Při izraelském leteckém úderu v jižní části Pásma Gazy zahynul vysoce postavený velitel palestinského hnutí Hamás Samir Abu Younis. Podle izraelské armády se podílel na plánování a řízení útoku na Izrael ze 7. října 2023. Younis zastával funkci velitele brigády Rafah, jedné z jednotek ozbrojeného křídla hnutí.
Americký prezident Donald Trump se poprvé vyjádřil k pátečnímu čtyřhodinovému výpadku letového provozu v celých Spojených státech, který i během víkendu komplikoval leteckou dopravu v zemi. Šéf Bílého domu vyzval Kongres, aby uvolnil více peněz na modernizaci řízení letového provozu, a vinu za stav systému připsal předchozí administrativě demokrata Joea Bidena. Ministr dopravy Sean Duffy mezitím americkým médiím řekl, že do pondělního rána by se situace na amerických letištích měla vrátit do normálního stavu.
Jemenské provládní síly podporované koalicí vedenou Saúdskou Arábií v neděli oznámily své stažení z oblasti s výhledem na strategický průliv Báb-al-Mandab. Tyto síly byly přesunuty k městu Aden, kde sídlí jemenská vláda. Průliv tak zůstává pod kontrolou povstalců.
Papež Lev XIV. ostře odsoudil ničení amazonského pralesa a zabíjení vůdců amazonských národů. Papež to řekl při setkání ve městě Pucallpa, které se nachází v peruánské Amazonii. Lev XIV. také odsoudil korupci či zločinecké skupiny, které pašují drogy, protože zneužívají chudoby místních lidí. Zároveň vyzval k sociální spravedlnosti, vzdělání i duchovnímu životu.
Estonsko uzavře od 1. prosince všechny hraniční přechody s Ruskem, oznámil dnes na sociální síti ministr zahraničí Margus Tsahkna. Důvodem jsou podle něj jasné důkazy, že ruská vojenská rozvědka GRU nařídila sabotážní útok proti estonské zbrojní společnosti. Šéf estonské diplomacie uvedl, že o rozhodnutí Tallinnu informoval své protějšky ve Finsku, Lotyšsku a Litvě. Moskva se k věci zatím nevyjádřila.
"Rusko si musí uvědomit, že nepřátelské akce namířené proti Estonsku nesou důsledky. Pokusy o zastrašování, destabilizaci či podkopávání naší bezpečnosti nezůstanou bez odezvy," uvedl Tsahkna na síti X. "Uzavření hraničních přechodů omezí schopnost Ruska provádět nepřátelské aktivity v Estonsku a posílí naše úsilí zabránit obcházení sankcí," dodal ministr. Nespecifikoval přitom, jak dlouho zůstanou hranice uzavřeny.
Estonská vnitřní tajná služba potvrdila, že neúspěšný sobotní žhářský útok na estonského výrobce dronů Threod Systems nařídila ruská GRU, uvedl ministr krátce předtím v jiném příspěvku na X. Estonské úřady v noci na dnešek v této souvislosti zadržely osm osob a zahájily trestní řízení, napsala agentura Reuters.
"Je to jen další příklad toho, jak Rusko využívá sabotáže a nátlaku k destabilizaci naší společnosti, šíření strachu a odvádění naší pozornosti od podpory Ukrajiny," napsal Tsahkna. "Tváří v tvář přibývajícím neúspěchům a nedostatku úspěchů na bojišti se Kreml stále častěji uchyluje k sabotážím. Odolnost Ukrajiny a její strategická převaha (Vladimira) Putina zjevně znervózňují," dodal s odkazem na ruského prezidenta.
Moskva zatím bezprostředně nereagovala ani na estonská obvinění, ani na rozhodnutí uzavřít hraniční přechody. Obvinění ze strany evropských orgánů z účasti na sabotážních operacích Rusko opakovaně popírá.
Estonsko, členský stát NATO a EU a silný zastánce Ukrajiny, má v současné době podle estonské veřejnoprávní stanice ERR otevřené tři hraniční přechody s Ruskem - v Narvě na severu země a v Luhamaa a Koidule na jihu. Spolu s ostatními pobaltskými státy, ale i například skandinávskými zeměmi či Polskem patří mezi přední podporovatele a dárce zbraní pro Ukrajinu, která se už téměř pět let brání otevřené ruské invazi rozpoutané na Putinův rozkaz.
Nejméně jeden člověk zahynul a dalších pět utrpělo zranění při ukrajinském dronovém útoku na ruskou Rostovskou oblast. Další tři zraněné hlásí úřady z Tatarstánu. Ruské útoky na ukrajinské Záporoží zranily šest lidí včetně dvou dětí.
Při dronovém náletu zemřeli čtyři zaměstnanci průmyslové zóny na jihu Volgogradu, oznámily dnes ráno úřady ve Volgogradské oblasti. Další dva utrpěli zranění. Podle neoficiálních informací telegramového kanálu Exilenova+ se cílem ukrajinského útoku stala rafinérie. Ruská protivzdušná obrana v noci na dnešek v různých regionech Ruska zneškodnila 1198 ukrajinských dronů, oznámilo ministerstvo obrany v Moskvě. Šlo o jeden z nejrozsáhlejších ukrajinských dronových útoků od začátku pátým rokem trvající ruské agrese proti Ukrajině. Osm mrtvých po ukrajinském útoku později zmínilo vedení Samarské oblasti.
Rusko a Ukrajina v noci pokračovaly ve vzájemných útocích. Ruská armáda zaútočila na Kyjev balistickými raketami, zatímco ruské úřady oznámily sestřelení pěti ukrajinských dronů směřujících na Moskvu.
Mírové rozhovory v Abú Zabí přinesly dobrý impuls k nalezení řešení do konce roku, uvedl podle serveru RBK-Ukrajina člen ukrajinské delegace a poslanec Davyd Arachamija. Tuto informaci podle agentury AFP dále nerozvedl a zároveň zmínil obtíže, které podle něj nelze nyní zveřejnit. Vedoucí ukrajinské delegace a šéf civilní rozvědky Rustem Umerov k rozhovorům napsal, že mezi stanovisky zúčastněných stran i nadále přetrvávají značné rozdíly. Jednání však podle něj mají potenciál.
Ukrajinské dronové útoky v noci na dnešek způsobily požár v ruském exportním přístavu Usť-Luga v Baltském moři. Uvedly to tamní úřady, které zároveň informovaly o bezmála 150 sestřelených bezpilotních letounech nad Leningradskou oblastí. Ve Smolenské oblasti na západě Ruska pak přišli při útoku ukrajinských dronů o život dva lidé, uvedl tamní gubernátor. Moskva mezitím oznámila další údery na energetická zařízení v ukrajinském městě Kryvyj Rih a v Oděské oblasti, které si podle tamních úřadů vyžádaly jeden lidský život. Ukrajinský premiér Serhij Koreckyj oznámil, že Rusko udeřilo na různých místech na šest elektrických rozvoden.
Premiér Andrej Babiš (ANO) nezvažuje, že vyhoví požadavkům spolku Milion chvilek z nedělní demonstrace na Letné na odvolání předsedy SPD Tomia Okamury z čela Sněmovny a na odebrání ministerstva obrany hutí SPD. Uvedl to dnes ráno na letišti v pražských Kbelích před odletem na třídenní pracovní návštěvu Izraele. Na nedělním protestu na pražské Letné se podle organizátorů shromáždilo 350.000 až 450.000 lidí, a šlo tak zřejmě o největší demonstraci v Česku od konce roku 1989.
Roman Šmucler v sobotu 14. listopadu rezignoval na funkci prezidenta České stomatologické komory, kterou vedl od roku 2017. Jeho odchodu předcházely spory s představenstvem, které navrhlo jeho odvolání. Vedení vadil především způsob jeho komunikace. Šmucler přiznal, že měl s některými kolegy neshody, a vysvětlil, proč se rozhodl odejít.
Plánovaná Metropolitní nemocnice v Praze by mohla stát 15 až 30 miliard korun. Nové zdravotnické zařízení má sloužit civilistům i armádě a zvládnout provoz během mimořádných událostí. Podle dosud neveřejného vládního materiálu se počítá také s umístěním části klíčových provozů pod zemí.
Potravinové banky v Česku se potýkají s nedostatkem trvanlivých potravin. Pomoci má dnešní Sbírka potravin, do které se v sobotu 14. listopadu zapojí rekordních více než 3 560 obchodů po celé republice. Lidé mohou darovat základní potraviny, dětskou výživu i hygienické potřeby.
Návrat povinné vojenské služby podporuje 63 procent Čechů. Ochotu bránit svou zemi v případě napadení však vyjádřilo 55 procent dotázaných a připravenosti státu na vážnou bezpečnostní krizi věří jen necelá čtvrtina. Vyplývá to z nového mezinárodního průzkumu.
Společnost Meta dostala v Itálii pokutu 805 milionů eur, tedy přibližně 20 miliard korun. Facebook podle tamního úřadu pro ochranu osobních údajů přistupoval k fotografiím a videím uloženým v telefonech uživatelů Androidu bez jejich konkrétního a informovaného souhlasu. Případ se týká přibližně 20 milionů lidí v Itálii.
Hypoteční úvěry v Česku dál zdražují. Průměrná úroková sazba nových hypoték v říjnu vzrostla na 5,24 procenta, přestože zájem o financování bydlení zůstává poměrně silný. Průměrná výše nového úvěru dosáhla 4,66 milionu korun a orientační měsíční splátka se přiblížila 27 tisícům korun.
Od soboty 14. listopadu platí v Česku nové maximální ceny pohonných hmot. Litr běžného benzinu nesmí stát více než 40,50 koruny, u nafty je hranice stanovena na 45,38 koruny. Vláda zároveň připravuje rozhodnutí, zda cenovou regulaci a snížení spotřební daně z nafty ponechá v platnosti také během prosince.
Téměř šest z deseti českých firem plánuje v první polovině roku 2027 zvýšit ceny svých výrobků a služeb. Nejvýraznější zdražování očekávají podniky ve stavebnictví, kde část firem počítá s růstem cen o více než čtyři procenta. Více než čtvrtina dotázaných společností naopak hodlá ceny zachovat nebo snížit.
Jensen Huang nečekaně rezignoval na post generálního ředitele giganta v oblasti vysoce pokročilých čipů pro umělou inteligenci (AI) Nvidia a bude vypovídat před Kongresem. Aféru měl dokonce se třemi ženami, z nichž jedna je podezřelá ze špionáže pro Čínu.
Při izraelském leteckém úderu v jižní části Pásma Gazy zahynul vysoce postavený velitel palestinského hnutí Hamás Samir Abu Younis. Podle izraelské armády se podílel na plánování a řízení útoku na Izrael ze 7. října 2023. Younis zastával funkci velitele brigády Rafah, jedné z jednotek ozbrojeného křídla hnutí.
Americký prezident Donald Trump se poprvé vyjádřil k pátečnímu čtyřhodinovému výpadku letového provozu v celých Spojených státech, který i během víkendu komplikoval leteckou dopravu v zemi. Šéf Bílého domu vyzval Kongres, aby uvolnil více peněz na modernizaci řízení letového provozu, a vinu za stav systému připsal předchozí administrativě demokrata Joea Bidena. Ministr dopravy Sean Duffy mezitím americkým médiím řekl, že do pondělního rána by se situace na amerických letištích měla vrátit do normálního stavu.
Jemenské provládní síly podporované koalicí vedenou Saúdskou Arábií v neděli oznámily své stažení z oblasti s výhledem na strategický průliv Báb-al-Mandab. Tyto síly byly přesunuty k městu Aden, kde sídlí jemenská vláda. Průliv tak zůstává pod kontrolou povstalců.
Papež Lev XIV. ostře odsoudil ničení amazonského pralesa a zabíjení vůdců amazonských národů. Papež to řekl při setkání ve městě Pucallpa, které se nachází v peruánské Amazonii. Lev XIV. také odsoudil korupci či zločinecké skupiny, které pašují drogy, protože zneužívají chudoby místních lidí. Zároveň vyzval k sociální spravedlnosti, vzdělání i duchovnímu životu.
Estonsko uzavře od 1. prosince všechny hraniční přechody s Ruskem, oznámil dnes na sociální síti ministr zahraničí Margus Tsahkna. Důvodem jsou podle něj jasné důkazy, že ruská vojenská rozvědka GRU nařídila sabotážní útok proti estonské zbrojní společnosti. Šéf estonské diplomacie uvedl, že o rozhodnutí Tallinnu informoval své protějšky ve Finsku, Lotyšsku a Litvě. Moskva se k věci zatím nevyjádřila.
"Rusko si musí uvědomit, že nepřátelské akce namířené proti Estonsku nesou důsledky. Pokusy o zastrašování, destabilizaci či podkopávání naší bezpečnosti nezůstanou bez odezvy," uvedl Tsahkna na síti X. "Uzavření hraničních přechodů omezí schopnost Ruska provádět nepřátelské aktivity v Estonsku a posílí naše úsilí zabránit obcházení sankcí," dodal ministr. Nespecifikoval přitom, jak dlouho zůstanou hranice uzavřeny.
Estonská vnitřní tajná služba potvrdila, že neúspěšný sobotní žhářský útok na estonského výrobce dronů Threod Systems nařídila ruská GRU, uvedl ministr krátce předtím v jiném příspěvku na X. Estonské úřady v noci na dnešek v této souvislosti zadržely osm osob a zahájily trestní řízení, napsala agentura Reuters.
"Je to jen další příklad toho, jak Rusko využívá sabotáže a nátlaku k destabilizaci naší společnosti, šíření strachu a odvádění naší pozornosti od podpory Ukrajiny," napsal Tsahkna. "Tváří v tvář přibývajícím neúspěchům a nedostatku úspěchů na bojišti se Kreml stále častěji uchyluje k sabotážím. Odolnost Ukrajiny a její strategická převaha (Vladimira) Putina zjevně znervózňují," dodal s odkazem na ruského prezidenta.
Moskva zatím bezprostředně nereagovala ani na estonská obvinění, ani na rozhodnutí uzavřít hraniční přechody. Obvinění ze strany evropských orgánů z účasti na sabotážních operacích Rusko opakovaně popírá.
Estonsko, členský stát NATO a EU a silný zastánce Ukrajiny, má v současné době podle estonské veřejnoprávní stanice ERR otevřené tři hraniční přechody s Ruskem - v Narvě na severu země a v Luhamaa a Koidule na jihu. Spolu s ostatními pobaltskými státy, ale i například skandinávskými zeměmi či Polskem patří mezi přední podporovatele a dárce zbraní pro Ukrajinu, která se už téměř pět let brání otevřené ruské invazi rozpoutané na Putinův rozkaz.
Nejméně jeden člověk zahynul a dalších pět utrpělo zranění při ukrajinském dronovém útoku na ruskou Rostovskou oblast. Další tři zraněné hlásí úřady z Tatarstánu. Ruské útoky na ukrajinské Záporoží zranily šest lidí včetně dvou dětí.
Při dronovém náletu zemřeli čtyři zaměstnanci průmyslové zóny na jihu Volgogradu, oznámily dnes ráno úřady ve Volgogradské oblasti. Další dva utrpěli zranění. Podle neoficiálních informací telegramového kanálu Exilenova+ se cílem ukrajinského útoku stala rafinérie. Ruská protivzdušná obrana v noci na dnešek v různých regionech Ruska zneškodnila 1198 ukrajinských dronů, oznámilo ministerstvo obrany v Moskvě. Šlo o jeden z nejrozsáhlejších ukrajinských dronových útoků od začátku pátým rokem trvající ruské agrese proti Ukrajině. Osm mrtvých po ukrajinském útoku později zmínilo vedení Samarské oblasti.
Rusko a Ukrajina v noci pokračovaly ve vzájemných útocích. Ruská armáda zaútočila na Kyjev balistickými raketami, zatímco ruské úřady oznámily sestřelení pěti ukrajinských dronů směřujících na Moskvu.
Mírové rozhovory v Abú Zabí přinesly dobrý impuls k nalezení řešení do konce roku, uvedl podle serveru RBK-Ukrajina člen ukrajinské delegace a poslanec Davyd Arachamija. Tuto informaci podle agentury AFP dále nerozvedl a zároveň zmínil obtíže, které podle něj nelze nyní zveřejnit. Vedoucí ukrajinské delegace a šéf civilní rozvědky Rustem Umerov k rozhovorům napsal, že mezi stanovisky zúčastněných stran i nadále přetrvávají značné rozdíly. Jednání však podle něj mají potenciál.
Ukrajinské dronové útoky v noci na dnešek způsobily požár v ruském exportním přístavu Usť-Luga v Baltském moři. Uvedly to tamní úřady, které zároveň informovaly o bezmála 150 sestřelených bezpilotních letounech nad Leningradskou oblastí. Ve Smolenské oblasti na západě Ruska pak přišli při útoku ukrajinských dronů o život dva lidé, uvedl tamní gubernátor. Moskva mezitím oznámila další údery na energetická zařízení v ukrajinském městě Kryvyj Rih a v Oděské oblasti, které si podle tamních úřadů vyžádaly jeden lidský život. Ukrajinský premiér Serhij Koreckyj oznámil, že Rusko udeřilo na různých místech na šest elektrických rozvoden.
Premiér Andrej Babiš (ANO) nezvažuje, že vyhoví požadavkům spolku Milion chvilek z nedělní demonstrace na Letné na odvolání předsedy SPD Tomia Okamury z čela Sněmovny a na odebrání ministerstva obrany hutí SPD. Uvedl to dnes ráno na letišti v pražských Kbelích před odletem na třídenní pracovní návštěvu Izraele. Na nedělním protestu na pražské Letné se podle organizátorů shromáždilo 350.000 až 450.000 lidí, a šlo tak zřejmě o největší demonstraci v Česku od konce roku 1989.
Roman Šmucler v sobotu 14. listopadu rezignoval na funkci prezidenta České stomatologické komory, kterou vedl od roku 2017. Jeho odchodu předcházely spory s představenstvem, které navrhlo jeho odvolání. Vedení vadil především způsob jeho komunikace. Šmucler přiznal, že měl s některými kolegy neshody, a vysvětlil, proč se rozhodl odejít.
Plánovaná Metropolitní nemocnice v Praze by mohla stát 15 až 30 miliard korun. Nové zdravotnické zařízení má sloužit civilistům i armádě a zvládnout provoz během mimořádných událostí. Podle dosud neveřejného vládního materiálu se počítá také s umístěním části klíčových provozů pod zemí.
Potravinové banky v Česku se potýkají s nedostatkem trvanlivých potravin. Pomoci má dnešní Sbírka potravin, do které se v sobotu 14. listopadu zapojí rekordních více než 3 560 obchodů po celé republice. Lidé mohou darovat základní potraviny, dětskou výživu i hygienické potřeby.
Návrat povinné vojenské služby podporuje 63 procent Čechů. Ochotu bránit svou zemi v případě napadení však vyjádřilo 55 procent dotázaných a připravenosti státu na vážnou bezpečnostní krizi věří jen necelá čtvrtina. Vyplývá to z nového mezinárodního průzkumu.
Společnost Meta dostala v Itálii pokutu 805 milionů eur, tedy přibližně 20 miliard korun. Facebook podle tamního úřadu pro ochranu osobních údajů přistupoval k fotografiím a videím uloženým v telefonech uživatelů Androidu bez jejich konkrétního a informovaného souhlasu. Případ se týká přibližně 20 milionů lidí v Itálii.
Hypoteční úvěry v Česku dál zdražují. Průměrná úroková sazba nových hypoték v říjnu vzrostla na 5,24 procenta, přestože zájem o financování bydlení zůstává poměrně silný. Průměrná výše nového úvěru dosáhla 4,66 milionu korun a orientační měsíční splátka se přiblížila 27 tisícům korun.
Od soboty 14. listopadu platí v Česku nové maximální ceny pohonných hmot. Litr běžného benzinu nesmí stát více než 40,50 koruny, u nafty je hranice stanovena na 45,38 koruny. Vláda zároveň připravuje rozhodnutí, zda cenovou regulaci a snížení spotřební daně z nafty ponechá v platnosti také během prosince.
Téměř šest z deseti českých firem plánuje v první polovině roku 2027 zvýšit ceny svých výrobků a služeb. Nejvýraznější zdražování očekávají podniky ve stavebnictví, kde část firem počítá s růstem cen o více než čtyři procenta. Více než čtvrtina dotázaných společností naopak hodlá ceny zachovat nebo snížit.
Jensen Huang nečekaně rezignoval na post generálního ředitele giganta v oblasti vysoce pokročilých čipů pro umělou inteligenci (AI) Nvidia a bude vypovídat před Kongresem. Aféru měl dokonce se třemi ženami, z nichž jedna je podezřelá ze špionáže pro Čínu.
Praha 8. září 2026 (PROTEXT) – Nedostupnost bydlení rozhoduje o tom, jestli lidé můžou v Česku normálně žít, zakládat rodiny a plánovat budoucnost. Právě bydlení proto bude hlavním tématem, se kterým Piráti vstupují do rozhodující fáze komunální kampaně s jasným vzkazem: VOLÍM BYDLENÍ, AŤ TO TU ŽIJE.
Na vyhlídce na Letné představí Piráti ve středu 9. září priority pro poslední týdny před volbami i konkrétní plán jak dostat bydlení opět lidem na dosah.
Přenos tiskové konference z Hanavského pavilonu můžete sledovat od 10:30.
Na akci vystoupí předseda Pirátů Zdeněk Hřib i pirátští lídři a lídryně kandidující napříč republikou – kandidátka na pražskou primátorku Tereza Nislerová, brněnský lídr Adam Zemek, plzeňský lídr Pavel Bosák, ostravský lídr Rostislav Řeha a další výrazné tváře z Prahy i dalších měst.
POLITICKÉ REKLAMNÍ SDĚLENÍ * Zadavatelem je Česká pirátská strana * Volby do zastupitelstev obcí a Senátu 9. a 10. října 2026 Více informací na https://drive.google.com/file/d/1dDAL…
Praha 8. září 2026 (PROTEXT) – Nakladatelství Argo představí ve středu 9. září 2026 na tradičním setkání podzimní a předvánoční ediční plán. Autoři, překladatelé a redaktoři představí knihy, které vyjdou ve druhé polovině letošního roku.
Právě 9. září uplyne rok od chvíle, kdy si první nedočkaví čtenáři mohli na Staroměstské radnici v Praze koupit výtisk knihy Dana Browna Tajemství všech tajemství. Dozvíte se také, kdy vyjde české pokračování příběhů, které od žen z celého světa posbírala Gillian Anderson, tentokrát pod názvem Víc.
Přímý přenos můžete sledovat od 10:00.
Z autorů se představí scenárista a spisovatel Zdeněk Viktora s románem Dokonalý záběr. Každý ze čtveřice protagonistů má vlastní představu o vztahu a každý z nich postupně zjišťuje, že ve skutečnosti miluje spíše obraz, který si o partnerovi vytvořil.
Michal Vrba promluví o své nové povídkové knize Hlušický čtverec a o tom, proč v jejím názvu použil jméno své rodné vísky ve východních Čechách.
Hudební a herní publicista Jaroslav Konáš představí svůj nejnovější románPád citadely. Po magické Dominice a folk hororu ze Sudet Město v mlze se tentokrát vydává na území postapokalyptické sci-fi a vysvětlí, co ho na střídání žánrů baví.
Klasický archeolog a historik Jan Bažant se pustil do nového převyprávění Řeckých mýtů. První díl už vyšel, druhý, věnovaný osudům nejslavnějších hrdinů, vyjde na podzim.
Eva Matásková žila několik let v Berlíně a teď ho představí dětem v autorské knížce Koho hledá Františka?, která má velmi neobvyklou výtvarnou podobu.
Petr Onufer vedl v letech 2022–2026 sérii rozhovorů s profesorem Martinem Hilským. Ty nyní vyjdou knižně pod názvem Vykloubený čas.
Čtveřice překladatelů představí zahraniční romány. Petr Fantys přeložil pro edici AAA román jednoho z nejuznávanějších současných amerických spisovatelů Bena LerneraPřepis, který je pronikavou meditací o technologiích, jež naši vzájemnou blízkost prohlubují i narušují, a o nástrojích, které paměť uchovávají i mažou.
Jitka Hanušová představí román finské autorky Iidy RaumyDestrukce – Případová studie. Hluboce psychologický a citlivý popis dospívání v nepřátelských kulisách je částečně inspirován skutečností.
Japonský břitký thriller Noc baby jagy přiblíží Jan Levora. Akira Ótani za něj jako vůbec první japonská autorka získala prestižní britskou cenu Dagger Award za nejlepší překladový kriminální román.
Hana Zahradníková tentokrát přeložila nejnovější knihu Helen Oyeyemi Moje nové nové já, jejíž hrdinka má sedm identit – na každý den v týdnu jednu.
A další tipy na zajímavé knihy se dozvíte od redaktorů Arga.
Praha 8. září 2026 (PROTEXT) – Iniciativa pro dostupné bydlení (IDB) a ve spolupráci se společnostmi CENTRAL GROUP a KPMG pořádají ve středu 9. září 2026 předvolební debatu kandidátů na primátora Prahy jako speciální blok Summitu dostupného bydlení a stavebního rozvoje.
Přenos debaty z Obecního domu můžete sledovat od 13:30.
Témata debaty:
Jaké jsou hlavní body volebních programů stran a koalic pro Prahu?
Jak podpořit stavební rozvoj metropole, jaké stavby mají být prioritou a jak je financovat?
Praha 9. září 2026 (PROTEXT) – Iniciativa pro dostupné bydlení (IDB) a ve spolupráci se společnostmi CENTRAL GROUP a KPMG pořádají ve středu 9. září 2026 Summit dostupného bydlení a stavebního rozvoje, který je tradičním místem setkání a diskuse vrcholných představitelů státu, samospráv, soukromého sektoru a odborníků. Řeší se zde klíčová témata a konkrétní opatření na podporu dostupnosti bydlení a stavebního rozvoje v ČR – včetně možností financování dostupného bydlení a nastavení spolupráce veřejného a soukromého sektoru.
Summit se koná pod záštitou Ministerstva pro místní rozvoj, Svazu měst a obcí České republiky, hlavního města Prahy, Institutu plánování a rozvoje Prahy a České komory architektů.
Živý přenos z pražského Obecního domu můžete sledovat od 10:00.
Témata summitu:
Politika a legislativa – bydlení a stavebnictví
Ekonomika a financování – bydlení a stavebnictví
Dostupnost bydlení a stavební rozvoj – konkrétní návrhy na zlepšení
Vystupující:
Karel Havlíček – 1. místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu
Zuzana Mrázová – ministryně pro místní rozvoj
Hana Landová – vládní zmocněnkyně pro implementaci stavebního práva
Daniel Ryšávka – ředitel Státního fondu podpory investic
Ondřej Boháč – ředitel Institutu plánování a rozvoje Prahy (IPR)
Zdeněk Zajíček – prezident Hospodářské komory
František Lukl – předseda Svazu měst a obcí
Jan Kasl – předseda České komory architektů
Martin Vašek – generální ředitel ČSOB Hypoteční banky a Stavební spořitelny
Dušan Kunovský – zakladatel a generální ředitel CENTRAL GROUP
Maďarsko nařídilo deseti členům ruské diplomatické mise, aby opustili zemi. Podle tamních úřadů se dopouštěli aktivit neslučitelných s diplomatickým postavením. Moskva už oznámila, že na krok Budapešti odpoví.
Maďarská ministryně zahraničí Anita Orbán v úterý 8. září oznámila, že ruský velvyslanec byl informován o vyhoštění deseti členů diplomatické mise. Podle hodnocení maďarských úřadů se v zemi věnovali činnosti, která je pro diplomaty nepřijatelná podle Vídeňské úmluvy. Konkrétní podrobnosti o jejich aktivitách vláda nezveřejnila.
Budapešť mluví o ochraně své suverenity
Rozhodnutí má podle Orbán chránit bezpečnost a suverenitu Maďarska. Ministryně zároveň zdůraznila, že vyhoštění neznamená přerušení diplomatických vztahů s Ruskem. Tak rozsáhlý krok vůči ruskému diplomatickému zastoupení je v Maďarsku podle dostupných informací bezprecedentní.
Moskva reagovala prakticky okamžitě. Ruské ministerstvo zahraničí pohrozilo odvetou a jeho mluvčí Marija Zacharovová označila chystanou reakci za „tvrdou a bolestivou“. Jakou podobu by ruské protiopatření mohlo mít, zatím nesdělila.
Nová vláda mění vztah k Rusku
Vyhoštění diplomatů přichází několik měsíců po nástupu vlády premiéra Pétera Magyara. Ten v dubnových volbách vystřídal Viktora Orbána, který stál v čele země šestnáct let a i po ruské invazi na Ukrajinu udržoval s Moskvou poměrně úzké vztahy. Současný postup tak představuje výrazný odklon od politiky předchozí vlády.
Napětí mezi Budapeští a Moskvou se přitom nezačalo zvyšovat až nyní. Maďarsko už v květnu vyhostilo ruského zpravodajského důstojníka působícího pod diplomatickým krytím. Podle dostupných informací se měl dostat do kontaktu s analytickými institucemi blízkými bývalé vládě.
Maďarská vláda nyní dává najevo, že diplomatické vztahy s Moskvou chce zachovat, zároveň ale hodlá zasahovat proti aktivitám, které podle ní ohrožují bezpečnost země. Rusko zatím konkrétní podobu slíbené odvety neoznámilo.
Barevný koberec podle vlastního návrhu, měkký obraz na zeď nebo originální dekorace. Tuftování umožňuje pomocí příze a speciální pistole vytvářet výrazné textilní kousky a v posledních letech si našlo místo mezi oblíbenými kreativními koníčky.
Tuftování není úplnou novinkou, k jeho zviditelnění mezi domácími tvůrci ale výrazně přispěly sociální sítě. Videa zachycující rychlé zaplňování předkreslených ploch barevnou přízí se rozšířila zejména na TikToku a Instagramu. Popularita přitom nekončí u samotného tvoření. Texturované a ručně tuftované koberce se objevují také mezi interiérovými trendy pro rok 2026.
Jak tuftování funguje
Základem je pevně napnutá speciální tkanina, přes kterou tuftovací pistole opakovaně protlačuje přízi. Tím na její druhé straně vzniká vlas. Existují dvě základní varianty. U takzvaného cut pile se vytvořená oka rovnou rozstřihují a výsledný povrch je měkký a huňatý, zatímco loop pile ponechává přízi v podobě smyček. Rozdílnou výškou vlasu lze vytvářet i plastické motivy.
K základní výbavě kromě pistole patří rám, tuftovací tkanina a dostatečné množství příze. Po dokončení se zadní strana výrobku zpevňuje lepidlem a obvykle překrývá další vrstvou látky. Teprve poté lze koberec sundat z rámu, upravit jeho okraje a podle potřeby zastřihnout či vytvarovat vlas.
Koberec nemusí skončit na podlaze
Výhodou techniky je značná volnost při výběru motivu. Začátečníci mohou začít jednoduchými geometrickými tvary nebo několika většími barevnými plochami, zkušenější tvůrci zvládají portréty, nápisy i detailnější ilustrace. Motiv je potřeba předem překreslit na pracovní stranu tkaniny. U textu a dalších směrových návrhů je přitom nutné počítat s tím, že výsledný obraz vzniká z opačné strany, a předlohu tedy převrátit zrcadlově.
Výsledkem navíc nemusí být jen klasický koberec. Stejným způsobem lze tvořit nástěnné dekorace, povlaky na polštáře, podložky nebo jiné textilní doplňky. Právě možnost vytvořit si vlastní tvar, barevnou kombinaci i strukturu dává tuftování prostor mezi řemeslem, výtvarnou tvorbou a výrobou bytových dekorací.
Za úplně nenáročný koníček ho ale považovat nelze. Pořízení pistole a rámu znamená vyšší počáteční investici než například u háčkování nebo vyšívání a práce s přístrojem vyžaduje trochu cviku. Samotné vytváření větších ploch je naopak oproti ručnímu vázání koberce výrazně rychlejší, takže první jednodušší výrobek může vzniknout poměrně brzy.
Jaguar Land Rover , automobilka, výroba
Foto: Reuters
Produktivita práce v Evropské unii ve druhém čtvrtletí meziročně vzrostla. Česko se však vydalo opačným směrem. Výkon připadající na jednu odpracovanou hodinu klesl o 0,8 procenta, což byl druhý nejhorší výsledek mezi členskými státy.
Produktivita práce měřená podle odpracovaných hodin ve druhém čtvrtletí letošního roku v celé Evropské unii vzrostla meziročně o 0,8 procenta. Ještě v prvním čtvrtletí dosahoval růst po pozdější revizi 0,4 procenta. Vývoj tak ukazuje na zrychlení růstu produktivity v rámci celé Unie.
Česko skončilo na chvostu Unie
Česká ekonomika se ale celounijnímu trendu vymykala. Produktivita na jednu odpracovanou hodinu meziročně klesla o 0,8 procenta. Horší výsledek zaznamenalo pouze Rumunsko, kde pokles dosáhl 1,2 procenta. V Portugalsku činil 0,5 procenta.
Celkem se produktivita na odpracovanou hodinu snížila v pěti členských zemích, zatímco v Irsku se meziročně nezměnila. Na opačném konci žebříčku bylo Slovinsko, kde produktivita vzrostla o 5,8 procenta. Následovalo Dánsko s růstem o 3,5 procenta a Lotyšsko s 3,4 procenta.
Produktivita práce vyjadřuje množství reálného ekonomického výkonu vytvořeného jedním zaměstnaným člověkem nebo za jednu odpracovanou hodinu. Do výpočtu proto vstupují údaje o hrubém domácím produktu a zaměstnanosti. Vývoj produktivity nemusí kopírovat samotný růst ekonomiky ani počet lidí, kteří mají práci.
Výsledky se liší podle způsobu měření
Odlišný obrázek nabízí produktivita počítaná na jednoho zaměstnaného člověka. V celé Evropské unii se ve druhém čtvrtletí meziročně zvýšila o 0,9 procenta. Největší růst zaznamenalo opět Slovinsko, tentokrát o 4,5 procenta. Následovalo Dánsko s 3,6 procenta a Litva s 3,5 procenta.
Pokles produktivity na zaměstnaného člověka se týkal pouze tří členských států. V Irsku činil jedno procento, v Rumunsku 0,8 procenta a v Itálii 0,4 procenta. Rozdíl mezi oběma ukazateli souvisí mimo jiné s tím, že produktivita na hodinu zohledňuje také změny v množství odpracovaného času.
Selena Gomez se netají tím, že by se v budoucnu chtěla stát matkou. Nyní své přání připomněla snímkem na sociálních sítích, na kterém sedí vedle novorozence a drží ho za ruku. Doplnila ho krátkým vzkazem.
Čtyřiatřicetiletá zpěvačka a herečka sdílela v pondělí 7. září na Instagram Stories fotografii, na níž sedí vedle novorozence a drží ho za ruku. Ke snímku připsala pouze „One day“, tedy „Jednou“, a přidala emotikony. Další podrobnosti neuvedla.
O rodině už mluvila s Bennym Blancem
Touha po vlastním dítěti není u Gomez novým tématem. Společně s hudebním producentem Bennym Blancem, za kterého se provdala v září 2025, o budoucí rodině mluvili už před svatbou. Gomez tehdy přiznala, že děti miluje a mateřství je něco, na co se v budoucnu těší.
Pár se dal dohromady v roce 2023, zásnuby oznámil v prosinci následujícího roku a svatba následovala v září 2025. Přestože oba o dětech hovoří otevřeně, dosud neoznámili, že by rodinu aktuálně rozšiřovali.
Mateřství pro ni může mít jinou podobu
Gomez už v roce 2024 prozradila, že kvůli zdravotním komplikacím nemůže bezpečně odnosit vlastní dítě. Těhotenství by podle ní představovalo vážné riziko pro ni i pro dítě a smíření s touto skutečností pro ni nebylo jednoduché.
Možnosti, jak se jednou stát matkou, ale nevyloučila. Otevřeně tehdy mluvila o adopci i náhradním mateřství a zdůraznila, že způsob, jakým by dítě do jejího života přišlo, pro ni není rozhodující. Sama má navíc k adopci blízko i z rodinné zkušenosti, protože její matka byla adoptovaná.
Aktuální fotografie tak především navazuje na přání, které Gomez veřejně vyjadřuje už několik let. Zda a kdy se s Blancem rozhodnou rodinu rozšířit, dvojice zatím neoznámila.
Nejméně dva lidé zemřeli a dalších deset utrpělo zranění při nočních útocích na Kyjev. Ruské síly obnovily letecké údery na ukrajinské hlavní město v úterý brzy ráno, jen krátce poté, co se obě strany dohodly na třídenním přerušení útoků na vzájemná hlavní města. Informuje o tom BBC, CBC a další servery.
K útoku došlo po návštěvě nejvyšších vyslanců amerického prezidenta Donalda Trumpa v Moskvě a Kyjevě. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pondělí po jednání se Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem uvedl, že neočekává rychlý konec války a připustil, že boje mohou pokračovat i během zimy.
Russia pummelled Kyiv with drones and missiles, resuming its air attacks after a brief halt for the visit of US peace negotiators, killing two people and triggering fires. Mayor Vitali Klitschko said 10 more had been injured in the city https://t.co/5XNhpc6E8hpic.twitter.com/4WdshkxKCx
Kyjevem se v noci rozezněly sirény a obyvatelé byli vyzváni, aby vyhledali úkryt. Série explozí podle městských úřadů zabila dva lidi a deset dalších zranila. Zasaženy byly obytné budovy, včetně pětipodlažního domu ve čtvrti Solomianskyi. Ve čtvrti Podilskyi začala hořet vozidla a rozsáhlý požár byl hlášen také v oblasti opravárenského areálu Darnytskyi na levém břehu Dněpru.
Obyvatelé Kyjeva se během útoku ukrývali také ve stanicích metra, které v době ruských náletů pravidelně slouží jako provizorní kryty.
„V okamžiku, kdy míroví vyslanci amerického prezidenta odjeli, zahájil Putin další masivní a strašlivý útok na Kyjev,“ uvedl ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha na sociální síti X. Podle něj ruské balistické rakety „mluví hlasitěji“ než ruská slova o diplomacii. Sybiha zároveň vyzval spojence, aby zvýšili tlak na Moskvu a poskytli Ukrajině další protiraketové systémy. Zásoby ukrajinské protivzdušné obrany se podle něj kriticky tenčí.
Útočila i Ukrajina
Jednání Zelenského s Witkoffem a Kushnerem za zavřenými dveřmi, které v neděli trvalo několik hodin, nepřineslo zásadní průlom. Ukrajinský prezident uvedl, že se v blízké budoucnosti mají znovu sejít představitelé Ukrajiny, Spojených států a evropských zemí. Zároveň zopakoval výzvu k přímému trojstrannému jednání Ukrajiny, Ruska a USA.
Ruské úřady mezitím oznámily ukrajinské dronové útoky. Podle gubernátora Saratovské oblasti Romana Busargina byly zasaženy budovy ve městě Saratov.
Podle analýzy BBC Verify čelí Kyjev v současnosti leteckým poplachům častěji než kdykoli od začátku plnohodnotné ruské invaze v roce 2022.