Pobřežní sekvoje patří k nejvyšším stromům světa a běžně rostou v chladnějších oblastech kalifornského pobřeží. Nový výzkum ale ukazuje, že při vysokých teplotách výrazně zpomalují fotosyntézu. Problém se objevuje už při teplotách nad 30 stupňů Celsia a horko může omezit i jejich schopnost ukládat uhlík.
Výzkumníci z University of California, Davis sledovali pobřežní sekvoje v Mendocino County během několika letních sezon. Zjistili, že když teplota vzduchu překročila 30 stupňů Celsia, listy stromů se v některých případech zahřály ještě výrazněji. Při extrémních podmínkách byly až o 10 stupňů teplejší než okolní vzduch.
Listy sekvojí se v horku hůře ochlazují
Sekvoje se podobně jako jiné stromy ochlazují odpařováním vody přes průduchy na povrchu listů. Pokud ale strom čelí současně vysokým teplotám a nedostatku vody, průduchy může uzavřít, aby další vodu neztrácel. Tím se však omezí jeho schopnost ochlazovat listy.
Situaci navíc zhoršuje úbytek pobřežních mlh, které jsou pro sekvoje důležitým zdrojem vláhy. „Listy se nedokážou ochladit,“ vysvětlila hlavní autorka studie Lily Klinek. Uzavření průduchů přitom není jediným problémem. Laboratorní pokusy ukázaly, že fotosyntéza slábla i tehdy, když měly větve dostatek vody a průduchy zůstávaly otevřené.
Odborná studie ukázala, že rychlost fotosyntézy začínala znatelně klesat při teplotách nad přibližně 30 stupňů Celsia. Nad 35 stupňů byl pokles ještě výraznější. Výsledky naznačují, že samotné vysoké teploty mohou narušovat biochemické procesy, které fotosyntézu umožňují.
Vysoké teploty mohou snížit ukládání uhlíku
Výzkumníci při laboratorních měřeních postupně zvyšovali teplotu až na 43 stupňů Celsia. Přestože měly listy stále dostatek oxidu uhličitého, jejich schopnost fotosyntézy klesala. To podporuje závěr, že problém nevzniká pouze uzavřením průduchů, ale také přímo uvnitř listů.
„Nevíme, kde přesně se nachází teplotní hranice pro fotosyntézu sekvojí a jejich přežití,“ přiznává Klinek. Výsledky podle ní představují první důležitý krok k určení oblastí, které mohou být při dalším oteplování nejvíce ohrožené.
Pobřežní sekvojové lesy přitom patří mezi ekosystémy s mimořádně vysokými zásobami uhlíku. Pokud budou dlouhotrvající horka stále častější, může podle studie klesat nejen jejich fotosyntetická aktivita, ale také množství uhlíku, které dokážou z atmosféry přijímat a dlouhodobě ukládat. Tím by se mohla oslabit jejich důležitá role při ukládání uhlíku a zároveň snížit produktivita celého lesního ekosystému.
