ZprávyPodpora Ukrajiny proti Rusku je podle Trumpa víc v zájmu Evropy než...

Podpora Ukrajiny proti Rusku je podle Trumpa víc v zájmu Evropy než USA

Bývalý republikánský prezident Donald Trump se domnívá, že podpora Kyjeva v boji proti vojskům ruského prezidenta Vladimira Putina je spíše ve strategickém zájmu Evropy než USA. Kdyby se opět stal americkým prezidentem, válka na Ukrajině by podle něj skončila za 24 hodin či méně. Trump to uvedl v odpovědích na otázky moderátora stanice Fox News Tuckera Carlsona. Tomu odpovídali i další republikáni, kteří by se mohli ucházet o republikánskou nominaci do příštích prezidentských voleb. Floridský guvernér Ron DeSantis prohlásil, že obrana Ukrajiny není životně důležitým národním zájmem Spojených států, přičemž válku označil za „územní spor Ukrajiny a Ruska“. Bývalý viceprezident Mike Pence naopak označil Putina za diktátora, kterého je třeba zastavit.

Trump opakovaně prohlásil, že kdyby byl prezidentem, Rusko by nikdy Ukrajinu nenapadlo, a že tato „strašná válka by skončila do 24 hodin“, pokud by se prezidentem opět stal.

Sankce proti Rusku podle Trumpa nejsou účinné. Na otázku, zda by USA měly usilovat o změnu ruského režimu, exprezident odpověděl: „Ne. Měli bychom podporovat změnu režimu ve Spojených státech, to je mnohem důležitější. Do této šlamastyky nás dostala Bidenova administrativa.“

Na otázku, zda postavení se Rusku je „životně důležitým strategickým národním zájmem USA“, Trump odvětil, že nikoli, ale je tomu tak pro Evropu, která by proto „měla platit mnohem více než my“. „Naším cílem na Ukrajině je pomoci Evropě a zajistit její bezpečnost, ale Evropa sama si nepomáhá. Spoléhá na to, že to za ni do značné míry udělají Spojené státy. To je vůči nám velmi nespravedlivé. Zejména proto, že Evropa nás využívá v obchodu a v dalších věcech,“ dodal exprezident.

S tvrzením, že je podpora Ukrajiny ve strategickém národním zájmu USA, nesouhlasí ani floridský guvernér DeSantis. „Spojené státy mají mnoho životně důležitých národních zájmů – ochranu našich hranic, připravenost naší armády, energetickou bezpečnost a nezávislost, vyvažování ekonomické, kulturní a vojenské moci čínské komunistické strany. Další zaplétání se do územního sporu mezi Ukrajinou a Ruskem jedním z nich není,“ prohlásil.

Administrativa demokratického prezidenta Joea Bidena podle DeSantise dala Ukrajině „bianko šek“ pokud jde o financování konfliktu tak dlouho, jak bude třeba, aniž by přitom jasně definovala cíle a stanovila odpovědnost. To podle guvernéra odpoutává pozornost od nejnaléhavějších problémů USA. DeSantis se domnívá, že „mír by měl být objektivní“, a je proti tomu, aby Spojené státy na obranu před ruskými invazními vojsky poskytly Ukrajině stíhačky F-16 a rakety dlouhého doletu.

Vyjádření obou politiků podle stanice NBC News signalizuje, že mezi republikány narůstají izolacionistické nálady, což zřejmě bude jedním z klíčových témat nadcházejících primárek.

Na Carlsonovy otázky odpovídala řada dalších republikánů, o nichž se spekuluje jako možných kandidátech na republikánskou nominaci do prezidentských voleb v roce 2024. Bývalá velvyslankyně USA při OSN Nikki Haleyovou, která svůj záměr kandidovat již oznámila, na Carlsonovy otázky neodpověděla. Bývalý viceprezident v Trumpově administrativě Mike Pence však ano. „V Republikánské straně není místo pro Putinovy apologety. Toto není americká válka, ale pokud Putina nezastavíme a rychle neobnovíme suverénní Ukrajinu, bude pokračovat v postupu směrem k našim spojencům v NATO,“ uvedl někdejší viceprezident.

„Putin odhalil svou pravou povahu diktátora, který je pohlcen dobýváním a je ochoten pro svůj záměr obnovit velkoruskou říši obětovat tisíce životů. Každý, kdo si myslí, že se Putin zastaví na ukrajinských hranicích, si nepřipouští realitu toho, co je Putin zač. Musíme si jasně uvědomit, jaká je ruská hrozba: že Gruzie, Krym a Ukrajina jsou pouze na začátku Putinova seznamu,“ dodal Pence.

Podle něj by cílem USA mělo být „jasné vítězství Ukrajiny a nepopiratelná prohra pro Rusko a jeho spojence“. Na otázku, zda by Spojené státy měly podporovat změnu režimu v Rusku, Pence odpověděl: „To je lepší otázka pro tisíce ruských občanů uvězněných za protesty proti ruské invazi na Ukrajinu. Až 200.000 ruských vojáků bylo zabito nebo zraněno při Putinově invazi na Ukrajinu, tuto otázku by měli položit rodinám truchlícím nad jejich ztrátou“.

Doporučujeme

Trump si řekl o 87 miliard dolarů. Nejvíce peněz dostane Pentagon

Bílý dům požádal Kongres o schválení balíčku ve výši 87,6 miliardy dolarů (asi 1,8 bilionu korun). Většina peněz bude použita na „naléhavé potřeby“ spojené s válkou s Íránem. Žádost přišla den poté, co Senát hlasoval pro symbolickou rezoluci o válečných pravomocích prezidenta USA coby vyjádření nesouhlasu s konfliktem na Blízkém východě.

Evropa se dusí. Současná vlna veder přitom jen tak neskončí

Velkou část Evropy od 19. června svírá úmorná vlna veder. Meteorologové přitom varují, že následující dny úlevu nepřinesou, napsal server Phys. Nejdramatičtější situace je ve Francii, kde musely školy upravit vyučování a domácnosti postihují výpadky proudu kvůli přetíženému elektrickému vedení. Ve Velké Británii i Francii se tento týden očekávají teploty kolem 40 stupňů Celsia.

Co jste vůbec za lidi? OSN obviňuje Izrael z cíleného zabíjení dětí v Gaze

Izraelské operace v Pásmu Gazy a na Západním břehu Jordánu splňují definici genocidy. Izraelské obranné síly (IDF) úmyslně útočily na děti, aby zničily budoucnost Palestiny. V nové zprávě to napsala nezávislá vyšetřovací komise Organizace spojených národů (OSN). Izraelské ministerstvo zahraničí text označilo za „propagandistický článek stejně hrozný jako ten předchozí“.

Bolívie chce zakročit na území, kde se ukrývá bývalý prezident Morales

Bolivijský prezident Rodrigo Paz ve středu prohlásil, že plánuje získat zpět území, kde bývalého socialistického prezidenta Eva Moralese brání jeho stoupenci před zatčením. Morales se stal lídrem opozičních protestů, které v zemi od začátku května požadují Pazovu rezignaci, informovala agentura AFP.

ANALÝZA: Rusku docházejí dobrovolníci a peníze. Nábor do armády se zadrhává

Írán v reakci na americko-izraelské údery zablokoval Hormuzský průliv. Ukrajina provádí mohutné dronové útoky na rafinerie v hloubi Ruska. Zasadit nepříteli tvrdý úder je totiž možné i jinak než vojenskou silou na bojišti. Stejně bolestivé mohou být i ekonomické škody. Vladimir Putin se na Ukrajině ocitl v pasti podobně jako Donald Trump v Íránu. Oba musí za zahájení svých válek platit více, než možná čekali.

Trump slíbil rychlou pomoc USA po katastrofálních zemětřeseních ve Venezuele

Dvě silná zemětřesení, která krátce po sobě ve středu zasáhla Venezuelu, si podle amerického prezidenta Donalda Trumpa vyžádala zničující počet obětí. Stejně jako venezuelská prozatímní prezidentka Delcy Rodríguez nezveřejnil žádný konkrétní údaj. Spojené státy jsou podle šéfa Bílého domu připravené Venezuele pomoci.

Pozůstalost Leonarda Cohena odmítla použití Hallelujah na Trumpově akci

Správci odkazu Leonarda Cohena se ohradili proti tomu, aby na akci Donalda Trumpa zazněla slavná píseň Hallelujah. Skladba měla být součástí programu akce Freedom 250 ve Washingtonu. Trump ji přitom už v minulosti používal při svých politických akcích, ačkoliv se proti tomu opakovaně ozývali držitelé práv i umělci spojení s písní.

Dodávky ropy po otevření Hormuzského průlivu rychle zaplavují trh

Po znovuotevření Hormuzského průlivu na základě americko-íránské dohody trh rychle zaplavují dodávky ropy, uvedla agentura Bloomberg. Obchodníci hlásí výrazný nárůst nabídky v Evropě i v Asii, což vytváří tlak na ceny. Cena barelu severomořské ropy Brent se ve středu poprvé od začátku války dostala pod 74 dolarů, dnes byla kolem 07:30 SELČ už na zhruba 72,60 USD. Cena americké lehké ropy WTI ve středu klesla pod 70 dolarů za barel a dnes kolem 07:30 SELČ se barel prodával za 69,45 USD.

Silné zemětřesení zasáhlo Venezuelu. Otřáslo hlavním městem Caracas

Silné zemětřesení o magnitudě 7,1 zasáhlo severní část Venezuely a otřáslo také metropolí Caracas. Obyvatelé ve spěchu opouštěli budovy, některé stavby utrpěly škody a úřady vydaly varování před možnou vlnou tsunami.

V Krasnodarském kraji znovu hoří ropný sklad, zasáhly ho trosky dronu

V ropném skladu v Krasnodarském kraji na jihu Ruska vypukl požár poté, co se na něj zřítily trosky dronu. Dnes o tom informovala agentura TASS s odvoláním na místní úřady.

Oceán stále čeká na investice

Zdravý oceán je základem potravinové bezpečnosti, ochrany klimatu i fungování světové ekonomiky. Přesto patří mezi nejvíce přehlížené oblasti z hlediska financování. Odborníci upozorňují, že bez výrazně vyšších investic nebude možné zajistit dlouhodobě udržitelné využívání mořských zdrojů ani ochranu ekosystémů, na kterých závisí miliardy lidí.

Sevastopol je po ukrajinském útoku bez elektřiny a paliva

Sevastopol, největší město na Ruskem anektovaném ukrajinském poloostrově Krym, je z velké části bez elektřiny v důsledku ukrajinského útoku. Moskvou dosazený šéf místní správy Michail Razvožajev to oznámil na síti Telegram. Za nejvážnější označil situaci na západě města, který bude bez proudu do večera.

Inspektoři MAAE navštíví íránská jaderná zařízení, uvedl šéf agentury Grossi

Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) provede inspekce íránských jaderných zařízení. Na tiskové konferenci v Japonsku to dnes uvedl šéf MAAE Rafael Grossi. Agentura podle něj začne velmi brzy pracovat na upřesnění postupů, termínů a lokalit, píše agentura Reuters. Grossi se odvolal na memorandum o porozumění, které minulý týden podepsaly Spojené státy a Írán. Obě země přitom v úterý ohledně návštěv inspektorů vydaly protichůdná vyjádření, což Grossi podle agentury AP označil za slovní přestřelku. Náměstek íránského ministra zahraničí Kázem Gharíbabádí později Grossiho slova ohledně inspekcí odmítl.

Keiko Fujimori se stane novou prezidentkou Peru

Konzervativní politička Keiko Fujimori získala v peruánských prezidentských volbách náskok, který už její soupeř nedokáže smazat. Země se tak zřejmě vrátí ke jménu, které peruánskou politiku ovlivňuje už desítky let a zároveň dál rozděluje společnost.

Markéta Vondroušová dostala čtyřletý zákaz činnosti

Tenistka Markéta Vondroušová přišla o možnost hrát profesionální tenis na čtyři roky. Nezávislý tribunál potvrdil nejvyšší možný trest za odmítnutí dopingové kontroly z prosince loňského roku. Wimbledonská vítězka z roku 2023 se ještě může odvolat k Mezinárodní sportovní arbitráži CAS.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama