Jak uvádí agentura Reuters, severokorejští vojáci tento týden zastřelili a spálili tělo zaměstnance jihokorejského úřadu pro rybolov. Sedmačtyřicetiletý muž v pondělí zmizel z jihokorejské vládní lodi nedaleko jednoho z ostrovů na hranici Severní a Jižní Korey.

Podle vyjádření jihokorejské armády se muž pokoušel o emigraci do komunistické části poloostrova. Rozvědka uvedla, že byl ještě na moři vyslechnut severokorejskými vojáky a následně zastřelen „na vyšší rozkazy“. Vojáci v plynových maskách pak měli jeho tělo polít olejem a zapálit.

Okolnosti nasvědčují, že muž byl zabit a zpopelněn z obavy před rozšířením koronaviru.

Chad O’Carroll z organizace monitorující dění v Severní Korey na Twitteru uvedl, že případ může mít souvislost s plánovanou velkou vojenskou přehlídkou k výročí založení vládnoucí Korejské strany práce. „Tato přehlídka představuje v mnoha ohledech obrovské virové riziko,“ pokračuje O’Caroll, „a rozkaz zabíjet může souviset s paranoiou, kterou toto riziko vyvolává“.

Jihokorejská armáda čin ostře odsoudila jako „zvěrstvo“ a vyzvala Severní Koreu k podání vysvětlení a potrestání viníků. Žádná odpověď na tuto žádost zatím nepřišla.

Severní Korea veřejně deklaruje, že na jejím území není ani jeden případ nákazy nemocí Covid-19. Podle agentury Reuters se obavy z koronavirové nákazy zvýšily v červenci, kdy hranici Severní Korey překročil muž, který odtud před třemi lety emigroval na Jih. Do karantény tehdy muselo několik tisíc lidí.

Při protestech ve městě Louisville ve státě Kentucky byli podle BBC postřeleni dva policisté. Ani jeden není podle policejního ředitele Roberta Schroedera v ohrožení života. Podezřelý ze střelby byl zadržen.

K nepokojům došlo poté, co nejvyšší státní žalobce oznámil rozhodnutí poroty neobvinit žádného z policistů zasahujících v bytě Breonny Taylorové. Zdravotní sestra byla zastřelena13. března při policejní razii.

Její přítel nejprve postřelil jednoho z policistů, kteří měli vyrazit dveře bytu, aniž se podle některých svědků identifikovali. Policisté palbu opětovali.

Jeden z trojice policistů, Brett Hankison, sice obviněn byl, nikoliv však ze smrti Taylorové, ale ze „svévolného ohrožení“. Několika výstřely zasáhl totiž také sousední byt.

Z rozhodnutí starosty platí v Louisvillu třídenní noční zákaz vycházení. Navzdory tomuto opatření protesty včera pokračovali do pozdních večerních hodin.

Guvernér státu Kentucky Andy Beshear, který už na pomoc povolal Národní gardu, protestujícím vzkázal: „Víme, že na násilí nelze nikdy odpovídat násilím. Dnes večer jsme v myšlenkách s oběma policisty a jejich rodinami. Žádám proto všechny: jděte prosím domů. Jděte dnes večer domů.“

Podle balistického šetření zasáhlo Taylorovou šest výstřelů, jen jeden byl ale smrtelný. Analýza prokázala, že pochází ze zbraně inspektora Mylese Cosgrova. On ani jeho další kolega ale obviněni nebyli. Podle poroty jednali v nutné sebeobraně.

Zástupci rodiny žádají obvinění ze zabití nebo vraždy.

Republikán Daniel Cameron, první nejvyšší státní zástupce černé barvy pleti v Kentucky, rodině vzkázal: „Nemám dnes, co bych jim nabídl, aby to odstranilo zármutek a bolest ze ztráty dcery, neteře, sestry a kamarádky.“ Dodal ale, že „budeme-li jednat pouze na základě emocí nebo vzteku, spravedlnosti nedosáhneme“.

Republikán Daniel Cameron, první nejvyšší státní zástupce černé barvy pleti v Kentucky, rodině vzkázal: „Nemám dnes, co bych jim nabídl, aby to odstranilo zármutek a bolest ze ztráty dcery, neteře, sestry a kamarádky.“ Dodal ale, že „budeme-li jednat pouze na základě emocí nebo vzteku, spravedlnosti nedosáhneme“.

Podle Camerona není „spravedlnost davu“ skutečnou spravedlností. „Spravedlnost vymáhaná násilím není spravedlností. Stává se z ní obyčejná pomsta,“ dodal Daniel Cameron. Upozornil také, že případ nadále vyšetřuje FBI.

Americký prezident Donald Trump uvalil ve středu nové sankce na dovoz kubánského rumu a doutníků. Zakázal také Američanům zdržovat se na nemovitostech ve vlastnictví kubánské vlády.

„Dnes v rámci našeho pokračujícího boje proti komunistickému útlaku oznamuji, že ministerstvo financí zakáže americkým cestujícím pobývat v budovách vlastněných kubánskou vládou,“ uvedl Trump na slavnostním ceremoniálu na počest veteránů Bay of Pigs a při příležitosti 40. výročí lodního výtahu Mariel z roku 1980, který přivezl do Miami 120 000 Kubánců.

V červnu 2019 Trumpova administrativa zavedla nová omezení cestování na Kubu s tím, že cílem tohoto kroku je další tlak na komunistickou vládu, která podporuje venezuelský režim prezidenta Nicolase Madura.

Začátkem tohoto roku pak Trumpova administrativa nařídila společnosti Marriott International ukončit hotelové operace na komunisticky ovládané Kubě. Starwood Hotels, nyní vlastněná společností Marriott, byla první americkou hotelovou společností, která podepsala dohodu s Kubou od revoluce v roce 1959.

Tento krok sankcí přichází ve chvíli, kdy Trump a prezidentský kandidát Joe Biden bojují o hlasy na Floridě. V tomto státě totiž Trump vyhrál v roce 2016 pouze o 1,2 procentního bodu. Žádný republikán nezískal prezidentství bez Floridy od doby Calvina Coolidgea v roce 1924.

Trumpovi spolupracovníci věří, že jeho tvrdý postoj vůči Kubě i jeho spojenci Venezuele mu na Floridě, kde je četná kubánsko-americká komunita, přinese potřebné hlasy.

Ve středu byl v běloruském Minsku na předem neoznámeném ceremoniálu oficiálně uveden do prezidentského úřadu stávající prezident Alexandr Lukašenko. Informuje o tom deník Guardian. Slavnostní přísaha, po které se Lukašenko stal již pošesté v řadě běloruským prezidentem, byla zorganizována v utajení.

Lukašenkova tisková mluvčí pouhých pár hodin před konáním přísahy uvedla pro ruskou zpravodajskou agenturu, že její datum bude upřesněno, „až se přiblíží“.

Představitelé opozice i mnoha evropských vlád okamžitě označili inauguraci za neplatnou. Důvodem jsou údajně zfalšované srpnové volby, které měl Lukašenko vyhrát se ziskem 80% hlasů. V Bělorusku se od té doby konají masové protesty, jež jsou režimem brutálně potlačovány.

Inaugurace se zúčastnilo kolem sedmi set hostů, kterým Lukašenko podle odvysílaného záznamu mimo jiné řekl: „Den, kdy se prezident ujímá úřadu, den inaugurace, je dnem našeho společného vítězství – vítězství důležitého a přesvědčivého.“

Podle Lukašenka si jeho spoluobčané nezvolili pouze prezidenta, ale také se „postavili za naše hodnoty, za náš mírumilovný život, za naši svrchovanost a nezávislost“.

Skutečnou vítězkou voleb se podle mnohých pozorovatelů stala prezidentova protikandidátka Svjatlana Cichanovská. Ta ze svého litevského exilu inauguraci jednoznačně odsoudila. „Tato takzvaná inaugurace je samozřejmě fraška. Co se dnes ve skutečnosti stalo je, že Lukašenko odešel na penzi,“ uvedla. „Já, Svjatlana Cichanovská, jsem jediný vůdce zvolený běloruským lidem a naším úkolem teď je společně vybudovat nové Bělorusko.“

Za frašku označil utajovaný ceremoniál také litevský ministr zahraničí Linas Linkevičius. „Zfalšované volby. Zfalšovaná inaugurace. Bývalý běloruský prezident se tím nestane o nic méně bývalým,“ napsal Linkevičius na Twitter.

Český ministr zahraničních věcí Tomáš Petříček se na sociálních sítích ke kritice připojil. „Tyto běloruské volby nebyly ani svobodné, ani spravedlivé. Jejich výsledek je tím pádem protiprávní, a z toho důvodu je protiprávní také dnešní inaugurace Alexandra Lukašenka. Občanská společnost Běloruska má plnou podporu České republiky. Bělorusové si zaslouží svobodu,“ uvedl Petříček.