ZprávyEU poskytne Grónsku investiční balíček za 200 milionů eur

EU poskytne Grónsku investiční balíček za 200 milionů eur

Evropská unie poskytne Grónsku nový investiční balíček ve výši 200 milionů eur (přes 4,8 miliardy Kč), oznámila dnes v Nuuku předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen. Finanční prostředky budou určeny na letošek a na rok 2027 a směřovat mají do řady oblastí od vzdělávání a rybolovu až po lepší satelitní a kabelové připojení, vodní energetiku nebo kritické nerostné suroviny. Společně se šéfkou EK je v Grónsku i komisař pro mezinárodní partnerství Jozef Síkela.

Zájem o arktický ostrov opakovaně dává najevo americký prezident Donald Trump. Von der Leyen přicestovala do Grónska už v neděli na dvoudenní návštěvu, která má být projevem podpory vládám Grónska a Dánska, poznamenala dnes agentura Reuters.

Obě vlády důrazně odmítly Trumpovy snahy o anexi největšího ostrova světa. Grónsko, kde žije 57.000 obyvatel, je autonomní součástí Dánského království, členské země EU. Šéfku EK doprovázejí také dánská premiérka Mette Frederiksen a grónský premiér Jens-Frederik Nielsen.

Návštěva von der Leyen odráží rostoucí geopolitický význam Arktidy pro velmoci, jako jsou Spojené státy, Rusko, Čína a Evropa. Tání ledu otevírá nové námořní trasy a zpřístupňuje nerostné bohatství regionu, připomínají agentury.

„Grónsko se na EU může spolehnout. To bylo mé poselství při poslední návštěvě. Dnes jsem zpět, abych představila skutečné výsledky naší úzké spolupráce. Nový balíček partnerství mezi EU a Grónskem v hodnotě 200 milionů eur,“ uvedla šéfka unijní exekutivy. Naposledy byla v Grónsku v roce 2024. Investice podle ní vytvoří nové příležitosti pro obyvatele ostrova a zajistí, že EU bude v oblasti Grónska i Arktidy více přítomná a silnější. „Grónsko je naším strategickým spojencem a důvěryhodným partnerem,“ dodala von der Leyenová.

Grónský premiér označil unii nejen za důležitého partnera Grónska, ale také za důvěryhodného a loajálního přítele. „Svět se drasticky změnil a my čelíme novým výzvám, kterým nemůžeme čelit sami,“ uvedl na společné tiskové konferenci premiér Nielsen. Síkela byl v Grónsku už v květnu, před pár dny vystoupil v Bruselu na Arktickém fóru EU. Jednal s grónským premiérem, ministrem zahraničí Mútem Egedem, ale i se zástupci neziskových organizací, inuitské komunity či mladých lidí.

„Chceme přijít s něčím, co opravdu pomůže jednak transformovat grónskou ekonomiku, ale zároveň i povede k výraznému zlepšení života Gróňanů,“ řekl Síkela ještě před cestou českým novinářkám v Bruselu.

Cesta podle komisaře souvisí rovněž s nově připravovanou arktickou strategií Evropské unie, kterou nyní vypracovává a která by mohla být hotová do konce roku. Půjde přitom o zásadní úpravy arktické strategie z roku 2021 vzhledem k tomu, že za uplynulých pět let se toho v této oblasti mnoho změnilo.

„Přecházíme z fáze politických deklarací ke konkrétní realizaci. Jedná se o investice do výroby, udržitelné energie, do lepšího digitálního připojení nebo do zpracování a těžby nerostných surovin,“ uvedl dnes Síkela. „Díky těmto investicím například 20 odlehlých grónských osad získá systémy na výrobu elektřiny, které jim pomohou zajistit dostupnější a spolehlivější dodávky,“ dodal s tím, že už v úterý získá část západního pobřeží rovněž přístup k silnějšímu a stabilnějšímu internetovému připojení. To samé se bude týkat v říjnu či listopadu i jižního pobřeží.

Von der Leyen na dnešní tiskové konferenci zdůraznila, že o budoucnosti Grónska mají rozhodovat jen obyvatelé Grónska a Dánska a nikdo jiný. „Arktida se stala jedním z míst, kde se střetávají tektonické desky geopolitiky. To, co se zde děje, se nás přímo týká,“ uvedla. Podle představitelů EU představuje balíček v hodnotě 200 milionů eur nejen výrazné navýšení financování, ale také rozšíření oblastí, do nichž budou unijní peníze směřovat. Evropská komise rovněž navrhla více než zdvojnásobit financování Grónska z rozpočtu EU: ze současných 225 milionů eur v rámci sedmiletého rozpočtu na 530 milionů eur pro období 2028 až 2034.

Doporučujeme

Merz označil Rusko za obrovskou hrozbu, varoval také před extremisty

Německo čelí tlaku extremistických stran i zahraničních nepřátel, prohlásil kancléř Friedrich Merz na sjezdu bavorské Křesťanskosociální unie. Rusko podle něj představuje obrovskou hrozbu a každý den se snaží zemi destabilizovat.

Tajfun Champi na Tchaj-wanu zabil jednoho člověka a stovky dalších zranil

Tajfun Champi si na Tchaj-wanu vyžádal jeden lidský život a zranil 527 lidí. Silný vítr vyvracel stromy, poškozoval budovy a připravil o elektřinu více než 288 000 domácností.

Ptáci pomáhají udržovat ekosystémy díky přenosu živin

Pro fungování přírodních ekosystémů mají ptáci zásadní význam. Přenášejí živiny mezi pevninou a vodou, podporují růst rostlin a pomáhají udržovat korálové útesy. Nový výzkum ukazuje, že úbytek ptačích populací může ovlivnit úrodnost půdy i schopnost přírody ukládat uhlík.

Rusko tvrdí, že zasáhlo přístav Čornomorsk a nákladní loď

Ruské ministerstvo obrany oznámilo, že jeho drony zasáhly ukrajinskou přístavní infrastrukturu a nákladní loď plující do Oděsy. Moskva své tvrzení nedoložila a ukrajinská strana zásah plavidla ani případné škody zatím nepotvrdila.

Počet obětí střelby v jordánském kostele stoupl na osm

Počet obětí páteční střelby v řeckém pravoslavném kostele na jihu Jordánska vzrostl na osm. Více než tři desítky lidí utrpěly zranění a bezpečnostní složky po útočnících nadále pátrají.

Kim Čong-un dorazil na neohlášenou návštěvu Číny, uvedl Jonhap

Severokorejský vůdce Kim Čong-un podle jihokorejských zdrojů dorazil do čínského pohraničního města Tan-tung. Do země měl přicestovat přes nový silniční most spojující Čínu se Severní Koreou. Peking ani Pchjongjang zatím návštěvu oficiálně nepotvrdily.

Carrie slaví úspěch. Prime Video potvrdilo druhou řadu

Nový hororový seriál Carrie se dočká pokračování. Streamovací služba Prime Video potvrdila druhou řadu pouhé dva týdny po premiéře prvních osmi epizod. Moderní adaptace slavného románu Stephena Kinga se podle údajů společnosti dostala na první místo sledovanosti ve více než stovce zemí. Tvůrce seriálu Mike Flanagan navíc slibuje, že příběh šikanované dívky bude pokračovat daleko za událostmi známými z původní knihy.

Nepál po záplavách potřebuje miliardy dolarů. OSN mu zatím vyčlenila jen 20 milionů

Nepál získal příslib pomoci z mezinárodního klimatického fondu, peníze však pokryjí jen zlomek škod po srpnových záplavách. Fond pro řešení ztrát a škod vyčlenil 20 milionů dolarů, zatímco země odhaduje náklady na obnovu na více než 4,7 miliardy. Katastrofa si vyžádala přibližně 1 500 mrtvých a tisíce lidí se stále pohřešují.

Bílý dům oznámil dohodu o příměří mezi Ruskem a Ukrajinou u města Olešky

Manželka amerického prezidenta Melania Trumpová zprostředkovala podle vyjádření Bílého domu dohodu o dočasném příměří mezi Ruskem a Ukrajinou u města Olešky. Příměří podle amerických úřadů začne 29. října a umožní dopravu humanitární pomoci do města a také evakuaci civilistů. Zástupci obou bojujících stran se zatím k informaci o příměří nevyjádřili.

Nejméně jeden mrtvý po střelbě ve Francii. Útok šetří protiteroristická jednotka

Při střelbě ve francouzském městě Trappes jihozápadně od Paříže zemřel jeden člověk a nejméně čtyři další utrpěli zranění. Policie incident vyšetřuje jako možný teroristický čin. Podezřelého 39letého muže zadržela a umístila do vazby, oznámila francouzská vláda.

Ukrajina hlásí ruské útoky na města i elektrárnu, jeden člověk zahynul

Ukrajinské úřady hlásí zraněné po nočních ruských vzdušných útocích v Dněpropetrovské oblasti a ve městě Sumy. Terčem úderů se stala také tepelná elektrárna, což si vyžádalo přerušení výroby energie, uvedla dnes ráno ukrajinská energetická společnost DTEK. Rusko oznámilo útoky na ukrajinský přístav Vylkove, loď v Černém moři a železniční depo v Poltavské oblasti. Odpoledne Rusové zasáhli také severoukrajinský Černihiv, kde jeden člověk zahynul.

Finská vláda udělila licenci na provoz prvního trvalého jaderného úložiště světa

Finská vláda udělila firmě Posiva povolení k provozu prvního trvalého úložiště vyhořelého jaderného paliva na světě. Ve čtvrtek o tom informovala tato společnost, která má zřízení a správu zařízení na starosti. Stalo se tak 22 let po začátku stavby vyhloubené v žulovém masivu asi 450 metrů pod povrchem.

Francie si půjčuje nejdráže za 24 let. Investoři se obávají další dluhové krize

Francouzské státní dluhopisy se dostaly pod největší tlak za více než dvě desetiletí. Výnos desetiletých dluhopisů ve čtvrtek vystoupal až na 5,14 procenta, nejvýše od roku 2002. Investoři ztrácejí důvěru ve schopnost země ozdravit veřejné finance. Situaci zhoršují politická nejistota, protivládní protesty i obavy z dalšího růstu cen energií.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama