ZprávyPalestinci hlásí desítky mrtvých po izraelském útoku na školu v Gaze

Palestinci hlásí desítky mrtvých po izraelském útoku na školu v Gaze

Desítky lidí zabil podle palestinských činitelů ranní letecký útok Izraele na školu ve městě Gaza, kde přebývali lidé, kteří kvůli současnému konfliktu museli opustit domov. Údaje palestinských zdrojů o počtu obětí se různí, oficiální tisková agentura WAFA oznámila více než 100 mrtvých. Izraelská armáda zasažení školy potvrdila a bez předložení důkazů uvedla, že v ní bylo velitelské stanoviště teroristické organizace Hamás, napsala agentura AP.

Úřad civilní obrany v Gaze spravovaný Hamásem sdělil agentuře AFP, že areál na severu Pásma Gazy zasáhly tři izraelské střely. Podle médií napojených na vládu Hamásu, která oblast roky ovládá, útok přišel v době fadžru, tedy modlitby, k níž se věřící muslimové schází za úsvitu. Podle civilní obrany bylo v celém táboře na 6000 lidí.

„Byli tam lidé, kteří se modlili, kteří se umývali, a v patře nad nimi lidé spali… střela na ně dopadla bez varování,“ citovala AP svědka úderu. Na místě „strašlivého masakru“ vypukl požár a lidé se snažili vyprostit zraněné i těla mrtvých z trosek, uvedl úřad civilní obrany. Videa z místa publikovaná na sociálních sítích ukazovala zakrvavené lidi vynášené ze školy a těla bez končetin, napsal deník The New York Times.

Civilní obrana původně uvedla, že si útok vyžádal 40 mrtvých a desítky zraněných, pak bilanci mrtvých zvýšila na devadesát až 100. AP s odvoláním na palestinské zdravotnické úřady psala o více než 60 mrtvých, po několika hodinách pak údaj narostl na nejméně 80 zabitých. Zpravodajská společnost BBC dodává, že nebyla schopna údaje o desítkách obětí ihned nezávisle ověřit. Zároveň nebylo jasné, jakou část zabitých tvořili civilisté.

Izraelská armáda v noci na dnešek provedla i další dva nálety v centrální části Pásma Gazy, které podle AP zabily nejméně 13 lidí včetně tří dětí a sedmi žen. Ministerstvo zdravotnictví spadající pod vládu Hamásu pak navýšilo celkovou bilanci izraelského tažení na 39.790 mrtvých, což zahrnuje civilisty i ozbrojence. Jak ale poznamenala AFP, desítky mrtvých po ranním úderu zřejmě v dnešním součtu ještě nebyly započítány.

Zasažená škola byla tak jako téměř všechny školy v Pásmu Gazy používaná jako tábor pro Palestince vysídlené kvůli válce Izraele s Hamásem. Za prvních devět měsíců války bylo podle OSN přímo zasaženo či poškozeno 477 z 564 škol v Pásmu. Zvláštní zpravodajka OSN pro okupovaná palestinská území Francesca Albaneseová po novém zásahu uvedla, že Izrael páchá genocidu Palestinců „čtvrt po čtvrti“ a „školu po škole“.

Izraelské letectvo informovalo, že v noci na dnešek zaútočilo na školní budovu, v níž bylo velitelské stanoviště Hamásu. Později přišlo s tvrzením, že areál byl základnou pro dvacítku ozbrojenců Hamásu a organizace Palestinský islámský džihád.

Izraelská armáda také uvedla, že před útokem podnikla různá opatření, aby omezila nebezpečí pro civilisty. Informace o více než stovce obětí podle letectva „neodpovídají informacím“ armády, „použité přesné munici a přesnosti úderu“. Armáda znovu obvinila Hamás z toho, že systematicky porušuje mezinárodní právo, protože své operace vede z úkrytů využívaných civilním obyvatelstvem, a dělá tak z něj živý štít.

Ranní úder přišel v době pokračujících vyjednávání o možných podmínkách příměří mezi Izraelem a Hamásem. Egypt, který je klíčovým prostředníkem těchto jednání, v reakci označil bombardování za důkaz, že Izrael boje ukončit nechce. Útok odsoudily také Saúdská Arábie a Katar, samotný Hamás jej označil za „nebezpečnou eskalaci“ konfliktu.

Deset měsíců trvající válka v Gaze již přinesla řadu podobných incidentů. Izrael masivní bombardování a pozemní invazi v hustě zalidněné oblasti spustil poté, co ozbrojenci Hamásu loni 7. října zabili na izraelském území na 1200 lidí a dalších 250 unesli.

Doporučujeme

Merz označil Rusko za obrovskou hrozbu, varoval také před extremisty

Německo čelí tlaku extremistických stran i zahraničních nepřátel, prohlásil kancléř Friedrich Merz na sjezdu bavorské Křesťanskosociální unie. Rusko podle něj představuje obrovskou hrozbu a každý den se snaží zemi destabilizovat.

Ptáci pomáhají udržovat ekosystémy díky přenosu živin

Pro fungování přírodních ekosystémů mají ptáci zásadní význam. Přenášejí živiny mezi pevninou a vodou, podporují růst rostlin a pomáhají udržovat korálové útesy. Nový výzkum ukazuje, že úbytek ptačích populací může ovlivnit úrodnost půdy i schopnost přírody ukládat uhlík.

Tajfun Champi na Tchaj-wanu zabil jednoho člověka a stovky dalších zranil

Tajfun Champi si na Tchaj-wanu vyžádal jeden lidský život a zranil 527 lidí. Silný vítr vyvracel stromy, poškozoval budovy a připravil o elektřinu více než 288 000 domácností.

Rusko tvrdí, že zasáhlo přístav Čornomorsk a nákladní loď

Ruské ministerstvo obrany oznámilo, že jeho drony zasáhly ukrajinskou přístavní infrastrukturu a nákladní loď plující do Oděsy. Moskva své tvrzení nedoložila a ukrajinská strana zásah plavidla ani případné škody zatím nepotvrdila.

Počet obětí střelby v jordánském kostele stoupl na osm

Počet obětí páteční střelby v řeckém pravoslavném kostele na jihu Jordánska vzrostl na osm. Více než tři desítky lidí utrpěly zranění a bezpečnostní složky po útočnících nadále pátrají.

Kim Čong-un dorazil na neohlášenou návštěvu Číny, uvedl Jonhap

Severokorejský vůdce Kim Čong-un podle jihokorejských zdrojů dorazil do čínského pohraničního města Tan-tung. Do země měl přicestovat přes nový silniční most spojující Čínu se Severní Koreou. Peking ani Pchjongjang zatím návštěvu oficiálně nepotvrdily.

Carrie slaví úspěch. Prime Video potvrdilo druhou řadu

Nový hororový seriál Carrie se dočká pokračování. Streamovací služba Prime Video potvrdila druhou řadu pouhé dva týdny po premiéře prvních osmi epizod. Moderní adaptace slavného románu Stephena Kinga se podle údajů společnosti dostala na první místo sledovanosti ve více než stovce zemí. Tvůrce seriálu Mike Flanagan navíc slibuje, že příběh šikanované dívky bude pokračovat daleko za událostmi známými z původní knihy.

Nepál po záplavách potřebuje miliardy dolarů. OSN mu zatím vyčlenila jen 20 milionů

Nepál získal příslib pomoci z mezinárodního klimatického fondu, peníze však pokryjí jen zlomek škod po srpnových záplavách. Fond pro řešení ztrát a škod vyčlenil 20 milionů dolarů, zatímco země odhaduje náklady na obnovu na více než 4,7 miliardy. Katastrofa si vyžádala přibližně 1 500 mrtvých a tisíce lidí se stále pohřešují.

Bílý dům oznámil dohodu o příměří mezi Ruskem a Ukrajinou u města Olešky

Manželka amerického prezidenta Melania Trumpová zprostředkovala podle vyjádření Bílého domu dohodu o dočasném příměří mezi Ruskem a Ukrajinou u města Olešky. Příměří podle amerických úřadů začne 29. října a umožní dopravu humanitární pomoci do města a také evakuaci civilistů. Zástupci obou bojujících stran se zatím k informaci o příměří nevyjádřili.

Nejméně jeden mrtvý po střelbě ve Francii. Útok šetří protiteroristická jednotka

Při střelbě ve francouzském městě Trappes jihozápadně od Paříže zemřel jeden člověk a nejméně čtyři další utrpěli zranění. Policie incident vyšetřuje jako možný teroristický čin. Podezřelého 39letého muže zadržela a umístila do vazby, oznámila francouzská vláda.

Ukrajina hlásí ruské útoky na města i elektrárnu, jeden člověk zahynul

Ukrajinské úřady hlásí zraněné po nočních ruských vzdušných útocích v Dněpropetrovské oblasti a ve městě Sumy. Terčem úderů se stala také tepelná elektrárna, což si vyžádalo přerušení výroby energie, uvedla dnes ráno ukrajinská energetická společnost DTEK. Rusko oznámilo útoky na ukrajinský přístav Vylkove, loď v Černém moři a železniční depo v Poltavské oblasti. Odpoledne Rusové zasáhli také severoukrajinský Černihiv, kde jeden člověk zahynul.

Finská vláda udělila licenci na provoz prvního trvalého jaderného úložiště světa

Finská vláda udělila firmě Posiva povolení k provozu prvního trvalého úložiště vyhořelého jaderného paliva na světě. Ve čtvrtek o tom informovala tato společnost, která má zřízení a správu zařízení na starosti. Stalo se tak 22 let po začátku stavby vyhloubené v žulovém masivu asi 450 metrů pod povrchem.

Francie si půjčuje nejdráže za 24 let. Investoři se obávají další dluhové krize

Francouzské státní dluhopisy se dostaly pod největší tlak za více než dvě desetiletí. Výnos desetiletých dluhopisů ve čtvrtek vystoupal až na 5,14 procenta, nejvýše od roku 2002. Investoři ztrácejí důvěru ve schopnost země ozdravit veřejné finance. Situaci zhoršují politická nejistota, protivládní protesty i obavy z dalšího růstu cen energií.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama