Nejméně 90 procent mexických voličů, kteří se zúčastnili nedělního referenda, hlasovali pro to, aby jejich prezident Andrés Manuel López Obrador dokončil šestiletý mandát, jenž mu vyprší v roce 2024. K volbám však přišla jen zhruba pětina oprávněných voličů. López Obrador byl s výsledkem spokojený, opozice vyzvala před hlasováním k neúčasti.

INE odhadl, že prezidenta podpořilo mezi 90,3 až 91,9 procenta zúčastněných voličů. Ale hlasování se podle INE účastnilo jen 17 až 18,2 procenta z přibližně 93 milionů mexických voličů. To je hluboko pod 40 procenty, což je práh nutný k tomu, aby byl výsledek právně závazný.

López Obrador označil výsledek za historický. „Budeme pokračovat s přeměnou naší země,“ uvedl ve vystoupení k příznivcům. Podle představitelů prezidentovy strany Morena výsledek ukázal, že hlava státu má mezi voliči silnou podporu a autoritu.

Tři hlavní opoziční strany vyzvaly k neúčasti v hlasování. Podle pravicové strany PAN bylo referendum ve znamení „nezákonného postupu, lží a odklonu veřejných fondů“. Prezidentovi kritici Lópeze Obradora podezřívají, že se bude snažit usilovat o druhý prezidentský mandát, uvedla agentura AFP. To však současná ústava neumožňuje.

Politický analytik Hernán Gómez Bruera agentuře AFP řekl, že bylo zřejmé, že se opozici nepodaří prezidenta odvolat. „Ve hře byla schopnost Lópeze Obradora a jeho podporovatelů mobilizovat se. A ukázalo se, že tato schopnost je značná,“ uvedl analytik.

Podobný plebiscit se v Mexiku ještě nekonal, ale umožňuje ho ústava a vymohl si ho sám prezident, dokonce u soudu. Podle průzkumu veřejného mínění se neměl čeho obávat, jeho popularita se pohybuje kolem 60 procent.

López Obrador, který stojí v čele Mexika od prosince 2018, slíbil uspořádat v polovině mandátu referendum o svém setrvání v čele země už v předvolební kampani. Zamýšlel, že by se konalo loni v červnu spolu s volbami do dolní komory parlamentu, čímž by se ušetřilo za organizaci samostatného hlasování. Opozici se to ale nelíbilo, protože prezidentova kampaň před referendem podle ní mohla ovlivnit výsledek parlamentních voleb.

Finsko a Švédsko by mohly brzy vstoupit do NATO. Důvodem je invaze Ruska na Ukrajinu. Informuje o tom CNN.

Vstup obou skandinávských států do Aliance by Moskvu pravděpodobně rozzuřil. Podle oficiálních představitelů by takový krok ještě více zdůraznil strategickou chybu Ruska při invazi na Ukrajinu.

Představitelé NATO sdělili televizi CNN, že diskuse o vstupu Švédska a Finska do bloku se od ruské invaze staly mimořádně vážnými. Vysocí představitelé amerického ministerstva zahraničí uvedli, že tato záležitost se objevila tento týden na zasedání ministrů zahraničí NATO, kterého se zúčastnili ministři zahraničí ze Stockholmu a Helsinek.

Úředníci uvedli, že diskuse zdůrazňují, do jaké míry invaze Vladimira Putina posloužila pouze k oživení a sjednocení aliance NATO. To je přesný opak Putinových cílů, které si před začátkem války vytkl. Ruský prezident požadoval, aby se NATO přestalo rozšiřovat na východ a přijímat nové členy, a obvinil blok z ohrožení ruské bezpečnosti. Místo toho NATO zvýšilo svou podporu Ukrajině a připravuje se na přijetí nových členů.

Veřejné mínění v obou zemích o vstupu do obranné aliance se výrazně změnilo v souvislosti s pokračující ruskou válkou na Ukrajině. Jeden z bývalých finských premiérů řekl CNN, že krok ke vstupu „byl v podstatě hotovou věcí 24. února, kdy Rusko provedlo invazi“.

„Když se podíváte na veřejné mínění ve Finsku a Švédsku a na to, jak se jejich názory za posledních šest týdnů dramaticky změnily, tak je to další příklad toho, jak to bylo strategické selhání,“ řekl tento týden jeden z vysokých úředníků amerického ministerstva zahraničí.

Finská premiérka: Jednání skončí v létě

Finská premiérka Sanna Marin v pátek uvedla, že parlament její země bude o možném členství v NATO jednat v příštích týdnech. Dodala, že doufá, že tyto diskuse skončí „před polovinou léta“.

„Myslím, že povedeme velmi opatrné diskuse, ale zároveň si v tomto procesu nebudeme brát více času, než je nutné. Situace je samozřejmě velmi vážná,“ řekla.

Švédská premiérka Magdalena Andersson možnost členství nevyloučila v rozhovoru pro televizi SVT na konci března. Švédsko provádí analýzu bezpečnostní politiky, která má být dokončena do konce května. Očekává se, že vláda oznámí svůj postoj v návaznosti na tuto zprávu, uvedl pro CNN jeden ze švédských úředníků. Dodali, že jejich země by mohla svůj postoj zveřejnit dříve v závislosti na tom, kdy tak učiní sousední Finsko.

Finský velvyslanec v USA Mikko Hautala řekl CNN, že oba národy spolu úzce spolupracují. Každá země však přijme své vlastní nezávislé rozhodnutí.

Podnikne Rusko odvetné kroky?

Kreml ve čtvrtek uvedl, že pokud by Švédsko a Finsko vstoupily do NATO, musel by zareagovat.

„Budeme muset učinit naše západní křídlo sofistikovanějším, pokud jde o zajištění naší bezpečnosti,“ řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov pro Sky News.

Finsko zasáhly v pátek dva kybernetické útoky a ruské státní letadlo narušilo jeho vzdušný prostor. Stubb i finský představitel uvedli, že Helsinky podobné typy útoků očekávají. Bagatelizovali však možnost tvrdé reakce Moskvy v případě, že Finsko – které s Ruskem sdílí více než 800 mil dlouhou hranici – vstoupí do NATO.

Podle jednoho z evropských úředníků však některé země NATO zvažují možnost, že Rusko provede útok dříve, než Finsko spadne pod ochranu aliance.

„Budeme velmi živě vnímat možnost, že by se Rusko mohlo pokusit něco podniknout před vstupem do aliance,“ uvedl úředník.

Celní a pohraniční správa USA (CBP) v neděli oznámila, že v pátek byl zadržen tahač s návěsem, který přejížděl do USA z Mexika a převážel 193 kilo kokainu. Informuje o tom CNN.

Podle tiskové zprávy CBP narazil jeden z příslušníků na Světovém obchodním mostě v texaském Laredu na kamion převážející papírové řemeslné výrobky. Něco se mu zřejmě nezdálo, tak poslal tahač k tzv. sekundární prohlídce, píše CNN.

Úředníci použili neinvazivní kontrolní zařízení a našli 101 balíčků obsahujících téměř dva metráky kokainu. Odhadovaná „pouliční“ hodnota drogy je podle úřadu 3,2 milionu dolarů, tedy necelých 72 milionů korun.

Úřad pro terénní operace drogy zabavil a vyšetřování vedou speciální agenti amerického úřadu pro vyšetřování vnitřní bezpečnosti, uvádí CBP.

„Naši policisté v první linii nadále zachovávají přísnou ostražitost v prostředí komerčních nákladních vozidel,“ uvedl Albert Flores, ředitel přístavu Laredo Port of Entry. „Jejich efektivní využití výcviku, zkušeností s kontrolami a technologií úspěšně zabránilo tomu, aby se značný náklad kokainu vůbec dostal do ulic USA,“ dodal.

Množství zabavených drog citelně stoupá

V lednu CPB varovala před výrazným nárůstem množství kokainu a fentanylu zabaveného v přístavech na jihu Texasu.

Během fiskálního roku 2021 CPB uvedla, že v přístavech zahrnujících oblastní úřad Laredo zabavila zhruba 40 tun narkotik v pouliční hodnotě přibližně 786 milionů dolarů (přibližně 17 miliard korun). A to včetně čtyř tun kokainu, což je o 98 % více než ve fiskálním roce 2020.

Podle CPB zabavili 266 kilo fentanylu, což je o 1 066 % více než ve fiskálním roce 2020. Fentanyl, nový syntetický opiát, představuje pro Ameriku v posledních letech vážný problém. Jeho obliba rostla především za časů covidové pandemie. Na vzestupu jsou zejména smrtelné případy předávkování touto drogou.

Zabavit zásilky kokainu za miliardy se v loňském roce povedlo i celníkům v Evropě.