Home Blog Strana 186

Prázdný vesmír možná mění světlo. Stopy našli u extrémní neutronové hvězdy

Prázdný vesmír možná mění světlo. Stopy našli u extrémní neutronové hvězdy
Prázdný vesmír možná mění světlo. Stopy našli u extrémní neutronové hvězdy

Vesmírné vakuum nemusí být tak prázdné, jak se na první pohled zdá. Vědci u magnetaru zachytili signály, které mohou ukazovat na kvantový jev ovlivňující šíření světla. K definitivnímu potvrzení ale mají ještě daleko.

Tým astronomů zkoumal magnetar 1E 1547.0-5408, tedy mimořádně hustou neutronovou hvězdu s extrémně silným magnetickým polem. Právě takové prostředí může umožnit sledovat fyzikální procesy, které nelze v pozemských laboratořích napodobit.

Světlo jako v obřím vesmírném hranolu

Výzkumníci se soustředili na takzvaný vakuový dvojlom. Teorie předpokládá, že silné magnetické pole může ve vakuu změnit vlastnosti světla, podobně jako ho rozdělí nebo natočí optický materiál. Neznamená to, že se prázdný prostor zaplní hmotou. Kvantová fyzika však pracuje s představou krátce vznikajících a zanikajících virtuálních částic, které se za extrémních podmínek mohou projevit.

Studie zveřejněná v časopise Nature porovnala rádiová pozorování magnetaru s měřeními jeho rentgenového záření. Vědci sledovali polarizaci, tedy směr, v němž elektromagnetické vlny kmitají, zatímco se objekt otáčel.

Rentgenové záření vycházelo z magnetaru s mimořádně vysokou polarizací a její směr zůstával v souladu s magnetickým polem hvězdy. Tento vzorec odpovídá tomu, co by mohl způsobit právě vakuový dvojlom. Magnetar se navíc vůči Zemi nachází v mimořádně vhodné poloze, takže jeho záření lze sledovat téměř podél magnetického pólu.

Zatím nejde o hotový důkaz

Výsledek je zajímavý hlavně proto, že podobný efekt fyzici popisují už desítky let, přesto jej dosud nedokázali přesvědčivě potvrdit. Magnetary jsou pro takový výzkum výjimečné: jejich magnetická pole jsou mnohonásobně silnější než cokoli, co lidstvo vytvořilo na Zemi.

Autoři ale upozorňují, že bude nutné přidat další pozorování i přesnější počítačové simulace. Teprve ty mají ukázat, zda naměřené signály skutečně vznikají působením vakua, nebo je může vysvětlit jiný fyzikální proces.

Pokud se závěry potvrdí, mohli by astronomové získat nový způsob, jak zkoumat kvantovou fyziku v jednom z nejextrémnějších prostředí ve vesmíru.

Želvy opouštějí Erijské jezero před vrcholem toxických květů sinic

Želvy opouštějí Erijské jezero před vrcholem toxických květů sinic
Želvy opouštějí Erijské jezero před vrcholem toxických květů sinic

Samice želvy mapové během léta využívají otevřené vody Erijského jezera, ještě před vrcholem škodlivého květu sinic se ale přesouvají do přítoků a okolních mokřadů. Díky tomu se pravděpodobně vyhýbají období, kdy je riziko kontaktu s toxiny nejvyšší.

Vědci z University of Toledo sledovali pohyb želv pomocí akustických a satelitních vysílačů. Zjistili, že po skončení hnízdění se zvířata pohybovala v otevřených vodách jezera během června a července. Po konci července už je ale v jezeře nezaznamenali.

Želvy urazily až 22 kilometrů

Výzkumníci v roce 2022 připevnili vysílače na deset dospělých samic pocházejících z hnízdiště na západě Erijského jezera v americkém Ohiu. Kombinace dvou způsobů sledování jim umožnila zaznamenávat želvy jak pod vodou, tak při přesunu do míst vzdálenějších od přijímačů.

Studie ukázala, že sledované želvy během roku využívaly jak samotné jezero, tak jeho přítoky. Celkový rozsah jejich pohybu dosahoval přibližně 10 až 22 kilometrů. Po letním pobytu v jezeře zamířily několik kilometrů proti proudu, kde pravděpodobně přezimovaly. Následující jaro se opět vrátily do blízkosti stejného hnízdiště.

Sinice vrcholí až po jejich odchodu

Načasování přesunu je důležité kvůli škodlivým květům sinic, které se v západní části Erijského jezera pravidelně objevují a obvykle vrcholí v srpnu. Některé sinice produkují toxiny, které mohou negativně ovlivňovat vodní organismy a další živočichy.

Želvy však podle sledování opouštěly jezero ještě před hlavním obdobím květu. Vědci proto předpokládají, že díky pravidelnému sezónnímu přesunu přicházejí želvy s toxiny do kontaktu jen omezeně. Zatím ale není jasné, zda se želvy škodlivým květům aktivně vyhýbají, nebo jejich odchod pouze shodou okolností připadá na stejné období. Právě ochrana přítoků a mokřadů, kam se přesouvají, tak může být pro tento druh důležitá i v době zhoršující se kvality vody.

Případ Lindsay Clancy: Bezpochyby své děti záměrně zavraždila, prohlásil jeden z porotců

Jediný porotce, který v procesu s Lindsay Clancy odmítl většinový názor, uvedl, že „neměl žádné pochybnosti“ o její trestní odpovědnosti za smrt tří dětí. Soud v Massachusetts musel 4. září proces prohlásit za neplatný, protože dvanáctičlenná porota se po téměř 40 hodinách jednání nedokázala shodnout na jednomyslném verdiktu. Informuje o tom BBC, NBC News a další servery.

Clancy se k zabití svých dětí přiznala, její obhájci ale tvrdili, že v době činu trpěla poporodní psychózou a nebyla schopna rozlišovat mezi dobrem a zlem. Žalobci naopak tvrdili, že vraždy byly naplánované. A na jejich stranu se právě jeden z porotců, Michael P. Desronvil, přiklonil.

Šestatřicetiletá žena podle obžaloby v lednu 2023 v rodinném domě v Massachusetts uškrtila pětiletou Coru, tříletého Dawsona a osmiměsíčního Callana. Svého manžela těsně před činem poslala pryč. Následně se sama pokusila zabít, vyskočila z okna ve druhém patře.

Porotci museli rozhodnout, zda Clancy své děti zabila úmyslně a zda za své jednání nese trestní odpovědnost. Zvažovali přitom několik možností včetně zproštění viny z důvodu nepříčetnosti, zabití a vraždy prvního stupně.

Jeden proti jedenácti

Podle několika členů poroty se nakonec jedenáct porotců přiklonilo k závěru, že Clancy není trestně odpovědná. Michael P. Desronvil, který jako jediný zastával opačný názor, ale uvedl, že důkazy podle něj prokazovaly, že si vraždu dětí naplánovala.

„Neměl jsem žádné pochybnosti,“ řekl v prohlášení pro CBS News. Dodal, že při jednání opakovaně vysvětloval své závěry a byl ostatními porotci neustále přerušován.

Předsedkyně poroty Paula Devlin v pořadu CBS Mornings uvedla, že ostatní porotci strávili několik dní snahou Desronvila přesvědčit. Jednání popsala jako „hrozný kolotoč emocí“.

Podle zpráv, které se šíří na internetu, dostal Desronvil poté, co veřejně vystoupil, množství výhrůžek a nyní se musí skrývat.

Obhajoba během procesu poukazovala mimo jiné na to, že Clancy před vraždami užívala více než tucet léků a vyhledala pomoc na sebevražedné lince i na pohotovosti. Soudní psychiatr vypověděl, že v době činu zažívala halucinace a bludy, které jí dávaly příkazy, a byla zcela pod jejich vlivem. Její vlastní psychiatr však uvedl, že během jejich sezení známky psychózy nepozoroval.

Zneplatnění procesu případ neuzavřelo. Žalobci zatím neoznámili, zda budou žádat nový proces. Obhájce Kevin Reddington uvedl, že by preferoval dohodu, která by druhému procesu zabránila.

Další jednání je naplánováno na 29. září u soudu Plymouth Superior Court. O případu má v neděli promluvit také Patrick Clancy, otec dětí a bývalý manžel Lindsay, v pořadu CBS 60 Minutes.

Francie posílí ochranu kritické infrastruktury. Macron varuje před ruskou hrozbou

Macron
Macron Foto: Reuters

Francie chce lépe chránit svou kritickou infrastrukturu před útoky dronů a kybernetickými hrozbami. Prezident Emmanuel Macron pověřil vládu přípravou nového plánu, který se má zaměřit také na citlivé objekty obranného průmyslu. Za jednu z hlavních hrozeb označil sílící ruské hybridní aktivity.

Macron v pátek po více než tříhodinovém jednání v Elysejském paláci oznámil, že vláda připraví plán na ochranu kritické infrastruktury. Zaměřit se má především na místa, která by mohla být terčem dronových nebo kybernetických útoků. Francouzský prezident zároveň uvedl, že ruská hybridní hrozba vůči Francii a dalším evropským zemím v posledních týdnech zesílila.

Francie chce lépe chránit citlivé objekty

Macron mezi hybridní hrozby řadí mimo jiné sabotáže, kybernetické útoky, dezinformace a zásahy do demokratických procesů. Francie chce novým plánem posílit ochranu strategicky důležitých míst, včetně zařízení spojených s obranným průmyslem. Konkrétní podoba opatření zatím zveřejněna nebyla.

Francouzský prezident zároveň zdůraznil, že podobné aktivity podle něj míří také na oslabení evropské podpory Ukrajině. Situaci označil za vážnou a varoval, že další kroky nezůstanou bez reakce. Moskva obvinění z vedení hybridní kampaně proti evropským zemím odmítá.

Obavy z podobných incidentů přitom zaznívají i z dalších evropských zemí. Evropská komise tento týden navrhla nový mechanismus, který by členským státům umožnil koordinovaněji reagovat na případy sabotáží, dronových incidentů nebo kybernetických útoků, které nedosahují úrovně otevřené vojenské agrese.

Macron chce řešit také ceny energií

Vedle bezpečnosti se páteční jednání věnovalo také energetické situaci. Macron oznámil, že Francie chce v příštích týdnech svolat jednání skupiny G7 zaměřené na růst cen energií. Jejich zdražování spojil především s konflikty na Ukrajině a Blízkém východě a s omezením dopravy přes Hormuzský průliv.

Vyšší ceny paliv a energií podle něj citelně dopadají na francouzské domácnosti. Paříž chce zároveň požádat Evropskou komisi o urychlení práce na zajištění zásob plynu v rámci celé Evropské unie.

Macron zdůraznil, že Francie chce na současné bezpečnostní i energetické problémy reagovat společně s evropskými partnery. Ochrana kritické infrastruktury se tak má stát jednou z priorit vlády v době, kdy se v Evropě množí obavy z útoků pod hranicí otevřeného ozbrojeného konfliktu.

Tchaj-wan pořádal cvičení s raketami a drony, týden před summitem Trumpa a Siho

Na Tchaj-wanu se dnes konala vojenská cvičení s raketami a bezpilotními letouny, a to necelý týden před summitem amerického a čínského prezidenta ve Spojených státech, na němž se bude mimo jiné projednávat osud tohoto samosprávného ostrova. Napsala to agentura AP. Summit by se měl uskutečnit 24. září ve Washingtonu.

Součástí manévrů v okrese Pching-tung na jihu země byly poprvé společné bojové nácviky s využitím několika typů útočných dronů. Armáda také odpálila několik protiletadlových a protilodních raket. Ve cvičeních bude pokračovat příští týden, kdy mimo jiné nasadí nově zakoupené raketové systémy HIMARS americké výroby či simulátory raket Stinger.

„Cvičení předvedla modernizaci tchajwanské armády. Koordinované nasazení dronů a konvenčních zbraní odráží přizpůsobení se modernímu způsobu vedení války,“ píše se v prohlášení kanceláře tchajwanského prezidenta Laj Čching-teho. Nezmínilo ale, jaké typy dronů se testovaly.

Čína považuje Tchaj-wan za vzbouřeneckou provincii a za legitimní součást svého území, se kterým se chce znovu spojit, i kdyby to mělo být podle jejích slov silou. Demokraticky spravovaný ostrov proto pořádá cvičení simulující čínskou invazi a v posledních letech také zvýšil vojenské výdaje. Je závislý na nákupu zbraní z USA, které jsou podle tamních zákonů povinny poskytovat Tchaj-wanu prostředky k jeho obraně.

Právě prodej zbraní byl ústředním tématem rozhovorů mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jeho čínským protějškem Si Ťin-pchingem. Trump po jejich květnovém summitu v Pekingu odložil plánovaný balíček zbraní pro Tchaj-wan za 14 miliard dolarů (přes 297 miliard Kč), což vyvolalo pochybnosti o závazku USA vůči ostrovu. Šéf Bílého domu označil prodej zbraní za „velmi dobrý vyjednávací trumf“ vůči Číně.

I čtvrt hodiny v parku může zlepšit náladu. Nemusíte kvůli tomu ani sportovat

I čtvrt hodiny v parku může zlepšit náladu. Nemusíte kvůli tomu ani sportovat
I čtvrt hodiny v parku může zlepšit náladu. Nemusíte kvůli tomu ani sportovat

Krátká zastávka v parku, posezení pod stromem nebo cesta domů alejí nejsou jen příjemným rozptýlením. Výzkum ukazuje, že i několik minut v městské zeleni může podpořit psychickou pohodu a zmírnit každodenní napětí.

Pro mnoho lidí je pobyt v přírodě spojený hlavně s celodenním výletem nebo sportem. Nová zjištění ale naznačují, že prospěch může přinést i obyčejná chvíle venku mezi pracovními schůzkami, cestou z nákupu nebo při odpolední pauze. Není nutné uběhnout několik kilometrů ani dojít do lesa za městem.

Zeleň prospívá i bez pohybu

Vědci se zaměřili na účinky městské přírody, tedy parků, stromů v ulicích, zahrad i větších lesních ploch na okrajích měst. Výzkum spojil výsledky 78 terénních studií, do nichž se zapojilo téměř 5 900 lidí.

Ukázalo se, že kontakt se zelení souvisel s lepší náladou, větší vitalitou a menší mírou příznaků úzkosti či deprese. Výraznější přínos měly městské lesy, pozitivně však působily i menší zelené plochy. Autoři zároveň zjistili, že pro snížení nepříjemných pocitů může být účinnější klidný pobyt v přírodě než aktivita. Člověk tedy nemusí ani cvičit, stačí si na chvíli sednout na lavičku nebo se projít pomalejším tempem.

Největší rozdíl se objevil u mladých dospělých, ale výsledky se týkaly různých věkových skupin. Přínos pro psychiku přitom nebyl vázaný na dlouhé hodiny venku. Už kontakt s přírodou kratší než 15 minut mohl mít měřitelný efekt, zatímco delší pobyt nad 45 minut byl spojený s ještě výraznějším snížením stresu.

Park jako malá pauza od povinností

Městská zeleň nenahrazuje odbornou pomoc při psychických potížích. Může ale být jednoduchým nástrojem, jak si během dne vytvořit krátký odstup od obrazovek, dopravy a neustálého spěchu. Zvlášť po návratu do pracovního či školního režimu je to dostupnější možnost než čekat na volný víkend.

Výsledky přiblížila také Stanfordova univerzita. Upozornila, že význam nemají jen velké parky, ale i malé zelené kouty, stromy podél ulic nebo výhled z okna do zeleně.

Prakticky to může znamenat vystoupit o zastávku dřív, obědvat venku nebo si po práci na deset minut sednout v nejbližším parku. Taková pauza nezabere mnoho času a podle dostupných poznatků nemusí být jen příjemná, ale i užitečná pro hlavu.

Po explozi bomby u mešity na severozápadě Pákistánu je 21 mrtvých a 80 zraněných

Nejméně 21 mrtvých a 80 zraněných si podle nové bilance vyžádal výbuch silné bomby u mešity na severozápadě Pákistánu, informovala agentura AP. Incident se stal v době, kdy v regionu prudce vzrostlo násilí a bezpečnostní složky bojují s ozbrojenci.

Nálož v automobilu vybuchla u mešity, která stojí poblíž policejního komplexu ve městě Kohát v provincii Chajbar Pachtunchvá. Ve stejnou chvíli se ozbrojenci pokusili vtrhnout do policejního areálu, uvedli představitelé policie a záchranných složek. Mezi mrtvými a zraněnými jsou i policisté, kteří se v mešitě účastnili modlitby.

Nejméně sedm ozbrojených útočníků se rovněž pokusilo vniknout do policejního areálu a dostalo se do přestřelky s policisty. Šest z útočníků bylo zabito, uvedla policie, která dále informovala, že jeden sebevražedný atentátník zaútočil na nedalekou kancelář zpravodajské služby, uvedl šéf provinční policie Zulfikar Hamíd.

Koordinovaný útok byl nejnovějším z řady násilných činů ozbrojenců v blízkosti hranic s Afghánistánem, kde pákistánští tálibánští bojovníci stále častěji útočí na policii a další bezpečnostní složky, zatímco vláda proti nim zintenzivňuje operace.

Po výbuchu, který byl podle svědků a obyvatel slyšet z velké vzdálenosti, stoupal nad místem kouř a následovala střelba. Fotografie z místa činu ukazují, že se zřítila vnější zeď budovy a že mešita byla vážně poškozena. Část zraněných je v kritickém stavu a není vyloučeno, že bilance nadále poroste.

Pákistánský premiér Šahbáz Šaríf bombový útok odsoudil a vyjádřil lítost nad oběťmi. Úřadům také nařídil, aby urychlily záchranné operace.

K útoku se zatím nikdo nepřihlásil, podezření ale pravděpodobně padne na pákistánskou odnož afghánského islamistického hnutí Tálibán známou jako Tehríke Tálibán Pákistán (TTP). V Pákistánu se totiž v posledních letech zvýšil počet útoků proti policii a dalším bezpečnostním složkám, z nichž za většinu podle úřadů může TTP a spřízněné militantní skupiny. Vládní jednotky ve čtvrtek provedly razie v různých oblastech země a zabily deset ozbrojenců, kteří by mohli patřit k TTP.

Odnož TTP sdílí ideologii s afghánským Tálibánem, který se k moci vrátil v roce 2021, není s ním však propojena personálně ani organizačně a působí nezávisle na něm. Jejím cílem je svrhnout pákistánskou vládu a nahradit ji režimem radikálního islámu. Islámábád dlouhodobě tvrdí, že se ozbrojenci cvičí v sousedním Afghánistánu, odkud také plánují útoky na pákistánském území, a že je financuje a podporuje Indie. To ale vlády v Kábulu i v Dillí popírají.

Co skutečně ničí baterii telefonu? Nabíjení přes noc to není

Telefon, mobil, nabíjení, nabíječka
Telefon, mobil, nabíjení, nabíječka Foto: Unsplash

Nechat telefon připojený k nabíječce až do rána není pro moderní přístroje tak nebezpečné, jak se někdy tvrdí. Baterii nelze jednoduše „přebít“, její stárnutí však mohou urychlit vysoké teploty a dlouhé udržování plné kapacity.

Moderní chytré telefony obsahují obvody, které řídí nabíjení a po dosažení 100 procent omezí přísun energie. Telefon tedy celou noc neposílá do baterie maximální výkon. Podle potřeby může pouze doplňovat malé množství energie, aby zůstala kapacita plná.

Sto procent není pro baterii ideální stav

Lithium-iontové baterie postupně chemicky stárnou a ztrácejí schopnost udržet původní množství energie. Rychlost opotřebení ovlivňuje počet nabíjecích cyklů, způsob používání i teploty, kterým je zařízení vystaveno. Dlouhé setrvání na 100 procentech představuje pro baterii větší zátěž než provoz ve střední části její kapacity.

Řada telefonů proto nabízí optimalizované nabíjení. Zařízení se může během noci zastavit například na 80 procentech a zbývající energii doplnit až před obvyklým časem vstávání. iPhony se tuto rutinu učí přímo v zařízení a nabití nad 80 procent v některých situacích odkládají.

U novějších modelů lze nastavit také pevný limit mezi 80 a 100 procenty. Obdobné funkce nabízejí i telefony s Androidem, jejich označení a dostupnost se ale liší podle výrobce a konkrétního modelu. Omezení kapacity dává největší smysl lidem, kteří mají během dne dostatek příležitostí telefon dobít a chtějí jej používat několik let.

Větším nepřítelem je teplo

Telefon by se při nabíjení neměl přehřívat. Nevhodné je nechávat ho pod polštářem, peřinou nebo na místě vystaveném slunci. Vyšší teplota urychluje chemické stárnutí baterie a může postupně snižovat její využitelnou kapacitu. Nabíjet by se proto měl na pevném a volném povrchu, kde může teplo lépe odvádět.

Životnost baterie pomůže prodloužit také používání kompatibilní a kvalitní nabíječky. Pro běžné nabíjení přes noc není nutné telefon hlídat ani vstávat kvůli odpojení kabelu. Vhodné je však zapnout dostupnou ochranu baterie a zařízení nabíjet v chladném prostředí bez přímého působení dalších zdrojů tepla.

Občasné nabití na 100 procent baterii nezničí a může být praktické před cestou nebo náročným dnem. Pokud ale plnou kapacitu pravidelně nepotřebujete, nastavení nižšího limitu může její opotřebení zpomalit.

České gripeny letěly do Polska kvůli dronům na Ukrajině, zasahovat nemusely

České gripeny letěly do Polska kvůli dronům na Ukrajině, zasahovat nemusely
Zdroj: Profimedia.cz Kredit: Jan Handrejch / Právo / Profimedia

České bojové letouny JAS-39 Gripen dnes kvůli dronům na západě Ukrajiny vzlétly z Pardubic monitorovat vzdušný prostor NATO u východní hranice Polska. Zasahovat nakonec nemusely. Po vystřídání polskými stíhacími letouny se gripeny bezpečně vrátily do Pardubic. Na sítí X to uvedla armáda. Rusko v posledních dnech podniklo několik útoků v blízkosti polské hranice.

„Gripeny vzlétly na rozkaz aliančního velitelství jako součást integrované protivzdušné a protiraketové obrany NATO. Když je potřeba, jsme připraveni chránit vzdušný prostor našich spojenců,“ sdělila armáda.

Ve čtvrtek se u Jahodynu na ukrajinské straně asi čtyři kilometry od hranic s Polskem zřítil nebo byl sestřelen dron s proudovými motory. V neděli ruský dron podle ukrajinských úřadů zasáhl lokomotivu osobního vlaku směřujícího do Varšavy, na soupravu zaútočil pouhé dva kilometry od polských hranic ve stanici Jahodyn. Jiný bezpilotní letoun tehdy zasáhl čerpací stanici necelý kilometr od hraničního přechodu Jahodyn-Dorohusk.

Polský premiér Donald Tusk ve čtvrtek v Sejmu řekl, že Rusko podle tajných služeb plánuje hybridní útoky s použitím dronů a raket na státy podporující Ukrajinu. Pozdní podzim a zima budou podle něho nejkritičtějším momentem v ruské válce proti Ukrajině.

Český premiér Andrej Babiš (ANO) v reakci na to sdělil serveru TN.cz, že Česká republika čelí ze strany Ruska hybridní válce. „Proto naše zpravodajské služby věnují všem rizikům spojeným s aktivitami ruských zpravodajských služeb namířených proti naší zemi největší možnou pozornost,“ uvedl.

Rusko Ukrajinu v rozporu s mezinárodním právem napadlo v únoru 2022. Ukrajina se ruské agresi brání se západní pomocí.

Ceny ropy třetí den v řadě klesají. Obavy o saúdské dodávky polevují

Ceny ropy podle stanice CNBC a agentury Reuters v pátek třetí den za sebou klesaly, protože obavy z výpadků saúdských dodávek polevily. Nad zprávami o dalších útocích mezi Saúdskou Arábií a jemenskými Húsíi převážila naděje, že se více ropy dostane k odběratelům náhradními cestami.

Severomořský Brent zlevnil o 1,6 procenta na 103,17 dolaru za barel. Americká lehká ropa WTI ztratila 0,6 procenta a obchodovala se za 101,30 dolaru. Brent zároveň směřoval k prvnímu týdennímu poklesu za poslední tři týdny, přibližně o 1,4 procenta.

Ještě začátkem týdne se přitom ceny přiblížily čtyřměsíčním maximům. Podle zdrojů Reuters se zastavila nakládka ropy v saúdském přístavu Janbú u Rudého moře a Rijád zrušil část dodávek do Evropy. Příčinou bylo poškození ropovodu East-West při útoku z minulého týdne.

Náladu na trhu následně změnily zprávy, že Saúdská Arábie hledá způsob, jak během několika dní obnovit přibližně polovinu kapacity ropovodu. Odhady termínu oprav se ale podle zdrojů agentury liší. Současně království vyváží více ropy přes Omán, což pomáhá zásobovat asijské zákazníky.

Úleva na trhu má své hranice

Napětí zmírňují také rostoucí zásoby ropných produktů. Podle údajů citovaných bankou Morgan Stanley se minulý týden zvýšily o 3,7 milionu barelů, zejména díky přírůstkům na západních trzích a v Singapuru.

Čína navíc v srpnu meziročně zvýšila vývoz rafinovaných ropných produktů o 12,7 procenta. Export leteckého paliva dosáhl rekordu. Analytik společnosti PVM Oil Associates Tamás Varga však soudí, že současná situace neospravedlňuje dlouhodobější pokles Brentu pod hranici 100 dolarů za barel.

Čtvrteční výměna úderů mezi Saúdskou Arábií a Hútíi podporovanými Íránem připomněla, že přeprava zůstává ohrožená. Podle předběžných údajů proplula Hormuzským průlivem pouze čtyři plavidla, zatímco desetidenní průměr činil přibližně šestnáct lodí. Údaje se mohou změnit, protože některé lodě z bezpečnostních důvodů vypínají vysílače polohy.

Podle analytičky Priyanky Sachdev ze společnosti Phillip Nova bude rozhodující, zda se podaří dodávky stabilizovat. Trvalejší zlepšení provozu v Hormuzském průlivu by mohlo dál snížit část ceny, kterou obchodníci připlácejí kvůli obavám z válečných výpadků.