Protext ČTKOdvětví intenzivně využívající práva duševního vlastnictví vytvářejí v EU více než 81...

Odvětví intenzivně využívající práva duševního vlastnictví vytvářejí v EU více než 81 milionů pracovních míst a vyplácejí lepší mzdy

Alicante (Španělsko) 12. října 2022 (PROTEXT) –

· Společnosti s vysokým počtem práv duševního vlastnictví vytvářejí v členských státech téměř 4 z 10 pracovních míst a vyplácejí vyšší mzdy

· Jejich podíl na HDP EU činí 47 % a připadá na ně více než 80 % dovozu a vývozu EU

· Na odvětví působící v oboru technologií v oblasti změny klimatu a zelených ochranných známek připadá 14 % HDP EU a více než 9 % pracovních míst

Odvětví, která intenzivně využívají práva duševního vlastnictví, vytvářejí v EU přímo či nepřímo více než 81 milionů pracovních míst. To představuje téměř 4 z 10 pracovních míst v Evropské unii (39,4 %). Kromě toho podíl těchto odvětví na HDP EU činí 47,1 % celkového hrubého domácího produktu v hodnotě 6,4 bilionu EUR.

Toto jsou některá z hlavních zjištění zprávy o
odvětvích intenzivně využívající práva duševního vlastnictví(1) a hospodářské výkonnosti v Evropské unii
za rok 2022, což je významná celounijní studie, kterou dnes zveřejnil Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO) a Evropský patentový úřad (EPO).

Ze zprávy rovněž vyplývá, že za 80 % dovozu a vývozu EU stojí odvětví intenzivně využívající práva duševního vlastnictví, což vytváří obchodní přebytek ve výši 224 miliard EUR a přispívá k udržování kladné bilance mezi obchodem EU a zbytkem světa.

Výkonný ředitel úřadu EUIPO Christian Archambeau v této souvislosti uvedl:

Evropa a inovace jdou ruku v ruce a společnosti, které využívají svého duševního vlastnictví, si jsou vědomy výhod, které duševní vlastnictví přináší, a zároveň přispívají k fungování vnitřního trhu EU. Studie ukazuje, že podporováním evropského ekosystému duševního vlastnictví posilujeme hospodářství. Odvětví intenzivně využívající práva duševního vlastnictví jsou hnací silou pro vytváření pracovních míst i pro obchod a mohou Evropě pomoci na její cestě k hospodářskému oživení a ekologické transformaci.

Z údajů uvedených ve zprávě za rok 2022 vyplývá, že přínos odvětví intenzivně využívajících práva duševního vlastnictví pro hospodářství EU je ve všech ohledech na nejvyšší úrovni od období 2008–2010: ať již se jedná o tvorbu pracovních míst, HDP nebo vývoz výrobků a služeb. Odvětví intenzivně využívající práva duševního vlastnictví jsou proto pro hospodářství EU stále důležitější.

Tato odvětví zaměstnávají více než 61 milionů lidí v EU a v odvětvích, která dodávají výrobky a služby odvětvím intenzivně využívajícím práva duševního vlastnictví, vytváří dalších 20 milionů pracovních míst. Vyplácejí se v nich také výrazně vyšší mzdy než v jiných odvětvích, přičemž rozdíl ve výši mezd dosahuje 41 %.

Dopad změny klimatu a zelené technologie a ochranné známky

Ze studie rovněž vyplývá, že mezi odvětvími intenzivně využívajícími práva duševního vlastnictví se v posledních letech zvýšil podíl odvětví zapojených do vývoje technologií pro zmírňování dopadů změny klimatu a odvětví souvisejících se zelenými ochrannými známkami(2), přičemž mnohá z nich souvisí s energetikou a dopravou. Na odvětví intenzivně využívající patenty na technologie pro zmírňování dopadů změny klimatu nebo zelené ochranné známky připadá 14 % HDP EU, 9,3 % zaměstnanosti a značná část vnější obchodní činnosti EU.

Celkem se technologií pro zmírňování dopadů změny klimatu s cílem snížit emise skleníkových plynů a předcházet jim týkala přibližně 1 z 10 evropských patentových přihlášek od přihlašovatelů z EU. Na zelené ochranné známky, o jejichž zápis požádaly společnosti se sídlem v EU, v roce 2021 v rámci všech přihlášek ochranných známek EU připadal podobný podíl.

Odvětví intenzivně využívající práva duševního vlastnictví na vnitřním trhu EU

Odvětví intenzivně využívající práva duševního vlastnictví jsou páteří jednotného trhu EU a představují více než 75 % obchodu v rámci EU.

Jsou rovněž hlavní hnací silou pro tvorbu přeshraničních pracovních míst, neboť v zemích EU vytváří téměř 7 milionů pracovních míst společnosti z jiných členských států, přičemž podíl těchto pracovních míst v odvětvích intenzivně využívajících práva duševního vlastnictví přesahuje v některých zemích 30 %.

I když země jako Německo, Francie, Itálie nebo Nizozemsko jsou lídry v oblasti vytváření nových práv duševního vlastnictví, další země včetně České republiky, Maďarska, Polska a Estonska rovněž významně těží z dělby práce v rámci odvětví intenzivně využívajících práva duševního vlastnictví.

Poznámka pro redaktory

Toto je čtvrté vydání studií o přínosech duševního vlastnictví na úrovni odvětví, které poskytují důkazy o hodnotě duševního vlastnictví pro hospodářství EU. Studie se zaměřuje na období 2017–2019 a zahrnuje širokou škálu práv duševního vlastnictví (ochranné známky, patenty, průmyslové vzory, autorská práva, zeměpisná označení a odrůdová práva), jakož i řadu ekonomických ukazatelů. Používá podobnou metodiku jako předchozí tři studie zveřejněné v letech 2013, 2016 a 2019 s cílem poskytnout aktualizované posouzení kombinovaného přínosu odvětví, která intenzivně využívají práva duševního vlastnictví. Kromě toho byly do studie ve snaze o doplnění údajů z členských států EU zahrnuty rovněž údaje z Islandu, Norska, Spojeného království a Švýcarska.

O úřadu EUIPO

EUIPO je jedna z největších decentralizovaných agentur EU a sídlí ve španělském Alicante. Úřad EUIPO, který byl za posledních pět let čtyřikrát vyhodnocen jako nejinovativnější úřad pro duševní vlastnictví na světě, spravuje zápisy ochranných známek Evropské unie (OZEU) a zapsaných průmyslových vzorů Společenství, které poskytují ochranu duševního vlastnictví ve všech členských státech EU. Spolupracuje rovněž s vnitrostátními a regionálními úřady duševního vlastnictví v EU a provozuje Evropské středisko pro sledování porušování práv duševního vlastnictví.


Evropské středisko pro sledování porušování práv duševního vlastnictví
bylo zřízeno v roce 2009 a jeho účelem je podporovat ochranu a prosazování práv duševního vlastnictví a pomáhat v boji proti rostoucí hrozbě porušování práv duševního vlastnictví v Evropě. Součástí úřadu EUIPO se stalo dne 5. června 2012 na základě nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 386/2012.

O úřadu EPO

Evropský patentový úřad (EPO) je s téměř 7000 zaměstnanci jednou z největších institucí veřejných služeb v Evropě. Má hlavní sídlo v Mnichově a kanceláře v Berlíně, Bruselu, Haagu a Vídni a byl zřízen s cílem posílit spolupráci v oblasti patentů v Evropě. Díky centralizovanému postupu udělování patentů Evropského patentového úřadu mohou vynálezci získat vysoce kvalitní patentovou ochranu až ve 44 zemích, což představuje trh s přibližně 700 miliony lidí. Evropský patentový úřad je rovněž předním světovým úřadem v oblasti informací o patentech a vyhledávání patentů.

(1) Odvětví intenzivně využívající práva duševního vlastnictví jsou definována jako odvětví, která se v porovnání s jinými odvětvími vyznačují nadprůměrným vlastnictvím práv duševního vlastnictví na zaměstnance.

(2) Ochranné známky, které obsahují klíčová slova týkající se životního prostředí a udržitelnosti ve specifikacích výrobků a služeb.

Kontakt pro sdělovací prostředky:

Odbor komunikace úřadu EUIPO

press@euipo.europa.eu

Doporučujeme

USA a Írán se podle Trumpa v úterý setkají v Dauhá, Teherán to nepotvrdil

Představitelé Íránu a USA se v úterý setkají v katarském Dauhá na žádost Teheránu, uvedl dnes americký prezident Donald Trump. Schůzky se zúčastní Trumpovi vyslanci Steve Witkoff a Jared Kushner, uvedla podle agentury Reuters mluvčí Bílého domu Karoline Leavitt. Na okraj jednání na vysoké úrovni se podle ní uskuteční technická jednání. Náměstek íránského ministra zahraničí Kázem Gharíbabádího dříve popřel zprávy médií o možných úterních technických jednáních stran v Kataru, informuje agentura AP.

Střelba v německém centru pro mládež, pět lidí zemřelo

Při střelbě v zařízení pro péči o mládež v severoněmeckém městě Stade zahynulo pět lidí a několik dalších utrpělo zranění. Oznámila to v pondělí místní policie, která na místě zadržela dva podezřelé, včetně předpokládaného střelce. Okolnosti útoku jsou nadále předmětem vyšetřování.

Cenový strop na benzin i naftu znovu mírně vzroste

Řidiči si v úterý za benzin i naftu mohou připlatit o několik haléřů víc. Stát stanovil nový cenový strop na benzin na 40,47 koruny za litr a na naftu na 36,47 koruny za litr, regulace cen pohonných hmot navíc bude pokračovat až do 19. července.

Při ruském útoku na Dnipro zemřelo pět lidí

Při ruském útoku na město Dnipro na jihovýchodě Ukrajiny byli zabiti čtyři lidé. Informoval o tom dnes šéf vojenské správy regionu Oleksandr Hanža. Dalších deset osob bylo podle něj zraněno. Rusko hlásí údajné dobytí další vesnice ve východoukrajinské Dněpropetrovské oblasti.

Írán oznámil uvolnění šesti miliard dolarů z Kataru

Íránský prezident Masúd Pezeškján tvrdí, že Katar uvolní část zmrazených íránských prostředků v hodnotě šesti miliard dolarů. Peníze mají tvořit polovinu z celkových dvanácti miliard dolarů íránských zdrojů držených v Kataru, zatímco jednání o uklidnění napětí na Blízkém východě zůstávají křehká.

Izraelský letecký útok v Gaze si vyžádal tři oběti včetně osmiletého dítěte

Při dnešním izraelském leteckém úderu v centrální části Pásma Gazy zahynuli nejméně tři lidé, včetně osmiletého dítěte. Úder zasáhl stan v oblasti města Deir al-Balah, kde se ukrývali vysídlení lidé. Izraelská armáda uvedla, že cílem byl člen palestinského hnutí Islámský džihád, který se podle ní podílel na útoku na Izrael ze 7. října 2023, informovala o tom agentura AP.

Írán tvrdí, že obdrží šest miliard dolarů ze zmrazených aktiv v Kataru

Íránský prezident Masúd Pezeškján dnes uvedl, že jeho země po dohodě s USA, která zrušila sankce týkající se ropy a petrochemického průmyslu, obdrží aktiva v hodnotě šesti miliard z 12 miliard dolarů zmrazených v Kataru. S odkazem na íránská státní média o tom informuje agentura Reuters.

Nové továrny a datová centra. Jižní Korea spouští historický technologický plán

Jižní Korea chce vsadit svou budoucnost na čipy a umělou inteligenci (AI). Prezident I Če-mjong v pondělí představil investiční plán v hodnotě nejméně 880 miliard dolarů (zhruba 18,7 bilionu korun), který má během příštích let proměnit zemi v jednu z technologických velmocí.

Malajsie o rok prodloužila pátrání po zmizelém letounu z letu MH370

Malajsie o rok prodloužila smlouvu s americko-britskou firmou Ocean Infinity, která se zabývá hlubokomořským průzkumem. Nadále tak bude pokračovat podvodní pátrání po pohřešovaném letu MH370 společnosti Malaysia Airlines, oznámilo dnes malajsijské ministerstvo dopravy, které citovala agentura Reuters.

Nejvyšší soud USA bude před letní pauzou rozhodovat o Trumpových pravomocech

Nejvyšší soud Spojených států završuje zasedací období, v němž se hojně zabýval široce pojatým výkladem prezidentských pravomocí, které prosazuje šéf Bílého domu Donald Trump. Očekává se, že tento týden rozhodne v osmi případech, které mu zbývají před tím, než se soudci rozejdou na letní přestávku. Je mezi nimi spor o Trumpovu snahu omezit automatické udělování amerického občanství dětem narozeným v USA či pokus odvolat guvernérku centrální banky USA (Fed) Lisu Cookovou. Píše o tom agentura AP.

Pákistán udeřil na Afghánistán. Tálibán hlásí desítky mrtvých

Pákistán v neděli provedl letecké i pozemní údery na afghánské provincie podél svých hranic. Podle úřadů pod správou hnutí Tálibán zemřely a byly zraněny desítky lidí. Kábul obviňuje Islamábád z útočení na civilní infrastrukturu, Pákistán však tvrdí, že cílil na úkryty teroristů. Údery následovaly po sebevražedném útoku na velitelství elitní pákistánské jednotky v Karáčí. Pákistán dlouhodobě obviňuje Afghánistán z ukrývání teroristů.

Tisíce Srbů pokračují v protestech i po oznámení rezignace prezidenta Vučiće

Oznámení prezidenta Aleksandara Vučiće o chystané rezignaci protesty v Srbsku nezastavilo. Do ulic města Kraljevo znovu vyšly tisíce lidí, kteří se obávají, že si dlouholetý prezident udrží vliv i po odchodu z funkce. Demonstrace navazují na studentské protesty, které před více než rokem odstartovala tragédie na nádraží v Novém Sadu.

WHO: Vlna veder má v Evropě na svědomí 1300 životů

Bezprecedentní vlna veder, která na přelomu června a července zasáhla Evropu, mohla být příčinou stovek úmrtí navíc. Uvedl to šéf Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus, podle něhož bylo od 21. června v souvislosti s extrémními teplotami zaznamenáno více než 1300 nadměrných úmrtí.

Při pádu vrtulníku Saudi Aramco zemřelo 14 lidí

Vrtulník patřící ropné společnosti Saudi Aramco se zřítil v Ras Tanura na východním pobřeží Saúdské Arábie. Nehodu nepřežil nikdo ze 14 lidí na palubě, všichni mrtví byli saúdští občané.

Putin přiznal nedostatek paliva v některých ruských regionech

Ruský prezident Vladimir Putin dnes přiznal, že problémy s dodávkami paliva vedly k jeho nedostatku v některých ruských regionech. Informovala o tom agentura Reuters.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama