Tři muži dostali v Jordánsku trest smrti oběšením za říjnový útok na řeckopravoslavný kostel. Střelba během pohřbu si vyžádala devět mrtvých a 25 zraněných.
Spojené státy se vzpamatovávají z jednoho z největších kolapsů letecké dopravy ve své historii. Kvůli problémům v komunikačních systémech řízení letového provozu musely úřady v pátek na několik hodin zastavit téměř všechny odlety v zemi. Následovaly tisíce zrušených a zpožděných spojů, desetitisíce cestujících uvízly na letištích. Návrat k běžnému provozu se očekává až během neděle.
Na americké vojenské základně RAF Lakenheath ve východní Anglii zasahovaly v pátek večer bezpečnostní jednotky kvůli podezření na nepovolený pohyb dronů. Personál dostal pokyn ukrýt se v budovách a na místě se rozezněly sirény. Incident se podle amerického letectva obešel bez zranění i škod na vojenské technice. Britské ministerstvo obrany následně potvrdilo, že situace byla vyřešena.
Spojené státy ztratily po 26 letech status země bez spalniček. Rozhodla o tom Panamerická zdravotnická organizace (PAHO), protože se americkým úřadům nepodařilo zastavit nepřetržité šíření viru po dobu nejméně 12 měsíců. Země přitom letos zaznamenává nejvyšší počet případů tohoto vysoce nakažlivého onemocnění za více než tři desetiletí.
Spojené státy se tento týden při rozhovorech o ukončení rusko-ukrajinské války dotazovaly ukrajinské strany, zda by se Kyjev byl ochoten vzdát Donbasu výměnou za členství v Severoatlantické alianci, uvedl podle tiskových agentur ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Pokud by Ukrajina získala dostatečně silné bezpečnostní záruky, předložil by tuto otázku k referendu.
Nejméně jeden člověk zahynul a dalších pět utrpělo zranění při ukrajinském dronovém útoku na ruskou Rostovskou oblast. Další tři zraněné hlásí úřady z Tatarstánu. Ruské útoky na ukrajinské Záporoží zranily šest lidí včetně dvou dětí.
Při dronovém náletu zemřeli čtyři zaměstnanci průmyslové zóny na jihu Volgogradu, oznámily dnes ráno úřady ve Volgogradské oblasti. Další dva utrpěli zranění. Podle neoficiálních informací telegramového kanálu Exilenova+ se cílem ukrajinského útoku stala rafinérie. Ruská protivzdušná obrana v noci na dnešek v různých regionech Ruska zneškodnila 1198 ukrajinských dronů, oznámilo ministerstvo obrany v Moskvě. Šlo o jeden z nejrozsáhlejších ukrajinských dronových útoků od začátku pátým rokem trvající ruské agrese proti Ukrajině. Osm mrtvých po ukrajinském útoku později zmínilo vedení Samarské oblasti.
Rusko a Ukrajina v noci pokračovaly ve vzájemných útocích. Ruská armáda zaútočila na Kyjev balistickými raketami, zatímco ruské úřady oznámily sestřelení pěti ukrajinských dronů směřujících na Moskvu.
Mírové rozhovory v Abú Zabí přinesly dobrý impuls k nalezení řešení do konce roku, uvedl podle serveru RBK-Ukrajina člen ukrajinské delegace a poslanec Davyd Arachamija. Tuto informaci podle agentury AFP dále nerozvedl a zároveň zmínil obtíže, které podle něj nelze nyní zveřejnit. Vedoucí ukrajinské delegace a šéf civilní rozvědky Rustem Umerov k rozhovorům napsal, že mezi stanovisky zúčastněných stran i nadále přetrvávají značné rozdíly. Jednání však podle něj mají potenciál.
Ukrajinské dronové útoky v noci na dnešek způsobily požár v ruském exportním přístavu Usť-Luga v Baltském moři. Uvedly to tamní úřady, které zároveň informovaly o bezmála 150 sestřelených bezpilotních letounech nad Leningradskou oblastí. Ve Smolenské oblasti na západě Ruska pak přišli při útoku ukrajinských dronů o život dva lidé, uvedl tamní gubernátor. Moskva mezitím oznámila další údery na energetická zařízení v ukrajinském městě Kryvyj Rih a v Oděské oblasti, které si podle tamních úřadů vyžádaly jeden lidský život. Ukrajinský premiér Serhij Koreckyj oznámil, že Rusko udeřilo na různých místech na šest elektrických rozvoden.
Roman Šmucler v sobotu 14. listopadu rezignoval na funkci prezidenta České stomatologické komory, kterou vedl od roku 2017. Jeho odchodu předcházely spory s představenstvem, které navrhlo jeho odvolání. Vedení vadil především způsob jeho komunikace. Šmucler přiznal, že měl s některými kolegy neshody, a vysvětlil, proč se rozhodl odejít.
Plánovaná Metropolitní nemocnice v Praze by mohla stát 15 až 30 miliard korun. Nové zdravotnické zařízení má sloužit civilistům i armádě a zvládnout provoz během mimořádných událostí. Podle dosud neveřejného vládního materiálu se počítá také s umístěním části klíčových provozů pod zemí.
Potravinové banky v Česku se potýkají s nedostatkem trvanlivých potravin. Pomoci má dnešní Sbírka potravin, do které se v sobotu 14. listopadu zapojí rekordních více než 3 560 obchodů po celé republice. Lidé mohou darovat základní potraviny, dětskou výživu i hygienické potřeby.
Návrat povinné vojenské služby podporuje 63 procent Čechů. Ochotu bránit svou zemi v případě napadení však vyjádřilo 55 procent dotázaných a připravenosti státu na vážnou bezpečnostní krizi věří jen necelá čtvrtina. Vyplývá to z nového mezinárodního průzkumu.
Vláda podle ministra pro sport Borise Šťastného (Motoristé) nepočítá se schválením zákona či jiného opatření, kterým by zakázala reprezentantům Česka nastupovat proti Rusku. Šťastný to dnes řekl na dotaz ČTK novinářům ve Sněmovně. Znamenalo by to podle něj zásah do samosprávy sportovních svazů, které to musí řešit samy. Šéf hokejového svazu Alois Hadamczik minulý týden řekl, že rozhodnutí státu by představovalo zásah vyšší moci a hokejové reprezentaci by umožnilo bojkotovat možné zápasy s Ruskem. Jeho reakci ČTK zjišťuje.
Hypoteční úvěry v Česku dál zdražují. Průměrná úroková sazba nových hypoték v říjnu vzrostla na 5,24 procenta, přestože zájem o financování bydlení zůstává poměrně silný. Průměrná výše nového úvěru dosáhla 4,66 milionu korun a orientační měsíční splátka se přiblížila 27 tisícům korun.
Od soboty 14. listopadu platí v Česku nové maximální ceny pohonných hmot. Litr běžného benzinu nesmí stát více než 40,50 koruny, u nafty je hranice stanovena na 45,38 koruny. Vláda zároveň připravuje rozhodnutí, zda cenovou regulaci a snížení spotřební daně z nafty ponechá v platnosti také během prosince.
Téměř šest z deseti českých firem plánuje v první polovině roku 2027 zvýšit ceny svých výrobků a služeb. Nejvýraznější zdražování očekávají podniky ve stavebnictví, kde část firem počítá s růstem cen o více než čtyři procenta. Více než čtvrtina dotázaných společností naopak hodlá ceny zachovat nebo snížit.
Jensen Huang nečekaně rezignoval na post generálního ředitele giganta v oblasti vysoce pokročilých čipů pro umělou inteligenci (AI) Nvidia a bude vypovídat před Kongresem. Aféru měl dokonce se třemi ženami, z nichž jedna je podezřelá ze špionáže pro Čínu.
Ve středu se podle médií sešlo představenstvo Nvidie, aby rozhodlo o osudu spoluzakladatele a generálního ředitele společnosti Jensena Huanga. Investoři se obávají možného odvolání a na predikčních trzích mu přisuzují vysokou pravděpodobnost. Miliardář Elon Musk naznačil, že by mohl Huanga zaměstnat. Není však jasné, kdo by ho v Nvidii nahradil.
Tři muži dostali v Jordánsku trest smrti oběšením za říjnový útok na řeckopravoslavný kostel. Střelba během pohřbu si vyžádala devět mrtvých a 25 zraněných.
Spojené státy se vzpamatovávají z jednoho z největších kolapsů letecké dopravy ve své historii. Kvůli problémům v komunikačních systémech řízení letového provozu musely úřady v pátek na několik hodin zastavit téměř všechny odlety v zemi. Následovaly tisíce zrušených a zpožděných spojů, desetitisíce cestujících uvízly na letištích. Návrat k běžnému provozu se očekává až během neděle.
Na americké vojenské základně RAF Lakenheath ve východní Anglii zasahovaly v pátek večer bezpečnostní jednotky kvůli podezření na nepovolený pohyb dronů. Personál dostal pokyn ukrýt se v budovách a na místě se rozezněly sirény. Incident se podle amerického letectva obešel bez zranění i škod na vojenské technice. Britské ministerstvo obrany následně potvrdilo, že situace byla vyřešena.
Spojené státy ztratily po 26 letech status země bez spalniček. Rozhodla o tom Panamerická zdravotnická organizace (PAHO), protože se americkým úřadům nepodařilo zastavit nepřetržité šíření viru po dobu nejméně 12 měsíců. Země přitom letos zaznamenává nejvyšší počet případů tohoto vysoce nakažlivého onemocnění za více než tři desetiletí.
Spojené státy se tento týden při rozhovorech o ukončení rusko-ukrajinské války dotazovaly ukrajinské strany, zda by se Kyjev byl ochoten vzdát Donbasu výměnou za členství v Severoatlantické alianci, uvedl podle tiskových agentur ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Pokud by Ukrajina získala dostatečně silné bezpečnostní záruky, předložil by tuto otázku k referendu.
Nejméně jeden člověk zahynul a dalších pět utrpělo zranění při ukrajinském dronovém útoku na ruskou Rostovskou oblast. Další tři zraněné hlásí úřady z Tatarstánu. Ruské útoky na ukrajinské Záporoží zranily šest lidí včetně dvou dětí.
Při dronovém náletu zemřeli čtyři zaměstnanci průmyslové zóny na jihu Volgogradu, oznámily dnes ráno úřady ve Volgogradské oblasti. Další dva utrpěli zranění. Podle neoficiálních informací telegramového kanálu Exilenova+ se cílem ukrajinského útoku stala rafinérie. Ruská protivzdušná obrana v noci na dnešek v různých regionech Ruska zneškodnila 1198 ukrajinských dronů, oznámilo ministerstvo obrany v Moskvě. Šlo o jeden z nejrozsáhlejších ukrajinských dronových útoků od začátku pátým rokem trvající ruské agrese proti Ukrajině. Osm mrtvých po ukrajinském útoku později zmínilo vedení Samarské oblasti.
Rusko a Ukrajina v noci pokračovaly ve vzájemných útocích. Ruská armáda zaútočila na Kyjev balistickými raketami, zatímco ruské úřady oznámily sestřelení pěti ukrajinských dronů směřujících na Moskvu.
Mírové rozhovory v Abú Zabí přinesly dobrý impuls k nalezení řešení do konce roku, uvedl podle serveru RBK-Ukrajina člen ukrajinské delegace a poslanec Davyd Arachamija. Tuto informaci podle agentury AFP dále nerozvedl a zároveň zmínil obtíže, které podle něj nelze nyní zveřejnit. Vedoucí ukrajinské delegace a šéf civilní rozvědky Rustem Umerov k rozhovorům napsal, že mezi stanovisky zúčastněných stran i nadále přetrvávají značné rozdíly. Jednání však podle něj mají potenciál.
Ukrajinské dronové útoky v noci na dnešek způsobily požár v ruském exportním přístavu Usť-Luga v Baltském moři. Uvedly to tamní úřady, které zároveň informovaly o bezmála 150 sestřelených bezpilotních letounech nad Leningradskou oblastí. Ve Smolenské oblasti na západě Ruska pak přišli při útoku ukrajinských dronů o život dva lidé, uvedl tamní gubernátor. Moskva mezitím oznámila další údery na energetická zařízení v ukrajinském městě Kryvyj Rih a v Oděské oblasti, které si podle tamních úřadů vyžádaly jeden lidský život. Ukrajinský premiér Serhij Koreckyj oznámil, že Rusko udeřilo na různých místech na šest elektrických rozvoden.
Roman Šmucler v sobotu 14. listopadu rezignoval na funkci prezidenta České stomatologické komory, kterou vedl od roku 2017. Jeho odchodu předcházely spory s představenstvem, které navrhlo jeho odvolání. Vedení vadil především způsob jeho komunikace. Šmucler přiznal, že měl s některými kolegy neshody, a vysvětlil, proč se rozhodl odejít.
Plánovaná Metropolitní nemocnice v Praze by mohla stát 15 až 30 miliard korun. Nové zdravotnické zařízení má sloužit civilistům i armádě a zvládnout provoz během mimořádných událostí. Podle dosud neveřejného vládního materiálu se počítá také s umístěním části klíčových provozů pod zemí.
Potravinové banky v Česku se potýkají s nedostatkem trvanlivých potravin. Pomoci má dnešní Sbírka potravin, do které se v sobotu 14. listopadu zapojí rekordních více než 3 560 obchodů po celé republice. Lidé mohou darovat základní potraviny, dětskou výživu i hygienické potřeby.
Návrat povinné vojenské služby podporuje 63 procent Čechů. Ochotu bránit svou zemi v případě napadení však vyjádřilo 55 procent dotázaných a připravenosti státu na vážnou bezpečnostní krizi věří jen necelá čtvrtina. Vyplývá to z nového mezinárodního průzkumu.
Vláda podle ministra pro sport Borise Šťastného (Motoristé) nepočítá se schválením zákona či jiného opatření, kterým by zakázala reprezentantům Česka nastupovat proti Rusku. Šťastný to dnes řekl na dotaz ČTK novinářům ve Sněmovně. Znamenalo by to podle něj zásah do samosprávy sportovních svazů, které to musí řešit samy. Šéf hokejového svazu Alois Hadamczik minulý týden řekl, že rozhodnutí státu by představovalo zásah vyšší moci a hokejové reprezentaci by umožnilo bojkotovat možné zápasy s Ruskem. Jeho reakci ČTK zjišťuje.
Hypoteční úvěry v Česku dál zdražují. Průměrná úroková sazba nových hypoték v říjnu vzrostla na 5,24 procenta, přestože zájem o financování bydlení zůstává poměrně silný. Průměrná výše nového úvěru dosáhla 4,66 milionu korun a orientační měsíční splátka se přiblížila 27 tisícům korun.
Od soboty 14. listopadu platí v Česku nové maximální ceny pohonných hmot. Litr běžného benzinu nesmí stát více než 40,50 koruny, u nafty je hranice stanovena na 45,38 koruny. Vláda zároveň připravuje rozhodnutí, zda cenovou regulaci a snížení spotřební daně z nafty ponechá v platnosti také během prosince.
Téměř šest z deseti českých firem plánuje v první polovině roku 2027 zvýšit ceny svých výrobků a služeb. Nejvýraznější zdražování očekávají podniky ve stavebnictví, kde část firem počítá s růstem cen o více než čtyři procenta. Více než čtvrtina dotázaných společností naopak hodlá ceny zachovat nebo snížit.
Jensen Huang nečekaně rezignoval na post generálního ředitele giganta v oblasti vysoce pokročilých čipů pro umělou inteligenci (AI) Nvidia a bude vypovídat před Kongresem. Aféru měl dokonce se třemi ženami, z nichž jedna je podezřelá ze špionáže pro Čínu.
Ve středu se podle médií sešlo představenstvo Nvidie, aby rozhodlo o osudu spoluzakladatele a generálního ředitele společnosti Jensena Huanga. Investoři se obávají možného odvolání a na predikčních trzích mu přisuzují vysokou pravděpodobnost. Miliardář Elon Musk naznačil, že by mohl Huanga zaměstnat. Není však jasné, kdo by ho v Nvidii nahradil.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio odmítl tvrzení ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, podle něhož Spojené státy na tři dny pozastavily sdílení zpravodajských informací o ruských raketových útocích. Washington zároveň vyzývá Kyjev, aby se soustředil na ukončení války. Ukrajina mezitím hledá evropské alternativy k americkým obranným a komunikačním systémům.Informují o tom Euronews a The Hindu.
„K žádnému přerušení nedošlo,“ prohlásil v pondělí Rubio během návštěvy Uzbekistánu, kde jedná s představiteli středoasijských zemí. Reagoval tak na Zelenského vyjádření, že Američané dočasně přestali poskytovat informace nezbytné k obraně proti ruským balistickým raketám.
Šéf americké diplomacie současně zdůraznil, že prezident Donald Trump požaduje od Kyjeva i Moskvy především úsilí o ukončení konfliktu. „Právě na to by se měl Zelenskyj soustředit. A na to se chceme soustředit také my,“ uvedl Rubio.
Zelenskyj děkuje za obnovení spolupráce
Ukrajinský prezident však v nedělním rozhovoru pro televizi NBC trval na tom, že výpadek skutečně nastal. Podle jeho slov trval tři dny a připravil ukrajinskou armádu o důležité informace během ruských útoků.
#LATEST U.S. Secretary of State Marco Rubio on Russia-Ukraine war:
"No one is winning that war. People are dying every day. Things are being blown up every day, things are being destroyed every day." https://t.co/MdiYu6ApVd
„Na určitou dobu to bylo zablokováno. Poté to americká strana odblokovala. Jsme za to velmi vděční,“ řekl Zelenskyj.
Další rozpor vyvolala omezení satelitních komunikačních služeb společnosti SpaceX, na nichž závisí ukrajinská komunikace na bojišti. Zelenskyj naznačil, že za zpomalením systému Starshield mohla stát americká administrativa. Ministr financí Scott Bessent však takové obvinění označil za nezodpovědné.
Kyjev hledá cestu k evropské nezávislost
Nejistota kolem americké podpory současně urychluje ukrajinské úsilí o nalezení evropských alternativ k systémům protivzdušné obrany a satelitní komunikaci Starlink.
Zástupce vedoucího ukrajinské prezidentské kanceláře Ihor Žovkva potvrdil, že Kyjev již zahájil konkrétní jednání s evropskými zeměmi. „Ukrajina již zahájila věcná jednání s evropskými státy o evropském systému protivzdušné obrany,“ uvedl.
Napětí mezi spojenci mezitím prohlubují Trumpovy výpady proti Zelenskému. Americký prezident jej obvinil z neochoty ukončit válku a kritizoval ukrajinské útoky na ruské ropné rafinerie, které podle něj poškozují světový trh s naftou.
Modelka Kendall Jenner a herec Jacob Elordi znovu rozvířili spekulace o svém vztahu. Na sobotním galavečeru Academy Museum Gala v Los Angeles se drželi za ruce, objímali se a poprvé se společně objevili na oficiální fotografii z podobné události. Přestože se o jejich romanci mluví už několik měsíců, ani jeden ji zatím veřejně nepotvrdil.
Třicetiletá Kendall Jenner a devětadvacetiletý Jacob Elordi dorazili na slavnostní večer 17. října odděleně. Během akce se však od sebe příliš nevzdálili. Na sociálních sítích se objevila videa, na kterých herec objímá modelku kolem pasu, zatímco ona ho bere za ruku. V dalším záběru si ji Elordi natáčí na mobilní telefon během pózování fotografům.
Kendall Jenner and Jacob Elordi cozy up together as they make Academy Museum Gala debut https://t.co/Wr68UPrQZh https://t.co/cfygvxx71N
Dvojice se během večera nechala také poprvé společně oficiálně vyfotografovat na podobné společenské události. Na jednom ze snímků sedí Jenner těsně vedle herce, který ji drží kolem pasu, zatímco ona má položenou ruku na jeho ruce. Na červený koberec však společně nepřišli a před fotografy na něm pózovali odděleně.
Modelka pro tuto příležitost zvolila černobílé puntíkované šaty od Valentina, které doplnila šperky Cartier. Elordi dorazil v černém smokingu značky Bottega Veneta a se slunečními brýlemi. Jejich společné vystupování přitáhlo pozornost především proto, že si oba dosud své soukromí pečlivě střežili.
Jenner v rozhovoru pro magazín Vogue po galavečeru prozradila, že si večer užila především díky přítomnosti přátel a rodiny. O svém údajném vztahu s Elordim se však nezmínila.
O jejich romanci se mluví už od jara
Spekulace o možném vztahu modelky a hvězdy seriálu Euforie se objevily letos na jaře. Dvojice byla opakovaně spatřena na společných výletech a večeřích, přičemž pozornost vzbudila například jejich cesta na Havaj. Přestože se o jejich blízkosti začalo mluvit už před několika měsíci, na veřejnosti se společně objevovali spíše nenápadně.
Koncem září Elordi podpořil Jenner na milánském týdnu módy, kde předváděla kolekci Bottega Veneta. Herec seděl mezi hosty a svou údajnou partnerku si během přehlídky fotografoval.
O několik dní později se společně objevili v Paříži. Elordi tehdy požádal fotografy, aby je nechali v klidu dojít do hotelu. Podle zveřejněného videa měl při odchodu ruku kolem modelčina pasu.
Sobotní galavečer tak představuje jejich dosud nejvýraznější společné veřejné vystoupení. Fotografie a videa zachycující vzájemnou náklonnost znovu posílily spekulace o vztahu, který však Jenner ani Elordi stále veřejně nekomentovali.
Nejméně jednu oběť a osm zraněných si vyžádal noční ruský útok na Kyjev, uvedla agentura Ukrinform. Zahynula 21letá dívka, napsal na sociální síti starosta ukrajinské metropole Vitalij Kličko. Ruské rakety zasáhly v kyjevských čtvrtích i vzdělávací a zdravotnické zařízení. Ruské ministerstvo obrany dnes ráno podle agentury Reuters informovalo o masivním útoku na cíle v Kyjevě a v jeho okolí; ministerstvo tvrdí, že úder se zaměřil na vojensko-průmyslové objekty, sklady raket a dronů i datová centra.
Kličko později informoval, že poškození utrpěla jedna ze stanic kyjevského metra. Její název neupřesnil. Kyjevská podzemní dráha oznámila, že kvůli útoku budou dočasně uzavřeny dvě stanice metra, na místě již pracují opravárenské týmy.
A Russian ballistic missile attack on Kyiv killed a 21-year-old woman and injured eight overnight on Oct. 18.
Ukraine again received NO early warning from the US, as Russian strikes intensify ahead of winter.
https://t.co/s5MECYWheu
Letecký poplach byl v ukrajinské metropoli vyhlášen asi hodinu před půlnocí. Rusové během noci zaútočili na hlavní město dvakrát a zasáhli mimo jiné 25podlažní obytný dům i nebytové objekty.
Rusové zasáhli rovněž Irpiň poblíž Kyjeva a Dnipro na jihovýchodě Ukrajiny, kde poškodili rodinné domy. Pod troskami mohou být lidé, na místě zasahují záchranáři, uvedl náčelník správy Dněpropetrovské oblasti Oleksandr Hanža.
Ukrajina se od února 2022 brání ruské invazi, jejíž součástí jsou prakticky každodenní útoky drony, střelami a raketami po celé zemi. Ukrajina podniká rovněž vzdušné údery na cíle v Rusku. Kyjev i Moskva tvrdí, že se zaměřují výhradně na vojenské cíle či na cíle související s armádou a vedením války. Při útocích ale umírají i civilisté. Drtivá většina civilních obětí podle dostupných údajů umírá na území kontrolovaném Kyjevem, na které útočí ruská armáda.
San Clemente (Kalifornie, USA) 19. října 2026 (PROTEXT/PRNewswire) – Společnost Angelalign již v Evropě nahradila torzní výstupky vylepšenými „tlakovými body“. Angelalign Technology Inc. (6699.HK) („Angel“) http://www.angelaligner.com, která se zaměřuje na inovace v oblasti technologie průhledných ortodontických rovnátek, dnes oznámila, že rozhodnutí pařížské místní divize Jednotného patentového soudu týkající se její funkce „torzní výstupky“ nemá vliv na dostupnost jejích produktů v Evropě, kde již je integrována technologie nové generace pro kontrolu točivého momentu.
Společnost Angel již v Evropě funkci torzní výstupky vyřadila z nabídky a nahradila ji vylepšenou funkcí nazvanou tlakové body. Funkce tlakové body, která byla na evropský trh uvedena v září, byla navržena s cílem zlepšit regulaci točivého momentu a odráží trvalý závazek společnosti Angel k inovacím zaměřeným na řešení klinických výzev ortodontistů. Zákazníci společnosti Angel ve Španělsku, ve Velké Británii a mimo Evropu, včetně Ameriky a Asie, nejsou tímto rozhodnutím dotčeni. Společnost Angel neustále vyvíjí nová řešení, aby mohla i nadále poskytovat svým zákazníkům kvalitní služby.
Soud dnes rozhodl, že funkce „torzní výstupky“ porušuje patent společnosti Align Technology Inc. (ALGN) týkající se repozice zubů pacienta podle ortodontického léčebného plánu. Angel s tímto rozhodnutím nesouhlasí a pečlivě jej posuzuje, přičemž zároveň zvažuje své možnosti. Společnost Angel se bude řídit rozhodnutím soudu, včetně vrácení všech produktů. Jelikož se torzní výstupky v Evropě již nenabízí, mohou ortodontisté využívající produkty a služby společnosti Angel pokračovat v léčbě svých pacientů přístupem k produktu tlakové body a nadále využívat klinickou a technickou podporu společnosti Angel.
„Naší prioritou je zajistit, aby ortodontisté mohli i nadále poskytovat svým pacientům vynikající péči,“ uvedl Xavier Cherbavaz, generální ředitel a viceprezident pro Evropu, Afriku a Blízký východ ve společnosti Angelalign Technology Inc. „Torzní výstupky byly v Evropě již staženy z prodeje a nahrazeny tlakovými body, což je řešení určené k podpoře kontrolovaného působení síly a zubního kontaktu. Nadále se soustředíme na to, abychom ortodontistům poskytovali inovativní klinická řešení a spolehlivou zákaznickou zkušenost.“
„Angel bere práva duševního vlastnictví vážně a dbá na to, aby neporušovala platné patenty,“ dodal Richard Hirschland, obchodní ředitel a první zástupce ředitele společnosti Angel. „Pečlivě posuzujeme odůvodnění soudu a zvážíme všechny dostupné možnosti. Společnost Angel bude i přes soudní spor vedený konkurentem nadále inovovat a vylepšovat své produkty ve prospěch poskytovatelů a jejich pacientů. Neustálá inovace znamená předvídat výzvy a připravovat řešení na ochranu zákaznické zkušenosti. Náš přechod na systém tlakové body tento závazek odráží. Jsme odhodláni pokračovat ve vývoji inovativních řešení, aby se ortodontisté mohli na Angel dlouhodobě spolehnout.“
Společnost Angelalign Technology Inc., založená v roce 2003 a kótovaná na burze od roku 2021, poskytuje řešení v oblasti průhledných rovnátek klinicky orientovaným odborníkům a pacientům ve více než 60 zemích. Společnost, která překročila hranici dvou milionů ošetřených případů a má tržní kapitalizaci přibližně 2 miliardy USD, se zaměřuje na klinické inovace a odbornou podporu, aby pomohla odborníkům dosahovat mimořádných výsledků. Její zavedené globální působení a neustálé investice do inovací podporují její dlouhodobý závazek vůči ortodontistům a jejich pacientům. Více informací najdete na angelaligner.com.
Porto (Portugalsko) 18. října 2026 (PROTEXT/PRNewswire) – Transakce má spojit dva zavedené evropské výrobce potravin s celkovými ročními tržbami ve výši jedné miliardy eur. Za vznikající skupinou stojí zakladatelské rodiny společnosti Cerealis, společnost Sofina a fond CVC Capital Partners.
Akcionáři skupiny Panzani Group a společnosti Cerealis zahájili exkluzivní jednání o spojení obou společností s cílem vytvořit nezávislou, diverzifikovanou evropskou potravinářskou skupinu. Spojená skupina, za níž by stály zakladatelské rodiny společnosti Cerealis, společnost Sofina a fond CVC Capital Partners, by měla hodnotu přibližně 1,8 miliardy eur, dosahovala by konsolidovaných ročních tržeb kolem jedné miliardy eur a zaměstnávala téměř 1800 lidí. Vznikl by tak významný evropský potravinářský podnik s pevnými základy pro další růst.
Navrhované spojení by svedlo dohromady dva zavedené podniky, které se vzájemně doplňují z hlediska geografického působení, produktového portfolia i průmyslových odborných znalostí a zkušeností. Společnost Panzani se sídlem v Lyonu dosáhla v roce 2025 tržeb ve výši 620 milionů eur a má zavedené postavení ve Francii, Nizozemsku a střední Evropě, zejména v oblasti těstovin, kuskusu a omáček. Společnost Cerealis se sídlem v Portu vykázala v roce 2025 tržby ve výši 400 milionů eur a působí v Portugalsku, Španělsku, České republice a Polsku v segmentech těstovin, snídaňových cereálií, cereálních tyčinek a sušenek.
Spojení by otevřelo nové možnosti růstu díky využití silných stránek obou společností. Jejich vzájemně se doplňující produktová portfolia by jim umožnila rozšířit nabídku nad rámec stávajících kategorií, zatímco jejich geografické působení by vytvořilo příležitosti k uvedení zavedených značek na další evropské trhy. Růstový projekt by podpořily pokračující investice do výrobních zařízení, značek a inovací, které by posílily nabídku skupiny pro zákazníky i spotřebitele a přispěly k odolnosti evropského potravinového dodavatelského řetězce.
„Hlavní motivací této transakce je příležitost stavět na vysoce komplementárních produktových řadách, technologiích a odborných znalostech a zkušenostech,“ uvedl Pedro Moreira da Silva, výkonný místopředseda představenstva společnosti Cerealis. „Společnosti Panzani a Cerealis sdílejí stejnou podnikatelskou kulturu, dlouhodobý závazek vůči svým značkám a trhům i společnou ambici růst. Spojení posílí naši inovační kapacitu a vytvoří nové příležitosti k růstu pro obě společnosti.“
Panzani a Cerealis by si zachovaly decentralizovaný model řízení, který by oběma podnikům umožnil udržet si provozní a výrobní autonomii. Panzani by nadále zůstala francouzskou společností se sídlem v Lyonu pod vedením svého současného generálního ředitele Alberta Mathieua, jehož odpovědnost by se rozšířila také na středoevropské aktivity spojené skupiny. Cerealis by nadále zůstala portugalskou společností se sídlem v Portu pod vedením své současné generální ředitelky Pauly Meirelesové, která by řídila podnikání na Pyrenejském poloostrově a mezinárodní aktivity v oblasti výrobků prodávaných pod privátními značkami. Pedro Moreira da Silva, současný výkonný místopředseda představenstva společnosti Cerealis, by převzal celkové vedení spojené skupiny a řídil iniciativy zahrnující oba podniky.
„Tento projekt by pro Panzani znamenal začátek nové kapitoly,“ uvedl Albert Mathieu, generální ředitel společnosti Panzani. „Spojením sil se společností Cerealis bychom vytvořili nezávislého celoevropského hráče, který by byl diverzifikovanější, silnější a odolnější, a zároveň bychom zachovali to, co utváří naši identitu: naše francouzské kořeny, naše provozy, naše značky a náš závazek vůči zemědělským partnerům, kteří nám dodávají tvrdou pšenici. Je to projekt zaměřený na růst našich týmů i našich partnerů.“
Po dokončení transakce by spojená skupina těžila ze stabilní evropské akcionářské základny s dlouhodobou perspektivou, která by zahrnovala stávající akcionáře společnosti Cerealis (rodiny Moreira Da Silva a Silva Domingues a společnost Sofina) spolu s fondem CVC Capital Partners, který by si ve spojeném podniku ponechal menšinový podíl. Všichni čtyři akcionáři by měli zastoupení v představenstvu a podporovali by dlouhodobý rozvoj skupiny i pokračující investice do jejího podnikání.
„Velmi nás těší, že můžeme prohloubit náš vztah se společností Cerealis poskytnutím dalšího kapitálu, který pomůže uskutečnit toto zásadní spojení se společností Panzani a vytvořit významnou evropskou potravinářskou skupinu,“ uvedl Harold Boël, generální ředitel společnosti Sofina. „Podpora rodinných podniků, které se předávají z generace na generaci, a jejich dlouhodobých růstových ambicí je jádrem poslání společnosti Sofina.“
Uskutečnění navrhované transakce nadále podléhá splnění povinností týkajících se informování příslušných orgánů zastupujících zaměstnance a konzultací s nimi a získání nezbytných souhlasů regulačních orgánů.
O společnosti Cerealis
Cerealis je diverzifikovaná evropská společnost působící v segmentu trvanlivých potravin, která podniká v Portugalsku, Španělsku a střední Evropě. Zaměřuje se na sušené těstoviny, snídaňové cereálie, cereální tyčinky, sušenky a mouku. Společnost se sídlem v Portu provozuje čtyři výrobní závody v Portugalsku, jeden ve Španělsku a jeden v České republice. V roce 2025 dosáhla tržeb ve výši 400 milionů eur. Skupina zaměstnává přibližně 900 lidí. Společnost Cerealis ovládají rodiny Moreira Da Silva a Silva Domingues a společnost Sofina.
O společnosti Panzani
Panzani Group je evropská skupina působící v segmentu trvanlivých potravin, která podniká ve Francii, Nizozemsku a střední Evropě, především v oblasti sušených těstovin, kuskusu a omáček. Skupina se sídlem v Lyonu provozuje ve Francii tři výrobní závody a tři mlýny na výrobu krupice a zaměstnává 900 lidí. V roce 2025 dosáhla tržeb ve výši 620 milionů eur. Skupinu ovládá fond CVC Capital Partners.
Francie má za sebou jeden z nejbouřlivějších víkendů posledních let a prezident Emmanuel Macron se snaží zabránit dalšímu výbuchu násilí. V nedělním večerním projevu odsoudil rabování a žhářské útoky, pohrozil zákazem dalších demonstrací a slíbil, že viníci zaplatí za způsobené škody. Zároveň ale uznal, že statisíce Francouzů mají oprávněné důvody k nespokojenosti. Vláda proto musí podle něj nejen obnovit pořádek, ale také začít řešit problémy, které lidi vyhnaly do ulic.Informuje o tom agentura Reuters či server BBC.
„Všichni dnes večer cítíme hněv a stud,“ prohlásil Macron v neděli 18. října ve 20 hodin v televizním projevu z Elysejského paláce. Reagoval na víkendové nepokoje, při nichž hořela auta i veřejné budovy, výtržníci rabovali obchody a policie se střetávala s maskovanými skupinami demonstrantů.
Prezident označil násilí za nepřijatelné a varoval, že se podobné události nesmějí opakovat. Odmítl však vyhlásit výjimečný stav, po kterém volali někteří pravicoví politici.
Místo toho oznámil, že místní úřady dostanou prostor přijmout přísnější bezpečnostní opatření. Prefekti budou moci ve spolupráci se starosty zakazovat některá shromáždění, pokud budou představovat hrozbu pro veřejné budovy, obchody nebo bezpečnost obyvatel.
Macron také slíbil důsledné potrestání pachatelů. Ti, kteří ničili majetek a rabovali, podle něj musejí nést odpovědnost a nahradit způsobené škody.
French President Emmanuel Macron has called for "calm and order" after a major day of protests turned into rioting and looting on Saturday, and as some disorder continued in Paris on Sunday.
In a national address from the Élysée Palace, he warned those who had taken part not to "escalate", adding: "We all feel anger and shame."
Some 550,000 demonstrators took to the streets for largely peaceful protests against rising fuel prices, the cost of living and deteriorating public services, including schools.
Macron said a distinction must be drawn between the "legitimate demands" of protesters and "those who destroyed, smashed and looted".
Police have arrested about 2,400 people, according to France’s interior ministry.
The French president said "nothing justifies" the "unbridled" violence seen and said those involved would face justice.
https://t.co/xfknZG0Mld
Vláda chce jednat s demonstranty, další násilí ale nepřipustí
Macron se ve svém projevu snažil oddělit pokojné demonstranty od skupin, které protesty využily k násilnostem. Uznal, že rostoucí životní náklady, drahé pohonné hmoty a zhoršující se veřejné služby vyvolávají ve společnosti oprávněnou nespokojenost.
Zvláštní pozornost věnoval mladým lidem. Právě studentské protesty, které začaly už v září kvůli podmínkám ve školství a obavám z budoucnosti, postupně přerostly v širší protivládní hnutí.
Prezident proto pověřil premiéra Sébastiena Lecornua, aby v následujících dnech zahájil jednání s politickými stranami, odbory, studentskými organizacemi a dalšími zástupci společnosti. Vláda má hledat odpovědi na požadavky protestujících, zejména v oblasti životních nákladů a vzdělávání.
Macron současně požaduje vyhodnocení postupu bezpečnostních složek během sobotních demonstrací. Policie totiž čelí kritice kvůli použití slzného plynu, vodních děl a obušků. Prezident přislíbil transparentnost při posuzování jejího zásahu.
Výzvy k uklidnění situace přitom přicházejí v době, kdy se Francie připravuje na prezidentské volby v roce 2027. Macron po deseti letech ve funkci skončí a rostoucí společenské napětí už nyní ovlivňuje předvolební atmosféru.
Ani v neděli nepokoje neskončily
Macron reagoval na víkendové násilnosti, jejichž následky Francie sčítala ještě v neděli. Sobotních demonstrací se podle ministerstva vnitra zúčastnilo přibližně 550 tisíc lidí. Většina protestovala pokojně, v řadě měst se však situace změnila v rozsáhlé násilnosti.
Policie zadržela kolem 2 400 lidí a téměř tisíc příslušníků bezpečnostních složek utrpělo zranění. Jeden demonstrant v Paříži zemřel po srdeční zástavě.
Největší škody vznikly mimo jiné v Limoges, kde výtržníci zapálili historickou radnici z 19. století. Požár zničil velkou část budovy a způsobil zřícení její střechy a hodinové věže. Jen obchodní řetězec Carrefour hlásí poškození 50 prodejen, z nichž dvacet bylo vyrabováno. Škody odhaduje na desítky milionů eur.
Napětí navíc pokračovalo i v neděli. Na pařížském náměstí Republiky se znovu střetly stovky demonstrantů s policií, hořely hromady jízdních kol a bezpečnostní složky použily slzný plyn. Menší násilnosti byly hlášeny také z Lyonu.
Ruský prezident Vladimir Putin navrhl uspořádat příští měsíc summit s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a čínským vůdcem Si Ťin-pchingem, jehož cílem by bylo vyjednat ukončení více než čtyři roky trvajícího konfliktu na Ukrajině za podmínek výhodných pro Moskvu, napsal americký list The Wall Street Journal (WSJ). Americký ministr zahraničí Marco Rubio dnes Ukrajině a Rusku vzkázal, že by se měly soustředit na ukončení války.
List s odvoláním na nejmenovaného bývalého důstojníka ruských zpravodajských služeb uvedl, že Putin s tímto návrhem přišel během telefonického rozhovoru s Trumpem 9. října. V rámci tohoto rozhovoru uzavřel Trump s Putinem dohodu o dodávkách ruské nafty na americký a světový trh.
Russian President Vladimir Putin has proposed that he, President Trump and Chinese leader Xi Jinping meet next month to attempt to negotiate an end to the war in Ukraine that would favor Moscow, said people familiar with the discussions. https://t.co/F43ytZwD6o
Putin navrhoval třístranný summit již dříve, ale nyní se snaží využít oteplení ve vztazích s Trumpem, které znepokojilo Ukrajinu a její spojence ve Washingtonu a Evropě. Navrhovaný summit, bez účasti ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, by byl bezprecedentní a vyvolal by poplach v evropských metropolích i jinde, míní WSJ.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov listu potvrdil, že se o možném setkání jedná. „Zatím nepanuje jasná shoda ohledně samotné schůzky ani jejího případného programu, ačkoli všechny tři strany připouštějí teoretickou možnost, že by k takovému setkání mohlo dojít,“ řekl.
Rubio dnes při návštěvě Uzbekistánu novinářům řekl, že se o takové schůzce mluví, neví ale, jestli už byla definitivně dohodnuta. Trump podle něj zastává jasný názor: „Chtěl by, aby válka na Ukrajině a v Rusku skončila“.
Vysoce postavený americký představitel listu sdělil, že Trump s takovým summitem zatím nesouhlasil. Dodal však, že prezident by této myšlence mohl být nakloněn, vzhledem k jeho snaze splnit předvolební slib, že válku na Ukrajině ukončí.
Trump před svým současným zvolením tvrdil, že konflikt vyřeší hned první den po návratu do Bílého domu. Nyní se blíží ke konci druhý rok jeho druhého působení v úřadu.
Kreml navrhoval, že by se třístranné jednání mohlo uskutečnit na okraj summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC), který se 18. a 19. listopadu koná ve městě Šen-čen na jihu Číny.
Ruští představitelé nápad předložili Pekingu diplomatickou cestou a čínská strana dala najevo, že by neměla námitek, pokud Trump nebude proti, poznamenal WSJ s odvoláním na své zdroje. Ani Bílý dům, ani čínské velvyslanectví ve Washingtonu neodpověděly na žádost o vyjádření.
Americký ostrov Guam v Tichém oceánu těsně unikl přímému zásahu supertajfunu Champi. Oko bouře, kterou provázel vítr o rychlosti až 241 kilometrů za hodinu, minulo jižní cíp ostrova o pouhých 16 kilometrů. Tajfun přesto způsobil rozsáhlé výpadky elektřiny, narušil zásobování vodou a donutil úřady uzavřít školy.
Supertajfun Champi se ke Guamu nejvíce přiblížil v neděli 18. října přibližně ve 4:26 místního času. Jeho oko prošlo asi 16 kilometrů jižně od obce Merizo. Bouře dosáhla čtvrté kategorie na pětistupňové stupnici používané k hodnocení intenzity tropických cyklon a představovala vážné nebezpečí pro obyvatele ostrova. Přestože se její střed udržel nad oceánem, jižní část Guamu zasáhl velmi silný vítr.
Nejhorší část bouře zůstala nad oceánem
Meteorologové původně očekávali ničivější dopad. Champi však změnil směr a jeho oko minulo ostrov z jihu. Podle meteorologa Landona Aydletta z americké Národní meteorologické služby šlo o příznivý vývoj, protože původní předpovědi naznačovaly podstatně vážnější následky.
Na mezinárodním letišti v Guamu přesto zaznamenali nárazy větru dosahující přibližně 129 kilometrů za hodinu. Nejhorší podmínky panovaly na jihu ostrova, kde se projevily i větry o síle tajfunu. Silné srážky zároveň zvýšily riziko přívalových povodní, zejména v níže položených oblastech a na špatně odvodněných komunikacích.
Bouře způsobila také rozsáhlé problémy s dodávkami elektřiny. V neděli ráno zůstala bez proudu přibližně polovina ostrova. Výpadky zasáhly rovněž zařízení zajišťující zásobování pitnou vodou. V některých oblastech obyvatelé hlásili nízký tlak nebo úplný výpadek dodávek. Vodárenské společnosti proto musely využívat záložní generátory.
Americký prezident Donald Trump v reakci na blížící se bouři schválil vyhlášení mimořádné situace. Guam tak získal přístup k federální pomoci koordinované agenturou FEMA, která může místním úřadům pomoci se zvládáním následků tajfunu.
Opravy pokračují, školy zůstaly zavřené
V neděli večer úřady zmírnily stupeň pohotovosti, což umožnilo zahájit obnovu ostrova. Nebezpečí však úplně nepominulo. Pobřeží nadále ohrožovaly vysoké vlny, silné mořské proudy a možné záplavy. Obyvatelé proto dostali doporučení nevstupovat do moře a vyhýbat se zaplaveným oblastem.
Podle pondělních údajů energetiků se podařilo obnovit provoz 90 procent přenosových vedení a všech rozvoden. V provozu bylo také 70 procent distribučních okruhů. Pracovníci energetické společnosti pokračovali v opravách zbývajících částí sítě a zajišťovali elektřinu pro důležitá zařízení, včetně vodárenské infrastruktury.
V pondělí 19. října zůstaly uzavřené všechny veřejné školy i řada dalších vzdělávacích zařízení, aby bylo možné zkontrolovat jejich stav. Meteorologové současně varovali před dalšími srážkami a nebezpečnými podmínkami na pobřeží.
Champi mezitím pokračoval směrem nad Filipínské moře, kde postupně slábl. V pondělí kolem poledne místního času už se jeho maximální rychlost trvalého větru snížila přibližně na 175 kilometrů za hodinu a bouře se nacházela mimo bezprostřední dosah pevniny.
Francouzská policie zadržela v souvislosti s násilím při sobotních demonstracích 2397 lidí. Dnes to oznámil podle stanice France Info ministr vnitra Laurent Nuňez, který také informoval o 997 zraněných policistech, hasičích a materiálních škodách. O zraněných z řad demonstrantů se nezmínil. V zemi protestovaly stovky tisíc lidí proti vysokým životním nákladům, na některých místech se odehrály střety s policií, rabování či útoky na radnice. V Mylhúzách na východě země přišla zraněná dívka o oko a v Paříži zemřel jeden z protestujících, kterého postihla srdeční a dechová zástava, uvádí stanice France 24 a RTL.
Prezident Emmanuel Macron večer projedná události s členy vlády a ve 20:00 promluví k národu, uvádí web Le Figaro. Premiér Sébastien Lecornu podle France 24 svolal na večer meziresortní krizovou schůzku, která se má zaměřit na hospodářské dopady vandalství.
NOW – Macron addresses the nation, calling for order and says that the youth of France are "expressing great anguish and concern about the future… we need to pay heed to what they are saying and we must not minimise the hardships that they are facing." https://t.co/BuzUKKduMa
„Demonstrace je základním právem. Vyvolávání nepokojů prostřednictvím násilí a koordinovaných akcí nikoliv,“ uvedl Nuňez, který z násilností obvinil mimo jiné přívržence krajní levice. Ti podle něj napadali veřejné budovy a bezpečnostní složky. „Následně se k nim přidali delikventi, kteří drancovali a demolovali obchody v několika francouzských městech: Paříži, Marseille, Lyonu, Bordeaux, Rennes, Štrasburku, Grenoblu, Nice, Limoges a dalších,“ uvedl ministr.
Zhruba tisícovka lidí se dnes shromáždila na pařížském náměstí Republiky, kde začínal sobotní pochod, a několik stovek lidí pak v Rennes, napsala média. Obě shromáždění se obešla bez většího zásahu policie.
Ke shromážděním proti vážným útokům na demokratické instituce vyzvalo sdružení francouzských starostů (AMF). Shromáždění se mají konat od pondělního poledne před radnicemi.
V samotné metropoli bylo v souvislosti se sobotními demonstracemi zatčeno rekordních 855 lidí, oznámila dnes podle médií policie. Zadržených dál v Paříži zůstává 517 lidí, z nichž 346 je dospělých a 171 nezletilých, uvedla prokuratura, podle níž se tato bilance ještě může měnit. Policie tyto lidi zadržuje mimo jiné pro podezření z přechovávání kradeného zboží, přípravy násilných činů nebo vandalismu.
Policie mezitím podle France 24 informovala o smrti jednoho z účastníků demonstrací, tato smrt podle ní nesouvisela se zásahem bezpečnostních složek ani střety, které se odehrály na okraji rozsáhlých protestů v metropoli. RTL píše, že podle jejích informací dotyčný podlehl náhlé srdeční a dechové zástavě.
Ohledně počtu zraněných demonstrantů zatím nejsou k dispozici žádné odhady, napsala dnes France 24 a připomněla, že sedmnáctiletému mladíkovi ve městě Saint-Etienne utrhl ruku policejní omračující granát. Při demonstraci v Mylhúzách byla také zraněna 17letá dívka, která přišla o oko, což tamní prokuratura podle agentury AFP vyšetřuje jako násilí s přitěžujícími okolnostmi.
Při protestech bylo poničeno kolem 1500 obchodů, mnohé z nich byly vypleněny, řekl dnes podle AFP předseda sdružení zastupující tento sektor. Škody, které tyto podniky utrpěly, se podle Alexandra Bomparda z Federace maloobchodu a obchodu vyšplhají do výše několika set milionů eur.
Požár, který zpustošil historické sídlo radnice v Limoges na jihozápadě země, se podařilo dostat pod kontrolu, oznámily ráno podle AFP místní úřady. „Požár byl založen úmyslně,“ prohlásil místní prefekt Maurice Barate. Už dříve řekl, že budova z 19. století je z velké části ztracena, protože se zřítila část střechy. Podle záběrů z místa se zřítila i radniční věž. Barate uvedl, že požár je výsledkem „úmyslného činu vandalů“.
Pochodu k radnici se dnes vpodvečer zúčastnilo 7000 lidí. Starosta města Guillaume Guérin přičetl odpovědnost za chaos levicovému sdružení Nepodrobená Francie (LFI). Premiér mu v dopise slíbil, že budova bude s pomocí státu znovu postavena.
Při střetech se zamaskovaní lidé dostali i do budov radnic v Marseille, Lille či Angers, kde ale způsobili menší škody. Vnikli také do sídel prefektů v Lille, Marseille, Štrasburku a Bordeaux. V tomto městě bylo také vypleněno až 100 obchodů, zatímco v Lille policie zabránila padesátce lidí v rozbití výlohy obchodu s luxusním zbožím Lacoste.
V sobotu se v celé Francii konaly demonstrace proti zvyšování životních nákladů, kterých se zúčastnily statisíce lidí a které byly většinou pokojné. Na některých místech však propuklo násilí. Policie se střetla s demonstranty v Paříži, ale také například v Lyonu, Bordeaux, Lille či Marseille a použila slzný plyn a vodní děla. V Paříži či Marseille média informovala o rabování luxusních butiků i supermarketů a útocích na sídla úřadů. V Lyonu hořelo sídlo místní turistické centrály. Také vláda výtržnosti přičetla osobám z řad krajní levice.
Francie zažila v posledních týdnech demonstrace středoškolských studentů, kteří kritizují špatné podmínky panující ve školách. V zemi je situace napjatá i kvůli růstu inflace, za který může také zdražení pohonných hmot v důsledku války USA proti Íránu. Vláda připravuje rozpočet na příští rok a chtěla by dosáhnout snížení deficitu. K tomu ji tlačí mimo jiné nárůst výnosů francouzských státních dluhopisů v posledních týdnech. Pokles deficitu se však zřejmě neobejde bez škrtů některých výdajů či zvýšení daní.
Americký prezident Donald Trump i jeho viceprezident J.D Vance připisují sobotní střety v ulicích francouzských městech migraci. Trump v příspěvku na své síti Truth Social pak vyzval k uzavření hranic. Oba politici se proti migraci vymezují dlouhodobě. Migraci v souvislosti se sobotním děním ve Francii zmiňují i maďarský premiér Péter Magyar či krajně pravicoví politici.
„Francie hoří! Imigrace lidí ze zcela odlišného světa, lidí s nenávistí ve svých srdcích, rozbila tuto kdysi skvělou zemi,“ napsal dnes Trump na sociální síti. Vyzval k uzavření hranic, „než bude příliš pozdě“. Podobně se Trump vyjádřil i k dřívějším protestům studentů na francouzských středních školách.
Trump says “France is burning,” blames immigration for the unrest and urges the country to close its borders.
“Close your Borders and take control, before it is too late!” https://t.co/5rSrlIYN0i
„Západní liberálové ve jménu rozmanitosti a soucitu importovali do Francie i dalších zemí třetí svět. Zanedbali přitom zásadní otázky asimilace a vzájemné slučitelnosti,“ uvedl Vance na síti X v komentáři k videu, které zachycuje hořící radnici ve francouzském Limoges.“Byli varováni, že to takhle dopadne, ale nedbali na to,“ dodal s tím, že se modlí, aby Francie, „krásná země s úžasnými lidmi, učinila tomuto šílenství přítrž, než shoří další památky“.
„Před nesmyslným ničením a neospravedlnitelným násilím je možná každému jasné, proč Maďarsko obhajovalo nejstriktnější možný přístup k migraci,“ uvedl podle agentur maďarský premiér Magyar. Podle něj většina evropských zemích chce změnit příliš uvolněnou migrační politiku z minulosti. „Doufejme, že není příliš pozdě,“ uvedl. Šéf krajně pravicové španělské strany Vox Santiago Abascal a italský vicepremiér a krajně pravicový vůdce Matteo Salvini v reakci na dění ve Francii uvedli, že ničení je výsledkem spojenectví krajní levice a islamismu. Oba politici jsou spojenci ve Francii opoziční vůdkyně a možné kandidátky na prezidenta Marine Le Pen.
V době, kdy do voleb do amerického Kongresu zbývají necelé dva týdny, republikánský politik dále napsal, že podobná budoucnost by mohla čekat i Spojené státy, pokud by demokraté získali kontrolu nad Kongresem. „Doufám, že to Američané sledují,“ uvedl.
Členové Republikánské strany doufají, že v nadcházejících volbách 3. listopadu obhájí těsnou většinu jak ve Sněmovně reprezentantů, tak v Senátu.
Ve Francii byly protesty proti vysokým životním nákladům, kterých se zúčastnily statisíce lidí, většinou pokojně, ale některé narušily závažné výtržnosti. Francouzská vláda je přičetla osobám z řad krajní levice.
Ve Spojených státech uplatňuje Trumpova administrativa vůči migrantům tvrdou politiku a často se chlubí hromadnými deportacemi. Prezident i viceprezident v minulosti také opakovaně kritizovali Evropu za její údajně příliš benevolentní azylovou a migrační politiku.
V sobotu se v celé Francii konaly demonstrace proti zvyšování životních nákladů. Na okraji protestů v Paříži a některých dalších městech se odehrály střety. Média informují o rabování luxusních butiků i supermarketů a útocích na sídla úřadů. V Limoges byla zapálena radnice, v Lyonu sídlo místní turistické centrály.
