-11.9 C
Czech
Neděle 1. února 2026
EkonomikaPodle OSN jsou světové ceny potravin nejvyšší za posledních 10 let

Podle OSN jsou světové ceny potravin nejvyšší za posledních 10 let

Po celém světě rostou ceny potravin, především pak rostlinných olejů a obilovin. V pátek na to poukázala Organizace pro výživu a zemědělství spadající pod Organizaci spojených národů (OSN). Světové ceny podle ní dosáhly nejvyšší úrovně za posledních deset let, oproti loňskému roku stouply o více než 30 procent. Uvedl to server BBC.

Podle Organizace pro výživu a zemědělství (FAO) spadající pod Organizaci spojených národů (OSN) dosáhly světové ceny potravin nejvyšší úrovně za posledních deset let. Zdražování se týká hlavně obilovin, například mouky, ale také rostlinných olejů, jako je ten sójový, slunečnicový, řepkový nebo palmový. Za říjen narostly rovněž ceny kukuřice nebo rýže. V pátek to uvedl server BBC. Oproti minulému roku jsou pak ceny potravin vyšší o 30 procent.

Světové ceny potravin rostou především kvůli důsledkům světové pandemie, krizi dodavatelských řetězců, a tedy inflaci, klimatické změně a zdražování energie. V posledních letech se totiž snížila úroda. Na vině je například příliš velké sucho v Severní a Jižní Americe nebo prudké deště v Evropě. Uvolňování restrikcí zavedených kvůli pandemii pak sice způsobilo nárůst poptávky, na zpracování a dovážení potravin ale i nadále kvůli koronaviru chybí pracovníci.

Cena rostlinných olejů se pak podle indexu FAO oproti minulému měsíci zvedla o 9,6 procent. Obiloviny zase zdražily o 3,2 procent, při srovnání s loňským rokem se ale jedná o nárůst o 22,4 procent. „Pokud jde o obiloviny, nacházíme se v situaci, kdy už můžeme říct, že jejich nižší produkci způsobuje klimatická změna,“ uvedl pro server BBC expert na zemědělství z Curtin Business School Peter Batt.

Zvyšující se ceny potravin nejvíce zasáhnou chudé a znevýhodněné skupiny

I přes rostoucí ceny by se však data dle serveru The Financial Times neměla blížit těm ze 70. let minulého století. Tehdy se totiž svět musel potýkat s ekonomickou krizí, chudší státy nakonec i s hladomory. Přesto platí, že zvyšujícími se cenami nejvíce trpí chudé a znevýhodněné skupiny, které jsou následně tlačeny do ještě větší chudoby. Experti varují, že by proto zvyšující se ceny mohly zintenzivnit sociální a politické napětí v rozvojových zemích.

Dopad budou mít dražší ceny potravin především také na země, které spoléhají na jejich import. Mezi ně se řadí například státy Blízkého východu nebo Egypt. Kromě obilovin a rostlinných olejů se pak kvůli problémům s dovozem zvyšuje také cena mléka. Za poslední rok se cena mléčných produktů zvedla o 16 procent.

Reklama

Doporučujeme

Trumpův kandidát na šéfa Fedu rozhýbal trhy

Americký prezident Donald Trump potvrdil, že do čela Federálního rezervního systému chce nominovat Kevina Warshe. Trhy na zprávu zareagovaly okamžitě. Zlato i stříbro po sérii rekordů výrazně oslably, zatímco akciové indexy v USA zaznamenaly jen mírné ztráty.

U Essexu vzniká nový ptačí ostrov ze tří potopených lodí

U pobřeží Essexu roste nový kus země. Nevzniká z betonu ani z kamene, ale ze starých říčních lodí a bahna z přístavu. National Trust nechal v ústí řeky Blackwater potopit tři vyřazené nákladní čluny.

V DR Kongo se zřítil důl. Nejméně dvě stě lidí zemřelo

Při závalu dolu ve východní části Demokratické republiky Kongo zahynulo podle místních úřadů více než 200 lidí. Neštěstí se odehrálo ve městě Rubaya v provincii Severní Kivu, kde se důl zřítil v důsledku silných dešťů.

Bitcoin se propadl pod 81 000 dolarů, trhy sužuje nejistota

Bitcoin o víkendu prohloubil ztráty a propadl se pod hranici 81 000 dolarů, přičemž nízká obchodní aktivita zesílila výkyvy cen. Investoři zůstávají opatrní kvůli napětí na Blízkém východě, politické nejistotě ve Spojených státech a přetrvávajícím slabinám samotného kryptotrhu.

Protesty v Íránu podle Pezeškjána podnítili politici z EU, USA a Izraele

Protesty v Íránu podnítili americký prezident Donald Trump, izraelský premiér Benjamin Netanjahu a politici z Evropské unie. Podle agentury Reuters to dnes prohlásil íránský prezident Masúd Pezeškján. Uvedl, že demonstrace nebyly vyvolány jen sociálními problémy. Při potlačování projevů nespokojenosti s režimem, které začaly na konci prosince, zahynuly v Íránu tisíce lidí.

Prozatímní prezidentka Venezuely oznámila plán na amnestii politických vězňů

Prozatímní prezidentka Venezuely Delcy Rodríguez představila návrh zákona o amnestii, díky kterému by se mohly na svobodu dostat stovky politických vězňů, včetně opozičních předáků, novinářů a bojovníků za lidská práva. Informují o tom agentury.

Izraelské údery v Pásmu Gazy zabily 23 lidí

Izraelské údery zabily od noci v Pásmu Gazy nejméně 23 Palestinců, uvádí agentura AP v nové bilanci na základě informací od palestinských nemocnic. Dříve agentura hlásila 12 mrtvých. Stanice Al Džazíra s odvoláním na zdravotníky uvádí, že zemřelo 25 Palestinců. Podle agentury AP se jedná o jeden z nejvyšších počtů mrtvých od říjnového vyhlášení příměří. Izraelská armáda údery zatím nekomentovala

Kyjev i Moskva opět hlásí noční dronové útoky nepřítele

Rusko v noci na dnešek zaútočilo na Ukrajinu 85 bezpilotními letouny. Ukrajinská protivzdušná obrana podle předběžných údajů sestřelila nebo odklonila 64 dronů Šáhed, Gerbera, Italmas a dalších typů. Na platformě Telegram to oznámilo ukrajinské letectvo. Naopak Rusko podle agentury Interfax v noci informovalo o zachycení nebo zničení 26 ukrajinských dronů. Moskva zároveň dnes oznámila dobytí dvou ukrajinských vesnic v Záporožské oblasti a Doněcké oblasti. Tvrzení nelze nezávisle ověřit.

Novým šéfem amerického úřadu statistiky práce má být Matsumoto, oznámil Trump

Prezident Donald Trump do čela amerického Úřadu pro statistiku práce (BLS) nominuje ekonoma Bretta Matsumota. Šéf Bílého domu to oznámil na své sociální síti Truth Social. Předchozí komisařku BLS Eriku McEntarferovou prezident v srpnu z čela úřadu při ministerstvu práce odvolal, když ji bez důkazů obvinil z manipulace s daty o zaměstnanosti. Krátce poté na pozici nominoval hlavního ekonoma konzervativního think-tanku The Heritage Foundation E.J. Antoniho, jehož nominaci o necelé dva měsíce později stáhl. Jmenování podléhá schválení Senátu.

Plastový odpad zaplavuje planetu

Plasty nám usnadnily život, ale svět teď dusí jejich odpad. Každý rok skončí v oceánech miliony tun plastů a další hromady leží na souši. Problém roste rychleji než řešení a zasahuje přírodu i lidi.

Vlna veder na jihu Austrálie přinesla 50stupňové teploty i výpadky proudu

Vlna veder ve státě Jižní Austrálie přepisuje rekordy, kdy například ve městě Port Augusta dnes naměřili 50 stupňů Celsia, o půl stupně více než před šesti lety. Kvůli horku, které má příští týden polevit, postihly výpadky elektřiny za necelý týden přes 100.000 nemovitostí, napsal dnes web ABC.

Zemřela herečka Catherine O’Hara

Kanadsko americká herečka Catherine O'Hara zemřela ve věku 71 let. Diváci si ji nejčastěji vybaví jako Kate McCallister, matku Kevina z filmů Sám doma, výraznou stopu ale zanechala i v komediích a seriálech posledních let.

Americký prezident Trump tvrdí, že Írán chce se Spojenými státy uzavřít dohodu

Americký prezident Donald Trump dnes uvedl, že Írán podle něj chce uzavřít dohodu se Spojenými státy. Podle agentury Reuters však nesdělil žádné podrobnosti. Šéf Bílého domu už dříve dnes varoval, že k Íránu míří americké vojenské uskupení, které je podle něj větší než flotila vyslaná do Venezuely.

Americké ministerstvo zahájilo federální vyšetřování Prettiho smrti

Americké ministerstvo spravedlnosti zahájilo ohledně sobotního zastřelení zdravotníka Alexe Prettiho v Minneapolisu federální vyšetřování pro podezření z porušení občanských práv. Dnes to podle agentury AP řekl náměstek ministryně spravedlnosti, která je i nejvyšší žalobkyní, Todd Blanche. Podle něj se vyšetřování zaměří i na levicové skupiny.

Trump do čela Fedu nominoval Kevina Warshe, kritika instituce a bývalého člena Rady guvernérů

Novým šéfem Federálního rezervního systému se pravděpodobně stane bývalý člen Rady guvernérů Kevin Warsh, jehož nominaci v pátek oznámil prezident Donald Trump. Americkou centrální banku by měl vést po skončení funkčního období Jeromea Powella v květnu. Častý kritik Fedu tak dostane příležitost uvést do praxe svou představu o „změně režimu“ měnové politiky v době, kdy Bílý dům usiluje o větší vliv na stanovování úrokových sazeb.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama