Do Ženevy se sjíždějí zástupci 170 zemí. Cíl? Uzavřít celosvětovou dohodu, která by pomohla omezit plastové znečištění. Jednání ale provází tvrdé střety, průmyslový tlak i otázka, kdo ponese odpovědnost.
V Ženevě právě začíná další kolo mezinárodních jednání o plastové smlouvě. Už šesté, původně mělo být závěrečné. OSN ho označuje za poslední příležitost, jak se shodnout na závazné dohodě, která by řešila nejen plastový odpad, ale i samotnou výrobu plastů. Naděje ale brzdí odpor ropných mocností a vliv průmyslových lobby.
Zatímco přes 90 států – včetně EU a malých ostrovních zemí – prosazuje strop na produkci tzv. panenských plastů, jiné jako USA, Rusko, Čína nebo Saúdská Arábie chtějí zůstat u dobrovolných řešení. Tedy více recyklace, méně regulace.
Plasty a zdraví: hrozba, která roste potichu
Do debaty teď vstoupili i lékaři. Podle nové studie publikované v The Lancet představují plasty „vážné, rostoucí a podceňované riziko pro lidské zdraví“. Chemikálie, které obsahují, mohou přispívat k srdečním chorobám, cukrovce, rakovině nebo oslabené imunitě. Jen tři běžné látky způsobují zdravotní škody v odhadované hodnotě 1,5 bilionu dolarů ročně.
Nejvíc ohrožené jsou děti. Vědci nevolají po zákazu plastů, ale po rozlišení mezi tím, co je nezbytné, a co zbytečné. „Musíme rozlišit mezi plasty, které jsou nezbytné, a těmi, které škodí zbytečně,“ říká hlavní autor studie Philip Landrigan.
Plastics a ‘grave’ danger to health, scientists warn before UN talks https://t.co/aJfSyWtYc2
— Financial Times (@FT) August 3, 2025
Průmysl tlačí na brzdu
Na místě se očekává přes tisíc delegátů. Dorazí i zástupci petrochemického průmyslu, kteří podle ekologických organizací dlouhodobě zpochybňují vědecké důkazy a oslabují snahu o závazná opatření. „Jsme ve fázi, kdy se i věda stává politickou,“ komentuje situaci právník Andres Del Castillo.
Americká delegace už předem dala najevo, že nechce smlouvu, která by „kladla přehnanou zátěž na výrobce“. Namísto omezení výroby prosazují technologická řešení, zejména pokročilou recyklaci. Kritici ale upozorňují, že tyto technologie zatím nefungují dostatečně efektivně ani ve větším měřítku.
Ostrovy v první linii
Zvlášť ostrovní státy vnímají plastový odpad jako existenční problém. Odpady vyplavené z oceánu ohrožují jejich rybolov, cestovní ruch i každodenní život. Jejich zástupci volají po vzniku mezinárodního fondu, který by pomohl uklidit alespoň to, co už v moři je. „Tohle je naše poslední a nejlepší šance,“ říká diplomatka Ilana Seid z Palau.
Bez zásahu může podle OECD produkce plastů do roku 2060 narůst až na trojnásobek. Mikroplasty se mezitím hromadí nejen v oceánech, ale i v tělech lidí a zvířat. Dopady na klima a zdraví by se tak mohly dál prohlubovat.
Dohoda má smysl jen tehdy, když bude silná
Napětí kolem jednání roste. Někteří varují, že výsledek může být jen bezzubý kompromis. „Nejsme tu proto, abychom přijali něco bezzubého… potřebujeme něco účinného, co zaváže všechny,“ zdůraznila šéfka UNEP Inger Andersen.
Pokud se v Ženevě žádná dohoda nezrodí, další možností zůstává klimatický summit COP v Brazílii. Času ale ubývá – jen od začátku vyjednávání přibylo v oceánech přes 36 milionů tun plastu.
