Početný dav obklopil v centru Bejrútu francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, který navštívil jednu z čtvrtí libanonského hlavního města, zničenou úterním silným výbuchem.

„Revoluce, revoluce!“ skandovali lidé, když se šok z devastace města začal ve čtvrtek postupně proměňovat v hněv. Podle nových informací bejrútské úřady ignorovaly opakovaná varování týkající se uskladněných nebezpečných chemikálií, které zapříčinily smrt 137 lidí a zranily dalších více jak 5 000.

Macron během své návštěvy města řekl přítomným novinářům a rozčílenému davu, že navrhne kritizované libanonské vládě „nový politický pakt“.

Lidé chtějí pád režimu

„Pád režimu!“ křičeli protestující a upozorňovali tak na volání po odstoupení dlouholeté libanonské politické elity, které začalo hlasitěji zaznívat během celonárodních protestů ze sklonku loňského roku. „Michel Aoun je terorista! Pomozte nám!“ žádal muž s odkazem na libanonského prezidenta. Jedna žena zase křičela Macronovi do tváře ze vzdálenosti pouhých pár centimetrů nesrozumitelná slova. „Jsou to teroristé,“ ozývalo se opakovaně.

Většina přítomných měla na tvářích roušky, včetně francouzského prezidenta, který si roušku sundal pouze když promlouval k novinářům. Vzdálenosti mezi lidmi dodržovány nebyly.

Mluvčí Elysejského paláce řekl zdojům CNN, že Macron libanonským demonstrantům oznámil: „Jsem tady a mým úkolem je pomoci vám, celé vaší společnosti dopravit léky a potraviny. Tato pomoc, a to vám zaručuji, neskončí v rukách korupčníků. Povedu jednání se všemi politickými stranami a budu je žádat o novou smlouvu„, řekl Macron a dodal: „Jsem tu dnes proto, abych navrhl nový politický pakt. Pokud politické strany nebudou schopny tuto smlouvu dodržet, zachovám se, jak mi odpovědnost velí.“

Jednalo se přitom o jeden z prvních velkých veřejných projevů nespokojenosti od okamžiku, kdy městem otřásl výbuch, který zničil mnoho budov a zanechal v troskách celé čtvrti.

Najevo vychází stále více důkazů, podle kterých úřady věděly o nákladu mnoha tisíců tun dusičnanu amonného, který byl zabaven libanonskými úředníky a posledních šest let skladován v přístavním skladišti.

Zjištění, podle kterých lze výbuch připsat na vrub vládní nedbalosti, opětovně zažehlo dlouhodobou frustraci z libanonské politické scény, která uvrhla zemi do hlubokého dluhu, a také z dalekosáhlé korupce, díky které si elity naplnily kapsy na úkor základních veřejných služeb a infrastruktury.

V zemi, která byla už tak postižena rostoucí nezaměstnaností, stoupajícími cenami a propadající se měnou, je výbuch pro mnohé jen dalším důkazem vládní neschopnosti a zkorumpovanosti.

Původně státní média označila za příčinu výbuchu velký požár ve skladišti Petard nedaleko přístavu. Vrchní šéf libanonské bezpečnosti Abbas Ibrahim později připustil, že před lety zabavený „vysoce výbušný materiál“ byl umístěn ve skladišti vzdáleném pouhých pár minut chůze od částí Bejrútu, které slouží k nákupům a nočnímu životu – čtěte více o původu nákladu.

Generální ředitel Přístavu Bejrút Hassan Kraytem ve středu uvedl, že si byl vědom nebezpečnosti látek uložených ve skladišti číslo 12, ale netušil, jak moc nebezpečné ve skutečnosti jsou. Podle Kraytema probíhala pár hodin před výbuchem ve skladišti číslo 12 údržba vrat.

Podle vyjádření ředitele libanonského celního úřadu Badriho Dahera pro CNN poslali úředníci soudním orgánům šest písemných žádostí o odstranění nákladu z přístavu, které však zůstaly bez reakce, navzdory opakovaným varováním.

Ohrožení dodávek potravin a zdravotnického materiálu

Zesilují také obavy z nedostatku potravin a léků. Přístav ve kterém k výbuchu došlo, je hlavním námořním uzlem. Projde zde více jak 60% dovozu.

„Hlavní bejrútské obilné silo sídlící v přístavu, bylo výbuchem vážně poškozeno a zásoby obilí v něm uskladněné byly buď zničeny nebo znehodnoceny chemikáliemi, které se při výbuchu dostaly do vzduchu„, řekl ministr hospodářství Nehme.

Škody jdou do miliard

Úterní výbuch způsobil škody v odhadovaném rozsahu 3 až 5 miliard dolarů, oznámil ve středu novinářům guvernér Marwan Abboud. Podle Nehmeho ale „v tuto chvíli nikdo čísla znát nemůže“.

Ministr hospodářství dál prohlásil, že prioritou vlády bude zajistit základní potřeby obyvatel – především potraviny, ale také dodávky materiálu určeného k opravám poškozených domů a městské infrastruktury. „Potřebujeme sklo, hliník, dřevo, dveře… to vše bylo poškozeno“, řekl.

Světoví lídři mnoha zemí nabídli Libanonu podporu a humanitární lékařskou pomoc. Libanonský ministr zdravotnictví Hamad Hassan řekl, že byl spuštěn nouzový plán, jehož součástí jsou polní nemocnice z Kataru, Iránu, Kuvajtu, Ománu a Jordánska. Podle Hassana bude šest až osm polních nemocnic k dispozici „již brzy“.

Libanonské vyšetřování ničivého výbuchu v Bejrútu poukazuje na možnou příčinu. Tou je podle úředníků masivní přeprava zemědělského hnojiva, která byla uložena bez bezpečnostních opatření navzdory varování.

Dokumenty, které má nově zpravodajská stanice CNN ukazují, že v roce 2013 dorazilo do Bejrútu ruské plavidlo se zásilkou 2 750 tun dusičnanu amonného. Loď s názvem MV Rhosus měla původní cílovou destinaci Mosambik, ale kvůli finančním problémům se v Bejrútu zastavila. To vyvolalo nepokoje rusko-ukrajinské posádky lodi.

Podle celního ředitele Bardi Dahera loď nikdy neopustila přístav Bejrútu navzdory jeho opakovaným varováním.

„Vzhledem k extrémnímu nebezpečí, které tyto skladované položky představují v nevhodných klimatických podmínkách, opakujeme svou žádost přístavním úřadům, aby zboží okamžitě vyvezly a byla tak zachována bezpečnost přístavu a těch, kteří v něm pracují,“ napsal předchůdce Dahera, Chafic Merhi v roce 2016 zprávu adresovanou soudci zapojenému do případu.

Libanonské úřady nepovažovaly loď MV Rhosus za zdroj látky, která v úterý explodovala v Bejrútu. Premiér Hassan Diab uvedl, že ničivý výbuch byl způsoben dusičnanem amonným. Dodal, že tato látka byla skladována šest let v přístavním skladu bez bezpečnostních opatření, což ohrožuje bezpečnost občanů.

Libanonský šéf bezpečnosti také řekl, že „výbušný materiál“ byl zabaven před lety a uložen ve skladu, který je jen pár minut chůze od nákupních a nočních čtvrtí v Bejrútu. Úterní masivní exploze, která otřásla hlavním městem, způsobila nejméně 135 mrtvých a 5 000 zraněných.

Ve středu libanonský ministr informací Manal Abdel Samad Najd uvedl, že existují dokumenty z roku 2014, které prokazují existenci výměny informací o „materiálu“ zabaveném libanonskými orgány. 

Na dotaz v telefonním rozhovoru, zda existují již nějaká zjištění při vyšetřováních týkajících se příčiny výbuchu, řekl: „Nejsou žádné předběžné výsledky nebo objasnění.“

Plovoucí bomba

V roce 2013 se loď MV Rhosus vydala z Gruzie do Batumi s cílovou destinací Mozambik. Podle cesty plavidla a účtu kapitána Borise Prokosheva vezla náklad 2 750 metrických tun dusičnanu amonného, ​​průmyslové chemikálie běžně používané po celém světě jako hnojivo. Moldavská loď se tehdy zastavila v Řecku k doplnění paliva. Tam majitel lodi řekl ruským a ukrajinským námořníkům, že mu došly peníze a musí vyzvednou další náklad, aby se pokryly cestovní náklady – což loď zavedlo do přístavu v Bejrútu.

Zdroje CNN dále informují, že plavidlo bylo ve vlastnictví společnosti s názvem Teto Shipping, o níž členové posádky uvedli, že ji vlastní Igor Grechushkin, obchodník z Khabarovska, který bydlel na Kypru. Loď MV Rhosus byla v Bejrútu zadržena místními přístavními úřady kvůli „hrubému porušování při provozování plavidla“, nezaplaceným poplatkům do přístavu a stížnostem ruské a ukrajinské posádky, uvedl svaz námořníků Ruska společně s Mezinárodní federací pracovníků v dopravě (ITF), která zastupovala ruské námořníky.

Loď nikdy už neopustila přístav.

Podle Prokosheva byli námořníci na lodi 11 měsíců s malým množstvím zásob. „Psal jsem Putinovi každý den … Nakonec jsme museli prodat palivo a peníze použít na zaplacení právníka. Majitel nám ani neposkytoval jídlo nebo vodu,“ řekl Prokoshev v rozhlasovém rozhovoru s Echo Moskva ve středu.

„Podle našich informací byla ruská posádka později repatriována do své vlasti … platy nebyly nikdy vyplaceny,“ informuje CNN.

V té době na palubě nákladní lodi bylo zvláště nebezpečné zboží – dusičnan amonný, který přístavní orgány v Bejrútu nedovolily vyložit nebo převést na jinou loď,“ dodává CNN.

V roce 2014 popsal Michail Voytenko, který provozuje online publikaci sledující námořní činnost, loď jako „plovoucí bombu“.

Varování, která nebyla vyslyšena

Podle e-mailů mezi Prokoshevem a právníkem, který zastupoval posádku v Bejrútu, Charbelem Dagherem, byl dusičnan amonný v listopadu 2014 vyložen v přístavu a uložen v hangáru. Poté byl v hangáru šest let skladován, a to i přes opakovaná varování ředitele libanonských celníků Badri Daherem, o „extrémním nebezpečí“, které náklad představoval.

Dokumenty veřejného soudu získané prostřednictvím libanonského aktivisty za lidská práva Wadihem Al-Asmarem však ukazují, že Daher a jeho předchůdce Merhi se od roku 2014 několikrát obrátili na beirutské soudy, aby pomohli a ve věci zasáhli. Bohužel, bez úspěchu…

Poslední údržba byla prováděna na dveřích skladu těsně před výbuchem v úterý 4.8.2020. „Byli jsme požádáni o opravu dveří skladu ze strany Státní bezpečnosti. Oprava probíhala dopoledne. Co se stalo odpoledne, nemá zatím nikdo tušení…“, řekl generální ředitel přístavu Bejrút Hassan Kraytem místnímu televiznímu kanálu OTV.

Fotogalerie z místa výbuchu:

Nejméně 135 lidí bylo zabito a 5 000 zraněno při masivní explozi, která v úterý otřásla Bejrútem, informovala státní média s odvoláním na Červený kříž.

Libanonský ministr zdravotnictví řekl, že stovky lidí zmizely a na místě jsou obavy, že počet obětí ještě vzroste. 

Stále není jasné, co přesně způsobilo explozi. Libanonský premiér uvedl, že vyšetřování se zaměří na odhadovaných 2 750 tun výbušného dusičnanu amonného uloženého ve skladu.

Prohlédněte si fotogalerii, kterou necháváme bez komentáře.