Libanon, země zmítaná hlubokou hospodářskou i společenskou krizí, vybírá nového ministerského předsedu. Nástupcem Hassana Diába na premiérském postu se má podle serveru Al Jazeera stát nepříliš známý Mustafa Adib. Osmačtyřicetiletý diplomat Adib vystudoval politologii. Později působil na akademické půdě v Libanonu a ve Francii a v roce 2013 se stal velvyslancem své země v Německu, kde setrvává dosud.

Nový premiér by měl začít sestavovat vládu ani ne měsíc po ničivém výbuchu v hlavním městě Bejrútu, který po sobě kromě rozsáhlých škody zanechal také na dvě stě mrtvých. Předchozí vláda premiéra Hasana Diába se u moci udržela pouhého půl roku, zemi však nadále řídí v podobě úřednického kabinetu.

Premiéra vybírá skupina čtyř bývalých libanonských ministerských předsedů a mnozí komentátoři jsou vzhledem ke stavu země k jejich volbě skeptičtí. Podle dohody o dělbě moci musí být v nábožensky pestrém Libanonu předsedou vlády vždy sunnitský muslim.

Očekávané pondělní jmenování Mustafy Adiba novým ministerským předsedou přichází v předvečer už druhé návštěvy francouzského prezidenta v zemi, která historicky patřila do francouzské sféry vlivu. Emanuel Macron při své první cestě do Bejrútu krátce po ničivém výbuchu zdůraznil nutnost reforem a změn, které mají zemi zajistit potřebnou zahraniční pomoc.

Podle vyjádření ředitele libanonského Střediska pro politický výzkum Samiho Atalláha pro Al Jazeeru je hledání nového premiéra „jen dalším pokusem systém zkrášlit novou tváří, kterou málokdo zná, a vytvořit dojem, že se něco změní.“

Skoro třetina obyvatel Libanonu žije pod hranicí chudoby a ekonomickou situaci ještě zkomplikovala protipandemická opatření.

Více než dvacet účastníků taneční party v podzemním bunkru v norském hlavním městě Oslu se přiotrávilo oxidem uhelnatým. Kromě návštěvníků museli být podle BBC ošetřeni také dva zasahující policisté.

Příčinou otravy bylo pravděpodobně použití generátorů elektrického proudu v nedostatečně odvětraném prostoru. O akci se policie dozvěděla nad nedělním ránem, když nedaleko místa konání narazila na skupinku dezorientovaných mladých lidí.

Většina postižených byla ošetřena ve fakultní nemocnici v Oslu. Podle některých zpráv bylo sedm z nich převezeno k ošetření v bezvědomí.

Primář nemocnice Fridtjof Heyerdahl novinářům sdělil: „Naštěstí se stav všech pacientů zlepšuje. Můžeme říct, že už nejsou v nebezpečí.“ Nemocnice zároveň vyzvala všechny účastníky události, kteří by pociťovali nevolnost a motání nebo bolesti hlavy, aby vyhledali lékařskou péči.

Akce v bunkru, který byl původně vybudován jako součást protiletecké obrany, se celkem zúčastnilo kolem dvou set lidí.

Jeden člověk zahynul v sobotu při střelbě během potyček mezi stoupenci amerického prezidenta Donalda Trumpa a přívrženci hnutí Black Lives Matter (BLM) ve městě Portland ve státě Oregon. Informovala o tom v neděli BBC.

Portland je epicentrem protestů od květnového „zabití“ Afroameričana Georga Floyda policií. Podle místních médií tam v sobotu zamířila i kolona stovek automobilů s příznivci Donalda Trumpa.

„Vyskytly se případy násilí mezi demonstranty. Policisté zasáhli a v některých případech došlo k zatčení,“ informovala portlandská policie. Podrobnosti ke střelbě neuvedla. Případ však vyšetřuje jako vraždu.

Zpravodajské zdroje z místa uvádějí, že slyšely tři výstřely a následně viděly zdravotníky u těla muže, pravděpodobně bělocha. Muž měl klobouk s nápisem Patriot Prayer – pravicové skupiny, jejíž členové se v minulosti často dostali do konfliktů s demonstranty v Portlandu.

Na sobotní demonstraci proti vládním pandemickým opatřením se v Berlíně sešlo necelých čtyřicet tisíc protestujících. Několika stovkám z nich se podařilo překonat policisty střežící sídlo německého spolkového sněmu Reichstag a vyběhnout po schodech až ke vstupu do budovy.

Podle zpráv BBC byla policejní přítomnost na místě nedostatečná. Policisté namítali, že „nemohou být všude a pořád“. Protestující na schodišti Říšského sněmu byli nakonec rozehnáni za použití pepřového spreje.

Převážně pokojná demonstrace proti covidovým opatřením zavedeným německou vládou svedla dohromady různé skupiny, včetně rodin s dětmi i stoupenců extrémní pravice. Shromáždění bylo původně zakázáno, později je ale soud povolil pod podmínkou, že bude dodržena povinnost zakrytí nosu a úst a dodržování vzdáleností mezi lidmi. Vzhledem k nerespektování těchto opatření policie v průběhu dne nařídila protest ukončit.

Během demonstrace bylo zatčeno okolo 300 lidí, většina z nich po házení kamení a lahví na policii u Braniborské brány.

Čelní němečtí politici, včetně prezidenta a ministra vnitra, agresivní počínání demonstrantů u Říšského sněmu odsoudili. Sociálnědemokratický vicekancléř Olaf Scholz vyjádřil pobouření nad použitím symbolů krajní pravice a německých říšských symbolů.

Svolavatel demonstrace, stuttgartské sdružení Querdenken 711, se od událostí před Reichstagem slovy svého představitele Michaela Ballwega distancoval. „S naším hnutím nemají nic společného,“ uvedl Ballweg. Querdenken je podle něj mírumilovné a demokratické hnutí a násilí v něm nemá místo. Vládní protipandemická opatření jsou podle hnutí v rozporu s německou ústavou a měla by být zrušena.

BBC dodává, že od čtvrtka může být v Německu každý, kdo v rozporu s vyhláškou nepoužije roušku, pokutován částkou ve výši od padesáti euro výše.