-7.5 C
Czech
Sobota 10. ledna 2026
Protext ČTKOdvětví intenzivně využívající práva duševního vlastnictví vytvářejí v EU více než 81...

Odvětví intenzivně využívající práva duševního vlastnictví vytvářejí v EU více než 81 milionů pracovních míst a vyplácejí lepší mzdy

Alicante (Španělsko) 12. října 2022 (PROTEXT) –

· Společnosti s vysokým počtem práv duševního vlastnictví vytvářejí v členských státech téměř 4 z 10 pracovních míst a vyplácejí vyšší mzdy

· Jejich podíl na HDP EU činí 47 % a připadá na ně více než 80 % dovozu a vývozu EU

· Na odvětví působící v oboru technologií v oblasti změny klimatu a zelených ochranných známek připadá 14 % HDP EU a více než 9 % pracovních míst

Odvětví, která intenzivně využívají práva duševního vlastnictví, vytvářejí v EU přímo či nepřímo více než 81 milionů pracovních míst. To představuje téměř 4 z 10 pracovních míst v Evropské unii (39,4 %). Kromě toho podíl těchto odvětví na HDP EU činí 47,1 % celkového hrubého domácího produktu v hodnotě 6,4 bilionu EUR.

Toto jsou některá z hlavních zjištění zprávy o
odvětvích intenzivně využívající práva duševního vlastnictví(1) a hospodářské výkonnosti v Evropské unii
za rok 2022, což je významná celounijní studie, kterou dnes zveřejnil Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO) a Evropský patentový úřad (EPO).

Ze zprávy rovněž vyplývá, že za 80 % dovozu a vývozu EU stojí odvětví intenzivně využívající práva duševního vlastnictví, což vytváří obchodní přebytek ve výši 224 miliard EUR a přispívá k udržování kladné bilance mezi obchodem EU a zbytkem světa.

Výkonný ředitel úřadu EUIPO Christian Archambeau v této souvislosti uvedl:

Evropa a inovace jdou ruku v ruce a společnosti, které využívají svého duševního vlastnictví, si jsou vědomy výhod, které duševní vlastnictví přináší, a zároveň přispívají k fungování vnitřního trhu EU. Studie ukazuje, že podporováním evropského ekosystému duševního vlastnictví posilujeme hospodářství. Odvětví intenzivně využívající práva duševního vlastnictví jsou hnací silou pro vytváření pracovních míst i pro obchod a mohou Evropě pomoci na její cestě k hospodářskému oživení a ekologické transformaci.

Z údajů uvedených ve zprávě za rok 2022 vyplývá, že přínos odvětví intenzivně využívajících práva duševního vlastnictví pro hospodářství EU je ve všech ohledech na nejvyšší úrovni od období 2008–2010: ať již se jedná o tvorbu pracovních míst, HDP nebo vývoz výrobků a služeb. Odvětví intenzivně využívající práva duševního vlastnictví jsou proto pro hospodářství EU stále důležitější.

Tato odvětví zaměstnávají více než 61 milionů lidí v EU a v odvětvích, která dodávají výrobky a služby odvětvím intenzivně využívajícím práva duševního vlastnictví, vytváří dalších 20 milionů pracovních míst. Vyplácejí se v nich také výrazně vyšší mzdy než v jiných odvětvích, přičemž rozdíl ve výši mezd dosahuje 41 %.

Dopad změny klimatu a zelené technologie a ochranné známky

Ze studie rovněž vyplývá, že mezi odvětvími intenzivně využívajícími práva duševního vlastnictví se v posledních letech zvýšil podíl odvětví zapojených do vývoje technologií pro zmírňování dopadů změny klimatu a odvětví souvisejících se zelenými ochrannými známkami(2), přičemž mnohá z nich souvisí s energetikou a dopravou. Na odvětví intenzivně využívající patenty na technologie pro zmírňování dopadů změny klimatu nebo zelené ochranné známky připadá 14 % HDP EU, 9,3 % zaměstnanosti a značná část vnější obchodní činnosti EU.

Celkem se technologií pro zmírňování dopadů změny klimatu s cílem snížit emise skleníkových plynů a předcházet jim týkala přibližně 1 z 10 evropských patentových přihlášek od přihlašovatelů z EU. Na zelené ochranné známky, o jejichž zápis požádaly společnosti se sídlem v EU, v roce 2021 v rámci všech přihlášek ochranných známek EU připadal podobný podíl.

Odvětví intenzivně využívající práva duševního vlastnictví na vnitřním trhu EU

Odvětví intenzivně využívající práva duševního vlastnictví jsou páteří jednotného trhu EU a představují více než 75 % obchodu v rámci EU.

Jsou rovněž hlavní hnací silou pro tvorbu přeshraničních pracovních míst, neboť v zemích EU vytváří téměř 7 milionů pracovních míst společnosti z jiných členských států, přičemž podíl těchto pracovních míst v odvětvích intenzivně využívajících práva duševního vlastnictví přesahuje v některých zemích 30 %.

I když země jako Německo, Francie, Itálie nebo Nizozemsko jsou lídry v oblasti vytváření nových práv duševního vlastnictví, další země včetně České republiky, Maďarska, Polska a Estonska rovněž významně těží z dělby práce v rámci odvětví intenzivně využívajících práva duševního vlastnictví.

Poznámka pro redaktory

Toto je čtvrté vydání studií o přínosech duševního vlastnictví na úrovni odvětví, které poskytují důkazy o hodnotě duševního vlastnictví pro hospodářství EU. Studie se zaměřuje na období 2017–2019 a zahrnuje širokou škálu práv duševního vlastnictví (ochranné známky, patenty, průmyslové vzory, autorská práva, zeměpisná označení a odrůdová práva), jakož i řadu ekonomických ukazatelů. Používá podobnou metodiku jako předchozí tři studie zveřejněné v letech 2013, 2016 a 2019 s cílem poskytnout aktualizované posouzení kombinovaného přínosu odvětví, která intenzivně využívají práva duševního vlastnictví. Kromě toho byly do studie ve snaze o doplnění údajů z členských států EU zahrnuty rovněž údaje z Islandu, Norska, Spojeného království a Švýcarska.

O úřadu EUIPO

EUIPO je jedna z největších decentralizovaných agentur EU a sídlí ve španělském Alicante. Úřad EUIPO, který byl za posledních pět let čtyřikrát vyhodnocen jako nejinovativnější úřad pro duševní vlastnictví na světě, spravuje zápisy ochranných známek Evropské unie (OZEU) a zapsaných průmyslových vzorů Společenství, které poskytují ochranu duševního vlastnictví ve všech členských státech EU. Spolupracuje rovněž s vnitrostátními a regionálními úřady duševního vlastnictví v EU a provozuje Evropské středisko pro sledování porušování práv duševního vlastnictví.


Evropské středisko pro sledování porušování práv duševního vlastnictví
bylo zřízeno v roce 2009 a jeho účelem je podporovat ochranu a prosazování práv duševního vlastnictví a pomáhat v boji proti rostoucí hrozbě porušování práv duševního vlastnictví v Evropě. Součástí úřadu EUIPO se stalo dne 5. června 2012 na základě nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 386/2012.

O úřadu EPO

Evropský patentový úřad (EPO) je s téměř 7000 zaměstnanci jednou z největších institucí veřejných služeb v Evropě. Má hlavní sídlo v Mnichově a kanceláře v Berlíně, Bruselu, Haagu a Vídni a byl zřízen s cílem posílit spolupráci v oblasti patentů v Evropě. Díky centralizovanému postupu udělování patentů Evropského patentového úřadu mohou vynálezci získat vysoce kvalitní patentovou ochranu až ve 44 zemích, což představuje trh s přibližně 700 miliony lidí. Evropský patentový úřad je rovněž předním světovým úřadem v oblasti informací o patentech a vyhledávání patentů.

(1) Odvětví intenzivně využívající práva duševního vlastnictví jsou definována jako odvětví, která se v porovnání s jinými odvětvími vyznačují nadprůměrným vlastnictvím práv duševního vlastnictví na zaměstnance.

(2) Ochranné známky, které obsahují klíčová slova týkající se životního prostředí a udržitelnosti ve specifikacích výrobků a služeb.

Kontakt pro sdělovací prostředky:

Odbor komunikace úřadu EUIPO

press@euipo.europa.eu

Reklama

Doporučujeme

Po bouři Goretti ve Francii zůstává téměř 100.000 domácností bez elektřiny

Po bouři Goretti ve Francii stále zůstává téměř 100.000 domácností bez elektřiny, především v Normandii a Bretani, napsal dnes server listu Le Monde. V Německu se podle agentury DPA postupně do normálu vrací provoz na železnici.

V Kyjevě nefungují dodávky vody a tepla, elektrická soustava byla odstavena

V Kyjevě dnes dočasně nefungovaly dodávky vody a tepla. Důvodem bylo odstavení zdejší elektrické soustavy kvůli nutným opravám po rozsáhlých ruských útocích, které ji v noci na pátek vážně poškodily. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na kyjevské úřady. Rozsáhlé výpadky hlásí také ruská Belgorodská oblast, kde je podle zdejšího gubernátora po ukrajinském útoku bez elektřiny a topení přes 550.000 lidí.

Na Filipínách se zřítila hora odpadu desítky lidí se pohřešují

Na filipínském ostrově Cebu se po zřícení obří hromady odpadu rozjela záchranná akce, která se protahuje do dalších dnů. V zařízení na třídění a zpracování odpadu v oblasti Binaliw zasypal sesuv několik nízkých budov a uvěznil desítky lidí, hlavně zaměstnance skládky.

