Nová léčba nádorů mozku může změnit prognózu pacientů a oddálit chemoterapii

Praha 4. listopadu 2026 (PROTEXT) – Celosvětově lékaři každý den diagnostikují téměř 900 nových případů zhoubných nádorů mozku a centrální nervové soustavy – mezi ně patří i gliomy, nejčastější primární zhoubné nádory mozku dospělých. ^(1,2) V Česku se pacientům s gliomem 2. stupně a s mutací IDH1 nebo IDH2 po operaci otevírá možnost nové cílené léčby. Tato léčba má potenciál ovlivnit růst nádoru a oddálit tak v řádu několika let dobu, kdy pacient bude potřebovat další operaci, ozařování nebo chemoterapii. Stejně tak může snížit u pacientů výskyt epileptických záchvatů. ^(4,5)

Léčba je už dostupná i v České republice

Nová cílená léčba mozkových nádorů, tzv. gliomů 2. stupně s mutací IDH1 nebo IDH2, byla v Evropské unii schválena v září 2025. V České republice je od 1. února 2026 dostupná na základě žádosti o mimořádnou úhradu podle § 16 zákona o veřejném zdravotním pojištění. Standardní úhrada zatím není stanovena a o žádosti rozhoduje zdravotní pojišťovna individuálně. ^(7,8)

„Jsem velmi rád, že se zdravotní pojišťovny staví k této moderní cílené léčbě otevřeně a vnímají velkou medicínskou potřebu u pacientů s nádory mozku. Všechny žádosti o její úhradu, které jsme dosud podali u vybraných pacientů s nádorem s mutací IDH1 nebo IDH2, byly schváleny. Pro nás i pro pacienty je podstatné, že můžeme tuto možnost skutečně využít,“ uvádí MUDr. Tomáš Novák z Onkologické kliniky 2. LF UK a Fakultní nemocnice Motol a Homolka.

Nemoc zasahuje mladé lidi v aktivním věku

Gliom 2. stupně roste pomaleji než agresivnější nádory mozku. Přesto prorůstá do okolní mozkové tkáně a může postupovat do vyššího stupně. Často se objevuje u mladých lidí od 20 do 45 let. Nemoc tak zasahuje do nejaktivnější části života, ať už jde o období práce, zakládání rodiny či péče o děti. Průběh onemocnění gliomem 2. stupně mohou navíc provázet další přidružené obtíže, jako jsou epileptické záchvaty, změny kognitivních funkcí a dlouhodobá nejistota spojená s kontrolními vyšetřeními. ⁽⁶⁾

O vhodném postupu léčby rozhoduje přesná diagnóza včetně molekulárního vyšetření nádoru. Moderní cílená léčba zasahuje do činnosti změněných enzymů IDH, které se podílejí na růstu nádorových buněk. Nejčastěji se volí u pacientů s astrocytomem nebo oligodendrogliomem 2. stupně, kteří dosud podstoupili pouze chirurgický zákrok a bezprostředně nepotřebují ozařování ani chemoterapii. ⁽³⁾

„Dosud jsme neměli přiměřenou léčebnou možnost, která by byla schopna aktivně ovlivňovat průběh těchto onemocnění. U vhodně vybraných pacientů má tato léčba potenciál prodloužit dobu do progrese onemocnění a nabídnout možnost oddálit nutnost další intervence, ať už chirurgické, následované radioterapií a chemoterapií, či pouze nechirurgické – to znamená zahájení radioterapie a chemoterapie,“ říká MUDr. Tomáš Novák a dodává: „Léčba však vyžaduje pravidelné lékařské kontroly, mimo jiné kvůli monitoraci sérových hladin jaterních enzymů.“

Pacienti chtějí zůstat aktivní a být se svou rodinou

Kvalitativní výzkum Hlasu onkologických pacientů (HOP) přibližuje dopady nemoci na každodenní život. Pacienti s různými nádory mozku a jejich blízcí popisovali jako velmi složité dojíždění na léčbu, čekání na výsledky, nejistotu před kontrolami, potíže s návratem do práce i finanční a rodinnou zátěž. Za důležitou oporu považovali blízké a možnost zůstat aktivní a cítit se užiteční. ⁽⁹⁾

Své zkušenosti má i Kristýna. Silné bolesti hlavy, slabost a nevolnosti ji přivedly na vyšetření. Nádor odhalila magnetická rezonance na konci srpna 2023 a 11. září téhož roku následovala operace. Po ní ale přišly další komplikace. Diagnóza Kristýny je difúzní astrocytom Grade 2, IDH 1 pozitivní. „Věřila jsem, že operací moje cesta skončí. Později, po těhotenství, se ale ukázalo, že potřebuji další léčbu. Navíc jsem přišla o své dlouhé vlasy,“ popisuje Kristýna. Novou cílenou léčbu užívá od 18. září tohoto roku.

Výzkum HOP potvrzuje také to, že pacienti potřebují velkou psychologickou podporu, srozumitelné informace a pomoc s běžnými denními úkoly. Blízcí často zajišťují doprovod na vyšetření a přebírají péči o domácnost. ⁽⁹⁾

A právě rodina je oporou také pro Kristýnu, která dnes vychovává půlročního syna. „Můj syn i manžel jsou pro mě největší motivací zvládnout celou léčbu. Manžel mi navíc dodával sebevědomí i ve chvílích, kdy jsem se sama necítila dobře. Přála bych si, aby můj příběh ukázal, že ať si člověk prochází čímkoliv, nemusí v tom být sám,“ uzavírá Kristýna.

Cílená léčba může pacientům přinést více času bez zhoršení nemoci

Hlavním klinickým přínosem nové cílené léčby je její potenciál stabilizovat proces růstu nádoru v dlouhém časovém horizontu.

Více než osm pacientů z deseti, kteří se účastnili klinické studie, nepotřebovalo další operaci, ozařování ani chemoterapii a přibližně tři čtvrtiny pacientů nepotřebovaly další protinádorovou léčbu. ^(2,4)

Léčba má vliv na snížení epileptických záchvatů, což je častý projev onemocnění u pacientů s nízkostupňovým gliomem.

Léčba vyžaduje pravidelné lékařské kontroly, mimo jiné kvůli monitoraci hladin jaterních enzymů. ⁽³⁾

V klinické studii byla hodnocena i kvalita života a bylo zjištěno, že léčba nemá nepříznivý vliv léčby na hodnocené kognitivní funkce, například paměť a soustředění, ani na kvalitu života. ⁽⁵⁾ Právě zachování dobré kvality života pacientů s nádorem mozku je klíčové pro jejich fungování v běžném životě a nová cílená léčba má potenciál k tomuto pomoci.

Zdroj: Tomáš Staněk

ČTK Connect ke zprávě vydává obrazovou přílohu, která je k dispozici na adrese https://www.protext.cz/zpravy/59926.