Šíitské hnutí si chce udržet pozici v centru libanonského politického dění, ale od 4. srpna se ocitá pod palbou kritiky.
Smířlivý tón krátce po tragédii vystřídaly výhružky. Ve svém druhém projevu od exploze v bejrútském přístavu, který šéf Hizballáhu pronesl několik dní po pádu vlády, upozornil Hassan Nasralláh své kritiky, že se šíitským hnutím je třeba počítat v jakékoliv příští libanonské politické rovnici. Kromě oponentů, kteří poukazují na zodpovědnost militantního hnutí a jeho spojenců za nedávnou katastrofu, byla jeho slova adresována i jejich západním podporovatelům, angažujících se v politických jednáních. „Jsme svědky procesu, (jehož cílem je) svržení libanonského státu,“ varoval Hassan Nasralláh v pátek 14. srpna a obvinil „politické strany, (že) se snaží dotlačit Libanon na pokraj občanské války ve jménu zahraničních zájmů“.
Coby hlavní politická a vojenská síla v Libanonu na sebe Hizballáh soustředil hněv části libanonské veřejnosti. Exploze, která 4. srpna zabila nejméně 177 lidí, je považována za vyvrcholení rozkladu libanonského státu pod tlakem korupce a neschopnosti vládnoucích stran. Hizballáhu je přičítána spoluzodpovědnost za ekonomickou a politickou krizi, vlekoucí se od podzimu 2019, a jeho političtí odpůrci ho viní z izolace Libanonu. K zemi se obrátili zády bohatí sponzoři z oblasti Perského zálivu a byly na ni uvaleny americké sankce kvůli spolupráci šíitského hnutí s Iránem, jeho angažmá v Sýrii po boku Bašára Al-Asada a spolupráci s Hútíi v Jemenu.
