Protext ČTKNeničme trh dluhopisů, naopak kultivujme ho. Ekonomika dluhopisy potřebuje

Neničme trh dluhopisů, naopak kultivujme ho. Ekonomika dluhopisy potřebuje

Praha 1. března 2024 (PROTEXT) – Společnost Surveilligence s.r.o. každý rok zveřejňuje data o vývoji trhu podnikových dluhopisů. Je to vždy zajímavé čtení, které je plné dat.

Z dat společnosti např. vyplývá, že v roce 2023 společnosti emitovaly dluhopisy v celkové hodnotě 96,2 mld. Kč. Zároveň čísla říkají, že v daném období vydaly společnosti 1019 emisí dluhopisů. Data také říkají, že od roku 2013 do roku 2023 skončil v insolvenci každý třináctý dluhopis.

To vypadá na první pohled pro dluhopisy děsivě. Mluví se o tom, že některé dluhopisy byly už od začátku plánované jako podvod někdy s prvky, které by šlo nazvat investičním letadlem. To je možné a nelze to vyloučit. Nicméně čistě intuitivně si myslím, že dluhopisů, které byly předem zamýšlené jako podvod, byl jen zlomek. Mnoho firem skončilo špatně čistě proto, že měly špatný byznys plán.

Myslím, že kdybychom podobně sledovali všechny akciové společnosti v zemi, jistě bychom našli mnoho podobných případů. Jen se o nich nepíše. Rozhodně tak nelze říct, že dluhopisy jsou špatné a akcie dobré. I akcie přinášejí svá specifická rizika.

Některá jsou až kuriozní. Můžeme mluvit třeba o státem podporovaných neférovostech. Tím myslím to, že byla na banky a energetické společnosti uvalena speciální daň, aby snížila firmám zisky, což poškodilo investory. Akcionáři společnosti ČEZ by mohli vyprávět.

Bohužel výsledkem podobných kritických studií o dluhopisech je, že společnost vnímá dluhopis jako špatné aktivum. Podnikový dluhopis je přitom normálním cenným papírem, na kterém vyrostl americký ekonomický zázrak. Každá banka vydávala své akcie a dluhopisy, se kterými se následně obchodovalo. Akcie a dluhopisy jsou základem kapitalismu.

My v ČR však intenzivně bojujeme za to, abychom se kapitalismu vzdálili. Naše burza cenných papírů přestává hrát makroekonomickou roli, když řada společností stáhla své akcie z parketu a zdá se, že pokud proběhne avizované zestátnění ČEZu, bude hrát burza v ekonomice ještě menší roli. Časem vznikne otázka, zda by nebylo lepší burzu zavřít.

To samé se mnozí snaží udělat s trhem dluhopisů, když lepí každému dluhopisu nálepku podvod. Vlastně tu urputnou snahu o zničení trhu nechápu a mám pocit, že to někdo dělá záměrně. Jako první mě napadá, zda to není tím, že pro investiční poradce jsou dluhopisy trnem v oku, protože přinášejí malou provizi a odvádějí peníze lidí z fondů, kde střadatelé platí prodejcům vyšší marže. Jinými slovy, když se podaří zničit trh dluhopisů, budou všichni investovat v produktech, které přinášejí poradcům více peněz.

Myslím, že co ČR potřebuje, není zničení trhu s dluhopisy a zničení akciové burzy, ale právě naopak. Bavme se o tom, co můžeme udělat pro to, aby u nás fungoval kapitalismus s akciemi a dluhopisy.

Máme tu novelu zákona o dluhopisech, která pravidla na trhu zpřísnila tím, že emitentům tzv. podlimitních dluhopisů do celkového objemu 1 mil. EUR ukládá povinnost zveřejnit širší okruh informací v rámci emisních podmínek, které musí zveřejnit na svých stránkách, což je dobře. Trh potřebuje nastavit jasná pravidla. Je potřeba zasáhnout proti emitentům, kteří neinformují investory o svém hospodaření apod.

Trh je potřeba kultivovat. Mnohé portály dluhopisů se snaží trh např. zlepšovat tím, že upřednostňují dluhopisy se zajištěním. To je něco, co by mělo investory zajímat prvořadě. Já ovšem ve zprávách o trhu dluhopisů nic o zajištění nečtu. To přitom rizika zásadně omezuje.

Bohužel tuším, za jaký konec nakonec věc uchopíme. Nyní je oblíbené vše zakazovat. Pokud by ekonomika přišla o možnost vydávat korporátní dluhopisy, dostali bychom se do situace, kdy by mohly podniky financovat jen banky. Posílili bychom oligopol bank, který by bankám sice vyhovoval, ale ekonomiku by to brzdilo. V zemi by se zase o něco hůř podnikalo.

Kromě jasné a logické regulace bychom se měli zaměřit i na edukaci. Tady je ohromný prostor pro finanční instituce, školy, emitenty, ale i média – zvlášť ta veřejnoprávní. K lidem je potřeba dostat klíčové informace o tom, jak trh dluhopisů funguje a že se nemohou dívat jen na výnos, ale také na zajištění apod. Jen toto samo o sobě by ohromně pomohlo. Lidé by viděli, že některé dluhopisy vypadají od začátku divně a rovnou by se jim vyhnuli. Myslím, že dluhopisové portály na edukaci už usilovně pracují.

Ing. Vladimír Pikora Ph.D., hlavní ekonom skupiny Comfort Finance Group

Mobil: + 420 776 888 228; E-mail: vladimir.pikora@comfortfinancegroup.com

 

 

 

Doporučujeme

Zisk Agrofertu spadl o téměř pět miliard

Holding Agrofert loni vydělal 2,2 miliardy korun. Meziročně jde o pokles o 4,9 miliardy, za kterým stojí hlavně mimořádně silný rok 2024. Tehdy koncern prodal mediální skupinu Mafra, rozhlasovou firmu Londa a pardubickou chemičku Synthesia.

Požár panelového domu v Antverpách si vyžádal nejméně šest obětí

Rozsáhlý požár desetipatrového bytového domu v belgických Antverpách si vyžádal nejméně šest lidských životů a další lidé utrpěli zranění. Hasiči zachraňovali obyvatele z balkonů a po tragédii pokračovali v prohledávání jednotlivých bytů. Příčina požáru zatím není známá.

Trump vykázal z krypta příjmy přes 1,4 miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump vykázal za loňský rok příjmy přes 1,4 miliardy dolarů z kryptoměnových projektů své rodiny. Digitální aktiva se tak stala hlavním zdrojem jeho příjmů a výrazně předčila tradiční byznys, na kterém si dříve vybudoval jméno.

KOMENTÁŘ: Historická zpráva pro dolar. Centrální banky se ho chtějí spíš zbavovat

Od nástupu Donalda Trumpa do Bílého domu ztrácí americký dolar lesk, pro řadu vlád i drobných investorů už není tak bezpečným přístavem, jakým býval. Trend potvrzuje i změna postoje centrálních bank, jak odkryl think tank Oficiální fórum měnových a finančních institucí (OMFIF).

Vysvětlení: Co je tepelná kupole a proč je nebezpečná?

Američané se připravují na víkendový Den nezávislosti. Velké části amerického kontinentu v nesnesitelném horku a dusnu uvězní jev zvaný tepelná kupole. Ten v minulém týdnu sežehl Evropu. Ohroženo smrtícím horkem bude do 6. července zhruba 250 milionů lidí, hlavně senioři s dětmi.

Írán přiznal problémy během americké blokády. Nevyvezl žádnou ropu

Írán během americké blokády nemohl vyvážet žádnou ropu. Od podepsání memoranda však vyvezl více než 40 milionů barelů, sdělil v rozhovoru pro státní televizi hlavní íránský vyjednavač Mohammad Bagher Ghalibaf. Společnost TankerTrackers tento objem odhaduje dokonce na 50 milionů barelů. Ropa se drží na předválečné úrovni. Čeká se na další kolo rozhovorů. Írán delegaci do Kataru nepošle.

Írán tvrdí, že se nesetká s vyslanci USA v Dauhá; Katar hraje roli prostředníka

Zástupci Íránu se v nejbližších dnech nesetkají s vysoce postavenými představiteli Spojených států, kteří v úterý přiletěli na jednání do katarského Dauhá. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na íránské ministerstvo zahraničí. Katar mezitím v úterý večer uvedl, že bude pokračovat v roli prostředníka ve vyjednávání mezi USA a Íránem. Podle Reuters současná situace nesvědčí o dobrých vyhlídkách na dosažení trvalého míru mezi oběma znepřátelenými stranami. Informovaný diplomatický zdroj agentuře AFP řekl, že se dnes v Dauhá mají uskutečnit nepřímá technická jednání mezi zástupci USA a Íránu o dohodě o ukončení války na Blízkém východě.

Expedice v Atlantiku odhalila desítky dosud neznámých mořských živočichů

Mezinárodní vědecká expedice v jižním Atlantiku během pouhých dvou týdnů objevila 31 dosud neznámých druhů mořských organismů. Výzkum potvrdil, že střední vrstvy oceánu patří k nejméně prozkoumaným prostředím na Zemi a zároveň ukrývají mimořádně pestrý život.

V Kongu na ebolu dosud zemřelo 399 lidí z 1333 potvrzených případů nemoci

Počet potvrzených případů eboly v Kongu stoupl na 1333, z čehož 399 lidí zemřelo. Informovala o tom v noci na dnešek agentura Reuters s odvoláním na konžské úřady. Předchozí, pondělní bilance hovořila o 1307 nakažených a 377 zemřelých.

Irsko přebírá vedení EU, čekají ho náročná vyjednávání o unijním rozpočtu

Pokračující podpora Ukrajiny, ale i konkurenceschopnost EU, hodnoty a bezpečnost budou hlavními prioritami irského předsednictví v Radě EU, které začíná právě dnes. Irové přebírají mandát od Kypřanů a v mnohém na ně navazují, například pokud jde o další posun v jednáních o novém dlouhodobém rozpočtu EU či pokrok v přístupových jednáních kandidátských zemí na cestě do Evropské unie.

Letadlo v Číně narazilo do mrakodrapu. Nikdo neví proč

V pátek odpoledne do nejvyššího mrakodrapu v Pekingu narazilo malé letadlo. Pilot zemřel a dalších 13 lidí utrpělo zranění. Incident není šokující jen pro svou podobnost s teroristickým útokem na USA z 11. září 2001, ale i z důvodu, že v čínské metropoli je bezletová zóna, což znamená zákaz pohybu dronů a letadel. Ani po čtyřech dnech není jasné, jak se letadlo do města dostalo a proč do věže narazilo.

Ukrajina informuje o obětech ruských útoků, její síly útočily v hloubi Ruska

Nejméně dva lidé přišli o život a dalších pět bylo dnes ráno zraněno při útoku ruského dronu na mikrobus v Chersonu na jihovýchodě Ukrajiny, oznámil náčelník oblastní správy Oleksandr Prokudin. V Dněpropetrovské oblasti zahynula žena a další tři utrpěly zranění při ruských útocích na čerpací stanice, další žena byla zraněna v Záporoží, informovaly ukrajinské úřady. Naopak ukrajinské drony zaútočily v hloubi Ruska, v Rostovské a Penzenské oblasti a i Ufě, vzdálené více než 1300 kilometrů od frontové linie.

Satoranský končí v Barceloně a zvažuje další krok

Tomáš Satoranský uzavřel své druhé působení v Barceloně. Českému basketbalistovi vypršela smlouva a katalánský klub se s ním oficiálně rozloučil. Kam povedou jeho další kroky, zatím není jasné. Sám přiznává, že si po náročné sezoně potřebuje odpočinout a budoucnost si teprve promyslí.

Nejvyšší soud odmítl Trumpovu snahu omezit zisk občanství dětem narozeným v USA

Nejvyšší soud USA dnes odmítl snahu amerického prezidenta Donalda Trumpa omezit automatické udělování amerického občanství všem dětem narozeným na území Spojených států. Informovala o tom agentura Reuters. Trump tento princip udělování občanství, který je zaručen 14. dodatkem americké ústavy, v minulosti tvrdě kritizoval a označoval ho mimo jiné za neštěstí Spojených států.

Británie chce po uprchlících zpětně vymáhat náklady na azyl. Zaplatit by mohli až 10 tisíc liber

Lidé, kterým bude ve Velké Británii udělen azyl, by podle plánů vlády mohli po nástupu do zaměstnání zaplatit přibližně 10 000 liber (asi 290 tisíc korun) jako příspěvek na náklady spojené s jejich ubytováním a podporou během azylového řízení.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama