ZprávyPalestinci hlásí desítky mrtvých po izraelském útoku na školu v Gaze

Palestinci hlásí desítky mrtvých po izraelském útoku na školu v Gaze

Desítky lidí zabil podle palestinských činitelů ranní letecký útok Izraele na školu ve městě Gaza, kde přebývali lidé, kteří kvůli současnému konfliktu museli opustit domov. Údaje palestinských zdrojů o počtu obětí se různí, oficiální tisková agentura WAFA oznámila více než 100 mrtvých. Izraelská armáda zasažení školy potvrdila a bez předložení důkazů uvedla, že v ní bylo velitelské stanoviště teroristické organizace Hamás, napsala agentura AP.

Úřad civilní obrany v Gaze spravovaný Hamásem sdělil agentuře AFP, že areál na severu Pásma Gazy zasáhly tři izraelské střely. Podle médií napojených na vládu Hamásu, která oblast roky ovládá, útok přišel v době fadžru, tedy modlitby, k níž se věřící muslimové schází za úsvitu. Podle civilní obrany bylo v celém táboře na 6000 lidí.

„Byli tam lidé, kteří se modlili, kteří se umývali, a v patře nad nimi lidé spali… střela na ně dopadla bez varování,“ citovala AP svědka úderu. Na místě „strašlivého masakru“ vypukl požár a lidé se snažili vyprostit zraněné i těla mrtvých z trosek, uvedl úřad civilní obrany. Videa z místa publikovaná na sociálních sítích ukazovala zakrvavené lidi vynášené ze školy a těla bez končetin, napsal deník The New York Times.

Civilní obrana původně uvedla, že si útok vyžádal 40 mrtvých a desítky zraněných, pak bilanci mrtvých zvýšila na devadesát až 100. AP s odvoláním na palestinské zdravotnické úřady psala o více než 60 mrtvých, po několika hodinách pak údaj narostl na nejméně 80 zabitých. Zpravodajská společnost BBC dodává, že nebyla schopna údaje o desítkách obětí ihned nezávisle ověřit. Zároveň nebylo jasné, jakou část zabitých tvořili civilisté.

Izraelská armáda v noci na dnešek provedla i další dva nálety v centrální části Pásma Gazy, které podle AP zabily nejméně 13 lidí včetně tří dětí a sedmi žen. Ministerstvo zdravotnictví spadající pod vládu Hamásu pak navýšilo celkovou bilanci izraelského tažení na 39.790 mrtvých, což zahrnuje civilisty i ozbrojence. Jak ale poznamenala AFP, desítky mrtvých po ranním úderu zřejmě v dnešním součtu ještě nebyly započítány.

Zasažená škola byla tak jako téměř všechny školy v Pásmu Gazy používaná jako tábor pro Palestince vysídlené kvůli válce Izraele s Hamásem. Za prvních devět měsíců války bylo podle OSN přímo zasaženo či poškozeno 477 z 564 škol v Pásmu. Zvláštní zpravodajka OSN pro okupovaná palestinská území Francesca Albaneseová po novém zásahu uvedla, že Izrael páchá genocidu Palestinců „čtvrt po čtvrti“ a „školu po škole“.

Izraelské letectvo informovalo, že v noci na dnešek zaútočilo na školní budovu, v níž bylo velitelské stanoviště Hamásu. Později přišlo s tvrzením, že areál byl základnou pro dvacítku ozbrojenců Hamásu a organizace Palestinský islámský džihád.

Izraelská armáda také uvedla, že před útokem podnikla různá opatření, aby omezila nebezpečí pro civilisty. Informace o více než stovce obětí podle letectva „neodpovídají informacím“ armády, „použité přesné munici a přesnosti úderu“. Armáda znovu obvinila Hamás z toho, že systematicky porušuje mezinárodní právo, protože své operace vede z úkrytů využívaných civilním obyvatelstvem, a dělá tak z něj živý štít.

Ranní úder přišel v době pokračujících vyjednávání o možných podmínkách příměří mezi Izraelem a Hamásem. Egypt, který je klíčovým prostředníkem těchto jednání, v reakci označil bombardování za důkaz, že Izrael boje ukončit nechce. Útok odsoudily také Saúdská Arábie a Katar, samotný Hamás jej označil za „nebezpečnou eskalaci“ konfliktu.

Deset měsíců trvající válka v Gaze již přinesla řadu podobných incidentů. Izrael masivní bombardování a pozemní invazi v hustě zalidněné oblasti spustil poté, co ozbrojenci Hamásu loni 7. října zabili na izraelském území na 1200 lidí a dalších 250 unesli.

Reklama

Doporučujeme

Ropovod Družba bude opět funkční do konce dubna, řekl Zelenskyj

Ropovod Družba bude opět funkční do konce dubna. Na tiskové konferenci po jednání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to dnes v Berlíně řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. V lednu ropovod na západě Ukrajiny poškodil ruský dronový útok. Maďarsko a Slovensko, do kterých ropovod přepravoval ruskou ropu, obviňovaly Kyjev, že s jeho opravou schválně otálí.

Meloni: Itálie pozastavuje obrannou dohodu s Izraelem

Italská vláda pozastavila automatické prodlužování dohody o spolupráci v oblasti obrany s Izraelem kvůli současné situaci na Blízkém východě a několika konkrétním incidentům. V úterý to oznámila premiérka Giorgia Meloni.

Ruské drony útočily na ukrajinský přístav Izmajil, poškodily panamskou loď

Ruské drony v noci na dnešek zaútočily na přístav Izmajil v Oděské oblasti na jihu Ukrajiny a poškodily loď plující pod panamskou vlajkou. Další dron zasáhl civilní obchodní plavidlo plující pod vlajkou Libérie; při útoku nebyl nikdo zraněn. Informoval o tom ukrajinský vicepremiér Oleksij Kuleba, kterého citovala agentura Reuters.

Japonská centrální banka podpořila růst bitcoinu

Bitcoin se v pondělí dostal nad 74 tisíc dolarů a jedním z důvodů byla i změna tónu z Japonska. Guvernér tamní centrální banky Kazuo Ueda naznačil, že na zasedání 28. dubna nejspíš nepřijde další zvýšení sazeb. Pro riziková aktiva je to důležitý signál, protože část trhu dál stojí na levném financování v jenech.

Ceny ropy klesají. Naději na dohodu s Íránem tlumí obavy z další eskalace

Ceny ropy v úterý klesly, přestože napětí na Blízkém východě zůstává vysoké. Trhy reagují na kombinaci dvou protichůdných faktorů. Na jedné straně zohledňují eskalaci v podobě americké blokády íránských přístavů, na straně druhé opatrnou naději, že Washington a Teherán by mohly pokračovat v jednáních.

V Baltském moři umírá keporkak, úřady ukončily záchranu

Desetimetrový samec keporkaka, který se před několika týdny dostal do mělkých vod u severního pobřeží Německa, zřejmě nepřežije. Poté, co opakovaně uvízl v mělčinách, nyní leží v malé zátoce poblíž ostrova Poel a záchranné týmy otevřeně přiznávají, že jeho záchrana není možná. Úřady a odborníci proto vyzývají veřejnost, aby nechala zvíře v klidu prožít jeho zbývající dny.

Zakladatel Evergrande se přiznal k podvodu

Zakladatel čínské developerské společnosti Evergrande, Sü Ťia-jin, se u soudu přiznal k několika trestným činům včetně podvodů při získávání financí a úplatkářství. Případ uzavírá pád jednoho z nejvýraznějších podnikatelů, který symbolizoval vzestup i krizi čínského realitního trhu.

Vance: USA dosáhly v rozhovorech s Íránem pokroku, Teherán nyní musí jednat

Spojené státy v rozhovorech s Íránem dosáhly značného pokroku. V rozhovoru se stanicí Fox News to v noci na dnešek prohlásil americký viceprezident J. D. Vance, který jednání v pákistánské metropoli Islámábádu za americkou stranu vedl. Rozhovory skončily v neděli bez dohody, podle Vanceho je nyní na Teheránu, aby jednal.

Skandál v USA: Vlivný demokrat rezignuje kvůli obviněním ze sexuálního napadení

Americký kongresman Eric Swalwell oznámil, že rezignuje na svůj mandát ve Sněmovně reprezentantů. Rozhodnutí přichází po sérii závažných obvinění ze sexuálního obtěžování a v době, kdy se proti deokratovi rozbíhá etické vyšetřování i trestní prověrky.

Španělský premiér Sánchez jednal s čínským prezidentem Siem o užších vztazích

Španělský premiér Pedro Sánchez dnes pokračuje v návštěvě Číny, kde se setkal s prezidentem Si Ťin-pchingem. Oba představitelé slíbili, že prohloubí vzájemné vztahy obou zemí, a zároveň se zavázali chránit globální mír v době, kdy se světový řád podle slov Si Ťin-pchinga "rozpadá", napsala agentura Reuters.

Magyar chce pozastavit zprávy veřejnoprávních médií, dokud nebudou nestranné

Vítěz nedělních parlamentních voleb v Maďarsku Péter Magyar a jeho strana Tisza chtějí pozastavit zpravodajství veřejnoprávních médií, dokud nebudou moci zajistit nestranné zpravodajství. Magyar to dnes řekl podle agentury Reuters.

Zlatí orli se mohou vrátit do Anglie po více než 150 letech

Zlatí orli by se mohli znovu objevit na anglickém nebi. Po více než 150 letech absence se rýsuje plán na jejich návrat. Vláda už uvolnila milion liber na program obnovy a první mláďata by mohla být vypuštěna už příští rok.

Akcie Colt CZ vstoupí na burzu v Amsterdamu

Akcie české zbrojařské skupiny Colt CZ míří na nizozemskou burzu Euronext Amsterdam, kde se s nimi začne obchodovat 15. dubna. Firma tím rozšiřuje svou přítomnost na kapitálových trzích vedle pražské burzy, kde se její akcie obchodují už několik let.

Brusel je mírně optimistický, Magyar může odblokovat půjčku Kyjevu

Po vítězství maďarského opozičního vůdce Pétera Magyara zavládl v Bruselu optimismus, že by se mohlo podařit brzy odblokovat schválení unijní půjčky pro Ukrajinu ve výši 90 miliard, kterou dosud blokoval stávající premiér Viktor Orbán. Unijní činitelé jsou ale zároveň opatrní, Magyar totiž není tolik proukrajinský, jak možná někteří doufali, odmítá posílat zbraně Kyjevu a naznačil, že o vstupu Ukrajiny do EU bude Maďarsko rozhodovat v referendu, což by mohlo celý proces zhatit, napsal server Euronews.

KOMENTÁŘ: Na blokádu reaguje blokádou. Trumpova vysoká hra šponuje cenu ropy

Dosud byl Hormuzský průliv i přes íránskou blokádu pro některá plavidla stále průjezdný, Donald Trump však nařizuje americkou separátní blokádu, která má úžinu úplně uzavřít. Paradoxní plán přichází v době, kdy se otřásá křehké příměří mezi Teheránem a Washingtonem. Trhy jsou proto zase v křeči.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama