Protext ČTKNeničme trh dluhopisů, naopak kultivujme ho. Ekonomika dluhopisy potřebuje

Neničme trh dluhopisů, naopak kultivujme ho. Ekonomika dluhopisy potřebuje

Praha 1. března 2024 (PROTEXT) – Společnost Surveilligence s.r.o. každý rok zveřejňuje data o vývoji trhu podnikových dluhopisů. Je to vždy zajímavé čtení, které je plné dat.

Z dat společnosti např. vyplývá, že v roce 2023 společnosti emitovaly dluhopisy v celkové hodnotě 96,2 mld. Kč. Zároveň čísla říkají, že v daném období vydaly společnosti 1019 emisí dluhopisů. Data také říkají, že od roku 2013 do roku 2023 skončil v insolvenci každý třináctý dluhopis.

To vypadá na první pohled pro dluhopisy děsivě. Mluví se o tom, že některé dluhopisy byly už od začátku plánované jako podvod někdy s prvky, které by šlo nazvat investičním letadlem. To je možné a nelze to vyloučit. Nicméně čistě intuitivně si myslím, že dluhopisů, které byly předem zamýšlené jako podvod, byl jen zlomek. Mnoho firem skončilo špatně čistě proto, že měly špatný byznys plán.

Myslím, že kdybychom podobně sledovali všechny akciové společnosti v zemi, jistě bychom našli mnoho podobných případů. Jen se o nich nepíše. Rozhodně tak nelze říct, že dluhopisy jsou špatné a akcie dobré. I akcie přinášejí svá specifická rizika.

Některá jsou až kuriozní. Můžeme mluvit třeba o státem podporovaných neférovostech. Tím myslím to, že byla na banky a energetické společnosti uvalena speciální daň, aby snížila firmám zisky, což poškodilo investory. Akcionáři společnosti ČEZ by mohli vyprávět.

Bohužel výsledkem podobných kritických studií o dluhopisech je, že společnost vnímá dluhopis jako špatné aktivum. Podnikový dluhopis je přitom normálním cenným papírem, na kterém vyrostl americký ekonomický zázrak. Každá banka vydávala své akcie a dluhopisy, se kterými se následně obchodovalo. Akcie a dluhopisy jsou základem kapitalismu.

My v ČR však intenzivně bojujeme za to, abychom se kapitalismu vzdálili. Naše burza cenných papírů přestává hrát makroekonomickou roli, když řada společností stáhla své akcie z parketu a zdá se, že pokud proběhne avizované zestátnění ČEZu, bude hrát burza v ekonomice ještě menší roli. Časem vznikne otázka, zda by nebylo lepší burzu zavřít.

To samé se mnozí snaží udělat s trhem dluhopisů, když lepí každému dluhopisu nálepku podvod. Vlastně tu urputnou snahu o zničení trhu nechápu a mám pocit, že to někdo dělá záměrně. Jako první mě napadá, zda to není tím, že pro investiční poradce jsou dluhopisy trnem v oku, protože přinášejí malou provizi a odvádějí peníze lidí z fondů, kde střadatelé platí prodejcům vyšší marže. Jinými slovy, když se podaří zničit trh dluhopisů, budou všichni investovat v produktech, které přinášejí poradcům více peněz.

Myslím, že co ČR potřebuje, není zničení trhu s dluhopisy a zničení akciové burzy, ale právě naopak. Bavme se o tom, co můžeme udělat pro to, aby u nás fungoval kapitalismus s akciemi a dluhopisy.

Máme tu novelu zákona o dluhopisech, která pravidla na trhu zpřísnila tím, že emitentům tzv. podlimitních dluhopisů do celkového objemu 1 mil. EUR ukládá povinnost zveřejnit širší okruh informací v rámci emisních podmínek, které musí zveřejnit na svých stránkách, což je dobře. Trh potřebuje nastavit jasná pravidla. Je potřeba zasáhnout proti emitentům, kteří neinformují investory o svém hospodaření apod.

Trh je potřeba kultivovat. Mnohé portály dluhopisů se snaží trh např. zlepšovat tím, že upřednostňují dluhopisy se zajištěním. To je něco, co by mělo investory zajímat prvořadě. Já ovšem ve zprávách o trhu dluhopisů nic o zajištění nečtu. To přitom rizika zásadně omezuje.

Bohužel tuším, za jaký konec nakonec věc uchopíme. Nyní je oblíbené vše zakazovat. Pokud by ekonomika přišla o možnost vydávat korporátní dluhopisy, dostali bychom se do situace, kdy by mohly podniky financovat jen banky. Posílili bychom oligopol bank, který by bankám sice vyhovoval, ale ekonomiku by to brzdilo. V zemi by se zase o něco hůř podnikalo.

Kromě jasné a logické regulace bychom se měli zaměřit i na edukaci. Tady je ohromný prostor pro finanční instituce, školy, emitenty, ale i média – zvlášť ta veřejnoprávní. K lidem je potřeba dostat klíčové informace o tom, jak trh dluhopisů funguje a že se nemohou dívat jen na výnos, ale také na zajištění apod. Jen toto samo o sobě by ohromně pomohlo. Lidé by viděli, že některé dluhopisy vypadají od začátku divně a rovnou by se jim vyhnuli. Myslím, že dluhopisové portály na edukaci už usilovně pracují.

Ing. Vladimír Pikora Ph.D., hlavní ekonom skupiny Comfort Finance Group

Mobil: + 420 776 888 228; E-mail: vladimir.pikora@comfortfinancegroup.com

 

 

 

Doporučujeme

Co jste vůbec za lidi? OSN obviňuje Izrael z cíleného zabíjení dětí v Gaze

Izraelské operace v Pásmu Gazy a na Západním břehu Jordánu splňují definici genocidy. Izraelské obranné síly (IDF) úmyslně útočily na děti, aby zničily budoucnost Palestiny. V nové zprávě to napsala nezávislá vyšetřovací komise Organizace spojených národů (OSN). Izraelské ministerstvo zahraničí text označilo za „propagandistický článek stejně hrozný jako ten předchozí“.

Bolívie chce zakročit na území, kde se ukrývá bývalý prezident Morales

Bolivijský prezident Rodrigo Paz ve středu prohlásil, že plánuje získat zpět území, kde bývalého socialistického prezidenta Eva Moralese brání jeho stoupenci před zatčením. Morales se stal lídrem opozičních protestů, které v zemi od začátku května požadují Pazovu rezignaci, informovala agentura AFP.

ANALÝZA: Rusku docházejí dobrovolníci a peníze. Nábor do armády se zadrhává

Írán v reakci na americko-izraelské údery zablokoval Hormuzský průliv. Ukrajina provádí mohutné dronové útoky na rafinerie v hloubi Ruska. Zasadit nepříteli tvrdý úder je totiž možné i jinak než vojenskou silou na bojišti. Stejně bolestivé mohou být i ekonomické škody. Vladimir Putin se na Ukrajině ocitl v pasti podobně jako Donald Trump v Íránu. Oba musí za zahájení svých válek platit více, než možná čekali.

Trump slíbil rychlou pomoc USA po katastrofálních zemětřeseních ve Venezuele

Dvě silná zemětřesení, která krátce po sobě ve středu zasáhla Venezuelu, si podle amerického prezidenta Donalda Trumpa vyžádala zničující počet obětí. Stejně jako venezuelská prozatímní prezidentka Delcy Rodríguez nezveřejnil žádný konkrétní údaj. Spojené státy jsou podle šéfa Bílého domu připravené Venezuele pomoci.

Pozůstalost Leonarda Cohena odmítla použití Hallelujah na Trumpově akci

Správci odkazu Leonarda Cohena se ohradili proti tomu, aby na akci Donalda Trumpa zazněla slavná píseň Hallelujah. Skladba měla být součástí programu akce Freedom 250 ve Washingtonu. Trump ji přitom už v minulosti používal při svých politických akcích, ačkoliv se proti tomu opakovaně ozývali držitelé práv i umělci spojení s písní.

Dodávky ropy po otevření Hormuzského průlivu rychle zaplavují trh

Po znovuotevření Hormuzského průlivu na základě americko-íránské dohody trh rychle zaplavují dodávky ropy, uvedla agentura Bloomberg. Obchodníci hlásí výrazný nárůst nabídky v Evropě i v Asii, což vytváří tlak na ceny. Cena barelu severomořské ropy Brent se ve středu poprvé od začátku války dostala pod 74 dolarů, dnes byla kolem 07:30 SELČ už na zhruba 72,60 USD. Cena americké lehké ropy WTI ve středu klesla pod 70 dolarů za barel a dnes kolem 07:30 SELČ se barel prodával za 69,45 USD.

Silné zemětřesení zasáhlo Venezuelu. Otřáslo hlavním městem Caracas

Silné zemětřesení o magnitudě 7,1 zasáhlo severní část Venezuely a otřáslo také metropolí Caracas. Obyvatelé ve spěchu opouštěli budovy, některé stavby utrpěly škody a úřady vydaly varování před možnou vlnou tsunami.

V Krasnodarském kraji znovu hoří ropný sklad, zasáhly ho trosky dronu

V ropném skladu v Krasnodarském kraji na jihu Ruska vypukl požár poté, co se na něj zřítily trosky dronu. Dnes o tom informovala agentura TASS s odvoláním na místní úřady.

Oceán stále čeká na investice

Zdravý oceán je základem potravinové bezpečnosti, ochrany klimatu i fungování světové ekonomiky. Přesto patří mezi nejvíce přehlížené oblasti z hlediska financování. Odborníci upozorňují, že bez výrazně vyšších investic nebude možné zajistit dlouhodobě udržitelné využívání mořských zdrojů ani ochranu ekosystémů, na kterých závisí miliardy lidí.

Sevastopol je po ukrajinském útoku bez elektřiny a paliva

Sevastopol, největší město na Ruskem anektovaném ukrajinském poloostrově Krym, je z velké části bez elektřiny v důsledku ukrajinského útoku. Moskvou dosazený šéf místní správy Michail Razvožajev to oznámil na síti Telegram. Za nejvážnější označil situaci na západě města, který bude bez proudu do večera.

Inspektoři MAAE navštíví íránská jaderná zařízení, uvedl šéf agentury Grossi

Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) provede inspekce íránských jaderných zařízení. Na tiskové konferenci v Japonsku to dnes uvedl šéf MAAE Rafael Grossi. Agentura podle něj začne velmi brzy pracovat na upřesnění postupů, termínů a lokalit, píše agentura Reuters. Grossi se odvolal na memorandum o porozumění, které minulý týden podepsaly Spojené státy a Írán. Obě země přitom v úterý ohledně návštěv inspektorů vydaly protichůdná vyjádření, což Grossi podle agentury AP označil za slovní přestřelku. Náměstek íránského ministra zahraničí Kázem Gharíbabádí později Grossiho slova ohledně inspekcí odmítl.

Keiko Fujimori se stane novou prezidentkou Peru

Konzervativní politička Keiko Fujimori získala v peruánských prezidentských volbách náskok, který už její soupeř nedokáže smazat. Země se tak zřejmě vrátí ke jménu, které peruánskou politiku ovlivňuje už desítky let a zároveň dál rozděluje společnost.

Markéta Vondroušová dostala čtyřletý zákaz činnosti

Tenistka Markéta Vondroušová přišla o možnost hrát profesionální tenis na čtyři roky. Nezávislý tribunál potvrdil nejvyšší možný trest za odmítnutí dopingové kontroly z prosince loňského roku. Wimbledonská vítězka z roku 2023 se ještě může odvolat k Mezinárodní sportovní arbitráži CAS.

Technologické akcie se po propadu chystají k růstu

Americké technologické akcie se po prudkém začátku týdne pokoušejí o návrat nahoru. Nervozita kolem ocenění firem spojených s umělou inteligencí během dvou dnů smazala z tržní hodnoty společností v indexu Nasdaq 100 téměř 1,3 bilionu dolarů.

Francie hlásí první případ eboly

Francie potvrdila první případ eboly. Nakaženým je lékař, který se nedávno vrátil z humanitární mise v Demokratické republice Kongo, kde se země potýká s rozsáhlou epidemií této vysoce nebezpečné nemoci.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama