Dvanáctiletá dívka zemřela v americkém státě Maryland během přestřelky, kterou podle policie vyvolal patrně spor o parkovací místo. Další čtyři lidé utrpěli při incidentu lehká zranění, informovala americká média. Po pachatelích policie pátrá.

Střílet začali v sobotu večer dva muži na parkovišti u stadionu ve městě Baltimore, kde se právě konal juniorský zápas v americkém fotbale.

Girl, 12, killed after shooting over ‚parking space‘ in Baltimore, police say https://t.co/5CTHgLXV7I

— Sky News (@SkyNews) October 4, 2026

„Ti dva zbabělci na sebe vytáhli zbraně a jeden z nich začal pálit a zasáhl dívku, která nejspíš byla tam někde u hřiště,“ citoval list USA Today baltimorského policejního komisaře Richarda Worleyho.

Pětadvacetiletou ženu převezla sanitka do nemocnice, její zranění nejsou kritická. Další tři lidi ošetřili lékaři s lehčími zraněními.

„Dva dospělí se začali hádat a stálo to život 12letou dívku. Takovéhle věci by se nikdy neměly stávat,“ řekl na tiskové konferenci starosta města Brandon Scott.

V laboratoři výzkumného institutu pro boj s morem v ruské Irkutské oblasti zemřela osmadvacetiletá pracovnice na zápal plic „neznámého původu“. Podle místních médií měla žena rozbít zkumavku s bakterií způsobující mor. Případ vedl k bezpečnostním opatřením v celé oblasti. Informují o tom CNN a Nine.com.

Pracovnice Irkutského výzkumného protimorového institutu zemřela 2. října na jednotce intenzivní péče v nemocnici ve městě Šelechov nedaleko Irkutsku. Ruský úřad pro veřejné zdraví Rospotrebnadzor uvedl, že ženě byl diagnostikován zápal plic „neznámého původu“. Podle místních médií však žena v laboratoři pracovala s nebezpečnými patogeny a při práci měla rozbít zkumavku s bakterií Yersinia pestis.

Russian authorities are responding to an incident in which a suspected dangerous infection was released as a result of a laboratory accident in Siberia and a researcher died. https://t.co/ajwuglFrIZ https://t.co/5owdUE1Y7l

— CNN (@CNN) October 4, 2026

Yersinia pestis je bakterie způsobující tři typy moru – bubonický a septikemický se přenášejí kontaktem s infikovanými blechami, zvířaty nebo tkáněmi. Třetím typem je plicní mor, který se může z člověka na člověka přenášet infekčními respiračními kapénkami.

Objevily se obavy z šíření právě třetího typu moru. Mluvčí amerického ministerstva zahraničí v neděli televizi CNN sdělil, že si je vědom možného úmrtí na plicní mor v Rusku. „Situaci s Centrem pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) a našimi dalšími meziresortními partnery bedlivě sledujeme,“ uvedl mluvčí.

Karanténa a restrikce

„Mnoho detailů nebylo potvrzeno,“ pokračoval mluvčí. „Vyzýváme ruské úřady, aby urychleně a otevřeně sdílely přesné informace.“

Rospotrebnadzor uvedl, že v ústavu k žádné nehodě při práci s patogenními mikroorganismy nedošlo a možné šíření moru nepotvrdil. Podle úřadu ani rozšířené testy vzorků odebraných zemřelé neodhalily mikroorganismy související s její činností.

Úřad pouze uvedl, že zemřela na zápal plic neznámého původu. „Hygienická a epidemiologická situace v Irkutské oblasti, městech Irkutsk a Šelechov, je stabilní,“ uvedl v prohlášení úřad.

„Infekce v Irkutské oblasti pravděpodobně není mor, ale i kdyby se potvrdil, k šíření této nemoci nedojde,“ sdělil Gennadij Oniščenko, bývalý šéf Rospotrebnadzoru.

Případ nicméně vedl k preventivním opatřením v oblasti. Závod na výrobu hliníku nedaleko ústavu nařídil zaměstnancům nosit roušky nebo respirátory.

Podle neoficiálních zpráv skončily pod lékařským dohledem téměř dvě stovky lidí, kteří mohli přijít se zemřelou do kontaktu. V některých zdravotnických zařízeních byla zavedena karanténní opatření.

Prezidentské volby v Brazílii rozhodne druhé kolo, které se uskuteční 25. října. V nedělním prvním kole do něj postoupili pravicový senátor Flávio Bolsonaro a stávající hlava státu Luiz Inácio Lula da Silva, uvedl podle agentur brazilský volební úřad. Podle téměř úplných výsledků získal Bolsonaro 47,03 procenta hlasů, zatímco jeho levicový soupeř 45,16 procenta. Ani jeden tak nedosáhl na nadpoloviční většinu potřebnou k vítězství v prvním kole.

Brazilský volební úřad uvedl, že 80letý Lula da Silva, který usiluje o čtvrtý, avšak nikoliv po sobě jdoucí prezidentský mandát, ani 45letý Flávio Bolsonaro, syn bývalého prezidenta Jaira Bolsonara, nezískají přes 50 procent hlasů potřebných k vítězství v prvním kole, uvedla agentura AP.

Bolsonaro and Lula to compete in Brazilian presidential run-off after tight vote https://t.co/wseh0SMbnW

— Sky News (@SkyNews) October 5, 2026

Bolsonarův výsledek z prvního kola předčil většinu předvolebních průzkumů. Ty předpovídaly, že Lula da Silva v prvním kole zvítězí o zhruba tři procentní body, uvedla agentura Reuters. Zároveň připomněla, že volby se konají po sérii vítězství pravicových stran a kandidátů spojených s americkým prezidentem Donaldem Trumpem v různých zemích Latinské Ameriky.

„Brazílie chce změnu a z výsledků mám velkou radost,“ řekl Bolsonaro novinářům v Brasílii poté, co byly sečteny téměř všechny hlasy. Oznámil také „konec éry (Lulovy) Strany pracujících“.

Lula da Silva před svými příznivci v hotelu v Sao Paulu řekl, že byl přesvědčen o svém vítězství už v prvním kole. „Od zítřka začínáme novou kampaň,“ řekl a slíbil voličům ukázat, čeho jako prezident dosáhl.

Předvolební kampaň provázela výrazná polarizace mezi oběma hlavními kandidáty. Hlavními tématy byly bezpečnost a boj proti kriminalitě, ekonomika, role státu, ochrana Amazonie a brazilská suverenita ve vztahu ke Spojeným státům.

Bolsonaro vystudoval práva, už ve 21 letech byl zvolen poslancem regionálního parlamentu a od roku 2019 je federálním senátorem. V kampani slíbil, že bude pokračovat v politice svého krajně pravicového otce Jaira Bolsonara. Ten si nyní v domácím vězení odpykává trest 27 let za pokus o převrat, jehož se podle soudu dopustil tím, že se snažil zabránit Lulovi v nástupu do úřadu prezidenta poté, co ho levicový politik porazil ve volbách v říjnu 2022. Flávio Bolsonaro slibuje mimo jiné radikální škrty v rozpočtu, snížení daní či tvrdý boj proti kriminalitě.

Prezidentem je Lula da Silva od ledna 2023 a v čele Brazílie stál už od ledna 2003 do konce roku 2010. Tehdy byl považován za nejoblíbenějšího prezidenta v historii země, mimo jiné proto, že sociálními programy dostal miliony Brazilců z bídy.

Právo hlasovat mělo téměř 160 milionů Brazilců. Kromě prezidenta v neděli volili také 27 guvernérů států, poslance regionálních parlamentů, všech 513 členů dolní komory Kongresu a 54 z 81 senátorů.

Tigrajská lidová osvobozenecká fronta (TPLF) se stáhla z Mekele, hlavního města severoetiopského regionu Tigraj. Uvedla, že tak učinila, aby ochránila civilní obyvatelstvo před boji. Město nyní kontrolují provládní síly. Při ústupu povstalců došlo k rabování. Informují o tom BBC a Sky News.

TPLF, která regionu Tigraj vládne, se rozhodla stáhnout z Mekele. Rebelové tak učinili již v občanské válce, která v Etiopii zuřila od roku 2020 do roku 2022, aby zabránili zničení města. V prohlášení TPLF se uvádí, že tigrajská vláda bude vládnout „odjinud“.

Po stažení povstalců začali místní rabovat. Zaměřili se na úřady, policejní stanice a další objekty spojené s vládou TPLF. Vyrabováno bylo například policejní regionální ředitelství, kancelář správy TPLF a některé obchody.

Ethiopian army has taken control of the Tigray region’s capital, Mekelle, from TPLF control. The ethno-nationalist militia has seen significant pushback from Ethiopian forces after declaring war on PM Abiy Ahmed to topple his government. https://t.co/D07CUpCv53

— The Sudan Times (@thesudantimes) October 4, 2026

Stahování rebelů po malých skupinkách začalo už zhruba před třemi dny a pokračovalo do sobotního odpoledne. Podle místních obyvatel do města vstoupily provládní síly a byly obnoveny telefonní služby.

Provládní síly obsadily i letiště ve městě, na němž byly kvůli bojům přerušeny všechny komerční lety. Zdroj blízký Tigrajským mírovým silám uvedl, že tato provládní milice vstoupila do města v sobotu odpoledne následovaná etiopskou armádou.

Napětí v Africkém rohu

Ničivá občanská válka v Etiopii skončila takzvanou Pretorijskou dohodou. Šlo o jeden z nejhorších konfliktů tohoto století. Podle odhadů vedl ke smrti asi 600 000 lidí. Částečně se na tom podílel i rozsáhlý hladomor.

V posledních šesti měsících se zvýšilo napětí mezi TPLF a federální vládou. TPLF se připojila k alianci dalších ozbrojených hnutí, která si klade za cíl svrhnout vládu premiéra Abiyho Ahmeda.

Jak současný konflikt začal, není jasné. Z porušení mírové dohody se obviňují obě strany. Napětí vzrostlo i mezi Etiopií a státy v regionu. Addis Abeba obvinila Asmaru z podpory nově vzniklé povstalecké aliance. Eritrea toto tvrzení popřela. Tato země v občanské válce bojovala na straně vlády, dnes však panují obavy, že se připojí k povstalcům.

Etiopie obvinila z podpory rebelů i Egypt a vyhostila jeho diplomata. Káhira reagovala vyhoštěním etiopského diplomata. Pozorovatelé se obávají, že válka v Etiopii eskaluje a vtáhne i další aktéry v Africkém rohu.