Výpadek proudu v Berlíně po sabotážním útoku. Starosta šel hrát tenis

Berlín ochromil rozsáhlý výpadek proudu způsobený sabotáží. Zatímco desítky tisíc lidí zůstaly bez elektřiny v mrazu, vyšlo najevo, že primátor Kai Wegner v klíčových hodinách odešel si zahrát tenis. Aféra rychle přerostla v politickou krizi, která ohrožuje jeho setrvání ve funkci.

Ukrajina po útocích na Kyjev svolala mimořádné jednání OSN

Kvůli nejnovějším masivním ruským leteckým útokům na Kyjev, které město částečně připravily o vytápění, se v pondělí mimořádně sejde Rada bezpečnosti OSN. Zasedání má otevřít téma útoků na civilní infrastrukturu v době, kdy na Ukrajině pokračuje válka už téměř čtyři roky.

FBI a Trump nám nedovolí vyšetřovat zastřelení občanky v Minneapolis, tvrdí Minnesota

Úřady státu Minnesota tvrdí, že FBI jim zablokoval přístup k vyšetřování zastřelení Renee Nicole Good (37), kterou ve středu usmrtil agent americké imigrační a celní služby (ICE). Případ vyvolal v Minneapolis rozsáhlé protesty a vyostřil napětí mezi federální vládou a místními představiteli.

Trump: Je na čínském prezidentovi, co Čína udělá na Tchaj-wanu

Americký prezident Donald Trump uvedl, že je na čínském prezidentovi Si Ťin-pchingovi, co Čína udělá na Tchaj-wanu. Zároveň ale naznačil, že nechce, aby Čína nad Tchaj-wanem převzala kontrolu. Šéf Bílého domu to uvedl ve středečním rozhovoru s deníkem The New York Times (NYT). Nahrávku rozhovoru NYT zveřejnil ve čtvrtek. Tchajwanská otázka je výhradně věcí Číny a nikdo zvenčí se do ní vměšovat nebude, reagovalo podle agentury Reuters čínské ministerstvo zahraničí.

Macinka přijel na návštěvu Ukrajiny, setká se s ukrajinským protějškem

Český ministr zahraničí Petr Macinka přijel dnes ráno na návštěvu Ukrajiny. V Kyjevě se má setkat se svým ukrajinským protějškem Andrijem Sybihou. Na cestě ho doprovází mimo jiné poslanec a čestný prezident Motoristů Filip Turek. ČTK to sdělil mluvčí Černínského paláce Daniel Drake.

Nejvyšší soud dnes může zveřejnit rozhodnutí o Trumpových clech

Nejvyšší soud v pátek může rozhodnout o legitimnosti cel amerického prezidenta Donalda Trumpa, upozornil server CNBC. V případě neúspěchu by šlo o komplikaci pro jeho administrativu, neznamenalo by to však konec tarifů. Existuje více způsobů, jak může daně na zahraniční dovoz uvalovat.

Íránská televize obvinila USA a Izrael z podněcování protestů

Íránská státní televize dnes prolomila mlčení o demonstracích, které přes noc zachvátily zemi. Tvrdí, že násilnosti a požáry rozpoutali "terorističtí agenti" Spojených států a Izraele. Krátká reportáž o protestech byla nenápadně zařazena do ranního vysílání státní televize v 8:00 hodin místního času (6:00 SEČ) a představuje první oficiální vyjádření k nejnovějším demonstracím, píše agentura AP.

Trump naznačil, že nechá vypršet americko-ruskou smlouvu Nový START

Americký prezident Donald Trump naznačil, že nechá vypršet smlouvu Nový START mezi USA a Ruskem, jejíž platnost končí letos 5. února. Uvedl to v rozsáhlém rozhovoru pro list The New York Times (NYT). Zastánci kontroly zbraní se obávají, že dvě největší jaderné velmoci světa začnou po vypršení platnosti smlouvy rozmísťovat strategické hlavice nad rámec stanovených limitů, což urychlí erozi globálního režimu kontroly zbraní.

Ruský dronový útok na Kyjev podle ukrajinských úřadů zabil nejméně čtyři lidi

Ruský dronový útok na Kyjev v noci na dnešek zabil nejméně čtyři lidi a dalších nejméně 19 lidí zranil. Způsobil také rozsáhlé škody na domech a infrastruktuře. S odkazem na ukrajinské úřady o tom informuje agentura Reuters.

Nejprve střílet, až pak se ptát. Dánsko by v případě invaze kladlo okamžitý odpor

Dánská armáda má povinnost v případě jakékoli invaze zahájit palbu bez rozkazů, vysvětlilo dánské ministerstvo obrany. Pokud by se cizí jednotky pokusily dobýt Grónsko, dánské síly by se řídily směrnicí vzniklou po konci druhé světové války, která je, jak vláda potvrdila, stále v platnosti.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama