Na jihu Itálie pokračují i dnes demonstrace a blokády autodopravců i po úterním jednání na ministerstvu dopravy, které přislíbilo pomoc této profesní skupině. Protesty již začínají ovlivňovat zásobování ve městech, a to hlavně palivy či čerstvým zbožím. Dvě letiště v Kalábrii vyčerpala zásoby leteckého paliva, píše dnes agentura ANSA. Protesty vyvolal nárůst cen nafty.

Italský ministr dopravy Matteo Salvini v úterý slíbil zástupcům autodopravců pomoc v celkové výši 480 milionů eur (zhruba 11,7 miliardy korun), která má pokrýt růst jejich nákladů vyvolaný zdražováním ropy. Po příslibu odvolala protesty centrála autodopravců na Sicílii. Na některých místech však protesty pokračují.

Italy’s pasta production has ‘ground to a halt, or is close to,’ as truck drivers protest over fuel prices https://t.co/lhOKHLFiiP

— BNN Bloomberg (@BNNBloomberg) October 21, 2026

Blokády a zpomalení provozu zaznamenávají také další regiony na jihu Itálie, například Kampánie, Apulie a Kalábrie, kde protesty mají zřejmě největší dopad.

Letiště v Crotone a v Reggiu Calabria vyčerpala zásoby leteckého paliva. Společnost pro řízení leteckého provozu ENAV proto vydala pokyn, aby letadla přistávající na těchto letištích měla dost paliva i na následující cestu. Některé organizace autodopravců oznámily, že protesty v Kampánii a Kalábrii budou pokračovat do příštího úterý, kdy je na plánu další jednání na ministerstvu dopravy.

„Blokády jsou nelegální,“ uvedl dnes Salvini, podle něhož protesty poškozují miliony lidí. Částka přislíbená ministrem – 480 milionů eur – má pokrýt období od března do října s tím, že vláda bude hledat prostředky, které umožní, aby pomoc mohla pokračovat do konce roku.

Počet obětí pondělního dronového útoku na tržiště v oblasti Abyei mezi Súdánem a Jižním Súdánem vzrostl na nejméně 153. Původní zprávy přitom hovořily o 73 mrtvých. Mezi oběťmi jsou podle OSN také ženy a děti. Místní úřady z útoku obviňují súdánskou armádu.

Počet obětí útoku, ke kterému došlo v pondělí 19. října na tržišti Amiet severně od města Abyei, se podle místních úřadů více než zdvojnásobil. Z původně hlášených 73 mrtvých vzrostl na 153, uvedl místní představitel Yohanna Akol Ngor. Požár zachvátil sklad paliva a okolní budovy, což výrazně zkomplikovalo záchranné práce. Některá těla byla natolik ohořelá, že je nebylo možné identifikovat.

Místní úřady uvedly, že oběti byly pohřbeny ve dvou hromadných hrobech. Další lidé zůstávají nezvěstní. Zranění utrpělo nejméně 30 osob, z nichž některé jsou v kritickém stavu. Celkový počet obětí se proto ještě může zvýšit.

Armáda tvrdí, že útočila na zásoby paliva

Jihosúdánské ministerstvo zahraničí obvinilo z útoku súdánskou armádu a předvolalo si jejího velvyslance. Podle ministerstva drony zasáhly několik míst na tržišti a způsobily rozsáhlé materiální škody i ztráty na civilních životech.

Vysoce postavený důstojník súdánské armády pod podmínkou anonymity přiznal, že armáda zaútočila na cisterny s pohonnými hmotami. Palivo mělo podle něj směřovat k polovojenským Silám rychlé podpory (RSF), proti nimž súdánská armáda od dubna 2023 bojuje.

Důstojník současně tvrdil, že mezi zabitými byli příslušníci RSF a pašeráci paliva, nikoli civilisté. Toto tvrzení se však nepodařilo nezávisle ověřit. Diplomatické zdroje uvedly, že zasažený sklad pohonných hmot v minulosti skutečně sloužil k zásobování polovojenských jednotek.

Zdravotníci organizace Lékaři bez hranic mezitím ošetřovali více než 20 zraněných v nemocnici Ameth Bek. Někteří pacienti utrpěli vážné popáleniny a další byli v kritickém stavu.

OSN upozorňuje na desítky civilních obětí

Organizace spojených národů útoky odsoudila a uvedla, že při úderech v okolí tržiště Amiet a oblasti Todach zahynuly desítky civilistů včetně žen a dětí. Přesný počet mrtvých její představitelé nadále ověřují. Ve svém prohlášení OSN neurčila, kdo za útoky odpovídá.

Mírová mise UNISFA se zapojila do poskytování zdravotnické pomoci, evakuace zraněných a hašení požárů. Do postižené oblasti vyslala zdravotníky, hasičské kapacity a jednotky rychlé reakce.

Oblast Abyei si dlouhodobě nárokují Súdán i Jižní Súdán, který získal nezávislost v roce 2011. Území je bohaté na ropu a jeho konečný status zůstává nevyřešený.

Útok přichází v době pokračující občanské války v Súdánu. Konflikt mezi armádou a RSF vypukl v dubnu 2023 a způsobil rozsáhlou humanitární krizi. Při několika dronových útocích v posledních dnech podle zveřejněných zpráv zahynulo v Súdánu a pohraniční oblasti dohromady více než 250 lidí.

Existuje základ pro dosažení příměří ve válce na Ukrajině, prohlásil americký vyjednávač Steve Witkoff na úvod dnešní schůzky s ruským prezidentem. Uvedl, že přivezl návrhy urovnání konfliktu, a doufá, že Vladimir Putin zváží obnovení americko-rusko-ukrajinských rozhovorů, během kterých by bylo možné posoudit technické otázky, uvedly tiskové agentury.

„Rád bych poděkoval vám i prezidentu (Donaldu) Trumpovi za pozornost, kterou věnujete otázkám spojeným s řešením (ukrajinské) krize. Vím, že prezident Trump tomu přikládá zvláštní význam, a to především z humanitárních důvodů,“ řekl šéf Kremlu. Podle státní tiskové agentury TASS také uvedl, že hodlá s Witkoffem jednat o možném setkání s Trumpem v Číně, při kterém by se hovořilo o urovnání na Ukrajině a v Perském zálivu.

US special envoy Steve Witkoff arrived in St. Petersburg, Russia, where he will hold talks with Russian President Vladimir Putin aimed at advancing a potential ceasefire and end to the war in Ukraine. https://t.co/P5tjrzelys https://t.co/K73DKNToKv

— CNN (@CNN) October 21, 2026

Putin v telefonickém rozhovoru s Trumpem navrhl uspořádat příští měsíc summit s americkým prezidentem a čínským vůdcem Si Ťin-pchingem, jehož cílem by bylo vyjednat ukončení více než čtyři roky trvajícího konfliktu na Ukrajině za podmínek výhodných pro Moskvu, napsal dříve americký list The Wall Street Journal (WSJ).

Kreml navrhoval, že by se třístranné jednání mohlo uskutečnit na okraji summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC), který se 18. a 19. listopadu bude konat ve městě Šen-čen na jihu Číny.

Witkoff podle TASS Trumpovým jménem poděkoval Putinovi za dohodu umožňující vývoz ruské nafty na americký a světový trh, a zdůraznil perspektivy rozvoje hospodářských vztahů mezi Ruskem a USA po ukončení války na Ukrajině.

Své úterní jednání v Oslu s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským americký vyjednávač označil za produktivní, podařilo se podle něj dosáhnout pokroku. Putin se podle TASS zajímal o výsledky schůzky v Oslu, které se zúčastnil také norský premiér Jonas Gahr Störe a finský prezident Alexander Stubb.

Putin také mimo jiné upozornil, že Rusko by mohlo ve velkém množství dodávat na americký trh hnojiva.

První tanker s ruskou naftou pro USA vypluje z přístavu 22. října, řekl dnes novinářům místopředseda ruské vlády Alexandr Novak. „Tento tanker má kapacitu 40.000 tun. A samozřejmě budou následovat další,“ řekl podle agentury Interfax.

Putin při schůzce s Witkoffem oznámil osvobození Stephena Hubbarda, 74letého amerického občana, uvězněného v Rusku od roku 2022, kdy byl zadržen na východě Ukrajiny. Učitel na penzi z Michiganu si v Rusku odpykával téměř sedm let vězení poté, co byl v neveřejném soudním procesu odsouzen za žoldnéřskou činnost. O Hubbardovi dříve hovořil s Putinem prezident Trump.

Schůzky Putina s Witkoffem v Konstantinovském paláci v Petrohradu se účastní také Putinův poradce Jurij Ušakov a zmocněnec pro investiční a hospodářskou spolupráci se zahraničními státy Kirill Dmitrijev, uvedla agentura TASS.

Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov se dříve vyjádřil, že Moskva si vyslechne návrhy americké strany, ale ústupky dělat nebude.

Putinův mluvčí Dmitrij Peskov nechtěl potvrdit, zda se v Petrohradu uskuteční ještě další kolo jednání Putina s Witkoffem, který se hodlá vrátit do Osla, napsal TASS.

Ukrajina se brání ruské invazi pátý rok. Rusko v posledních týdnech zesílilo útoky na ukrajinská města v době, kdy americký prezident Donald Trump navzdory dosavadním protiruským sankcím plánuje nákupy ruské ropy a vyvíjí tlak na ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, aby urychleně uzavřel mír s Moskvou, která odmítá slevit ze svých podmínek.

Severní Korea rozmístí nové palební jednotky. Oznámila to dnes podle státních médií Kim Jo-čong, vlivná sestra severokorejského vůdce Kim Čong-una, který se delší dobu neukázal na veřejnosti a o kterém se opět objevily spekulace, že zemřel. Už v pondělí Kim Jo-čong pohrozila rozmístěním dodatečných taktických zbraní podél hranice s Jižní Koreou a v úterý se podle agentury KCNA zúčastnila inspekce hraničního opevnění.

Severní Korea nařídila svým pohraničním jednotkám, aby podnikly „okamžité a rozhodné kroky“, pokud jihokorejské síly ohrozí jejich bezpečnost, uvedla dnes severokorejská státní média. Podle agentury Reuters to zvyšuje riziko střetu podél silně ozbrojené hranice.

North Korea has ordered its border troops to take ‚prompt and resolute action‘ if South Korean forces threaten their safety, state media reported on Wednesday, raising fears of a potential clash along the heavily militarised frontier. #FirstpostNews https://t.co/f5721TDtWH

— Firstpost (@firstpost) October 21, 2026

Napětí mezi Soulem a Pchjongjangem vzrostlo poté, co Jižní Korea připsala výbuch v demilitarizovaném pásmu minulý měsíc severokorejským pozemním minám, připomněla agentura AFP. Výbuch vážně zranil dva jihokorejské vojáky. Pchjongjang obvinění odmítl.

„Naši vojenští velitelé zdůraznili, že je třeba těmto ničemům dát na vědomí, že naše nové palebné jednotky zaujaly palebné postavení,“ uvedla prostřednictvím státních médií sestra severokorejského vůdce, která je považována za klíčovou postavu režimu. Vyjádření je podle AFP reakcí na varování ze Soulu, který v úterý pohrozil ráznou odpovědí na jakékoli další severokorejské provokace. Kim Jo-čong dále uvedla, že Kim Čong-un „vydal rozkaz k posílení hranice“.

Podle KCNA Kim Jo-čong prohlášení učinila, když doprovázela severokorejského maršála Pak Čong-čchona při inspekci „strategických pozic“ podél hranice. „Pokud nepřátelské jednotky provedou provokaci, která bude představovat skutečnou hrozbu pro bezpečnost našich příslušníků armády, musí pohraniční síly KLDR podniknout vysoce účinná, cílená a drtivá vojenská opatření,“ prohlásil maršál Pak.

Jihokorejská armáda počátkem měsíce oznámila, že Severní Korea letos nasadila až 7000 pracovníků k pokládání min a stavbě plotů, přičemž bylo zaznamenáno přibližně 50 případů překročení vojenské demarkační linie protínající demilitarizovanou zónu.

Napětí mezi Severní a Jižní Koreou roste už od dubna 2024, kdy Pchjongjang začal s opevňováním hranic. Obě země jsou odděleny demilitarizovanou zónou, která byla zřízena po ukončení bojů v korejské válce příměřím v roce 1953. Od té doby Koreje zůstávají formálně ve válečném stavu.

Jihokorejská armáda v úterý označila za nepřijatelné, že Severní Korea obviňuje z eskalace vojenského napětí na poloostrově Soul. Varovala, že na jakékoli další provokace bude rázně reagovat. Soul rovněž potvrdil, že využil ampliony a varovné výstřely jako „legitimní obranná opatření“.

V pondělí Kim Jo-čong oznámila, že Severní Korea zvažuje obnovení vysílání ze svých tlampačů u hranic s Jižní Koreou a rozmístění dodatečných taktických zbraní.

Zatímco v poslední době pronáší podobná varování ona, její bratr Kim Čong-un se přestal objevovat na veřejnosti a dokonce se znovu objevily spekulace, že zemřel v pekingské nemocnici na krvácení do mozku. Severokorejský oficiální list Rodong Sinmun poté tento týden zveřejnil fotografie zachycující 42letého diktátora, jak si společně s dcerou prohlíží výstavu oblečení a obuvi.

I když není možné ověřit, kdy přesně byly snímky pořízeny, existují podle BBC i další důvody k pochybnostem o tvrzení o Kimově úmrtí, která pocházejí od čínského disidenta žijícího v USA Wan-ťün Sie. Čína by v případě úmrtí vůdce jedné z nejuzavřenějších zemí světa mohla zpřísnit bezpečnost podél svých hranic, aby se připravila na potenciální nestabilitu nebo příliv uprchlíků. Mohla by se také zvýšit aktivita v okolí severokorejských diplomatických misí. Nic z toho se však nestalo, uvedla BBC.