Kremlu Alexeje Navalného v ruské věznici smrticím jedem. Dodal, že Washington nemá důvod závěry evropských vědců zpochybňovat. Informovaly o tom agentury Reuters a AFP.

Americká armáda měla při operaci ve Venezuele využít AI Claude

Při operaci americké armády ve Venezuele, jejímž cílem měl být únos prezidenta Nicoláse Madura, se měl objevit i jazykový model Claude od společnosti Anthropic. Jde o další signál, že umělá inteligence už neproniká jen do kanceláří a call center, ale i do vojenských rozhodovacích procesů.

Ukrajinský dronový útok podle ruského činitele poškodil přístav Taman

Ukrajinský dronový útok poškodil přístav Taman u Černého moře, uvedl dnes podle agentury Reuters gubernátor Krasnodarského kraje Veniamin Kondratěv. Dva lidé podle něj utrpěli zranění, když byly poničeny nádrž na skladování ropy, sklad a terminál v obci Volna, kde se přístav nachází. Na místě podle činitele propuklo několik požárů, na jejichž uhašení pracovalo přes 100 lidí. Ruská armáda v noci na dnešek zaútočila na Ukrajinu 83 drony, oznámilo ukrajinské letectvo na platformě Telegram s tím, že 55 z nich zneškodnilo.

Klaunská show, reagoval exprezident Obama na rasistické video, které zveřejnil Bílý dům

Bývalý americký prezident Barack Obama se nepřímo vyjádřil k rasistickému videu sdílené na účtu současného prezidenta Donalda Trumpa. Dekorum, které kdysi formovalo chování veřejných činitelů, podle něj z americké politiky mizí.

Izraelské údery v Gaze zabily desítku lidí

Izraelské údery v Pásmu Gazy dnes zabily nejméně devět Palestinců, píše agentura Reuters s odvoláním na tamní zdravotníky. Podle agentury AFP, která se odvolává na tamní civilní ochranu, je obětí již jedenáct. Izraelská armáda uvedla, že útočila v reakci na porušení příměří ze strany teroristického hnutí Hamás a že údery byly přesně cílené. V Pásmu Gazy vstoupilo v platnost příměří loni 10. října, z jeho porušování se však obě strany pravidelně vzájemně obviňují.

Ruským cílem není dosáhnout míru, řekla v Mnichově Kallas

Rusko se nezastaví na Donbasu a jeho cílem není dosáhnout míru, proto Evropa zvyšuje výdaje na obranu. V projevu na Mnichovské bezpečnostní konferenci to dnes řekla vysoká představitelka Evropské unie pro zahraniční a bezpečnostní politiku Kaja Kallasová. Kromě obrany a pomoci Ukrajině v obraně proti ruské agresi jsou podle ní nyní prioritami EU dobrá mezinárodní partnerství, včetně těch obchodních, a stabilita v jejím sousedství.

Británie a další státy tvrdí, že Navalného zabil jed z pralesniček

Británie, Francie, Německo, Švédsko a Nizozemsko tvrdí, že Alexej Navalnyj zemřel po zásahu jedovatou látkou z kůže ekvádorských pralesniček. Podle společného závěru jejich zpravodajských služeb byl v těle ruského opozičního lídra nalezen epibatidin a je vysoce pravděpodobné, že právě on způsobil jeho smrt ve vězeňské kolonii.

Macinka se v Mnichově střetl s Hillary Clinton

Český ministr zahraničí Petr Macinka se na Mnichovské bezpečnostní konferenci dostal do ostré výměny s Hillary Clinton. V panelové debatě obhajoval, že část kroků Donalda Trumpa je reakcí na to, že se v některých oblastech politiky zašlo příliš daleko. Clinton jeho výklad odmítla a přenesla spor k dopadům Trumpovy politiky na USA i na Ukrajinu.

Na demonstraci proti íránskému režimu přišlo v Mnichově téměř 200.000 lidí

Téměř 200.000 lidí dnes přišlo v Mnichově na demonstraci proti íránskému režimu. S odvoláním na bavorskou policii to uvedla agentura AFP. Protest se koná na okraj Mnichovské bezpečnostní konference, na níž vystoupil i syn posledního íránského šáha a jedna z nejvýraznějších postav íránského exilu Rezá Pahlaví. Lidé na demonstraci provolávali hesla na jeho podporu.

Při ruském nočním útoku na Oděsu zahynula jedna žena

Ruská armáda v noci na dnešek provedla dronový útok na ukrajinskou Oděsu, při kterém zahynula jedna žena, jejíž rodinný domek vzplanul po zásahu dronem. Na Telegramu to uvedl šéf vojenské správy Oděské oblasti Oleh Kiper.

Witkoff s Kushnerem budou jednat v Ženevě o Íránu i Ukrajině

Vyslanci amerického prezidenta Donalda Trumpa Steve Witkoff a Jared Kushner budou v úterý jednat v Ženevě s íránskými představiteli a následně se ve švýcarském městě zúčastní i trojstranného jednání se zástupci Ukrajiny a Ruska. Informovala o tom dnes agentura Reuters s odkazem na zdroj obeznámený se záležitostí.

USA a Evropa patří k sobě a mohou společně vybudovat nový řád, řekl Rubio

Spojené státy a Evropa patří k sobě, řekl dnes americký ministr zahraničí Marco Rubio na Mnichovské bezpečnostní konferenci. USA jsou podle něj připraveny reformovat světový řád i samy, raději by to ale udělaly s Evropou, která je jejich ceněným spojencem a nejstarším přítelem. Rubio rovněž řekl, že USA stále neví, zda to Rusové myslí se snahou o ukončení války na Ukrajině vážně.

Ve Venezuele propustili 17 politických vězňů, zákon o amnestii zatím neschválili

Venezuelské úřady dnes propustily dalších 17 politických vězňů, a to v rámci nedávno představeného zákona o amnestii. Očekávalo se, že parlament zákon schválí již ve čtvrtek, ale kvůli sporu provládních a opozičních poslanců se tak nestalo, uvedla agentura AFP. Veškerá propuštění na svobodu jsou proto podmínečná. Opoziční strana Vente Venezuela později podle agentury Reuters potvrdila, že úřady dnes propustily deset mužů a sedm žen.

Bessent tlačí na rychlé schválení amerických pravidel pro kryptoměny

Americká vláda chce už na jaře dotáhnout zákon, který nastaví federální pravidla pro digitální aktiva. Ministr financí Scott Bessent vyzval Kongres, aby návrh posunul co nejrychleji k podpisu prezidenta Donalda Trumpa. Podle něj by jasná regulace přišla vhod právě teď, kdy je kryptotrh rozkolísaný a investoři hledají jistotu.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama