9.6 C
Czech
Středa 12. listopadu 2025
Válka na UkrajiněPři ostřelování Sadove v okupované části Chersonské oblasti zemřelo 22 lidí

Při ostřelování Sadove v okupované části Chersonské oblasti zemřelo 22 lidí

Při ostřelování malé obce Sadove v okupované části ukrajinské Chersonské oblasti zemřelo včera podle proruských okupačních úřadů 22 lidí. Ukrajinský dvojitý úder zasáhl zdejší obchod a vedle řady životů si vyžádal také 15 zraněných, z toho pět zranil velmi vážně, uvedl představitel okupační správy Chersonské oblasti Vladimir Saldo podle agentur TASS a AFP.

„Po ostřelování obce Sadove kyjevskými bojovníky… byl zničen obchod s velkým počtem návštěvníků a zaměstnanců,“ napsal na telegramu Ruskem dosazený správce okupované části Chersonské oblasti, který v první bilanci obětí psal o 19 mrtvých a pěti zraněných.

„První (úder) způsobila řízená francouzská letecká bomba, druhý pak dobře známý americký projektil HIMARS,“ napsal Saldo v pozdějším příspěvku na telegramu. Představitel ruské okupační správy tvrdí, že ukrajinská armáda místo ležící jihozápadně od Chersonu zasáhla úmyslně dvakrát, aby bylo více obětí. Po prvním zásahu se tam totiž vydala řada lidí na pomoc obětem.

Agentura Reuters poznamenala, že zprávu není schopna nezávisle ověřit.

Ruská vojska během invaze na Ukrajinu v únoru 2022 rychle postoupila do Chersonské oblasti, ukrajinská armáda však při protiofenzivě později v témže roce dobyla její rozsáhlé části zpět, včetně hlavního města regionu, Chersonu. Další území oblasti nicméně zůstává v rukou ruských sil.

Právě Ukrajina opakovaně obviňuje Rusko ze vzdušných úderů na jeden cíl s úmyslem zvýšit počet obětí ve chvíli, kdy na místo útoku dorazí záchranné týmy.

Reklama

Doporučujeme

Afghánské ženy mohou do nemocnice pouze v burce, nařídil podle Lékařů bez hranic Tálibán

Tálibán nařídil, aby všechny pacientky, pečovatelky i zaměstnankyně při vstupu do veřejných zdravotnických zařízení v afgánském městě Herát nosily burku – úplný islámský závoj zakrývající celé tělo i obličej. Opatření vstoupilo v platnost 5. listopadu.

Trumpův postoj ke klimatu je příležitostí pro Čínu, míní architekta Pařížské dohody

Americký prezident Donald Trump sice zpochybňuje klimatickou krizi jako „největší podvod v historii“, ale podle Christiany Figueres, hlavní architektky Pařížské klimatické dohody, to svět nezastaví. Spojené státy tím podle ní přenechávají vedení v boji s klimatickou změnou Číně, která se stává dominantní silou v oblasti čistých technologií.

U libyjských břehů se pohřešuje nejméně 42 migrantů, převrátil se s nimi člun

Nejméně 42 migrantů se pohřešuje poté, co se s nimi u pobřeží Libye na začátku tohoto měsíce převrátil gumový člun. Uvedla to dnes agentura AFP s odvoláním na Mezinárodní organizaci pro migraci (IOM), podle níž jsou migranti pravděpodobně mrtví. Libyjským úřadům se podařilo zachránit sedm ze 49 lidí na palubě. Příčinou neštěstí byly vysoké vlny.

Napětí na klimatickém summitu COP30. Původní obyvatelé Amazonie žádají větší prostor

V brazilském městě Belém došlo na klimatickém summitu COP30 k nečekaným nepokojům. Skupiny původních obyvatel a aktivistů se dostaly do konfliktu s ochrankou OSN. Za výkřiky o ochraně pralesa a právu na účast v rozhodování stojí dlouhodobá frustrace z prázdných slibů.

Baristé Starbucks opět stávkují, zákonodárci vyzývají k uklidnění situace

Americký kavárenský řetězec Starbucks znovu zasáhly stávky baristů, kteří požadují vyšší mzdy a navýšení počtu zaměstnanců. Nehledě na změnu strategie, prosazovanou novým generálním ředitelem Brianem Niccolem, společnost roste pomalu a její reputace mezi zákazníky není optimální. Stovka zákonodárců Niccola v dopisech vyzvala k jednání s odbory.

Poptávka po fosilních palivech může růst dalších 25 let, varuje IEA

Poptávka po ropě a zemním plynu poroste až do poloviny století, pokud svět nezmění svou současnou energetickou politiku. Ve své nové zprávě World Energy Outlook to uvádí Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Podle ní se vlády odvracejí od klimatických závazků a směřují k politice, která dává přednost jistotě dodávek a nízkým cenám před snižováním emisí.

Největší zabavení bitcoinů v historii: čínská podnikatelka dostala 11 let vězení

Britský soud poslal do vězení čínskou podnikatelku Qian Zhimin, která prala kryptoměny získané z obřího finančního podvodu. Žena dostala trest 11 let a 8 měsíců poté, co se přiznala k praní špinavých peněz. Policie u ní zabavila víc než 61 tisíc bitcoinů – dnes v hodnotě přes šest miliard dolarů.

Vyšetřování výbuchu u Červené pevnosti odhalilo plány na další atentáty

Vyšetřování exploze u Červené pevnosti v Dillí odhalilo nové podrobnosti. Lékař Muzammil Ganaie, zatčený kvůli napojení na teroristickou buňku, při výslechu přiznal, že on a jeho kolega Umar Nabi si místo útoku předem obhlédli. Útok plánovali původně na 26. ledna, Den republiky, a později také během svátku Diwali, ale akce nakonec neproběhla.

Venezuela se připravuje na válku s USA, rozmisťuje „muzejní“ ruské zbraně

Venezuela se připravuje na možný americký pozemní útok a začala rozmisťovat zbraně, včetně desítky let starého ruského vybavení. Strategie jihoamerické země spočívá v guerillové „partyzánské“ válce a vyvolávání chaosu. Proti americké armádě však nemá sebemenší šanci, hodnotí venezuelští experti.

Nejvyšší soud USA umožnil Trumpovi dále nevyplácet potravinovou pomoc

Nejvyšší soud Spojených států v úterý místního času prodloužil pozastavení platnosti soudního příkazu, který nařizoval administrativě amerického prezidenta Donalda Trumpa vyplatit potravinovou pomoc 42 milionům Američanů. Informovaly o tom dnes agentury.

Protest původních obyvatel narušil klimatický summit COP30 v Brazílii

Na klimatickém summitu COP30 v brazilském Belému došlo v úterý k potyčkám mezi demonstranty a ochrankou. Desítky protestujících, převážně z řad původních obyvatel Amazonie, se dostaly do areálu konference, kde jednají delegáti z téměř dvou set zemí. Požadovali větší vliv na rozhodování o ochraně pralesa a svých území.

Letoun turecké armády havaroval v Gruzii, na palubě bylo 20 osob

Nákladní letoun turecké armády dnes havaroval na gruzínském území blízko hranice s Ázerbájdžánem, oznámilo podle agentur turecké ministerstvo obrany. Na palubě bylo podle ministerstva 20 tureckých vojáků včetně posádky. Letadlo typu C-130 vzlétlo z Ázerbájdžánu a bylo na cestě zpět do Turecka. Turecké ani gruzínské úřady však prozatím neinformovaly o počtu případných obětí.

Írán má zájem o mírovou dohodu s USA o svém jaderném programu

Írán má zájem o mírovou dohodu se Spojenými státy ohledně svých jaderných zařízení. Cílem je ukončit desetiletí trvající napětí mezi oběma zeměmi. Teherán však zdůrazňuje, že takový krok nesmí ohrozit jeho národní bezpečnost, informovala dnes agentura Reuters s odvoláním na íránského náměstka ministra zahraničí Saída Chatíbzádeha.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama