0.5 C
Czech
Středa 11. února 2026
ZprávyPalestinci hlásí desítky mrtvých po izraelském útoku na školu v Gaze

Palestinci hlásí desítky mrtvých po izraelském útoku na školu v Gaze

Desítky lidí zabil podle palestinských činitelů ranní letecký útok Izraele na školu ve městě Gaza, kde přebývali lidé, kteří kvůli současnému konfliktu museli opustit domov. Údaje palestinských zdrojů o počtu obětí se různí, oficiální tisková agentura WAFA oznámila více než 100 mrtvých. Izraelská armáda zasažení školy potvrdila a bez předložení důkazů uvedla, že v ní bylo velitelské stanoviště teroristické organizace Hamás, napsala agentura AP.

Úřad civilní obrany v Gaze spravovaný Hamásem sdělil agentuře AFP, že areál na severu Pásma Gazy zasáhly tři izraelské střely. Podle médií napojených na vládu Hamásu, která oblast roky ovládá, útok přišel v době fadžru, tedy modlitby, k níž se věřící muslimové schází za úsvitu. Podle civilní obrany bylo v celém táboře na 6000 lidí.

„Byli tam lidé, kteří se modlili, kteří se umývali, a v patře nad nimi lidé spali… střela na ně dopadla bez varování,“ citovala AP svědka úderu. Na místě „strašlivého masakru“ vypukl požár a lidé se snažili vyprostit zraněné i těla mrtvých z trosek, uvedl úřad civilní obrany. Videa z místa publikovaná na sociálních sítích ukazovala zakrvavené lidi vynášené ze školy a těla bez končetin, napsal deník The New York Times.

Civilní obrana původně uvedla, že si útok vyžádal 40 mrtvých a desítky zraněných, pak bilanci mrtvých zvýšila na devadesát až 100. AP s odvoláním na palestinské zdravotnické úřady psala o více než 60 mrtvých, po několika hodinách pak údaj narostl na nejméně 80 zabitých. Zpravodajská společnost BBC dodává, že nebyla schopna údaje o desítkách obětí ihned nezávisle ověřit. Zároveň nebylo jasné, jakou část zabitých tvořili civilisté.

Izraelská armáda v noci na dnešek provedla i další dva nálety v centrální části Pásma Gazy, které podle AP zabily nejméně 13 lidí včetně tří dětí a sedmi žen. Ministerstvo zdravotnictví spadající pod vládu Hamásu pak navýšilo celkovou bilanci izraelského tažení na 39.790 mrtvých, což zahrnuje civilisty i ozbrojence. Jak ale poznamenala AFP, desítky mrtvých po ranním úderu zřejmě v dnešním součtu ještě nebyly započítány.

Zasažená škola byla tak jako téměř všechny školy v Pásmu Gazy používaná jako tábor pro Palestince vysídlené kvůli válce Izraele s Hamásem. Za prvních devět měsíců války bylo podle OSN přímo zasaženo či poškozeno 477 z 564 škol v Pásmu. Zvláštní zpravodajka OSN pro okupovaná palestinská území Francesca Albaneseová po novém zásahu uvedla, že Izrael páchá genocidu Palestinců „čtvrt po čtvrti“ a „školu po škole“.

Izraelské letectvo informovalo, že v noci na dnešek zaútočilo na školní budovu, v níž bylo velitelské stanoviště Hamásu. Později přišlo s tvrzením, že areál byl základnou pro dvacítku ozbrojenců Hamásu a organizace Palestinský islámský džihád.

Izraelská armáda také uvedla, že před útokem podnikla různá opatření, aby omezila nebezpečí pro civilisty. Informace o více než stovce obětí podle letectva „neodpovídají informacím“ armády, „použité přesné munici a přesnosti úderu“. Armáda znovu obvinila Hamás z toho, že systematicky porušuje mezinárodní právo, protože své operace vede z úkrytů využívaných civilním obyvatelstvem, a dělá tak z něj živý štít.

Ranní úder přišel v době pokračujících vyjednávání o možných podmínkách příměří mezi Izraelem a Hamásem. Egypt, který je klíčovým prostředníkem těchto jednání, v reakci označil bombardování za důkaz, že Izrael boje ukončit nechce. Útok odsoudily také Saúdská Arábie a Katar, samotný Hamás jej označil za „nebezpečnou eskalaci“ konfliktu.

Deset měsíců trvající válka v Gaze již přinesla řadu podobných incidentů. Izrael masivní bombardování a pozemní invazi v hustě zalidněné oblasti spustil poté, co ozbrojenci Hamásu loni 7. října zabili na izraelském území na 1200 lidí a dalších 250 unesli.

Reklama

Doporučujeme

Král Karel je připraven spolupracovat s policií kvůli obviněním kolem Andrewa

Britská monarchie znovu čelí nepříjemným otázkám. Nová vlna dokumentů spojených s Jeffrey Epsteinem vrací do centra pozornosti Andrewa Mountbatten-Windsor. Poprvé se k situaci přímo vyjádřil i král Karel. Naznačil, že palác nebude stát stranou, pokud se policie rozhodne jednat.

Budíček pro Evropu. Musí se stát mocností, vyzývá Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron vyzval Evropu, aby se důrazněji prosadila na globální scéně a začala jednat jako skutečná velmoc. Kontinent podle něj čeká budíček v důsledku rostoucích hrozeb ze strany Číny, Ruska a nově i Spojených států.

Europoslanci schválili snížení emisí o 90 procent do roku 2040 oproti roku 1990

Europoslanci dnes schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o 90 procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS2 o jeden rok, tedy na rok 2028.

Evropa zažila nejchladnější leden za posledních 16 let

Leden letošního roku byl v Evropě překvapivě studený. Podle služby Copernicus šlo o nejchladnější leden za posledních šestnáct let, průměrná teplota totiž klesla na minus 2,34 stupně Celsia. Na konci měsíce se nad severní polokoulí zvlnil polární jet stream a poslal mrazivý vzduch hluboko nad Evropu i Severní Ameriku. Některé regiony tak zažily zimní dny, jakých se v posledních letech objevuje čím dál méně.

Trump pohrozil Kanadě, že nepovolí otevřít nový most mezi oběma státy

Prezident Spojených států Donald Trump pohrozil, že nepovolí otevření dokončovaného mostu mezi americkým Detroitem a městem Windsor v Kanadě. Jako důvody na své sociální síti Truth Social zmínil kanadské vlastnictví mostu, odmítání prodeje amerického alkoholu v kanadské provincii Ontario, kanadská cla na americké mléčné produkty a kanadská obchodní jednání s Čínou.

Bangladéš těsně před volbami uzavřel obchodní dohodu s USA

Bangladéš dosáhl obchodní dohody s USA. Jihoasijská země se otevře širší škále amerického zboží. Na oplátku zajistí Bílý dům celní výjimky pro některé její oděvy a tarif na veškerý dovoz sníží z 20 na 19 procent. Bangladéš je hned po Číně druhým největším vývozcem oblečení.

Cílem jaderných rozhovorů podle Íránu bylo zjistit, zda USA věc berou vážně

Cílem nepřímých rozhovorů o íránském jaderném programu bylo zjistit, zda Spojené státy k věci přistupují vážně, uvedl dnes podle agentury Reuters mluvčí íránské diplomacie. Dodal, že krátká schůzka ukázala, že obě strany mají dostatek porozumění k tomu, aby rozhovory navzdory nedůvěře pokračovaly.

Nálety ruských dronů v noci zranily pět lidí, uvedly ukrajinské úřady

Čtyři zraněné, včetně dítěte, si v noci na dnešek vyžádal ruský útok drony na ukrajinskou Záporožskou oblast, v Oděské oblasti ruské údery vedly k výpadkům dodávek elektřiny. Jeden člověk utrpěl zranění při ruském útoku na město Družkivka v Doněcké oblasti, informovaly ukrajinské úřady. S výpadky elektřiny v důsledku ukrajinských útoků se podle médií potýkají také obyvatelé Belgorodské oblasti na západě Ruska.

Drahé paměťové čipy dělí trhy na vítěze a poražené

Ceny paměťových čipů v posledních měsících prudce rostou, což je jasně patrné na akciových trzích. Výrobci pamětí zaznamenávají raketový růst, zatímco společnosti závislé na dodávkách elektroniky čelí tlaku na marže a nejistotě ohledně toho, jak dlouho bude napětí v dodávkách trvat.

USA a Arménie uzavřely dohodu o civilní jaderné spolupráci

J. D. Vance dorazil do Arménie jako první úřadující viceprezident USA v historii země. V Jerevanu jednal s premiérem Nikolou Pashinyanem a oba oznámili posun v jednáních o civilní jaderné energetice. Washington tím posiluje vazby se státem, který dlouho spoléhal na Rusko, a zároveň tlačí na „mírovou dividendu“ po dohodě s Ázerbájdžánem.

Spojené státy zaútočily na další loď v Pacifiku, dva lidé zemřeli

Americká armáda ve východním Pacifiku zaútočila na další loď, která měla na palubě převážet drogy. Dva členové posádky zemřeli, jeden přežil a v rámci záchranné akce po něm pátrá ekvádorská pobřežní stráž. Šlo o třetí takový útok v tomto roce, k tomu předchozímu došlo minulý týden.

Starmer odmítá rezignaci a slibuje, že neustoupí

Keir Starmer po výzvě k odchodu z čela Keir Starmer po výzvě k odchodu z čela vlády prohlásil, že nehodlá ustoupit a nechce zemi uvrhnout do dalšího chaosu. Během jediného dne se v labouristické straně zvedla vlna nervozity a vnitřních manévrů, ale premiér zatím bezprostřední tlak ustál a kabinet ho podpořil.

Britský premiér Keir Starmer čelí tlaku na rezignaci. Vaz mu může zlomit odchod klíčového poradce

Britský premiér Keir Starmer čelí nejvážnější politické krizi od svého nástupu do funkce. Rezignace jeho nejbližšího poradce Morgana McSweeneyho v souvislosti se skandálem kolem Petera Mandelsona a Jeffreyho Epsteina výrazně oslabila jeho pozici.

KOMENTÁŘ: Napětí mezi AI velikány graduje. Důvodem je rýpanec v reklamě za miliony

Přes 125 milionů lidí v přímém přenosu sledovalo vymazlené spoty na letošním Super Bowlu, ostře sledovaném finále americké NFL. Reklamní bloky, které běží před zápasem a během přestávek, vyjdou na miliony dolarů. V noci na pondělí se v nich rozhořel spor mezi OpenAI a Anthropicem.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama