ZajímavostiPoslední svědci holokaustu. Brzy už neuslyšíme ani jednoho

Poslední svědci holokaustu. Brzy už neuslyšíme ani jednoho

Mohli být číslem. Místo toho přežili. Dnes jsou posledními živými svědky doby, která se nesmí opakovat. Jenže čas běží. A s ním pomalu mizí i jejich hlasy.

Představte si devadesátiletého muže, který si i po osmi desetiletích nese číslo vytetované na předloktí. Ženu, která dodnes nedokáže projít kolem plotu z ostnatého drátu bez vzpomínek na dětství v táboře. Právě tito lidé nám ještě mohou říct, jaké to bylo. Ale nebudou tu navždy.

Podle organizace Claims Conference žije dnes na světě kolem 220 tisíc lidí, kteří přežili holokaust. Průměrný věk? 87 let. Více než 1400 z nich už oslavilo stovku. A každý další rok jich ubývá. Za pět let jich může být polovina pryč.

„Víme, že tato skupina přeživších bude poslední příležitostí vyslechnout si jejich svědectví z první ruky,“ připomíná Greg Schneider z Claims Conference. „Poslední šance setkat se s nimi osobně.“ Jeho slova zní jako výzva. Sbírat příběhy, dokud to ještě jde.

Nejvíce přeživších dnes žije v Izraeli a Spojených státech. Jen v Izraeli jich bylo loni na podzim kolem 110 tisíc, ale podle odhadů jich do roku 2030 zůstane necelých 63 tisíc. V USA čísla klesají podobně – z 34 600 na 21 100. A podobný trend je i v dalších zemích.

Mnozí z těchto lidí prožívají stáří s bolestmi, které běžný senior nezažívá. Tělo stárne, ale duše si stále nese jizvy. Trauma z války a vzpomínky na ztracenou rodinu nelze vymazat, ani když přežijete.

Přeživší holokaustu jsou poslední živou pamětí té doby. Každý z nich je nenahraditelný hlas. A těch hlasů rychle ubývá.

Reklama

Doporučujeme

Nejsušší poušť světa skrývá víc života, než se čekalo

I v extrémně suché poušti Atacama přežívají rozmanité formy života ukryté v půdě. Vědci nově zjistili, že zde prosperují mikroskopičtí červi, takzvaní hlísti, a jejich rozmanitost je větší, než se dosud předpokládalo. Výzkum ukazuje, že i v podmínkách téměř bez vody může vzniknout stabilní ekosystém.

OpenAI stopla britský projekt Stargate

OpenAI pozastavila svůj britský projekt Stargate, který měl posílit místní výpočetní infrastrukturu pro umělou inteligenci. Firma jako hlavní důvody uvádí drahou energii a nejistotu kolem regulace. Projekt přitom měl být jedním z viditelných pilířů britských ambicí v oblasti AI.

V Íránu počet obětí války přesáhl 3000, uvedl dnes Teherán

Počet obětí války přesáhl v Íránu od zahájení americko-izraelských úderů 3000. Podle agentury Reuters to dnes médiím řekl šéf íránského orgánu forenzní medicíny.

Čtyři migranti zahynuli při pokusu o přeplutí v Lamanšského průlivu

Čtyři lidé dnes ráno zahynuli v Lamanšském průlivu při pokusu o nalodění do člunu s migranty, kteří měli namířeno do Británie. Oznámily to dnes podle agentury AFP francouzské úřady.

Británie a Francie naléhají na úplné otevření Hormuzského průlivu

Britská ministryně zahraničí Yvette Cooper naléhá na úplné otevření Hormuzského průlivu i na to, aby lodě v něm mohly proplouvat bez nutnosti platit poplatky. Tato výzva od šéfky britské diplomacie podle BBC zazní v jejím projevu, v němž později během dneška představí priority britské zahraniční politiky. Francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot dnes odsoudil izraelské útoky na Libanon.

Příměří nepříměří, doprava v Hormuzském průlivu drhne

Doprava v Hormuzském průlivu se po vyhlášení dvoutýdenního příměří nezměnila. Denně touto důležitou vodní trasou pro přepravu ropy propluje kolem deseti až jedenácti plavidel, což je hluboko pod hodnotami z předválečného období. Kontrolují ji totiž Íránské revoluční gardy. USA jsou na tom nyní hůře než před začátkem války, upozornil bývalý představitel americké bezpečnosti.

Ukrajina a Rusko informují o mrtvých a raněných po vzájemných útocích

Jednu oběť na životě a šest raněných si vyžádaly ruské útoky na jihovýchodě Ukrajiny za uplynulou noc, uvedly místní úřady. Ruské drony opět zaútočily na kritickou infrastrukturu v Oděské oblasti na jihu země. O jednom mrtvém a jedné zraněné při útocích ukrajinských dronů informují také ruské úřady.

USA na odchodu z NATO? Rutte po schůzce s Trumpem naznačil napětí

Americký prezident Donald Trump je zjevně zklamán odmítnutím spojenců ze Severoatlantické aliance (NATO) podpořit ho ve válce s Íránem. V rozhovoru se CNN to po soukromé schůzce s Trumpem ve Washingtonu uvedl generální tajemník NATO Mark Rutte. O tom, zda hovořili o možném americkém vystoupení z aliance, se však nezmínil.

George Clooney ostře kritizuje Donalda Trumpa kvůli Íránu

Hollywoodská hvězda znovu vstupuje do politiky. George Clooney se pustil do ostré kritiky Donalda Trumpa a jeho výroků o Íránu. Tentokrát ale nejde jen o osobní spor.

Král Karel a Cartier dávají šanci nové generaci hodinářů

Luxusní značka šperků a hodinek a královská nadace spojují síly. Vzniká program, který otevírá dveře do světa precizního řemesla a dává šanci těm, kteří chtějí tvořit skutečné hodinářské umění.

Medveděv se v Monte Carlu zhroutil a utrpěl nejhorší porážku kariéry

Daniil Medveděv zažil v Monte Carlu jeden z nejhorších dnů své kariéry. V utkání proti Matteo Berrettini naprosto odešel. Prohrál 0:6, 0:6 a poprvé v životě inkasoval takzvaný double bagel.

Migrující sladkovodní ryby mizí rekordním tempem

Populace migrujících sladkovodních ryb po celém světě se od roku 1970 propadly zhruba o 81 procent. Jde o jeden z nejprudších poklesů mezi obratlovci. Ryby, které jsou závislé na dlouhých a propojených říčních systémech, narážejí na stále větší množství překážek a jejich přirozené tahy se rychle rozpadají.

Řecko už příští rok zakáže sociální sítě dětem pod patnáct let

Řecko hodlá už příští rok zakázat přístup k sociálním sítím dětem mladším 15 let. Zařadilo se tak mezi rostoucí počet evropských zemí, které se snaží omezit vliv online platforem na mladistvé.

Příměří mezi USA a Íránem uvítali šéf OSN či Německo, vyzvali k trvalému míru

Generální tajemník OSN António Guterres uvítal dvoutýdenní příměří mezi USA a Íránem, uvedl podle agentury AFP jeho mluvčí. Šéf OSN zároveň vyzval všechny strany konfliktu, aby pracovaly na dosažení trvalého míru na Blízkém východě. Příměří vítá také německý kancléř Friedrich Merz, podle něhož je nyní nutné vyjednat trvalý mír.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama