Legendární princ z Popelky mluví ostřeji než kdy dřív. Pavel Trávníček (74) se netají tím, že ho svět herectví unavuje a že o další roli vůbec nestojí. Přesto nevylučuje, že by se ještě někdy před kameru postavil.
Na televizních obrazovkách jsme ho vídali desítky let. Nejvíc se zapsal do paměti diváků jako princ z Tří oříšků pro Popelku. Dnes je mu čtyřiasedmdesát, před kamerou se objevuje minimálně a největší radost mu dělá čas se synem Maxmiliánem, kterému je osm.
Popelka žije, ale herectví ne
K padesátému výročí Popelky zavzpomínal i na drsné natáčení v mrazu a hlubokém sněhu. Scéna s koněm, kdy zapadl až po břicho, se prý natáčela při minus sedmnácti. Přesto říká, že výsledek stál za to. „Jsme rádi, že to tak dopadlo. A že ještě aspoň dalších padesát let nám ta pohádka vydrží,“ řekl pro iDNES.cz.
Dnes se ale netají tím, že svět filmu už mu nic moc neříká. „Je mi vše kolem herecké profese protivné. Už do toho světa nechci patřit a nechci se stát chudákem, který bude točit nesmysly,“ řekl otevřeně pro Deník.cz. Jeho posledním filmem je mysteriózní thriller Samhain, kde si zahrál patologa. „Asi jsem do těchto rolí dozrál,“ dodal s nadsázkou.
Zahrada, pes a syn
Teď si nejvíc užívá klid doma. „Rozkvetla mi zahrada, pes je pořád zdravý. Je mu patnáct a pořád se mnou kamarádí,“ řekl pro Deník.cz. Největší radost mu ale dělá syn Maxmilián, který chodí do druhé třídy. „Říká se, že dítě je nejlepší, co po nás zůstane.“
A jestli ho ještě uvidíme na plátně? Nejspíš jen v případě výjimečné nabídky. Ale medailonky odmítá rovnou. „Jak se o člověku začnou točit medailonky, znamená to, že se blíží jeho konec,“ směje se.
Pavel Trávníček tak ukazuje, že legenda může žít i bez kamery. A možná právě díky tomu si ho lidé váží ještě víc.
