Bezdrátová sluchátka či počítačové myši nám zpříjemňují každodenní život. Bezdrátové technologie mohou ale ulehčit život i pacientům, kteří potřebují dočasnou regulaci srdečního rytmu. Vědci totiž vyvinuli bezdrátový kardiostimulátor, který se po určité době rozpustí v těle. O vynálezu informuje The Guardian.

Z vynálezu kardiostimulátoru těží miliony lidí na světě. Ale zatímco někteří jej vyžadují natrvalo, jiní jej potřebují jen na několik dní nebo týdnů, například po operaci.

Při dočasném použití běžného kardiostimulátoru však dle odborníků přichází mimo nutný chirurgický zákrok také několik problémů jako je kupříkladu riziko infekce či poškození tkáně srdce.

Tým vědců proto vyvinul bezdrátový kardiostimulátor bez baterie, který lze implantovat přímo na povrch srdce. Váží méně než půl gramu a v okamžiku, kdy ho pacient už nepotřebuje, ho tělo může absorbovat.

Použitá technologie je navíc dle vědců podobná té, která umožňuje bezdrátové nabíjení smartphonů a elektrických zubních kartáčků.

Zařízení lze ovládat a programovat z vnějšku těla. Na výrobu byl použit kupříkladu hořčík, wolfram, křemík a polymer známý jako PLGA. Všechny tyto látky jsou kompatibilní s tělem.

Dle spoluautora studie Johna A Rogerse z americké Northwestern University by měl bezdrátový stimulátor stát asi 100 dolarů (2150 korun).

Jak to funguje?

Zařízení je napájeno bezdrátovou technologií. Vysokofrekvenční energie z externího zařízení je posílána do přijímače v kardiostimulátoru, kde je přeměněna na elektrický proud, který reguluje srdce.

Chemické reakce pak umožní, aby se stimulátor časem rozpustil a vstřebal.

Testy byly provedeny na srdcích myší a králíků, psů a krys, ale i v lidské tkáni. U krys bylo zařízení schopné pracovat čtyři dny a po sedmi týdnech již na skenech nebylo vidět.

„Testovali jsme zařízení na malých i velkých zvířecích modelech a na lidských srdcích od dárců orgánů – ale zatím ne na lidských pacientech,“ řekl pro The Guardian Rogers. Může však dle něj trvat roky, než nový přístroj projde příslušnými regulačními procesy.

Aspirin, známý jako lék proti bolestem i horečce, vědci testují jako potenciální léčbu agresivní formy rakoviny prsu. Tento levný a běžně dostupný lék by mohl dobře fungovat v kombinaci s imunoterapií. Informuje o tom The Guardian.

Vědci se v první klinické studii podívají na vliv aspirinu u pacientek s triple negativním karcinomem prsu (TNBC). Budou zkoumat, zdali může lék zvýšit citlivost nádorů na imunoterapii. Vedoucí výzkumu je doktorka Anne Armstrong z nadace Christie NHS v Manchesteru.

TNBC představuje asi 10-15 % ze všech rakovin prsu. Rakovinné buňky nemají estrogenové ani progesteronové receptory a nevytvářejí příliš mnoho HER-2 proteinu, uvádí stránky American Cancer Society. Na rozdíl od ostatních typů invazivních rakovin prsu se šíří rychleji. Možnosti léčby jsou navíc omezené a prognóza je horší.

„Náš dřívější výzkum naznačil, že aspirin může některé druhy imunoterapie zefektivnit tím, že zabrání rakovině vytvářet látky, které oslabují imunitní odpověď,“ uvedla Armstrong.

V rámci výzkumu tak tým vědců bude zkoušet lék avelumab (určený k léčbě rakoviny) s aspirinem i bez něj, a to předtím, než budou pacienti operováni a podstoupí léčbu chemoterapií.

„Výzkum již naznačil, že aspirin by mohl zlepšit výsledky u mnoha pacientů s rakovinou a doufáme, že studie doktorky Armstrong prokáže, že totéž platí pro pacienty s triple negativním karcinomem prsu, abychom mohli zabránit ztrátě dalších životů kvůli této ničivé chorobě,“ uvedl doktor Simon Vincent podílející se na výzkumu.

Aspirin je navíc levný a dostupný

Aspirin je navíc levný na výrobu a široce dostupný lék. Dle Armstrong je proto výzkum ohledně jeho používání vzrušující. „Protizánětlivé léky, jako je aspirin, by mohly být klíčem ke zvýšení účinnosti imunoterapie, pokud jsou používány současně,“ sdělila pro The Guardian.

Dle charitativní organizace Breast Cancer Now by úspěšné výsledky mohly vést k dalším klinickým studiím aspirinu a avelumabu u pacientek s nevyléčitelnou sekundární triple-negativní rakovinou prsu. K té dojde, když se rakovinné buňky z prsu rozšíří do jiných částí těla.

„Doufáme, že naše studie ukáže, že v kombinaci s imunoterapií může aspirin posílit její účinky a nakonec může poskytnout bezpečný nový způsob léčby rakoviny prsu,“ dodala Armstrong.

Nový výzkum ukazuje, že cvičení během těhotenství je prospěšné pro nenarozené dítě. Mohlo by výrazně snížit riziko rozvoje cukrovky a jiných metabolických poruch později v životě.  Zatím byla provedena pouze studie na myších. Pokud by se ukázalo, že tento nález platí i u člověka, mohlo by to pomoci odvrátit pandemii chronických onemocnění ve stárnoucím světě.

Představte si, že těhotná žena přijde od doktora domů běžně nejen se snímkem ultrazvuku, ale také se cvičebním programem. I tak by mohla vypadat budoucnost. Dle nového výzkumu by totiž cvičení během těhotenství mohlo významně snížit šance dětí na rozvoj cukrovky a dalších metabolických onemocnění později v jejich životě.

„Je známo, že většina chronických onemocnění, o kterých dnes mluvíme, má fetální původ. To znamená, že špatný zdravotní stav rodičů před těhotenstvím a během těhotenství má negativní důsledky pro dítě,“ uvedl výzkumný pracovník Zhen Yan pro server Neurosciencenews.com, který o této studii informoval. Ví se také, že cvičení během těhotenství pomáhá snižovat riziko komplikací v těhotenství a předčasného porodu.

Vědci proto navázali na předchozí výzkum na myších, který ukázal, že pravidelné cvičení obézní samičky před a během březosti může ochránit potomka před časným nástupem cukrovky. Yana zajímalo, zdali tyto výhody přetrvávájí po celý život potomků.

Průběh studie

Během studie byla část dospělých myší krmena běžným krmením, a to jak před, tak během březosti. Část pak byla krmena stravou bohatou na vysoký obsah tuku. Některé myši z druhé skupiny navíc měly přístup během březosti i k běhacímu kolečku.

Výsledky ukázaly, že jak samci, tak samice, kteří byli krmeni stravou s vysokým obsahem tuku, mohli své potomky predisponovat k metabolickým poruchám. Zejména samčí mláďata od matek z této skupiny, které neměly přístup k běhacímu kolečku, měla v dospělosti mnohem vyšší pravděpodobnost rozvoje vysoké hladiny cukru v krvi a dalších metabolických problémů.

Pro lepší porozumění se vědci podívali na metabolismus dospělých potomků, ale také na epigenetické modifikace DNA, tedy takové, které nejsou způsobeny změnou nukleotidové sekvence DNA. Ukázalo se, že zde existují významné rozdíly v metabolickém zdraví, ale také v aktivitě genů. Aktivita genů se lišila mezi různými skupinami potomků. Naznačuje to tedy, že negativní následek rodičovské obezity (rozdílný mezi matkou a otcem) trvá po celý život potomků.

Vědci však zjistili, že cvičení během březosti zabránilo řadě epigenetických změn, které ovlivňují fungování genů potomků. Cvičení tak blokuje negativní efekty obezity matky či otce na potomka. Jedná se tak o první důkaz, že mateřské cvičení pouze během březosti může zabránit přenosu metabolických chorob z rodiče na potomka.

Yan tedy dodává, že není pozdě začít cvičit až během těhotenství. „Pravidelné cvičení je pravděpodobně nejslibnějším zásahem, který nám pomůže odvrátit pandemii chronických onemocnění ve stárnoucím světě, neboť může narušit začarovaný kruh přenosu nemocí z rodičů na děti,“ dodává Yan.

Muž z Floridy zemřel poté, co narazil autem do aligátora velkého přibližně tři a půl metru. Informuje o tom CNN a další servery.

Podle prohlášení úřadu šerifa okresu Hillsborough došlo k nehodě ve čtvrtek po půlnoci.

John Hopkins, 59 let, jel na východ po okresní silnici 672 v Lithii, asi dvě míle západně od okresní silnice 39, když narazil do třímetrového aligátora na vozovce. Lithia leží asi 40 kilometrů východně od Tampy, Hopkins podle místních médií pocházel právě z Lithie.

Hopkinsovo auto sjelo ze silnice a otočilo se do příkopu, kde si ho všiml projíždějící řidič a zavolal 911, uvedl úřad šerifa.

Když na místo dorazili detektivové, byli Hopkins i aligátor mrtví.

„Projíždějící řidič si všiml auta v příkopu a zavolal na tísňovou linku,“ uvedl úřad v prohlášení a dodal, že vyšetřování pokračuje.

Florida a Louisiana mají největší populace aligátorů v zemi – podle floridské Komise pro ochranu ryb a divoké zvěře je jen na Floridě asi 1,3 milionu volně žijících aligátorů.

Přesto zástupce úřadu šerifa okresu Hillsborough sdělil CNN, že autonehody s aligátory nejsou běžné.

Úřad šerifa provede standardní vyšetřování smrtelné nehody, aby zjistil, jaké faktory mohly k nehodě přispět.

Na Floridě se to aligátory jen hemží

Podle deníku Miami Herald došlo k nehodě jen několik kilometrů od státního parku Alafia River, kde žije velká populace aligátorů.

Na Floridě žije v 67 okresech státu celkem asi 1,3 milionu aligátorů. Podle floridské Komise pro ochranu ryb a divoké zvěře jsou aligátoři původními obyvateli Floridy a žijí v bažinách, močálech, řekách a jezerech tohoto státu již po staletí. Toto zvíře je také velkou součástí života floridských obyvatel.

Podle akvaparku v Key Westu žije v Gainesville – domově univerzitního fotbalového týmu Florida Gators – největší populace aligátorů ve Spojených státech. Kousek od Disney Worldu se nachází také zábavní park Gatorland, který je věnován aligátorům.

Podle údajů Smithsonian National Zoo je průměrná velikost aligátořího samce tři a půl metru, zatímco samice aligátora jsou obvykle zhruba o metr menší. Největší aligátoří samci mohou vážit téměř půl tuny.