EkonomikaPodle OSN jsou světové ceny potravin nejvyšší za posledních 10 let

Podle OSN jsou světové ceny potravin nejvyšší za posledních 10 let

Po celém světě rostou ceny potravin, především pak rostlinných olejů a obilovin. V pátek na to poukázala Organizace pro výživu a zemědělství spadající pod Organizaci spojených národů (OSN). Světové ceny podle ní dosáhly nejvyšší úrovně za posledních deset let, oproti loňskému roku stouply o více než 30 procent. Uvedl to server BBC.

Podle Organizace pro výživu a zemědělství (FAO) spadající pod Organizaci spojených národů (OSN) dosáhly světové ceny potravin nejvyšší úrovně za posledních deset let. Zdražování se týká hlavně obilovin, například mouky, ale také rostlinných olejů, jako je ten sójový, slunečnicový, řepkový nebo palmový. Za říjen narostly rovněž ceny kukuřice nebo rýže. V pátek to uvedl server BBC. Oproti minulému roku jsou pak ceny potravin vyšší o 30 procent.

Světové ceny potravin rostou především kvůli důsledkům světové pandemie, krizi dodavatelských řetězců, a tedy inflaci, klimatické změně a zdražování energie. V posledních letech se totiž snížila úroda. Na vině je například příliš velké sucho v Severní a Jižní Americe nebo prudké deště v Evropě. Uvolňování restrikcí zavedených kvůli pandemii pak sice způsobilo nárůst poptávky, na zpracování a dovážení potravin ale i nadále kvůli koronaviru chybí pracovníci.

Cena rostlinných olejů se pak podle indexu FAO oproti minulému měsíci zvedla o 9,6 procent. Obiloviny zase zdražily o 3,2 procent, při srovnání s loňským rokem se ale jedná o nárůst o 22,4 procent. „Pokud jde o obiloviny, nacházíme se v situaci, kdy už můžeme říct, že jejich nižší produkci způsobuje klimatická změna,“ uvedl pro server BBC expert na zemědělství z Curtin Business School Peter Batt.

Zvyšující se ceny potravin nejvíce zasáhnou chudé a znevýhodněné skupiny

I přes rostoucí ceny by se však data dle serveru The Financial Times neměla blížit těm ze 70. let minulého století. Tehdy se totiž svět musel potýkat s ekonomickou krizí, chudší státy nakonec i s hladomory. Přesto platí, že zvyšujícími se cenami nejvíce trpí chudé a znevýhodněné skupiny, které jsou následně tlačeny do ještě větší chudoby. Experti varují, že by proto zvyšující se ceny mohly zintenzivnit sociální a politické napětí v rozvojových zemích.

Dopad budou mít dražší ceny potravin především také na země, které spoléhají na jejich import. Mezi ně se řadí například státy Blízkého východu nebo Egypt. Kromě obilovin a rostlinných olejů se pak kvůli problémům s dovozem zvyšuje také cena mléka. Za poslední rok se cena mléčných produktů zvedla o 16 procent.

Reklama

Doporučujeme

KLDR odpálila několik balistických střel, oznámily sousední země

Severní Korea v noci na dnešek odpálila několik balistických střel, oznámily sousední země. Podle agentury AFP se jedná o nejnovější z řady odpalů, které tento jadernými zbraněmi vyzbrojený stát v poslední době provedl. Střely podle jihokorejské armády mířily východním směrem. Japonské ministerstvo obrany později uvedlo, že střely dopadly do vod u východního pobřeží Severní Koreje.

Hizballáh odmítl obvinění ze zabití francouzského vojáka mise OSN v Libanonu

Na jihu Libanonu byl dnes při přestřelce s neznámými ozbrojenci zabit francouzský voják mírových jednotek OSN (UNIFIL) a další tři byli zraněni. Oznámil to francouzský prezident Emmanuel Macron na síti X a z útoku obvinil militantní hnutí Hizballáh, které ale svoji účast popřelo. Libanonský premiér Naváf Salám úder odsoudil a nařídil okamžité vyšetření incidentu, ke kterému se zatím žádná strana nepřihlásila, píše agentura AFP.

Muž původem z Moskvy zabil na ulici v Kyjevě šest lidí, policie ho zastřelila

Nejméně šest lidí dnes zahynulo a dalších deset bylo zraněno poté, co útočník začal střílet z automatické zbraně na ulici v obytné čtvrti na jihu Kyjeva. Policie jej po neúspěšném pokusu o vyjednávání zastřelila při zásahu v supermarketu, kam se následně uchýlil se čtyřmi rukojmími. Oznámili to ukrajinští představitelé. Podle prokuratury útočil 58letý muž z Moskvy.

Po nočních ruských útocích jsou dva zranění v Charkovské oblasti

Ruský útok si v noci na dnešek vyžádal dva zraněné v Charkovské oblasti, informují místní úřady. V Černihivské oblast je po útoku na energetickou infrastrukturu bez proudu asi 380.000 odběratelů, uvedla distribuční společnost. Ruské úřady informovaly o ukrajinských útocích v Leningradské oblasti a na Ruskem anektovaném poloostrově Krym. Podle ukrajinských médií zasáhla Ukrajina také rafinerii v Samarské oblasti.

Izraelská armáda vytvořila v jižním Libanonu žlutou linii příměří, po vzoru Gazy

Izraelská armáda vytvořila v jižním Libanonu žlutou linii příměří. A to po vzoru obdobné linie, kterou po vyhlášení příměří v Pásmu Gazy vyznačila území, jež má pod kontrolou. Armáda zároveň uvedla, že za uplynulý den již udeřila na několik podezřelých, kteří se k této demarkační linii ze severní strany přiblížili, informuje dnes agentura AFP.

Nejméně dvě lodě se v Hormuzském průlivu dostaly pod palbu

Nejméně dvě obchodní lodě se dostaly pod palbu, když se pokusily proplout Hormuzským průlivem. S odkazem na bezpečnostní zdroje o tom dnes informuje agentura Reuters. Kapitán jednoho tankeru oznámil, že na plavidlo bez varování zahájily palbu čluny íránských revolučních gard.

Uvízlá velryba znovu upozornila na stav oceánů

U německého ostrova Poel už týdny bojuje o život keporkak, který uvízl v mělké vodě Baltského moře. Případ znovu otevírá otázku, jak silně člověk zasahuje do života velryb, ať už lodní dopravou, rybolovem, hlukem pod hladinou nebo proměnou mořského prostředí.

Obří televizní fúze dostala stopku

Americký soud dočasně zastavil spojení dvou velkých televizních společností Nexstar a Tegna. Jde o obchod za zhruba šest miliard dolarů, který by výrazně proměnil trh s místními televizními stanicemi ve Spojených státech.

Jak vznikl spor mezi Trumpem a papežem Lvem

Americký prezident Donald Trump se v posledních dnech ostře pustil do papeže Lva XIV. Spor odstartovaly rozdílné postoje k válce s Íránem a později se rozšířil i na migraci, roli církve a to, jestli má hlava katolické církve komentovat politiku. Z výměny názorů se rychle stal veřejný konflikt, do kterého vstoupili i další američtí politici.

Izrael už nebude bombardovat Libanon, má to zakázané od USA

Izrael už nebude bombardovat Libanon. Má to zakázané od USA, uvedl dnes americký prezident Donald Trump na své síti Truth Social. Doplnil, že Spojené státy budou spolupracovat s Libanonem a odpovídajícím způsobem se vypořádají se situací ohledně proíránského militantního hnutí Hizballáh.

Historická dohoda na dosah? V Libanonu platí dočasné příměří

Americký prezident Donald Trump oznámil platné desetidenní příměří mezi Izraelem a Libanonem a „brzký konec“ války s Íránem, uvedla agentura AP. Příměří slibuje pauzu v bojích a odstranění jedné z překážek pro dohodu mezi Washingtonem, Tel Avivem a Teheránem.

Nový prezident Barmy nařídil zrušení všech rozsudků smrti

Čerstvě zvolený prezident Barmy Min Aun Hlain dnes nařídil zrušit všechny rozsudky ukládající trest smrti, informovala agentura AFP. Jde o první oficiální opatření, které hlava státu od nástupu do funkce zavedla. Prezident a zároveň bývalý šéf armády tak učinil v rámci rozsáhlejší amnestie u příležitosti barmského buddhistického Nového roku Thingyan.

Izrael podle Libanonu porušuje příměří, Hizballáh zaútočil na izraelské vojáky

Izrael pokračuje v bombardování jižního Libanonu i po začátku vyhlášeného příměří, uvedla dnes nad ránem podle agentur Reuters a AFP libanonská média. Militantní šíitské hnutí Hizballáh naproti tomu uvedlo, že v reakci na izraelské útoky bombardovalo skupinu izraelských vojáků na jihu Libanonu. Žárné škody ani oběti nejsou hlášeny. Americký prezident Donald Trump Hizballáh vyzval, aby klid zbraní neporušoval. Generální tajemník OSN António Guterres apeloval na dodržování příměří všemi stranami, píše Reuters.

Bílý dům spouští systém pro navrácení miliard z cel. Má to ale háček

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa spustí příští týden slibovaný portál pro navracení peněz z cel uvalených během „Dne osvobození“ na základě legislativy o mezinárodních nouzových ekonomických pravomocích (IEEPA), kterou označil Nejvyšší soud za nezákonnou. Tento krok se setkal s pozitivními ohlasy, odpovědnost za získání svých peněz však klade na samotné dovozce.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama