Izraelský prezident Isaac Herzog se zúčastnil otevření Národního muzea holocaustu v nizozemském Amsterdamu. Jeho přítomnost vyvolala protesty ze strany propalestiských aktivistů. Informuje o tom BBC, Al-Džazíra a další servery.
Tisíce propalestinských demonstrantů skandovaly „Příměří teď“ a další hesla poblíž náměstí v blízkosti muzea, které se slavnostně otevřelo v neděli.
Israel's president Isaac Herzog faces Gaza protest at Dutch Holocaust museum https://t.co/OCt7YebBKu
— fightthegoodfight (@jamjam_ftgf) March 10, 2024
Skupina na ochranu lidských práv Amnesty International vyvěsila v okolí nového muzea objízdné cedule, které Herzoga nasměrovaly k Mezinárodnímu soudnímu dvoru v Haagu. V lednu podala Jihoafrická republika u soudu žalobu na Izrael, že se v Gaze dopouští genocidy. Konečné rozhodnutí může trvat roky, ale soud vydal několik předběžných pokynů, včetně příkazu, aby Izrael zabránil aktům genocidy.
Protest uspořádala nizozemská židovská organizace Erev Rave, která se označuje za „antisionistickou“. Na demonstraci se podílela spolu s nizozemskou palestinskou komunitou a Socialistickou internacionálou. Skupina uvedla, že je sice důležité uctít památku obětí holocaustu, ale nelze přihlížet pokračování války v Gaze.
„Pro nás Židy jsou tato muzea součástí naší historie, naší minulosti,“ řekla v proslovu Joana Cavaco, aktivistka organizace Erev Rav. „Jak je možné, že tak posvátný prostor je dnes využíván k normalizaci genocidy?“ cituje ji Al-Džazíra.
Propalestinská nizozemská organizace The Rights Forum označila Herzogovu přítomnost za „políček do tváře Palestinců“. „Ti mohou jen bezmocně přihlížet, jak Izrael vraždí jejich blízké a ničí jejich zemi,“ prohlásila organizace.
Pozván byl ještě před válkou
Židovská kulturní čtvrť, která muzeum provozuje, ve svém prohlášení před otevřením muzea uvedla, že je „hluboce znepokojena válkou a důsledky, které tento konflikt má především pro občany Izraele, Gazy a Západního břehu“.
Muzeum sdělilo médiím, že Herzoga pozvalo ještě před událostmi ze 7. října. V prohlášení uvedlo, že uznává, že Herzogova účast byla kontroverzní. Prezident podle nich však reprezentuje zemi, kam se vystěhovali nizozemští přeživší holocaustu.
Herzogovy výroky o tom, že za útok ze 7. října nejsou odpovědné pouze ozbrojené skupiny, ale „celý národ“, a že Izrael bude bojovat, „dokud jim nezlomíme páteř“, citovala Jihoafrická republika ve své žalobě proti Izraeli u Mezinárodního soudního dvora.
Prezident prohlásil, že jeho výroky byly zkresleny. JAR podle něj ocitoval pouze část jeho slov, aby jej mohl žalovat.
Izraelský vůdce uvedl, že muzeum vyslalo jasné a silné prohlášení. „Pamatujte na hrůzy zrozené z nenávisti, antisemitismu a rasismu. Nikdy nedovolte, aby vzkvétaly,“ prohlásil.
Dav bučel na politiky
Nově otevřené muzeum holocaustu představuje příběhy 102 000 Židů, kteří byli deportováni z Nizozemska a zavražděni v nacistických táborech. Přibližuje také jejich pronásledování za německé okupace za druhé světové války. Během holokaustu zahynuly zhruba tři čtvrtiny nizozemských Židů.
Slavnostního zahájení se zúčastnili také nizozemský král Willem-Alexander, rakouský prezident Alexander van der Bellen, nizozemský premiér Mark Rutte a předsedkyně německé Spolkové rady Manuela Schwesigová. Jak píše BBC, při příchodu do muzea se setkali s bučením davu.
„Toto muzeum nám ukazuje, jaké ničivé následky může mít antisemitismus,“ řekl nizozemský král Willem-Alexander na shromáždění v nedaleké synagoze.
