ZprávyPorodnost v Rusku se v roce 2024 propadne na nejnižší úroveň za...

Porodnost v Rusku se v roce 2024 propadne na nejnižší úroveň za poslední čtvrtstoletí

V červenci Putinův mluvčí Dmitrij Peskov prohlásil, že nízká porodnost v zemi je pro budoucnost Ruska „katastrofální“. Je nejnižší od roku 1999 a počet živě narozených dětí v červnu klesl pod 100 000. Populační pokles vyvolává obavy Moskvy. Informovala o tom agentura Reuters či server Euronews.

Podle údajů zveřejněných ruskou vládní statistickou agenturou Rosstat se od ledna do června 2024 v Rusku narodilo 599 600 dětí. To je o 16 000 méně než ve stejném období roku 2023. V červnu se počet novorozenců snížil o 6 procent na 98 600, což je poprvé, kdy počet klesl pod 100 000, uvedla agentura Reuters.

Ve stejném období se pokles počtu obyvatel Ruska zrychlil o 18 procent, přičemž v roce 2024 bylo zaznamenáno o 49 000 úmrtí více než v roce předchozím. Pravděpodobným důvodem jsou oběti na frontě probíhající ruské invaze na Ukrajinu.

Šéfka výboru Státní dumy pro ochranu rodiny Nina Ostanina řekla státní tiskové agentuře RIA, že v Rusku je zapotřebí „speciální demografická operace“, která by stimulovala porodnost.

V červenci označil mluvčí prezidenta Vladimira Putina Dmitrij Peskov nízkou porodnost za „katastrofální“. Dodal, že oživení porodnosti je jednou z „hlavních priorit“ Ruska.

Přetrvávající populační problém Ruska

Počet obyvatel Ruska klesá od 90. let 20. století s krátkými obdobími oživení. V roce 1999 byla porodnost 1,6. Tedy nižší než za druhé světové války.

Od svého nástupu do funkce Putin často hovoří o zlepšení porodnosti jako o jedné ze svých priorit. Kreml do značné míry idealizuje mladé mateřství, které Putin v roce 2020 označil za součást „historické povinnosti“ Ruska.

Moskva tehdy v souladu se svou politikou představila řadu opatření. Včetně rozšíření placené péče o děti pro rodiny s nízkými příjmy, zavedení daňových úlev pro početnější rodiny a příslibu vytvoření většího počtu míst v jeslích.

Invaze populační krizi prohloubila

Od té doby Rusko zahájilo rozsáhlou invazi na Ukrajinu, čímž zhoršilo svůj populační problém. Kromě ztrát na frontě si také vynutila odchod lidí, kteří nesouhlasí s politikou Moskvy, a také mladých mužů, kteří se vyhýbají branné povinnosti.

Alex Kokcharov, analytik rizik zemí pro Eurasii, uvedl, že navzdory tomu, že ruská vláda nabízí finanční pobídky, porodnost v Rusku v důsledku probíhající války stále klesá.

„Vzhledem k tomu, že válka pokračuje již třetím rokem a nyní přímo zasahuje ruské území, nejsou peníze jediným faktorem. Kvůli nejisté bezpečnostní situaci v pohraničních regionech rodiny odkládají rozhodnutí mít děti,“ řekl Kokcharov pro Euronews.

Reklama

Doporučujeme

Hizballáh odmítl obvinění ze zabití francouzského vojáka mise OSN v Libanonu

Na jihu Libanonu byl dnes při přestřelce s neznámými ozbrojenci zabit francouzský voják mírových jednotek OSN (UNIFIL) a další tři byli zraněni. Oznámil to francouzský prezident Emmanuel Macron na síti X a z útoku obvinil militantní hnutí Hizballáh, které ale svoji účast popřelo. Libanonský premiér Naváf Salám úder odsoudil a nařídil okamžité vyšetření incidentu, ke kterému se zatím žádná strana nepřihlásila, píše agentura AFP.

Muž původem z Moskvy zabil na ulici v Kyjevě šest lidí, policie ho zastřelila

Nejméně šest lidí dnes zahynulo a dalších deset bylo zraněno poté, co útočník začal střílet z automatické zbraně na ulici v obytné čtvrti na jihu Kyjeva. Policie jej po neúspěšném pokusu o vyjednávání zastřelila při zásahu v supermarketu, kam se následně uchýlil se čtyřmi rukojmími. Oznámili to ukrajinští představitelé. Podle prokuratury útočil 58letý muž z Moskvy.

Po nočních ruských útocích jsou dva zranění v Charkovské oblasti

Ruský útok si v noci na dnešek vyžádal dva zraněné v Charkovské oblasti, informují místní úřady. V Černihivské oblast je po útoku na energetickou infrastrukturu bez proudu asi 380.000 odběratelů, uvedla distribuční společnost. Ruské úřady informovaly o ukrajinských útocích v Leningradské oblasti a na Ruskem anektovaném poloostrově Krym. Podle ukrajinských médií zasáhla Ukrajina také rafinerii v Samarské oblasti.

Izraelská armáda vytvořila v jižním Libanonu žlutou linii příměří, po vzoru Gazy

Izraelská armáda vytvořila v jižním Libanonu žlutou linii příměří. A to po vzoru obdobné linie, kterou po vyhlášení příměří v Pásmu Gazy vyznačila území, jež má pod kontrolou. Armáda zároveň uvedla, že za uplynulý den již udeřila na několik podezřelých, kteří se k této demarkační linii ze severní strany přiblížili, informuje dnes agentura AFP.

Nejméně dvě lodě se v Hormuzském průlivu dostaly pod palbu

Nejméně dvě obchodní lodě se dostaly pod palbu, když se pokusily proplout Hormuzským průlivem. S odkazem na bezpečnostní zdroje o tom dnes informuje agentura Reuters. Kapitán jednoho tankeru oznámil, že na plavidlo bez varování zahájily palbu čluny íránských revolučních gard.

Uvízlá velryba znovu upozornila na stav oceánů

U německého ostrova Poel už týdny bojuje o život keporkak, který uvízl v mělké vodě Baltského moře. Případ znovu otevírá otázku, jak silně člověk zasahuje do života velryb, ať už lodní dopravou, rybolovem, hlukem pod hladinou nebo proměnou mořského prostředí.

Obří televizní fúze dostala stopku

Americký soud dočasně zastavil spojení dvou velkých televizních společností Nexstar a Tegna. Jde o obchod za zhruba šest miliard dolarů, který by výrazně proměnil trh s místními televizními stanicemi ve Spojených státech.

Jak vznikl spor mezi Trumpem a papežem Lvem

Americký prezident Donald Trump se v posledních dnech ostře pustil do papeže Lva XIV. Spor odstartovaly rozdílné postoje k válce s Íránem a později se rozšířil i na migraci, roli církve a to, jestli má hlava katolické církve komentovat politiku. Z výměny názorů se rychle stal veřejný konflikt, do kterého vstoupili i další američtí politici.

Izrael už nebude bombardovat Libanon, má to zakázané od USA

Izrael už nebude bombardovat Libanon. Má to zakázané od USA, uvedl dnes americký prezident Donald Trump na své síti Truth Social. Doplnil, že Spojené státy budou spolupracovat s Libanonem a odpovídajícím způsobem se vypořádají se situací ohledně proíránského militantního hnutí Hizballáh.

Historická dohoda na dosah? V Libanonu platí dočasné příměří

Americký prezident Donald Trump oznámil platné desetidenní příměří mezi Izraelem a Libanonem a „brzký konec“ války s Íránem, uvedla agentura AP. Příměří slibuje pauzu v bojích a odstranění jedné z překážek pro dohodu mezi Washingtonem, Tel Avivem a Teheránem.

Nový prezident Barmy nařídil zrušení všech rozsudků smrti

Čerstvě zvolený prezident Barmy Min Aun Hlain dnes nařídil zrušit všechny rozsudky ukládající trest smrti, informovala agentura AFP. Jde o první oficiální opatření, které hlava státu od nástupu do funkce zavedla. Prezident a zároveň bývalý šéf armády tak učinil v rámci rozsáhlejší amnestie u příležitosti barmského buddhistického Nového roku Thingyan.

Izrael podle Libanonu porušuje příměří, Hizballáh zaútočil na izraelské vojáky

Izrael pokračuje v bombardování jižního Libanonu i po začátku vyhlášeného příměří, uvedla dnes nad ránem podle agentur Reuters a AFP libanonská média. Militantní šíitské hnutí Hizballáh naproti tomu uvedlo, že v reakci na izraelské útoky bombardovalo skupinu izraelských vojáků na jihu Libanonu. Žárné škody ani oběti nejsou hlášeny. Americký prezident Donald Trump Hizballáh vyzval, aby klid zbraní neporušoval. Generální tajemník OSN António Guterres apeloval na dodržování příměří všemi stranami, píše Reuters.

Bílý dům spouští systém pro navrácení miliard z cel. Má to ale háček

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa spustí příští týden slibovaný portál pro navracení peněz z cel uvalených během „Dne osvobození“ na základě legislativy o mezinárodních nouzových ekonomických pravomocích (IEEPA), kterou označil Nejvyšší soud za nezákonnou. Tento krok se setkal s pozitivními ohlasy, odpovědnost za získání svých peněz však klade na samotné dovozce.

Hegseth: Americká blokáda íránských přístavů potrvá tak dlouho, jak bude třeba

Spojené státy budou pokračovat v blokádě íránských přístavů tak dlouho, jak bude třeba, prohlásil dnes šéf Pentagonu Pete Hegseth na tiskové konferenci ve Washingtonu. Americké síly na Blízkém východě jsou podle něj rovněž připraveny obnovit útoky na Írán v případě, že Teherán s Washingtonem neuzavře mírovou dohodu. Ta je podle amerického ministra Íráncům na dosah.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama