EkonomikaPodle OSN jsou světové ceny potravin nejvyšší za posledních 10 let

Podle OSN jsou světové ceny potravin nejvyšší za posledních 10 let

Po celém světě rostou ceny potravin, především pak rostlinných olejů a obilovin. V pátek na to poukázala Organizace pro výživu a zemědělství spadající pod Organizaci spojených národů (OSN). Světové ceny podle ní dosáhly nejvyšší úrovně za posledních deset let, oproti loňskému roku stouply o více než 30 procent. Uvedl to server BBC.

Podle Organizace pro výživu a zemědělství (FAO) spadající pod Organizaci spojených národů (OSN) dosáhly světové ceny potravin nejvyšší úrovně za posledních deset let. Zdražování se týká hlavně obilovin, například mouky, ale také rostlinných olejů, jako je ten sójový, slunečnicový, řepkový nebo palmový. Za říjen narostly rovněž ceny kukuřice nebo rýže. V pátek to uvedl server BBC. Oproti minulému roku jsou pak ceny potravin vyšší o 30 procent.

Světové ceny potravin rostou především kvůli důsledkům světové pandemie, krizi dodavatelských řetězců, a tedy inflaci, klimatické změně a zdražování energie. V posledních letech se totiž snížila úroda. Na vině je například příliš velké sucho v Severní a Jižní Americe nebo prudké deště v Evropě. Uvolňování restrikcí zavedených kvůli pandemii pak sice způsobilo nárůst poptávky, na zpracování a dovážení potravin ale i nadále kvůli koronaviru chybí pracovníci.

Cena rostlinných olejů se pak podle indexu FAO oproti minulému měsíci zvedla o 9,6 procent. Obiloviny zase zdražily o 3,2 procent, při srovnání s loňským rokem se ale jedná o nárůst o 22,4 procent. „Pokud jde o obiloviny, nacházíme se v situaci, kdy už můžeme říct, že jejich nižší produkci způsobuje klimatická změna,“ uvedl pro server BBC expert na zemědělství z Curtin Business School Peter Batt.

Zvyšující se ceny potravin nejvíce zasáhnou chudé a znevýhodněné skupiny

I přes rostoucí ceny by se však data dle serveru The Financial Times neměla blížit těm ze 70. let minulého století. Tehdy se totiž svět musel potýkat s ekonomickou krizí, chudší státy nakonec i s hladomory. Přesto platí, že zvyšujícími se cenami nejvíce trpí chudé a znevýhodněné skupiny, které jsou následně tlačeny do ještě větší chudoby. Experti varují, že by proto zvyšující se ceny mohly zintenzivnit sociální a politické napětí v rozvojových zemích.

Dopad budou mít dražší ceny potravin především také na země, které spoléhají na jejich import. Mezi ně se řadí například státy Blízkého východu nebo Egypt. Kromě obilovin a rostlinných olejů se pak kvůli problémům s dovozem zvyšuje také cena mléka. Za poslední rok se cena mléčných produktů zvedla o 16 procent.

Reklama

Doporučujeme

Nejméně dvě lodě se v Hormuzském průlivu dostaly pod palbu

Nejméně dvě obchodní lodě se dostaly pod palbu, když se pokusily proplout Hormuzským průlivem. S odkazem na bezpečnostní zdroje o tom dnes informuje agentura Reuters. Kapitán jednoho tankeru oznámil, že na plavidlo bez varování zahájily palbu čluny íránských revolučních gard.

Uvízlá velryba znovu upozornila na stav oceánů

U německého ostrova Poel už týdny bojuje o život keporkak, který uvízl v mělké vodě Baltského moře. Případ znovu otevírá otázku, jak silně člověk zasahuje do života velryb, ať už lodní dopravou, rybolovem, hlukem pod hladinou nebo proměnou mořského prostředí.

Obří televizní fúze dostala stopku

Americký soud dočasně zastavil spojení dvou velkých televizních společností Nexstar a Tegna. Jde o obchod za zhruba šest miliard dolarů, který by výrazně proměnil trh s místními televizními stanicemi ve Spojených státech.

Jak vznikl spor mezi Trumpem a papežem Lvem

Americký prezident Donald Trump se v posledních dnech ostře pustil do papeže Lva XIV. Spor odstartovaly rozdílné postoje k válce s Íránem a později se rozšířil i na migraci, roli církve a to, jestli má hlava katolické církve komentovat politiku. Z výměny názorů se rychle stal veřejný konflikt, do kterého vstoupili i další američtí politici.

Izrael už nebude bombardovat Libanon, má to zakázané od USA

Izrael už nebude bombardovat Libanon. Má to zakázané od USA, uvedl dnes americký prezident Donald Trump na své síti Truth Social. Doplnil, že Spojené státy budou spolupracovat s Libanonem a odpovídajícím způsobem se vypořádají se situací ohledně proíránského militantního hnutí Hizballáh.

Historická dohoda na dosah? V Libanonu platí dočasné příměří

Americký prezident Donald Trump oznámil platné desetidenní příměří mezi Izraelem a Libanonem a „brzký konec“ války s Íránem, uvedla agentura AP. Příměří slibuje pauzu v bojích a odstranění jedné z překážek pro dohodu mezi Washingtonem, Tel Avivem a Teheránem.

Nový prezident Barmy nařídil zrušení všech rozsudků smrti

Čerstvě zvolený prezident Barmy Min Aun Hlain dnes nařídil zrušit všechny rozsudky ukládající trest smrti, informovala agentura AFP. Jde o první oficiální opatření, které hlava státu od nástupu do funkce zavedla. Prezident a zároveň bývalý šéf armády tak učinil v rámci rozsáhlejší amnestie u příležitosti barmského buddhistického Nového roku Thingyan.

Izrael podle Libanonu porušuje příměří, Hizballáh zaútočil na izraelské vojáky

Izrael pokračuje v bombardování jižního Libanonu i po začátku vyhlášeného příměří, uvedla dnes nad ránem podle agentur Reuters a AFP libanonská média. Militantní šíitské hnutí Hizballáh naproti tomu uvedlo, že v reakci na izraelské útoky bombardovalo skupinu izraelských vojáků na jihu Libanonu. Žárné škody ani oběti nejsou hlášeny. Americký prezident Donald Trump Hizballáh vyzval, aby klid zbraní neporušoval. Generální tajemník OSN António Guterres apeloval na dodržování příměří všemi stranami, píše Reuters.

Bílý dům spouští systém pro navrácení miliard z cel. Má to ale háček

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa spustí příští týden slibovaný portál pro navracení peněz z cel uvalených během „Dne osvobození“ na základě legislativy o mezinárodních nouzových ekonomických pravomocích (IEEPA), kterou označil Nejvyšší soud za nezákonnou. Tento krok se setkal s pozitivními ohlasy, odpovědnost za získání svých peněz však klade na samotné dovozce.

Hegseth: Americká blokáda íránských přístavů potrvá tak dlouho, jak bude třeba

Spojené státy budou pokračovat v blokádě íránských přístavů tak dlouho, jak bude třeba, prohlásil dnes šéf Pentagonu Pete Hegseth na tiskové konferenci ve Washingtonu. Americké síly na Blízkém východě jsou podle něj rovněž připraveny obnovit útoky na Írán v případě, že Teherán s Washingtonem neuzavře mírovou dohodu. Ta je podle amerického ministra Íráncům na dosah.

Papež v Kamerunu kritizoval světové lídry za miliardové výdaje na války

Papež Lev XIV. při návštěvě kamerunského města Bamenda ostře kritizoval světové lídry, kteří podle něj kvůli válkám utrácejí miliardy dolarů, místo aby pomohli potřebným. Dodal, že svět pustoší hrstka tyranů, uvedl server Vatican News. Hlava katolické církve se tak vyjádřila poté, co ho americký prezident Donald Trump slovně napadl na sociálních sítích.

Slovensko hodlá blokovat 20. balík sankcí, chce záruky ohledně ropovodu Družba

Slovensko je připraveno blokovat přijetí připravovaného dvacátého balíku sankcí Evropské unie proti Rusku za jeho agresi vůči Ukrajině, dokud Bratislava nedostane záruky ohledně obnovení provozu ropovodu Družba. Řekl to dnes slovenský ministr zahraničí Juraj Blanár. Podle něj Slovensko ale nebude proti uvolnění unijní půjčky pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur (2,2 bilionu korun), kterou dosud blokovalo Maďarsko. To po vítězství opoziční strany Tisza v nedělních parlamentních volbách čeká změna vlády.

Válka otřásá trhy, růst čínské ekonomiky přesto překonal očekávání

Čína je první velkou ekonomikou, která zveřejnila hospodářské výsledky od začátku americko-izraelské války s Íránem. Díky silnému vývozu elektrických a strojírenských výrobků v letošním prvním čtvrtletí se čínská ekonomika nastartovala, přičemž její růst překvapil analytiky, a to i přes dopady konfliktu na ceny energií. To však neznamená, že je druhá největší ekonomika před vnějšími vlivy v bezpečí.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama