ZprávyPodpora Ukrajiny proti Rusku je podle Trumpa víc v zájmu Evropy než...

Podpora Ukrajiny proti Rusku je podle Trumpa víc v zájmu Evropy než USA

Bývalý republikánský prezident Donald Trump se domnívá, že podpora Kyjeva v boji proti vojskům ruského prezidenta Vladimira Putina je spíše ve strategickém zájmu Evropy než USA. Kdyby se opět stal americkým prezidentem, válka na Ukrajině by podle něj skončila za 24 hodin či méně. Trump to uvedl v odpovědích na otázky moderátora stanice Fox News Tuckera Carlsona. Tomu odpovídali i další republikáni, kteří by se mohli ucházet o republikánskou nominaci do příštích prezidentských voleb. Floridský guvernér Ron DeSantis prohlásil, že obrana Ukrajiny není životně důležitým národním zájmem Spojených států, přičemž válku označil za „územní spor Ukrajiny a Ruska“. Bývalý viceprezident Mike Pence naopak označil Putina za diktátora, kterého je třeba zastavit.

Trump opakovaně prohlásil, že kdyby byl prezidentem, Rusko by nikdy Ukrajinu nenapadlo, a že tato „strašná válka by skončila do 24 hodin“, pokud by se prezidentem opět stal.

Sankce proti Rusku podle Trumpa nejsou účinné. Na otázku, zda by USA měly usilovat o změnu ruského režimu, exprezident odpověděl: „Ne. Měli bychom podporovat změnu režimu ve Spojených státech, to je mnohem důležitější. Do této šlamastyky nás dostala Bidenova administrativa.“

Na otázku, zda postavení se Rusku je „životně důležitým strategickým národním zájmem USA“, Trump odvětil, že nikoli, ale je tomu tak pro Evropu, která by proto „měla platit mnohem více než my“. „Naším cílem na Ukrajině je pomoci Evropě a zajistit její bezpečnost, ale Evropa sama si nepomáhá. Spoléhá na to, že to za ni do značné míry udělají Spojené státy. To je vůči nám velmi nespravedlivé. Zejména proto, že Evropa nás využívá v obchodu a v dalších věcech,“ dodal exprezident.

S tvrzením, že je podpora Ukrajiny ve strategickém národním zájmu USA, nesouhlasí ani floridský guvernér DeSantis. „Spojené státy mají mnoho životně důležitých národních zájmů – ochranu našich hranic, připravenost naší armády, energetickou bezpečnost a nezávislost, vyvažování ekonomické, kulturní a vojenské moci čínské komunistické strany. Další zaplétání se do územního sporu mezi Ukrajinou a Ruskem jedním z nich není,“ prohlásil.

Administrativa demokratického prezidenta Joea Bidena podle DeSantise dala Ukrajině „bianko šek“ pokud jde o financování konfliktu tak dlouho, jak bude třeba, aniž by přitom jasně definovala cíle a stanovila odpovědnost. To podle guvernéra odpoutává pozornost od nejnaléhavějších problémů USA. DeSantis se domnívá, že „mír by měl být objektivní“, a je proti tomu, aby Spojené státy na obranu před ruskými invazními vojsky poskytly Ukrajině stíhačky F-16 a rakety dlouhého doletu.

Vyjádření obou politiků podle stanice NBC News signalizuje, že mezi republikány narůstají izolacionistické nálady, což zřejmě bude jedním z klíčových témat nadcházejících primárek.

Na Carlsonovy otázky odpovídala řada dalších republikánů, o nichž se spekuluje jako možných kandidátech na republikánskou nominaci do prezidentských voleb v roce 2024. Bývalá velvyslankyně USA při OSN Nikki Haleyovou, která svůj záměr kandidovat již oznámila, na Carlsonovy otázky neodpověděla. Bývalý viceprezident v Trumpově administrativě Mike Pence však ano. „V Republikánské straně není místo pro Putinovy apologety. Toto není americká válka, ale pokud Putina nezastavíme a rychle neobnovíme suverénní Ukrajinu, bude pokračovat v postupu směrem k našim spojencům v NATO,“ uvedl někdejší viceprezident.

„Putin odhalil svou pravou povahu diktátora, který je pohlcen dobýváním a je ochoten pro svůj záměr obnovit velkoruskou říši obětovat tisíce životů. Každý, kdo si myslí, že se Putin zastaví na ukrajinských hranicích, si nepřipouští realitu toho, co je Putin zač. Musíme si jasně uvědomit, jaká je ruská hrozba: že Gruzie, Krym a Ukrajina jsou pouze na začátku Putinova seznamu,“ dodal Pence.

Podle něj by cílem USA mělo být „jasné vítězství Ukrajiny a nepopiratelná prohra pro Rusko a jeho spojence“. Na otázku, zda by Spojené státy měly podporovat změnu režimu v Rusku, Pence odpověděl: „To je lepší otázka pro tisíce ruských občanů uvězněných za protesty proti ruské invazi na Ukrajinu. Až 200.000 ruských vojáků bylo zabito nebo zraněno při Putinově invazi na Ukrajinu, tuto otázku by měli položit rodinám truchlícím nad jejich ztrátou“.

Doporučujeme

Krym, jenž se potýká s nedostatkem pohonných hmot, vyhlásil nouzový stav

Moskvou dosazený šéf anektovaného Krymu Sergej Aksjonov vyhlásil na poloostrově nouzový režim, který má podle něj pomoci řešit otázky ekonomického charakteru. Konkrétní důvody nesdělil. Stanice BBC na svém ruskojazyčném webu připomněla, že Krym po útocích ukrajinských dronů zažívá palivovou krizi, kterou v posledních dnech prohloubily výpadky v dodávkách proudu. Ukrajina se už pátým rokem brání ruské vojenské invazi, v poslední době zintenzivnila své vzdušné útoky na ruské cíle.

Jihokorejská bývalá první dáma Kim Kon-hi dostala sedm let za úplatkářství

Jihokorejský soud dnes uložil bývalé první dámě Kim Kon-hi sedm let vězení za přijímání drahých darů výměnou za zprostředkování pracovních míst a obchodních výhod, informovala agentura Jonhap. Podle agentury Reuters má také zaplatit pokutu 64,8 milionů wonů (přes 896.000 Kč) a přijít o všechny přijaté dary. Třiapadesátiletá Kim si už odpykává čtyřletý trest za manipulaci s akciemi a za korupci. Její manžel, exprezident Jun Sok-jol, zase dostal doživotí za předloňské vyhlášení stanného práva.

Král Karel III. nebude bydlet v Buckinghamském paláci

Král Karel III. se po dokončení rozsáhlé rekonstrukce Buckinghamského paláce nepřestěhuje do jeho obytných prostor. S královnou Camillou zůstane v nedalekém Clarence House, zatímco palác má dál sloužit hlavně jako ceremoniální a pracovní centrum monarchie a více se otevřít veřejnosti.

Počet utonulých při vlně veder ve Francii vzrostl na 55

Počet utonulých ve Francii, kteří se v současné vlně veder chtěli osvěžit koupáním, vzrostl na 55, uvedla dnes podle agentury AFP ministryně sportu Marina Ferrariová. Pařížská policie dnes vyzvala organizátory hudebního festivalu Solidays, pochodu hrdosti na podporu komunity LGBT+ a sportovních akcí, aby je kvůli panujícím vedrům zrušily. Organizátoři pochodu Paris Pride posléze oznámili, že jej odkládají.

Ceny ropy se dočasně vrátily na předválečnou úroveň. Ohrožuje je přetrvávající nejistota

Ceny ropy klesly na předálečnou úroveň, než zase mírně vzrostly. Celkově však ceny pokračují v poklesu. Hormuzským průlivem proplouvá stále více lodí. Jednání o finální mírové dohodě pokračují, ale provází je napětí a neshody. Kromě toho došlo k útoku na plavidlo nedaleko ománského pobřeží, což přimělo Mezinárodní námořní organizaci (IMO) dočasně pozastavit evakuační plán v Hormuzském průlivu.

Japonsko kvůli dvěma blížícím se tropickým bouřím zrušilo přes 200 letů

Japonsko dnes kvůli dvěma blížícím se tropickým bouřím zrušilo přes 200 letů a desítky vlakových spojení a doporučilo lidem evakuovat se z některých oblastí, kde hrozí povodně a sesuvy půdy. Nevlídné počasí zasáhlo také Tchaj-wan, kde byly evakuovány stovky lidí a nejezdí některé vlaky, napsaly agentury AFP a Reuters.

Včelí královny nevznikají jen díky mateří kašičce

Včely medonosné patří mezi nejvýznamnější opylovače na světě a jejich role je zásadní pro fungování přírodních ekosystémů i zemědělské krajiny. Nový výzkum nyní odhalil, že vznik včelí královny je mnohem složitější proces, než se dosud předpokládalo. O její budoucnosti nerozhoduje pouze potrava, ale také prostředí, které pro ni vytváří celé včelstvo.

Soud uložil doživotní trest muži, který zaútočil na vánoční trhy v Magdeburku

 Na doživotí poslal dnes německý soud do vězení saúdskoarabského lékaře, který předloni v prosinci zaútočil na vánoční trhy v Magdeburku. Jednapadesátiletý Tálib Abdalmuhsin zabil při zběsilé jízdě po magdeburském hlavním náměstí šest lidí a přes 300 dalších zranil.

Soud nařídil odtajnit další Epsteinovy spisy, včetně výpovědi proti Trumpovi

Federální soud ve Washingtonu nařídil americkému ministerstvu spravedlnosti, aby buď zveřejnilo dosud začerněné části spisů týkajících se zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina, nebo vysvětlilo, proč tak nemůže učinit. Okresní soudce Emmet Sullivan tak reagoval na žalobu nezávislé novinářky Katie Phang, která se kauzou dlouhodobě zabývá.

OSN pozastavila evakuaci v Hormuzském průlivu poté, co byla jedna nákladní loď napadena

OSN pozastavila evakuaci lodí z Hormuzského průlivu poté, co jedna nákladní loď hlásila zásah projektilem u pobřeží Ománu. Incident znovu vyvolal obavy o bezpečnost klíčové námořní trasy i o křehkou dohodu, která má ukončit válku mezi USA a Íránem.

Stovky lidí uvězněných v troskách. Venezuelu zasáhlo nejsilnější zemětřesení za více než sto let

Silné zemětřesení ve Venezuele si vyžádalo nejméně 188 obětí a přes 1 500 zraněných. Záchranáři dál pátrají po stovkách lidí uvězněných pod troskami a úřady očekávají, že počet mrtvých ještě poroste.

Nejvyšší soud USA umožnil zrušit ochranu migrantů z Haiti a Sýrie

Americký nejvyšší soud umožnil administrativě Donalda Trumpa ukončit dočasnou právní ochranu pro migranty z Haiti a Sýrie. Rozhodnutí se může dotknout stovek tisíc lidí, kteří do Spojených států odešli kvůli násilí, přírodním katastrofám nebo válce. Bez zvláštního statusu jim může hrozit deportace.

Britská influencerka obviněná z vraždy přítele v Dubaji. Hrozí jí zastřelení popravčí četou

Třiadvacetiletá britská influencerka Brooke George čelí ve Spojených arabských emirátech obvinění z vraždy svého partnera. V případě odsouzení jí podle tamních zákonů hrozí trest smrti. Na případ upozornila lidskoprávní organizace Detained in Dubai, která tvrdí, že žena jednala v sebeobraně během údajného domácího násilí.

Trump si řekl o 87 miliard dolarů. Nejvíce peněz dostane Pentagon

Bílý dům požádal Kongres o schválení balíčku ve výši 87,6 miliardy dolarů (asi 1,8 bilionu korun). Většina peněz bude použita na „naléhavé potřeby“ spojené s válkou s Íránem. Žádost přišla den poté, co Senát hlasoval pro symbolickou rezoluci o válečných pravomocích prezidenta USA coby vyjádření nesouhlasu s konfliktem na Blízkém východě.

Evropa se dusí. Současná vlna veder přitom jen tak neskončí

Velkou část Evropy od 19. června svírá úmorná vlna veder. Meteorologové přitom varují, že následující dny úlevu nepřinesou, napsal server Phys. Nejdramatičtější situace je ve Francii, kde musely školy upravit vyučování a domácnosti postihují výpadky proudu kvůli přetíženému elektrickému vedení. Ve Velké Británii i Francii se tento týden očekávají teploty kolem 40 stupňů Celsia.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama