-8.7 C
Czech
Neděle 1. února 2026
EkonomikaNejvyšší soud v USA zablokoval Bidenova pravidla o očkování pro velké korporace

Nejvyšší soud v USA zablokoval Bidenova pravidla o očkování pro velké korporace

Podle Nejvyššího soudu ve Spojených státech překročil Biden svou pravomoc. Soudci proto ve čtvrtek rozhodli o zrušení jeho nových pravidel pro velké korporace. Firmám nařizovala, aby po svých zaměstnancích vyžadovaly očkování, nebo pravidelné testování. Povinné očkování pro státní zaměstnance ve zdravotnictví však bude platit i nadále. Uvedl to server BBC a Al Jazeera.

Velké americké korporace nebudou muset nadále po svých zaměstnancích vyžadovat očkování, nebo pravidelné testování. Ve čtvrtek o tom rozhodl Nejvyšší soud, když zrušil nařízení Bidenovy administrativy.

Podle něj měly korporace s více než 100 zaměstnanci zavést zmíněná pravidla, aby tím zpomalily nárůst počtu nakažených koronavirem. Proti rozhodnutí Bidena ale od listopadu bojovaly jak konzervativní vlády, tak některé organizace nebo nezávislé instituce.

Podobná pravidla však budou nadále platit pro zaměstnance vládních nemocnic a jiných zdravotnických zařízeních. Americký prezident Joe Biden po zveřejnění rozhodnutí vyjádřil zklamání nad „zablokováním rozumných život zachraňujících opatření“. Uvedl to server BBC.

Vyzval však k dobrovolnému přijímání podobných pravidel. „Přidejte se k těm, kteří už je zavedli a požadujte očkování, abyste tak ochránili své zaměstnance, zákazníky i komunity,“ dodal americký prezident.

Pro zrušení Bidenova nařízení byli všichni konzervativní soudci Nejvyššího soudu, tedy šest z devíti. Liberální pak hlasovali pro jejich zachování.

„Jedná se o univerzální risk, který se nijak neliší od denního nebezpeční spojeného například se zločinem, znečištěním ovzduší nebo nevyléčitelnými chorobami,“ uvedli soudci jako svůj důvod proč není koronavirus dostatečnou výjimkou pro zavedení přísných pravidel.

Povinné očkování bude platit pro státem zaměstnané zdravotníky

Pokud by nařízení Bidenovy administrativy prošlo, musely by jeho dodržování vymáhat samotné firmy. Zaměstnancům by kontrolovaly buď certifikát o očkování nebo důkaz ohledně negativního testu provedeného minimálně jednou za týden.

Neočkovaní pracovníci by také museli uvnitř budov nosit roušky. Pravidla by měla dopad na přibližně 80 milion pracujících Američanů.

Povinnost očkování pro zdravotníky pak schválili soudci v poměru 5 ku 4. Dva konzervativci se v tomto případě přidali na liberálnější stranu.

V důsledku rozhodnutí se předpokládá očkování přibližně 10,3 milionu pracovníků v asi 76 tisíc zařízeních napříč Spojenými státy americkými.

Naočkovaných je v současnosti více než 60 procent Američanů, tedy více než 208 milionu lidí. Podle dat Amerického centra pro kontrolu a prevenci nemocí pak přibližně třetina z nich obdržela třetí „booster“ dávku očkování.

Vlastní opatření proti dalšímu šíření covidu-19 v práci zatím dobrovolně zavedly společnosti jako Google, Citibank nebo IBM.

Reklama

Doporučujeme

Republikánům se po doplňovacích volbách v Texasu snížila většina ve sněmovně

Republikánům se po doplňovacích volbách v americkém státě Texas zmenšila už tak těsná většina ve Sněmovně reprezentantů. Křeslo po loni zemřelém kongresmanovi Sylvesteru Turnerovi obsadí demokrat Christian Menefee, informovala dnes agentura AP. Do senátu v Texasu se pak dostal další demokrat Taylor Rehmet.

Írán považuje armády států EU za teroristické

Írán považuje ozbrojené síly zemí Evropské unie za teroristické skupiny, uvedl dnes předseda íránského parlamentu Mohammad Bágher Ghálíbáf. Jde podle něj o odvetný krok za to, že EU zařadila íránské revoluční gardy na unijní seznam teroristických organizací, informují tiskové agentury.

Ficův bezpečnostní poradce Lajčák rezignoval kvůli Epsteinovým dokumentům

Národní bezpečnostní poradce slovenského premiéra Roberta Fica Miroslav Lajčák rezignoval v souvislosti se zveřejněním dokumentů americkým ministerstvem spravedlnosti, které odhalily jeho komunikaci s již zesnulým finančníkem a odsouzeným sexuálním delikventem Jeffreym Epsteinem.

Musk tvrdí, že SpaceX omezila zneužívání Starlinku ruskými drony

Opatření, která SpaceX nasadila proti neautorizovanému využívání Starlinku ruskými drony, podle firmy začínají zabírat. Elon Musk naznačil, že zásah už má konkrétní dopad, a vyzval ukrajinskou stranu, aby dala vědět, pokud bude potřeba přitvrdit.

Trumpův kandidát na šéfa Fedu rozhýbal trhy

Americký prezident Donald Trump potvrdil, že do čela Federálního rezervního systému chce nominovat Kevina Warshe. Trhy na zprávu zareagovaly okamžitě. Zlato i stříbro po sérii rekordů výrazně oslably, zatímco akciové indexy v USA zaznamenaly jen mírné ztráty.

U Essexu vzniká nový ptačí ostrov ze tří potopených lodí

U pobřeží Essexu roste nový kus země. Nevzniká z betonu ani z kamene, ale ze starých říčních lodí a bahna z přístavu. National Trust nechal v ústí řeky Blackwater potopit tři vyřazené nákladní čluny.

V DR Kongo se zřítil důl. Nejméně dvě stě lidí zemřelo

Při závalu dolu ve východní části Demokratické republiky Kongo zahynulo podle místních úřadů více než 200 lidí. Neštěstí se odehrálo ve městě Rubaya v provincii Severní Kivu, kde se důl zřítil v důsledku silných dešťů.

Bitcoin se propadl pod 81 000 dolarů, trhy sužuje nejistota

Bitcoin o víkendu prohloubil ztráty a propadl se pod hranici 81 000 dolarů, přičemž nízká obchodní aktivita zesílila výkyvy cen. Investoři zůstávají opatrní kvůli napětí na Blízkém východě, politické nejistotě ve Spojených státech a přetrvávajícím slabinám samotného kryptotrhu.

Protesty v Íránu podle Pezeškjána podnítili politici z EU, USA a Izraele

Protesty v Íránu podnítili americký prezident Donald Trump, izraelský premiér Benjamin Netanjahu a politici z Evropské unie. Podle agentury Reuters to dnes prohlásil íránský prezident Masúd Pezeškján. Uvedl, že demonstrace nebyly vyvolány jen sociálními problémy. Při potlačování projevů nespokojenosti s režimem, které začaly na konci prosince, zahynuly v Íránu tisíce lidí.

Prozatímní prezidentka Venezuely oznámila plán na amnestii politických vězňů

Prozatímní prezidentka Venezuely Delcy Rodríguez představila návrh zákona o amnestii, díky kterému by se mohly na svobodu dostat stovky politických vězňů, včetně opozičních předáků, novinářů a bojovníků za lidská práva. Informují o tom agentury.

Izraelské údery v Pásmu Gazy zabily 23 lidí

Izraelské údery zabily od noci v Pásmu Gazy nejméně 23 Palestinců, uvádí agentura AP v nové bilanci na základě informací od palestinských nemocnic. Dříve agentura hlásila 12 mrtvých. Stanice Al Džazíra s odvoláním na zdravotníky uvádí, že zemřelo 25 Palestinců. Podle agentury AP se jedná o jeden z nejvyšších počtů mrtvých od říjnového vyhlášení příměří. Izraelská armáda údery zatím nekomentovala

Kyjev i Moskva opět hlásí noční dronové útoky nepřítele

Rusko v noci na dnešek zaútočilo na Ukrajinu 85 bezpilotními letouny. Ukrajinská protivzdušná obrana podle předběžných údajů sestřelila nebo odklonila 64 dronů Šáhed, Gerbera, Italmas a dalších typů. Na platformě Telegram to oznámilo ukrajinské letectvo. Naopak Rusko podle agentury Interfax v noci informovalo o zachycení nebo zničení 26 ukrajinských dronů. Moskva zároveň dnes oznámila dobytí dvou ukrajinských vesnic v Záporožské oblasti a Doněcké oblasti. Tvrzení nelze nezávisle ověřit.

Novým šéfem amerického úřadu statistiky práce má být Matsumoto, oznámil Trump

Prezident Donald Trump do čela amerického Úřadu pro statistiku práce (BLS) nominuje ekonoma Bretta Matsumota. Šéf Bílého domu to oznámil na své sociální síti Truth Social. Předchozí komisařku BLS Eriku McEntarferovou prezident v srpnu z čela úřadu při ministerstvu práce odvolal, když ji bez důkazů obvinil z manipulace s daty o zaměstnanosti. Krátce poté na pozici nominoval hlavního ekonoma konzervativního think-tanku The Heritage Foundation E.J. Antoniho, jehož nominaci o necelé dva měsíce později stáhl. Jmenování podléhá schválení Senátu.

Plastový odpad zaplavuje planetu

Plasty nám usnadnily život, ale svět teď dusí jejich odpad. Každý rok skončí v oceánech miliony tun plastů a další hromady leží na souši. Problém roste rychleji než řešení a zasahuje přírodu i lidi.

Vlna veder na jihu Austrálie přinesla 50stupňové teploty i výpadky proudu

Vlna veder ve státě Jižní Austrálie přepisuje rekordy, kdy například ve městě Port Augusta dnes naměřili 50 stupňů Celsia, o půl stupně více než před šesti lety. Kvůli horku, které má příští týden polevit, postihly výpadky elektřiny za necelý týden přes 100.000 nemovitostí, napsal dnes web ABC.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama