Přestože jste možná na střední škole měli pocit, že periodická tabulka už žádná tajemství neskrývá, stále je co doplňovat. Tým chemiků z americké Berkelyho laboratoře překonal překážky, které se pojí s jedním z prvků na konci tabulky – einsteiniem (Es), a poprvé změřil jeho vzdálenosti vazeb. Studie byla publikovaná v časopise Nature, informoval o tom ScienceDaily.
„O einsteiniu toho není příliš známo,“ uvedla pro ScienceDaily vědecká pracovnice Berkelyho laboratoře Rebecca Abergel, která vedla studii společně s vědeckým pracovníkem národní laboratoře Los Alamos Stoshem Kozimorem.
Prvek s atomovým číslem 99, neboli einsteinium, byl objeven v roce 1952 v radioaktivním spadu první vodíkové bomby. Od té doby s ním vědci provedli jen málo experimentů. Je totiž těžké ho vytvořit, a je také vysoce radioaktivní.
Vědcům se však nyní podařilo získat méně než 250 nanogramů izotopu tohoto prvku a měli tak vůbec poprvé možnost určit délky vazeb einsteinia. Jedná se o základní vlastnost interakce prvku s jinými atomy a molekulami.
Značnou částí úspěchu bylo pouhé získání vzorku. Ten byl vyroben v High Flux izotopovém reaktoru v národní laboratoři Oak Ridge. Je to jedno z mála míst na světě, které je schopné tento prvek vytvořit.
Další výzvou byl boj s poločasem rozpadu. Tým proto provedl experiment s jedním ze stabilnějších izotopů tohoto prvku – e-254. Ten má poločas rozpadu 276 dní. To se může zdát jako dlouhá doba, tým ovšem musel na nějakou dobu přerušit své práce kvůli koronavirové pandemii, a když se poté dostal zpět do laboratoře, většina vzorku už byla pryč. Tým vědců se navíc setkal s problémy jako je kontaminace menšími prvky.
I přes tato mnohá úskalí se vědcům podařilo změřit vzdálenosti jeho vazeb a další fyzikálně-chemické vlastnosti, které byly odlišné od jiných prvků ze skupiny aktinoidů, kam einsteinium patří.
Abergel dodává, že je velmi pozoruhodné, co se jim podařilo s tak malým množstvím prvku. “Je to významné, protože čím více chápeme jeho chemické chování, tím více můžeme toto porozumění použít pro vývoj nových materiálů nebo nových technologií,” uvádí Abergel.
Díky datům, která vědci získali, mohou lépe pochopit to, jak se aktinoidy chovají. Mezi nimi se totiž nacházejí prvky nebo izotopy, které jsou užitečné pro výrobu jaderné energie nebo radiofarmak. Tento výzkum také láká k nahlédnutí za hranice periodické tabulky a možnému objevení nového prvku.