Protext ČTKOdvětví intenzivně využívající práva duševního vlastnictví vytvářejí v EU více než 81...

Odvětví intenzivně využívající práva duševního vlastnictví vytvářejí v EU více než 81 milionů pracovních míst a vyplácejí lepší mzdy

Alicante (Španělsko) 12. října 2022 (PROTEXT) –

· Společnosti s vysokým počtem práv duševního vlastnictví vytvářejí v členských státech téměř 4 z 10 pracovních míst a vyplácejí vyšší mzdy

· Jejich podíl na HDP EU činí 47 % a připadá na ně více než 80 % dovozu a vývozu EU

· Na odvětví působící v oboru technologií v oblasti změny klimatu a zelených ochranných známek připadá 14 % HDP EU a více než 9 % pracovních míst

Odvětví, která intenzivně využívají práva duševního vlastnictví, vytvářejí v EU přímo či nepřímo více než 81 milionů pracovních míst. To představuje téměř 4 z 10 pracovních míst v Evropské unii (39,4 %). Kromě toho podíl těchto odvětví na HDP EU činí 47,1 % celkového hrubého domácího produktu v hodnotě 6,4 bilionu EUR.

Toto jsou některá z hlavních zjištění zprávy o
odvětvích intenzivně využívající práva duševního vlastnictví(1) a hospodářské výkonnosti v Evropské unii
za rok 2022, což je významná celounijní studie, kterou dnes zveřejnil Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO) a Evropský patentový úřad (EPO).

Ze zprávy rovněž vyplývá, že za 80 % dovozu a vývozu EU stojí odvětví intenzivně využívající práva duševního vlastnictví, což vytváří obchodní přebytek ve výši 224 miliard EUR a přispívá k udržování kladné bilance mezi obchodem EU a zbytkem světa.

Výkonný ředitel úřadu EUIPO Christian Archambeau v této souvislosti uvedl:

Evropa a inovace jdou ruku v ruce a společnosti, které využívají svého duševního vlastnictví, si jsou vědomy výhod, které duševní vlastnictví přináší, a zároveň přispívají k fungování vnitřního trhu EU. Studie ukazuje, že podporováním evropského ekosystému duševního vlastnictví posilujeme hospodářství. Odvětví intenzivně využívající práva duševního vlastnictví jsou hnací silou pro vytváření pracovních míst i pro obchod a mohou Evropě pomoci na její cestě k hospodářskému oživení a ekologické transformaci.

Z údajů uvedených ve zprávě za rok 2022 vyplývá, že přínos odvětví intenzivně využívajících práva duševního vlastnictví pro hospodářství EU je ve všech ohledech na nejvyšší úrovni od období 2008–2010: ať již se jedná o tvorbu pracovních míst, HDP nebo vývoz výrobků a služeb. Odvětví intenzivně využívající práva duševního vlastnictví jsou proto pro hospodářství EU stále důležitější.

Tato odvětví zaměstnávají více než 61 milionů lidí v EU a v odvětvích, která dodávají výrobky a služby odvětvím intenzivně využívajícím práva duševního vlastnictví, vytváří dalších 20 milionů pracovních míst. Vyplácejí se v nich také výrazně vyšší mzdy než v jiných odvětvích, přičemž rozdíl ve výši mezd dosahuje 41 %.

Dopad změny klimatu a zelené technologie a ochranné známky

Ze studie rovněž vyplývá, že mezi odvětvími intenzivně využívajícími práva duševního vlastnictví se v posledních letech zvýšil podíl odvětví zapojených do vývoje technologií pro zmírňování dopadů změny klimatu a odvětví souvisejících se zelenými ochrannými známkami(2), přičemž mnohá z nich souvisí s energetikou a dopravou. Na odvětví intenzivně využívající patenty na technologie pro zmírňování dopadů změny klimatu nebo zelené ochranné známky připadá 14 % HDP EU, 9,3 % zaměstnanosti a značná část vnější obchodní činnosti EU.

Celkem se technologií pro zmírňování dopadů změny klimatu s cílem snížit emise skleníkových plynů a předcházet jim týkala přibližně 1 z 10 evropských patentových přihlášek od přihlašovatelů z EU. Na zelené ochranné známky, o jejichž zápis požádaly společnosti se sídlem v EU, v roce 2021 v rámci všech přihlášek ochranných známek EU připadal podobný podíl.

Odvětví intenzivně využívající práva duševního vlastnictví na vnitřním trhu EU

Odvětví intenzivně využívající práva duševního vlastnictví jsou páteří jednotného trhu EU a představují více než 75 % obchodu v rámci EU.

Jsou rovněž hlavní hnací silou pro tvorbu přeshraničních pracovních míst, neboť v zemích EU vytváří téměř 7 milionů pracovních míst společnosti z jiných členských států, přičemž podíl těchto pracovních míst v odvětvích intenzivně využívajících práva duševního vlastnictví přesahuje v některých zemích 30 %.

I když země jako Německo, Francie, Itálie nebo Nizozemsko jsou lídry v oblasti vytváření nových práv duševního vlastnictví, další země včetně České republiky, Maďarska, Polska a Estonska rovněž významně těží z dělby práce v rámci odvětví intenzivně využívajících práva duševního vlastnictví.

Poznámka pro redaktory

Toto je čtvrté vydání studií o přínosech duševního vlastnictví na úrovni odvětví, které poskytují důkazy o hodnotě duševního vlastnictví pro hospodářství EU. Studie se zaměřuje na období 2017–2019 a zahrnuje širokou škálu práv duševního vlastnictví (ochranné známky, patenty, průmyslové vzory, autorská práva, zeměpisná označení a odrůdová práva), jakož i řadu ekonomických ukazatelů. Používá podobnou metodiku jako předchozí tři studie zveřejněné v letech 2013, 2016 a 2019 s cílem poskytnout aktualizované posouzení kombinovaného přínosu odvětví, která intenzivně využívají práva duševního vlastnictví. Kromě toho byly do studie ve snaze o doplnění údajů z členských států EU zahrnuty rovněž údaje z Islandu, Norska, Spojeného království a Švýcarska.

O úřadu EUIPO

EUIPO je jedna z největších decentralizovaných agentur EU a sídlí ve španělském Alicante. Úřad EUIPO, který byl za posledních pět let čtyřikrát vyhodnocen jako nejinovativnější úřad pro duševní vlastnictví na světě, spravuje zápisy ochranných známek Evropské unie (OZEU) a zapsaných průmyslových vzorů Společenství, které poskytují ochranu duševního vlastnictví ve všech členských státech EU. Spolupracuje rovněž s vnitrostátními a regionálními úřady duševního vlastnictví v EU a provozuje Evropské středisko pro sledování porušování práv duševního vlastnictví.


Evropské středisko pro sledování porušování práv duševního vlastnictví
bylo zřízeno v roce 2009 a jeho účelem je podporovat ochranu a prosazování práv duševního vlastnictví a pomáhat v boji proti rostoucí hrozbě porušování práv duševního vlastnictví v Evropě. Součástí úřadu EUIPO se stalo dne 5. června 2012 na základě nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 386/2012.

O úřadu EPO

Evropský patentový úřad (EPO) je s téměř 7000 zaměstnanci jednou z největších institucí veřejných služeb v Evropě. Má hlavní sídlo v Mnichově a kanceláře v Berlíně, Bruselu, Haagu a Vídni a byl zřízen s cílem posílit spolupráci v oblasti patentů v Evropě. Díky centralizovanému postupu udělování patentů Evropského patentového úřadu mohou vynálezci získat vysoce kvalitní patentovou ochranu až ve 44 zemích, což představuje trh s přibližně 700 miliony lidí. Evropský patentový úřad je rovněž předním světovým úřadem v oblasti informací o patentech a vyhledávání patentů.

(1) Odvětví intenzivně využívající práva duševního vlastnictví jsou definována jako odvětví, která se v porovnání s jinými odvětvími vyznačují nadprůměrným vlastnictvím práv duševního vlastnictví na zaměstnance.

(2) Ochranné známky, které obsahují klíčová slova týkající se životního prostředí a udržitelnosti ve specifikacích výrobků a služeb.

Kontakt pro sdělovací prostředky:

Odbor komunikace úřadu EUIPO

press@euipo.europa.eu

Doporučujeme

Francie se topí v dluhu. Budoucnost země je před volbami nejistá

Francie se potýká s rostoucím státním dluhem, vysokým schodkem a slabým ekonomickým růstem. Řešení této krize komplikuje roztříštěná politická scéna. Investoři začínají požadovat vyšší úrok za půjčování peněz státu. Navíc se blíží prezidentské volby. Obavy vzbuzuje možné vítězství krajně pravicové kandidátky Marine Le Pen, u níž investoři nevěří, že by učinila nepopulární kroky, aby stav státních financí zlepšila.

Trump zveřejnil AI video zobrazující zničení íránského ostrova Charg

Americký prezident Donald Trump dnes na sociální síti Truth Social zveřejnil video vygenerované umělou inteligencí (AI), které podle něj zobrazuje zničení íránského ostrova Charg. Národní íránská ropná společnost (NIOC) podle íránských médií popřela, že by se ostrov stal terčem útoku, a uvedla, že provoz tamních ropných zařízení nebyl narušen.

USA a Írán si vyměnily údery. Americká armáda se obává vleklého konfliktu

Spojené státy a Írán si poprvé za více než měsíc vyměnily útoky. Po týdnech relativního klidu tak hrozí opětovné rozhoření vojenských operací na Blízkém východě. Američtí vysocí představitelé varovali ministra obrany Pete Hegsetha před pokračováním války s Íránem. Upozornili, že konflikt celosvětově oslabuje americkou armádu.

Ukrajinské rakety v Belgorodu zabily dva lidi a 16 zranily

Nejméně dva mrtvé a 16 raněných si vyžádalo ukrajinské ostřelování Belgorodu na západě Ruska z nedělního večera, oznámil úřadující gubernátor regionu Alexandr Šuvajev. Ruský dron zasáhl výškovou budovu v Záporoží na jihovýchodě Ukrajiny a zranil dva lidi, informoval náčelník oblastní správy Ivan Fedorov. Jednoho člověka zranily ruské řízené letecké bomby v Izjumu na východě Ukrajiny, uvedly místní úřady. V jihoukrajinském Chersonu pak ruský dron zasáhl zdravotnické zařízení, zranění utrpěli dva zaměstnanci.

Britka zemřela po útoku nožem na nádraží v Německu

Jednatřicetiletá britská občanka zemřela poté, co byla v neděli v noci pobodána na železniční stanici v bavorském městě Rosenheim. Policie v souvislosti s útokem zadržela sedmadvacetiletého muže německé národnosti.

Švýcarské vlaky jezdí po solárních panelech

Švýcarský projekt ukazuje, že železniční tratě nemusí sloužit pouze dopravě. Panely vložené mezi kolejnice vyrábějí elektřinu, aniž by zabíraly další půdu. Malý test už přitahuje pozornost železničních společností v několika zemích.

Jeden člověk zahynul a 15 se pohřešuje po bleskové povodni v Grand Canyonu v USA

Jeden člověk zahynul a zhruba po 15 dalších se pátrá poté, co národní park Grand Canyon (Velký kaňon) na západě Spojených států o víkendu zasáhla silná blesková povodeň. Ta si vyžádala evakuace šesti desítek osob, strhla balvany do řeky Colorado a poškodila jediné vodovodní potrubí, které zásobuje turisty i místní obyvatele. Informovala o tom dnes agentura AP s odvoláním na správu parku.

Trajekt u Kypru se zcela potopil, vedle sedmi obětí se 23 lidí pohřešuje

Trajekt s 267 lidmi na palubě, který se dnes převrhl u pobřeží Severního Kypru, se již zcela potopil. Nehoda si vyžádala nejméně sedm obětí, přičemž 23 lidí je nadále pohřešováno. Podle agentury AFP to uvedly tamní úřady.

Čeští rychlostní kanoisté získali na mistrovství světa čtyři bronzy

Čeští reprezentanti zakončili mistrovství světa v Poznani mimořádně úspěšnou nedělí. Jakub Špicar a Daniel Havel vybojovali bronz na deblkajaku. Na pětikilometrové trati uspěli také Kateřina Mílová a Robin Hirsch. Nemocný Josef Dostál skončil těsně pod stupni vítězů.

Vedra ničí evropskou úrodu a farmáři žádají změnu pravidel

Extrémní vedra a dlouhé sucho letos zasáhly zemědělce napříč Evropou. Úroda zeleniny, obilí i krmiva výrazně klesá, část plodin navíc nesplňuje vzhledové požadavky obchodů. Farmáři proto žádají rychlou pomoc i změnu pravidel, která podle nich zbytečně posílají jedlé potraviny do odpadu.

Pogačar po těžkém pádu odstoupil z Vuelty

Tadej Pogačar na letošní Vueltě suverénně mířil za dalším velkým triumfem. V osmé etapě však tvrdě spadl, utrpěl několik vážných zranění a ze závodu odstoupil. Čeká ho operace klíční kosti a velmi pravděpodobně přijde také o mistrovství světa.

Rusko chystá masivní údery na ukrajinskou energetiku, Kyjev útočil u Petrohradu

Ruské ozbrojené síly zahájily přípravy na masivní údery proti ukrajinským energetickým zařízením v reakci na útoky na ruskou civilní infrastrukturu a energetický sektor, uvedlo dnes podle agentury Reuters ruské ministerstvo obrany. Ukrajinský útok na důl v části Luhanské oblasti zabil jednoho člověka, uvedl dnes šéf správy Ruskem okupovaného ukrajinského regionu Leonid Pasečnik.

Po střelbě na hudební párty na severu Švýcarska je jeden mrtvý a pět zraněných

Po noční střelbě ve švýcarském Aarau zůstal na místě jeden mrtvý a pět zraněných, několik z nich vážně. Po pachateli nebo pachatelích útoku místní policie stále pátrá, informují tiskové agentury.

Island v referendu odmítl obnovit rozhovory o přístupu do Evropské unie

Islandští voliči v referendu odmítli obnovit jednání o vstupu do Evropské unie. Proti bylo 52,8 procenta, pro 47,2 procenta hlasujících. Podle agentur to vyplývá z konečného výsledku sčítání. Proti obnově jednání, která byla přerušena před 13 lety, tak hlasovalo přibližně o 12.000 lidí více než kolik bylo pro, uvedla agentura DPA.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama