Protext ČTKOdvětví intenzivně využívající práva duševního vlastnictví vytvářejí v EU více než 81...

Odvětví intenzivně využívající práva duševního vlastnictví vytvářejí v EU více než 81 milionů pracovních míst a vyplácejí lepší mzdy

Alicante (Španělsko) 12. října 2022 (PROTEXT) –

· Společnosti s vysokým počtem práv duševního vlastnictví vytvářejí v členských státech téměř 4 z 10 pracovních míst a vyplácejí vyšší mzdy

· Jejich podíl na HDP EU činí 47 % a připadá na ně více než 80 % dovozu a vývozu EU

· Na odvětví působící v oboru technologií v oblasti změny klimatu a zelených ochranných známek připadá 14 % HDP EU a více než 9 % pracovních míst

Odvětví, která intenzivně využívají práva duševního vlastnictví, vytvářejí v EU přímo či nepřímo více než 81 milionů pracovních míst. To představuje téměř 4 z 10 pracovních míst v Evropské unii (39,4 %). Kromě toho podíl těchto odvětví na HDP EU činí 47,1 % celkového hrubého domácího produktu v hodnotě 6,4 bilionu EUR.

Toto jsou některá z hlavních zjištění zprávy o
odvětvích intenzivně využívající práva duševního vlastnictví(1) a hospodářské výkonnosti v Evropské unii
za rok 2022, což je významná celounijní studie, kterou dnes zveřejnil Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO) a Evropský patentový úřad (EPO).

Ze zprávy rovněž vyplývá, že za 80 % dovozu a vývozu EU stojí odvětví intenzivně využívající práva duševního vlastnictví, což vytváří obchodní přebytek ve výši 224 miliard EUR a přispívá k udržování kladné bilance mezi obchodem EU a zbytkem světa.

Výkonný ředitel úřadu EUIPO Christian Archambeau v této souvislosti uvedl:

Evropa a inovace jdou ruku v ruce a společnosti, které využívají svého duševního vlastnictví, si jsou vědomy výhod, které duševní vlastnictví přináší, a zároveň přispívají k fungování vnitřního trhu EU. Studie ukazuje, že podporováním evropského ekosystému duševního vlastnictví posilujeme hospodářství. Odvětví intenzivně využívající práva duševního vlastnictví jsou hnací silou pro vytváření pracovních míst i pro obchod a mohou Evropě pomoci na její cestě k hospodářskému oživení a ekologické transformaci.

Z údajů uvedených ve zprávě za rok 2022 vyplývá, že přínos odvětví intenzivně využívajících práva duševního vlastnictví pro hospodářství EU je ve všech ohledech na nejvyšší úrovni od období 2008–2010: ať již se jedná o tvorbu pracovních míst, HDP nebo vývoz výrobků a služeb. Odvětví intenzivně využívající práva duševního vlastnictví jsou proto pro hospodářství EU stále důležitější.

Tato odvětví zaměstnávají více než 61 milionů lidí v EU a v odvětvích, která dodávají výrobky a služby odvětvím intenzivně využívajícím práva duševního vlastnictví, vytváří dalších 20 milionů pracovních míst. Vyplácejí se v nich také výrazně vyšší mzdy než v jiných odvětvích, přičemž rozdíl ve výši mezd dosahuje 41 %.

Dopad změny klimatu a zelené technologie a ochranné známky

Ze studie rovněž vyplývá, že mezi odvětvími intenzivně využívajícími práva duševního vlastnictví se v posledních letech zvýšil podíl odvětví zapojených do vývoje technologií pro zmírňování dopadů změny klimatu a odvětví souvisejících se zelenými ochrannými známkami(2), přičemž mnohá z nich souvisí s energetikou a dopravou. Na odvětví intenzivně využívající patenty na technologie pro zmírňování dopadů změny klimatu nebo zelené ochranné známky připadá 14 % HDP EU, 9,3 % zaměstnanosti a značná část vnější obchodní činnosti EU.

Celkem se technologií pro zmírňování dopadů změny klimatu s cílem snížit emise skleníkových plynů a předcházet jim týkala přibližně 1 z 10 evropských patentových přihlášek od přihlašovatelů z EU. Na zelené ochranné známky, o jejichž zápis požádaly společnosti se sídlem v EU, v roce 2021 v rámci všech přihlášek ochranných známek EU připadal podobný podíl.

Odvětví intenzivně využívající práva duševního vlastnictví na vnitřním trhu EU

Odvětví intenzivně využívající práva duševního vlastnictví jsou páteří jednotného trhu EU a představují více než 75 % obchodu v rámci EU.

Jsou rovněž hlavní hnací silou pro tvorbu přeshraničních pracovních míst, neboť v zemích EU vytváří téměř 7 milionů pracovních míst společnosti z jiných členských států, přičemž podíl těchto pracovních míst v odvětvích intenzivně využívajících práva duševního vlastnictví přesahuje v některých zemích 30 %.

I když země jako Německo, Francie, Itálie nebo Nizozemsko jsou lídry v oblasti vytváření nových práv duševního vlastnictví, další země včetně České republiky, Maďarska, Polska a Estonska rovněž významně těží z dělby práce v rámci odvětví intenzivně využívajících práva duševního vlastnictví.

Poznámka pro redaktory

Toto je čtvrté vydání studií o přínosech duševního vlastnictví na úrovni odvětví, které poskytují důkazy o hodnotě duševního vlastnictví pro hospodářství EU. Studie se zaměřuje na období 2017–2019 a zahrnuje širokou škálu práv duševního vlastnictví (ochranné známky, patenty, průmyslové vzory, autorská práva, zeměpisná označení a odrůdová práva), jakož i řadu ekonomických ukazatelů. Používá podobnou metodiku jako předchozí tři studie zveřejněné v letech 2013, 2016 a 2019 s cílem poskytnout aktualizované posouzení kombinovaného přínosu odvětví, která intenzivně využívají práva duševního vlastnictví. Kromě toho byly do studie ve snaze o doplnění údajů z členských států EU zahrnuty rovněž údaje z Islandu, Norska, Spojeného království a Švýcarska.

O úřadu EUIPO

EUIPO je jedna z největších decentralizovaných agentur EU a sídlí ve španělském Alicante. Úřad EUIPO, který byl za posledních pět let čtyřikrát vyhodnocen jako nejinovativnější úřad pro duševní vlastnictví na světě, spravuje zápisy ochranných známek Evropské unie (OZEU) a zapsaných průmyslových vzorů Společenství, které poskytují ochranu duševního vlastnictví ve všech členských státech EU. Spolupracuje rovněž s vnitrostátními a regionálními úřady duševního vlastnictví v EU a provozuje Evropské středisko pro sledování porušování práv duševního vlastnictví.


Evropské středisko pro sledování porušování práv duševního vlastnictví
bylo zřízeno v roce 2009 a jeho účelem je podporovat ochranu a prosazování práv duševního vlastnictví a pomáhat v boji proti rostoucí hrozbě porušování práv duševního vlastnictví v Evropě. Součástí úřadu EUIPO se stalo dne 5. června 2012 na základě nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 386/2012.

O úřadu EPO

Evropský patentový úřad (EPO) je s téměř 7000 zaměstnanci jednou z největších institucí veřejných služeb v Evropě. Má hlavní sídlo v Mnichově a kanceláře v Berlíně, Bruselu, Haagu a Vídni a byl zřízen s cílem posílit spolupráci v oblasti patentů v Evropě. Díky centralizovanému postupu udělování patentů Evropského patentového úřadu mohou vynálezci získat vysoce kvalitní patentovou ochranu až ve 44 zemích, což představuje trh s přibližně 700 miliony lidí. Evropský patentový úřad je rovněž předním světovým úřadem v oblasti informací o patentech a vyhledávání patentů.

(1) Odvětví intenzivně využívající práva duševního vlastnictví jsou definována jako odvětví, která se v porovnání s jinými odvětvími vyznačují nadprůměrným vlastnictvím práv duševního vlastnictví na zaměstnance.

(2) Ochranné známky, které obsahují klíčová slova týkající se životního prostředí a udržitelnosti ve specifikacích výrobků a služeb.

Kontakt pro sdělovací prostředky:

Odbor komunikace úřadu EUIPO

press@euipo.europa.eu

Doporučujeme

Novým premiérem Senegalu se stal ekonom Lo, jmenoval ho prezident

Novým premiérem Senegalu se stal ekonom Ahmadou Al Aminou Lo, do funkce ho dnes jmenoval prezident Bassirou Diomaye Faye. Podle agentur AFP a Reuters o tom informovala senegalská televize. Premiérské křeslo se uvolnilo poté, co prezident v minulém týdnu po měsících sporů a rostoucím ekonomickém tlaku na zemi odvolal Ousmaneho Sonka a rozpustil vládu.

Španělsko potvrdilo druhý případ hantaviru u pasažéra z výletní lodi

U španělského občana, který byl v Madridu umístěn do karantény po vylodění z výletní lodi MV Hondius, potvrdily testy hantavirus. Podle agentur AFP a Reuters to v pondělí oznámilo španělské ministerstvo zdravotnictví. Jde o druhý případ mezi 14 španělskými pasažéry, kteří byli po evakuaci umístěni do karantény.

Lavrov informoval Rubia o chystaném ruském útoku na Kyjev

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov včera telefonicky informoval svého amerického kolegu Marka Rubia o připravovaném ruském úderu na Kyjev. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na prohlášení ruské diplomacie. Rusko vyzvalo zahraniční diplomaty v Kyjevě, aby město opustili, neboť ruské síly se v metropoli připravují udeřit na cíle spojené s ukrajinskou armádou. Rusko úder zdůvodňuje jako odvetu za ukrajinský útok na okupovaný Starobilsk, kde podle tvrzení Moskvy zasáhli Ukrajinci internátní školu.

USA během příměří udeřily na jižní Írán

Americká armáda v pondělí provedla preventivní údery na cíle v jižním Íránu, uvedlo ústřední velení CENTCOM. Útok byl zaměřen na raketová odpaliště a lodě pokládající miny. Írán na útok zatím nereagoval a není jasné, zda bude mít nějaký vliv na probíhající jednání.

KLDR ze západního pobřeží odpálila několik raket, včetně balistické

Severní Korea dnes ze západního pobřeží vystřelila do Žlutého moře několik raket, včetně alespoň jedné balistické rakety krátkého doletu. S odvoláním na jihokorejskou armádu to napsala agentura Reuters.

Írán po téměř třech měsících obnoví přístup k internetu

Íránský prezident Masúd Pezeškján nařídil obnovit mezinárodní internetové připojení po téměř třech měsících blackoutu. Podle státních médií má země znovu otevřít přístup ke globálnímu internetu, který úřady výrazně omezily po začátku války se Spojenými státy a Izraelem. Přesný termín ani způsob obnovení připojení zatím vláda neoznámila.

Japonské lesy po válce spustily ekologický problém i vlnu alergií

Japonsko každé jaro zaplaví pylová sezona, která milionům lidí komplikuje běžný život. Lidé nosí roušky, kupují léky a města sledují pylové mapy podobně jako předpověď počasí. Za problémem ale nestojí jen klima nebo znečištěné ovzduší. Hlavní příčina sahá až do 50. let minulého století, kdy země po válce masivně zalesňovala holé svahy.

Minibus v Ugandě narazil do slona. Tři lidé zemřeli

Tři lidé přišli o život a další čtyři utrpěli zranění po tragické dopravní nehodě v severozápadní Ugandě. Minibus převážející zaměstnance ugandského daňového úřadu v neděli večer narazil v národním parku Murchison Falls do slona, který přecházel silnici.

KOMENTÁŘ: Horší než covid nebo pád Lehman Brothers. Američany drtí ekonomické vyhlídky

Cena ropy pomalu klesá, americké akcie se zelenají a krize na Blízkém východě jako by neexistovala. Nebo snad ne? Reálná situace v amerických domácnostech ukazuje, že uzavření Hormuzského průlivu poznamenalo Američany víc, než trhy aktuálně připouští. Prozradil to index amerického spotřebitele.

Trump naznačil konec války. Ropa reaguje pádem

Ceny ropy klesly pod psychologickou hranici 100 dolarů za barel po sobotním prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa, že válka je skoro u konce, protože se obě strany blíží k urovnání. Vysoce postavený úředník Trumpovy administrativy však upozornil, že mírová dohoda zatím podepsána nebude kvůli pomalým procesům uvnitř íránské vlády.

Izrael v Libanonu zabil další tři lidi, prezident Aún vyzval ke stažení Izraele z jihu

Izraelská armáda navzdory příměří nařídila novou evakuaci deseti jiholibanonských vesnic v okresech Džazín a Nabatíja, uvedla dnes agentura AFP. Podle agentury NNA dnešní izraelské údery zasáhly jedoucí vozidlo v regionu Nabatíja a zabily tři lidi. Brzy ráno izraelské útoky zničily dva obytné domy ve městě Arzún v okrese Súr, několik lidí bylo zraněno. Libanonský prezident Joseph Aún dnes zopakoval, že chce pokračovat v mírových jednáních s Izraelem. Trvá ale na úplném stažení izraelských sil z jihu země.

Chaos v Íránu. Nikdo neví, kde se nejvyšší vůdce skrývá

Íránský nejvyšší vůdce Modžtabá Chámeneí se ukrývá na neznámém místě s omezeným přístupem k vnějšímu světu. Ani americká tajná služba nemá informace o tom, kde se ajatolláh skrývá. Íránští vyjednavači kvůli tomu mají problémy s komunikací uvnitř íránské vládní struktury.

USA a Írán mírní očekávání rychlé dohody

Spojené státy a Írán mírní očekávání, že by v nejbližší době mohl přijít průlom v jednáních o ukončení tři měsíce trvající války. Na stole zůstává hlavně Hormuzský průliv, íránský jaderný program a peníze z íránské ropy zmrazené v zahraničí.

Po pádu budovy na Filipínách pátrají záchranáři po desítkách lidí

Ve filipínském městě Angeles se v neděli zřítila rozestavěná devítipatrová budova. Neštěstí si vyžádalo nejméně jednu oběť a další lidé zůstali pod troskami. Záchranáři několik hodin prohledávali suť pomocí psů, detektorů tepu i těžké techniky.

Ukrajinské útoky si na západě Ruska podle úřadů vyžádaly dva mrtvé

Energetická infrastruktura byla v noci na dnešek poničena při ukrajinském raketovém útoku v západoruské Belgorodské oblasti. Ukrajinský dron jinde v tomto regionu sousedícím s Ukrajinou zabil jednoho člověka a jednoho mrtvého hlásí také Brjanská oblast. Rusko mimo frontu útočilo v ukrajinské Záporožské, Charkovské nebo Dněpropetrovské oblasti, zranění jsou dva lidé. O následcích útoků informovaly úřady v obou zemích.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama