Protext ČTKOdvětví intenzivně využívající práva duševního vlastnictví vytvářejí v EU více než 81...

Odvětví intenzivně využívající práva duševního vlastnictví vytvářejí v EU více než 81 milionů pracovních míst a vyplácejí lepší mzdy

Alicante (Španělsko) 12. října 2022 (PROTEXT) –

· Společnosti s vysokým počtem práv duševního vlastnictví vytvářejí v členských státech téměř 4 z 10 pracovních míst a vyplácejí vyšší mzdy

· Jejich podíl na HDP EU činí 47 % a připadá na ně více než 80 % dovozu a vývozu EU

· Na odvětví působící v oboru technologií v oblasti změny klimatu a zelených ochranných známek připadá 14 % HDP EU a více než 9 % pracovních míst

Odvětví, která intenzivně využívají práva duševního vlastnictví, vytvářejí v EU přímo či nepřímo více než 81 milionů pracovních míst. To představuje téměř 4 z 10 pracovních míst v Evropské unii (39,4 %). Kromě toho podíl těchto odvětví na HDP EU činí 47,1 % celkového hrubého domácího produktu v hodnotě 6,4 bilionu EUR.

Toto jsou některá z hlavních zjištění zprávy o
odvětvích intenzivně využívající práva duševního vlastnictví(1) a hospodářské výkonnosti v Evropské unii
za rok 2022, což je významná celounijní studie, kterou dnes zveřejnil Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO) a Evropský patentový úřad (EPO).

Ze zprávy rovněž vyplývá, že za 80 % dovozu a vývozu EU stojí odvětví intenzivně využívající práva duševního vlastnictví, což vytváří obchodní přebytek ve výši 224 miliard EUR a přispívá k udržování kladné bilance mezi obchodem EU a zbytkem světa.

Výkonný ředitel úřadu EUIPO Christian Archambeau v této souvislosti uvedl:

Evropa a inovace jdou ruku v ruce a společnosti, které využívají svého duševního vlastnictví, si jsou vědomy výhod, které duševní vlastnictví přináší, a zároveň přispívají k fungování vnitřního trhu EU. Studie ukazuje, že podporováním evropského ekosystému duševního vlastnictví posilujeme hospodářství. Odvětví intenzivně využívající práva duševního vlastnictví jsou hnací silou pro vytváření pracovních míst i pro obchod a mohou Evropě pomoci na její cestě k hospodářskému oživení a ekologické transformaci.

Z údajů uvedených ve zprávě za rok 2022 vyplývá, že přínos odvětví intenzivně využívajících práva duševního vlastnictví pro hospodářství EU je ve všech ohledech na nejvyšší úrovni od období 2008–2010: ať již se jedná o tvorbu pracovních míst, HDP nebo vývoz výrobků a služeb. Odvětví intenzivně využívající práva duševního vlastnictví jsou proto pro hospodářství EU stále důležitější.

Tato odvětví zaměstnávají více než 61 milionů lidí v EU a v odvětvích, která dodávají výrobky a služby odvětvím intenzivně využívajícím práva duševního vlastnictví, vytváří dalších 20 milionů pracovních míst. Vyplácejí se v nich také výrazně vyšší mzdy než v jiných odvětvích, přičemž rozdíl ve výši mezd dosahuje 41 %.

Dopad změny klimatu a zelené technologie a ochranné známky

Ze studie rovněž vyplývá, že mezi odvětvími intenzivně využívajícími práva duševního vlastnictví se v posledních letech zvýšil podíl odvětví zapojených do vývoje technologií pro zmírňování dopadů změny klimatu a odvětví souvisejících se zelenými ochrannými známkami(2), přičemž mnohá z nich souvisí s energetikou a dopravou. Na odvětví intenzivně využívající patenty na technologie pro zmírňování dopadů změny klimatu nebo zelené ochranné známky připadá 14 % HDP EU, 9,3 % zaměstnanosti a značná část vnější obchodní činnosti EU.

Celkem se technologií pro zmírňování dopadů změny klimatu s cílem snížit emise skleníkových plynů a předcházet jim týkala přibližně 1 z 10 evropských patentových přihlášek od přihlašovatelů z EU. Na zelené ochranné známky, o jejichž zápis požádaly společnosti se sídlem v EU, v roce 2021 v rámci všech přihlášek ochranných známek EU připadal podobný podíl.

Odvětví intenzivně využívající práva duševního vlastnictví na vnitřním trhu EU

Odvětví intenzivně využívající práva duševního vlastnictví jsou páteří jednotného trhu EU a představují více než 75 % obchodu v rámci EU.

Jsou rovněž hlavní hnací silou pro tvorbu přeshraničních pracovních míst, neboť v zemích EU vytváří téměř 7 milionů pracovních míst společnosti z jiných členských států, přičemž podíl těchto pracovních míst v odvětvích intenzivně využívajících práva duševního vlastnictví přesahuje v některých zemích 30 %.

I když země jako Německo, Francie, Itálie nebo Nizozemsko jsou lídry v oblasti vytváření nových práv duševního vlastnictví, další země včetně České republiky, Maďarska, Polska a Estonska rovněž významně těží z dělby práce v rámci odvětví intenzivně využívajících práva duševního vlastnictví.

Poznámka pro redaktory

Toto je čtvrté vydání studií o přínosech duševního vlastnictví na úrovni odvětví, které poskytují důkazy o hodnotě duševního vlastnictví pro hospodářství EU. Studie se zaměřuje na období 2017–2019 a zahrnuje širokou škálu práv duševního vlastnictví (ochranné známky, patenty, průmyslové vzory, autorská práva, zeměpisná označení a odrůdová práva), jakož i řadu ekonomických ukazatelů. Používá podobnou metodiku jako předchozí tři studie zveřejněné v letech 2013, 2016 a 2019 s cílem poskytnout aktualizované posouzení kombinovaného přínosu odvětví, která intenzivně využívají práva duševního vlastnictví. Kromě toho byly do studie ve snaze o doplnění údajů z členských států EU zahrnuty rovněž údaje z Islandu, Norska, Spojeného království a Švýcarska.

O úřadu EUIPO

EUIPO je jedna z největších decentralizovaných agentur EU a sídlí ve španělském Alicante. Úřad EUIPO, který byl za posledních pět let čtyřikrát vyhodnocen jako nejinovativnější úřad pro duševní vlastnictví na světě, spravuje zápisy ochranných známek Evropské unie (OZEU) a zapsaných průmyslových vzorů Společenství, které poskytují ochranu duševního vlastnictví ve všech členských státech EU. Spolupracuje rovněž s vnitrostátními a regionálními úřady duševního vlastnictví v EU a provozuje Evropské středisko pro sledování porušování práv duševního vlastnictví.


Evropské středisko pro sledování porušování práv duševního vlastnictví
bylo zřízeno v roce 2009 a jeho účelem je podporovat ochranu a prosazování práv duševního vlastnictví a pomáhat v boji proti rostoucí hrozbě porušování práv duševního vlastnictví v Evropě. Součástí úřadu EUIPO se stalo dne 5. června 2012 na základě nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 386/2012.

O úřadu EPO

Evropský patentový úřad (EPO) je s téměř 7000 zaměstnanci jednou z největších institucí veřejných služeb v Evropě. Má hlavní sídlo v Mnichově a kanceláře v Berlíně, Bruselu, Haagu a Vídni a byl zřízen s cílem posílit spolupráci v oblasti patentů v Evropě. Díky centralizovanému postupu udělování patentů Evropského patentového úřadu mohou vynálezci získat vysoce kvalitní patentovou ochranu až ve 44 zemích, což představuje trh s přibližně 700 miliony lidí. Evropský patentový úřad je rovněž předním světovým úřadem v oblasti informací o patentech a vyhledávání patentů.

(1) Odvětví intenzivně využívající práva duševního vlastnictví jsou definována jako odvětví, která se v porovnání s jinými odvětvími vyznačují nadprůměrným vlastnictvím práv duševního vlastnictví na zaměstnance.

(2) Ochranné známky, které obsahují klíčová slova týkající se životního prostředí a udržitelnosti ve specifikacích výrobků a služeb.

Kontakt pro sdělovací prostředky:

Odbor komunikace úřadu EUIPO

press@euipo.europa.eu

Doporučujeme

Meloni odmítla Trumpovu historku o společné fotografii

Italská premiérka Giorgia Meloni ostře odmítla tvrzení Donalda Trumpa, že ho na summitu G7 prosila o společnou fotografii. Výrok amerického prezidenta vyvolal v Římě neobvykle tvrdou reakci a naznačil další ochlazení vztahů mezi dvěma politiky, kteří k sobě měli dříve politicky blízko.

Italský šlechtic je podezřelý z brutálních vražd v rámci „lidského safari“ v Sarajevu

Během obléhání Sarajeva měli někteří bohatí cizinci platit vysoké částky za možnost střílet na civilisty. Italská prokuratura nyní prověřuje několik podezřelých, mezi nimi i aristokrata z Milána. Vyšetřovatelé ale zatím nemají dost důkazů, aby kohokoliv postavili před soud.

Ukrajinské úřady informují o mrtvých a raněných po ruských útocích

Nejméně dva lidé byli zabiti a další dva zraněni při ruských útocích na Sumskou oblast na severovýchodě Ukrajiny, uvedla dnes ukrajinská policie. Jedno dítě podle úřadů zemřelo při ruském útoku v Dněpropetrovské oblasti. Podle ukrajinského vicepremiéra Oleksije Kuleby ruské drony zaútočily na dvě civilní lodě v Černém moři. Jednoho námořníka zabily, několik dalších zranily. Naopak o ukrajinských útocích informuje Moskva, aniž by upřesnila případné škody.

Tříletého chlapce v britské zoo napadl ve výběhu krokodýl, policie to šetří jako pokus o vraždu

Policie v hrabství Cambridgeshire potvrdila, že tříletého chlapce, který ve čtvrtek utrpěl život ohrožující zranění v zoologické zahradě Johnsons of Old Hurst nedaleko Huntingdonu, napadl ve svém výběhu krokodýl. Incident policie vyšetřuje jako pokus o vraždu a zadržela muže podezřelého z toho, že chlapce do krokodýlího výběhu vhodil.

V Tokiu hasiči evakuovali asi 300 žáků a učitelů z hořící základní školy

Na základní škole v Tokiu dnes vypukl požár, všech asi 300 studentů a učitelů bylo evakuováno do bezpečí, oznámily místní úřady. Podle japonských médií je lehce zraněno kolem deseti lidí. Agentura Kjódó uvedla, že většina ze zraněných se nadýchala kouře. Příčina požáru se vyšetřuje.

Hormuzským průlivem proplulo 25 lodí, pětina obvyklého provozu

Ve čtvrtek proplulo Hormuzským průlivem 25 lodí, uvedla dnes specializovaná platforma AXSMarine. Podle ní je to nejvíce od poloviny dubna, kdy průliv blokovaly americké a íránské síly, a zhruba pětinásobek denního průměru ze začátku června. Provoz je ale zhruba pětinový ve srovnání s obdobím těsně před začátkem války, kterou na konci února útokem na Írán rozpoutaly Spojené státy spolu s Izraelem.

Obnova rašelinišť zvyšuje pohlcování oxidu uhličitého

Rašeliniště patří mezi nejvýznamnější přírodní zásobárny uhlíku na Zemi. Když se ale odvodní kvůli lesnictví nebo zemědělství, začnou naopak uvolňovat velké množství skleníkových plynů do atmosféry. Nový výzkum ze severního Švédska ukazuje, že návrat vody do vysušených rašelinišť dokáže tento trend poměrně rychle zvrátit. Už během prvních dvou let po obnově začala krajina výrazně lépe pohlcovat oxid uhličitý.

Noční izraelské nálety v Libanonu zabily 16 lidí, uvedla libanonská agentura

Životy nejméně 16 lidí si v noci na dnešek vyžádaly izraelské nálety v Libanonu, uvedla libanonská státní tisková agentura. Izraelská armáda předtím podle médií oznámila, že na několika místech na jihu Libanonu útočila na ozbrojence Hizballáhu a jejich infrastrukturu.

Viceprezident J.D. Vance zatím do Švýcarska neodletí, jednat se dnes nebude

Americký viceprezident J.D. Vance prozatím neodcestuje do Švýcarska na jednání s Íránem, jak se původně plánovalo, oznámily tiskové agentury s odvoláním na Bílý dům. Švýcarské ministerstvo zahraničí následně uvedlo, že se americko-íránská jednání v letovisku Bürgenstock dnes neuskuteční, uvedla agentura Reuters. Odklad budí otázky ohledně toho, co bude dál s prozatimní dohodou s Íránem o ukončení války, poznamenala agentura AP.

Cena ropy dál klesá. Optimismus tlumí odložené rozhovory a trvající přestřelky mezi Izraelem a Hizballáhem

Doprava v Hormuzském průlivu se postupně obnovuje a ceny ropy klesají. Stále se do nich však propisuje nejistota ohledně finální dohody mezi USA a Íránem, o níž budou obě strany jednat během následujících 60 dní. Páteční rozhovory ve Švýcarsku byly odloženy. Izrael poslal letadla nad jižní Libanon, přičemž při bombardování zemřelo 16 lidí. Napětí mezi USA a židovským státem roste. Americký viceprezident J. D. Vance se ostře pustil do izraelských představitelů, kteří kritizovali prezidenta Donalda Trumpa za mírovou dohodu.

Letiště v Nigeru napadli ozbrojenci. Několikahodinové boje si vyžádaly 35 mrtvých

Pětatřicet lidí zemřelo při útoku ozbrojenců na Mezinárodní letiště Diori Hamani v nigerské metropoli Niamey. Mezi mrtvými jsou útočníci, vojáci i civilisté. Boje podle stanice Al-Džazíra trvaly několik hodin. K „sebevražednému útoku“ se přihlásila ozbrojená skupina napojená na Al-Káidu. Cílit měla na vojenskou základnu, která je součástí komplexu letiště.

Nejvyšší soud USA omezil zákaz zbraní pro příležitostné uživatele marihuany

Nejvyšší soud USA jednomyslně rozhodl ve prospěch muže z Texasu, který napadl federální zákaz držení zbraní pro uživatele nelegálních drog. Verdikt se týká hlavně příležitostných uživatelů marihuany a neznamená úplné zrušení zákona.

Cambridge Science Park čeká rozsáhlá proměna

Nejstarší vědecký park v Evropě se může během příštích desetiletí výrazně rozšířit. Trinity College Cambridge představila plán, který počítá s novými laboratořemi, veřejnými zelenými plochami, vodními prvky i lepším propojením s okolím. Projekt má přinést tisíce pracovních míst a zároveň posílit biodiverzitu a odolnost krajiny.

Tichá proměna přírody. AI odhalila znepokojivý trend

Umělá inteligence (AI) pomohla vědcům odhalit, jak výrazně klimatická změna ovlivňuje rostliny po celém světě. Nová studie ukázala, že doba kvetení se za posledních sto let posouvá v průměru o 2,5 dne za desetiletí. Na první pohled jde o nepatrnou změnu, podle odborníků však může narušit vztahy mezi rostlinami a opylovači, na nichž závisí fungování celých ekosystémů.

Apple se dohodl s Intelem na spolupráci při vývoji a výrobě čipů v USA

Americká technologická společnost Apple se dohodla s polovodičovou firmou Intel na spolupráci při vývoji a výrobě čipů ve Spojených státech. Na své sociální síti Truth Social to dnes oznámil americký prezident Donald Trump. Akcie Intelu na tuto zprávu reagovaly výrazným růstem.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama