EkonomikaNěmecko chce s Izraelem spolupracovat při budování protivzdušné obrany

Německo chce s Izraelem spolupracovat při budování protivzdušné obrany

Německo chce s Izraelem spolupracovat při budování své protivzdušné obrany. Dnes to po jednání s izraelským premiérem Jairem Lapidem prohlásil spolkový kancléř Olaf Scholz, který výslovně zmínil izraelský protiraketový systém Arrow 3. Lapid následně potvrdil, že obě země obrannou spolupráci prohloubí. Scholz na konci srpna představil v Praze projekt evropské protivzdušné obrany, o kterém již Německo se svými sousedy jedná.

„Chceme s Izraelem úžeji spolupracovat v obraně, zejména v protivzdušné,“ řekl Scholz, který se v této souvislosti zmínil o pokročilém izraelském systému Arrow 3. Lapid prohloubení spolupráce potvrdil. „Možná to zní jako ironie historie, že právě Německo a Izrael spolupracují ve vojenské oblasti,“ poznamenal s odkazem na německou nacistickou minulost.

Scholz v srpnovém projevu na Karlově univerzitě hovořil o svých představách budoucnosti demokratické Evropy. Jako hrozbu zmínil nedostatečnou vzdušnou obranu, do které by rád zapojil ostatní evropské země. „A Německo bude tuto budoucí protivzdušnou obranu navíc koncipovat tak, aby se na ní mohly podílet, pokud o to budou mít zájem, i evropští sousedé, například Poláci, pobaltské země, Nizozemci, Češi, Slováci nebo naši skandinávští partneři,“ řekl Scholz. Krátce po kancléřově projevu německá média s odvoláním na vládní zdroje informovala, že Německo chce protivzdušnou obranu postavit na izraelském systému Arrow 3.

Arrow 3 je v současné době nejvyspělejším systémem obrany proti raketám dlouhého doletu, kterým Izrael disponuje. Balistické střely by měl zachytit dokud jsou stále mimo zemskou atmosféru a zlikvidovat jejich jaderné, biologické, chemické či konvenční hlavice blíže k místu odpalu. Jde o společný projekt izraelského ministerstva obrany a americké Agentury pro protiraketovou obranu. Izrael loni oznámil, že ve spolupráci s USA vyvíjí nový, ještě pokročilejší protiraketový štít Arrow 4.

Vedle zbrojní spolupráce jednali Scholz a Lapid také o energetické bezpečnosti, o jaderných rozhovorech s Íránem či o vzájemných vztazích Německa a Izraele. „Jsme blízcí strategičtí partneři a jsme přátelé,“ řekl Scholz. Zároveň poznamenal, že Německo nikdy nezapomene na plány nacistů vyhladit židovskou populaci.

Kancléř řekl, že vzájemné vztahy se v posledních týdnech výrazně prohloubily. Německo se mimo jiné dohodlo na odškodnění s příbuznými izraelských olympioniků, kteří zahynuli při teroristickém útoku palestinského komanda v Mnichově v září 1972.

Lapid se vrátil ke skandálu, kdy při srpnové návštěvě palestinský vůdce Mahmúd Abbás na tiskové konferenci se Scholzem řekl, že Izrael páchá na Palestincích holokaust. Podle Lapida bylo očividné, že byl Scholz zaskočen. Abbásova slova označil Lapid za ostudná a kancléři poděkoval za následnou podporu.

K energetické bezpečnosti Evropy, která po ruské invazi na Ukrajinu hledá nové zdroje plynu než z Ruska, Lapid řekl, že Izrael má zájem posílit evropskou nezávislost. Plyn z Izraele by podle něj mohl do Evropy proudit od nadcházejícího roku. Dodal, že v izraelských možnostech je nahradit asi deset procent někdejších ruských dodávek.

„Zvyšování podílu plynu, který není z Ruska, je pro nás důležité,“ řekl Scholz. Dodal, že vedle hledání nových dodavatelů musí Evropa vyřešit i technické problémy. Zmínil se přitom o budování LNG terminálů na německém pobřeží a také o výstavbě plynové infrastruktury na jihu Evropy.

Scholz s Lapidem se rovněž shodli, že nelze připustit, aby Írán získal jaderné zbraně. Kancléř v této souvislosti označil za politováníhodné, že Teherán nespolupracuje s Mezinárodní agenturou pro atomovou energii (MAAE).

Doporučujeme

Nejvyšší soud USA umožnil zrušit ochranu migrantů z Haiti a Sýrie

Americký nejvyšší soud umožnil administrativě Donalda Trumpa ukončit dočasnou právní ochranu pro migranty z Haiti a Sýrie. Rozhodnutí se může dotknout stovek tisíc lidí, kteří do Spojených států odešli kvůli násilí, přírodním katastrofám nebo válce. Bez zvláštního statusu jim může hrozit deportace.

Britská influencerka obviněná z vraždy přítele v Dubaji. Hrozí jí zastřelení popravčí četou

Třiadvacetiletá britská influencerka Brooke George čelí ve Spojených arabských emirátech obvinění z vraždy svého partnera. V případě odsouzení jí podle tamních zákonů hrozí trest smrti. Na případ upozornila lidskoprávní organizace Detained in Dubai, která tvrdí, že žena jednala v sebeobraně během údajného domácího násilí.

Trump si řekl o 87 miliard dolarů. Nejvíce peněz dostane Pentagon

Bílý dům požádal Kongres o schválení balíčku ve výši 87,6 miliardy dolarů (asi 1,8 bilionu korun). Většina peněz bude použita na „naléhavé potřeby“ spojené s válkou s Íránem. Žádost přišla den poté, co Senát hlasoval pro symbolickou rezoluci o válečných pravomocích prezidenta USA coby vyjádření nesouhlasu s konfliktem na Blízkém východě.

Evropa se dusí. Současná vlna veder přitom jen tak neskončí

Velkou část Evropy od 19. června svírá úmorná vlna veder. Meteorologové přitom varují, že následující dny úlevu nepřinesou, napsal server Phys. Nejdramatičtější situace je ve Francii, kde musely školy upravit vyučování a domácnosti postihují výpadky proudu kvůli přetíženému elektrickému vedení. Ve Velké Británii i Francii se tento týden očekávají teploty kolem 40 stupňů Celsia.

Co jste vůbec za lidi? OSN obviňuje Izrael z cíleného zabíjení dětí v Gaze

Izraelské operace v Pásmu Gazy a na Západním břehu Jordánu splňují definici genocidy. Izraelské obranné síly (IDF) úmyslně útočily na děti, aby zničily budoucnost Palestiny. V nové zprávě to napsala nezávislá vyšetřovací komise Organizace spojených národů (OSN). Izraelské ministerstvo zahraničí text označilo za „propagandistický článek stejně hrozný jako ten předchozí“.

Bolívie chce zakročit na území, kde se ukrývá bývalý prezident Morales

Bolivijský prezident Rodrigo Paz ve středu prohlásil, že plánuje získat zpět území, kde bývalého socialistického prezidenta Eva Moralese brání jeho stoupenci před zatčením. Morales se stal lídrem opozičních protestů, které v zemi od začátku května požadují Pazovu rezignaci, informovala agentura AFP.

ANALÝZA: Rusku docházejí dobrovolníci a peníze. Nábor do armády se zadrhává

Írán v reakci na americko-izraelské údery zablokoval Hormuzský průliv. Ukrajina provádí mohutné dronové útoky na rafinerie v hloubi Ruska. Zasadit nepříteli tvrdý úder je totiž možné i jinak než vojenskou silou na bojišti. Stejně bolestivé mohou být i ekonomické škody. Vladimir Putin se na Ukrajině ocitl v pasti podobně jako Donald Trump v Íránu. Oba musí za zahájení svých válek platit více, než možná čekali.

Trump slíbil rychlou pomoc USA po katastrofálních zemětřeseních ve Venezuele

Dvě silná zemětřesení, která krátce po sobě ve středu zasáhla Venezuelu, si podle amerického prezidenta Donalda Trumpa vyžádala zničující počet obětí. Stejně jako venezuelská prozatímní prezidentka Delcy Rodríguez nezveřejnil žádný konkrétní údaj. Spojené státy jsou podle šéfa Bílého domu připravené Venezuele pomoci.

Pozůstalost Leonarda Cohena odmítla použití Hallelujah na Trumpově akci

Správci odkazu Leonarda Cohena se ohradili proti tomu, aby na akci Donalda Trumpa zazněla slavná píseň Hallelujah. Skladba měla být součástí programu akce Freedom 250 ve Washingtonu. Trump ji přitom už v minulosti používal při svých politických akcích, ačkoliv se proti tomu opakovaně ozývali držitelé práv i umělci spojení s písní.

Dodávky ropy po otevření Hormuzského průlivu rychle zaplavují trh

Po znovuotevření Hormuzského průlivu na základě americko-íránské dohody trh rychle zaplavují dodávky ropy, uvedla agentura Bloomberg. Obchodníci hlásí výrazný nárůst nabídky v Evropě i v Asii, což vytváří tlak na ceny. Cena barelu severomořské ropy Brent se ve středu poprvé od začátku války dostala pod 74 dolarů, dnes byla kolem 07:30 SELČ už na zhruba 72,60 USD. Cena americké lehké ropy WTI ve středu klesla pod 70 dolarů za barel a dnes kolem 07:30 SELČ se barel prodával za 69,45 USD.

Silné zemětřesení zasáhlo Venezuelu. Otřáslo hlavním městem Caracas

Silné zemětřesení o magnitudě 7,1 zasáhlo severní část Venezuely a otřáslo také metropolí Caracas. Obyvatelé ve spěchu opouštěli budovy, některé stavby utrpěly škody a úřady vydaly varování před možnou vlnou tsunami.

V Krasnodarském kraji znovu hoří ropný sklad, zasáhly ho trosky dronu

V ropném skladu v Krasnodarském kraji na jihu Ruska vypukl požár poté, co se na něj zřítily trosky dronu. Dnes o tom informovala agentura TASS s odvoláním na místní úřady.

Oceán stále čeká na investice

Zdravý oceán je základem potravinové bezpečnosti, ochrany klimatu i fungování světové ekonomiky. Přesto patří mezi nejvíce přehlížené oblasti z hlediska financování. Odborníci upozorňují, že bez výrazně vyšších investic nebude možné zajistit dlouhodobě udržitelné využívání mořských zdrojů ani ochranu ekosystémů, na kterých závisí miliardy lidí.

Sevastopol je po ukrajinském útoku bez elektřiny a paliva

Sevastopol, největší město na Ruskem anektovaném ukrajinském poloostrově Krym, je z velké části bez elektřiny v důsledku ukrajinského útoku. Moskvou dosazený šéf místní správy Michail Razvožajev to oznámil na síti Telegram. Za nejvážnější označil situaci na západě města, který bude bez proudu do večera.

Inspektoři MAAE navštíví íránská jaderná zařízení, uvedl šéf agentury Grossi

Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) provede inspekce íránských jaderných zařízení. Na tiskové konferenci v Japonsku to dnes uvedl šéf MAAE Rafael Grossi. Agentura podle něj začne velmi brzy pracovat na upřesnění postupů, termínů a lokalit, píše agentura Reuters. Grossi se odvolal na memorandum o porozumění, které minulý týden podepsaly Spojené státy a Írán. Obě země přitom v úterý ohledně návštěv inspektorů vydaly protichůdná vyjádření, což Grossi podle agentury AP označil za slovní přestřelku. Náměstek íránského ministra zahraničí Kázem Gharíbabádí později Grossiho slova ohledně inspekcí odmítl.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama