ZprávyNásilí gangů otřásá Švédskem. Premiér chce povolat armádu

Násilí gangů otřásá Švédskem. Premiér chce povolat armádu

Švédsko zvažuje, že využije armádu na pomoc policii v boji proti zločinu gangů. Jde o reakci na vlnu násilí, která si jen v září vyžádala nejméně 11 životů. Informovala o tom agentura Reuters či server Financial Times.

Švédský premiér předvolal šéfa ozbrojených sil a policejního komisaře ve snaze zastavit násilí gangů, uvedla agentura Reuters. Dva lidé byli ve středu zabiti při samostatných střelbách ve Stockholmu. Žena ve věku 25 let, byla zabita, když bomba ve čtvrtek v ranních hodinách roztrhala dům v Uppsale. Podle dostupných informací neměla žádnou vazbu na zločin a byla jen náhodnou obětí.

„Pro Švédsko je to těžké období. 25letá žena šla včera v noci spát jako každý úplně obyčejný večer. Nikdy se však neprobudila,“ řekl premiér Ulf Kristersson během vzácného televizního projevu k národu. „Budeme lovit gangy, porazíme gangy,“ dodal.

„Nemohu dostatečně zdůraznit, jak vážná je situace. Švédsko ještě nikdy nic podobného nevidělo. Žádná jiná země v Evropě v současnosti nic podobného nevidí,“ řekl Kristersson ve čtvrtek večer. Policejní šéfové uvedli, že Švédsko čelí nejvážnější domácí bezpečnostní situaci od druhé světové války, uvádí serve Financial Times.

Premiér viní dlouholetou imigrační politiku

Kristersson sestavil po loňských volbách středopravou menšinovou vládu s podporou populistických a protiimigrantských Švédských demokratů. Tím ukončil osm let vlád vedených sociálními demokraty.

Jeho koalice vyhrála volby částečně na základě slibu, že zastaví rostoucí násilí gangů. Zahájila řadu iniciativ, mezi něž patří zvýšení pravomocí policie a přísnější tresty za zločiny se zbraněmi. Opatření zatím nevstoupila v platnost, Kristersson však z problémů obvinil bývalé vlády.

„Je to nezodpovědná imigrační politika a neúspěšná integrace, která nás sem přivedla,“ řekl Kristersson.

Švédsko mělo liberální imigrační politiku po mnoho desetiletí. Během migrační krize v roce 2015 přijalo více imigrantů na hlavu než kterýkoli jiný evropský národ. Tyto politiky byly částečně zrušeny bývalou vládou vedenou sociálními demokraty, ale Kristerssonovou vládou byly ještě zpřísněny. Asi 20 procent z 10,5 milionu obyvatel Švédska se narodilo v zahraničí.

Již dříve ve čtvrtek opoziční sociální demokraté, největší strana v parlamentu, vyzvali vládu, aby změnila zákon a umožnila armádě pomoci zastavit násilí gangů.

„Toto není Švédsko, takové Švédsko nemá být,“ řekla předsedkyně sociálních demokratů Magdalena Anderssonová na tiskové konferenci.

Násilí se šíří do menších měst

Policie se domnívá, že gangy stále častěji využívají k páchání zločinů děti, protože osoby mladší 18 let končí často nepotrestány nebo dostávají od soudů nízké tresty. Také připisuje velkou část viny za násilí, které se tento měsíc soustředilo kolem hlavního města Stockholmu, rozkolu uvnitř jednoho z největších drogových gangů v zemi. Ten vede kurdský imigrant, který se nyní ukrývá v Turecku.

Kristersson uvedl, že si předvolal národního policejního komisaře a nejvyššího velitele ozbrojených sil, aby zhodnotili možnosti.

Policie odhaduje, že asi 30 000 lidí ve Švédsku je přímo zapojeno do zločinu gangů nebo je s nimi spojeno. Násilí se také rozšířilo z velkých městských oblastí do menších měst, kde byla násilná trestná činnost dříve vzácná.

Začátkem tohoto týdne byli dva lidé zastřeleni a dva zraněni, když střelec zahájil palbu v baru v Sandvikenu. S 11 oběťmi střelby za tento měsíc je září nejsmrtelnějším měsícem od prosince 2019. „Trestní konflikty ve Švédsku jsou vážnou hrozbou pro bezpečnost a ochranu země,“ uvedl v prohlášení národní policejní komisař Anders Thornberg.

„Nevinní jsou vražděni a zraňováni. V rámci policie a společně s ostatními děláme vše, co je v našich silách, abychom tento vývoj zastavili.“

Reklama

Doporučujeme

Nejméně dvě lodě se v Hormuzském průlivu dostaly pod palbu

Nejméně dvě obchodní lodě se dostaly pod palbu, když se pokusily proplout Hormuzským průlivem. S odkazem na bezpečnostní zdroje o tom dnes informuje agentura Reuters. Kapitán jednoho tankeru oznámil, že na plavidlo bez varování zahájily palbu čluny íránských revolučních gard.

Uvízlá velryba znovu upozornila na stav oceánů

U německého ostrova Poel už týdny bojuje o život keporkak, který uvízl v mělké vodě Baltského moře. Případ znovu otevírá otázku, jak silně člověk zasahuje do života velryb, ať už lodní dopravou, rybolovem, hlukem pod hladinou nebo proměnou mořského prostředí.

Obří televizní fúze dostala stopku

Americký soud dočasně zastavil spojení dvou velkých televizních společností Nexstar a Tegna. Jde o obchod za zhruba šest miliard dolarů, který by výrazně proměnil trh s místními televizními stanicemi ve Spojených státech.

Jak vznikl spor mezi Trumpem a papežem Lvem

Americký prezident Donald Trump se v posledních dnech ostře pustil do papeže Lva XIV. Spor odstartovaly rozdílné postoje k válce s Íránem a později se rozšířil i na migraci, roli církve a to, jestli má hlava katolické církve komentovat politiku. Z výměny názorů se rychle stal veřejný konflikt, do kterého vstoupili i další američtí politici.

Izrael už nebude bombardovat Libanon, má to zakázané od USA

Izrael už nebude bombardovat Libanon. Má to zakázané od USA, uvedl dnes americký prezident Donald Trump na své síti Truth Social. Doplnil, že Spojené státy budou spolupracovat s Libanonem a odpovídajícím způsobem se vypořádají se situací ohledně proíránského militantního hnutí Hizballáh.

Historická dohoda na dosah? V Libanonu platí dočasné příměří

Americký prezident Donald Trump oznámil platné desetidenní příměří mezi Izraelem a Libanonem a „brzký konec“ války s Íránem, uvedla agentura AP. Příměří slibuje pauzu v bojích a odstranění jedné z překážek pro dohodu mezi Washingtonem, Tel Avivem a Teheránem.

Nový prezident Barmy nařídil zrušení všech rozsudků smrti

Čerstvě zvolený prezident Barmy Min Aun Hlain dnes nařídil zrušit všechny rozsudky ukládající trest smrti, informovala agentura AFP. Jde o první oficiální opatření, které hlava státu od nástupu do funkce zavedla. Prezident a zároveň bývalý šéf armády tak učinil v rámci rozsáhlejší amnestie u příležitosti barmského buddhistického Nového roku Thingyan.

Izrael podle Libanonu porušuje příměří, Hizballáh zaútočil na izraelské vojáky

Izrael pokračuje v bombardování jižního Libanonu i po začátku vyhlášeného příměří, uvedla dnes nad ránem podle agentur Reuters a AFP libanonská média. Militantní šíitské hnutí Hizballáh naproti tomu uvedlo, že v reakci na izraelské útoky bombardovalo skupinu izraelských vojáků na jihu Libanonu. Žárné škody ani oběti nejsou hlášeny. Americký prezident Donald Trump Hizballáh vyzval, aby klid zbraní neporušoval. Generální tajemník OSN António Guterres apeloval na dodržování příměří všemi stranami, píše Reuters.

Bílý dům spouští systém pro navrácení miliard z cel. Má to ale háček

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa spustí příští týden slibovaný portál pro navracení peněz z cel uvalených během „Dne osvobození“ na základě legislativy o mezinárodních nouzových ekonomických pravomocích (IEEPA), kterou označil Nejvyšší soud za nezákonnou. Tento krok se setkal s pozitivními ohlasy, odpovědnost za získání svých peněz však klade na samotné dovozce.

Hegseth: Americká blokáda íránských přístavů potrvá tak dlouho, jak bude třeba

Spojené státy budou pokračovat v blokádě íránských přístavů tak dlouho, jak bude třeba, prohlásil dnes šéf Pentagonu Pete Hegseth na tiskové konferenci ve Washingtonu. Americké síly na Blízkém východě jsou podle něj rovněž připraveny obnovit útoky na Írán v případě, že Teherán s Washingtonem neuzavře mírovou dohodu. Ta je podle amerického ministra Íráncům na dosah.

Papež v Kamerunu kritizoval světové lídry za miliardové výdaje na války

Papež Lev XIV. při návštěvě kamerunského města Bamenda ostře kritizoval světové lídry, kteří podle něj kvůli válkám utrácejí miliardy dolarů, místo aby pomohli potřebným. Dodal, že svět pustoší hrstka tyranů, uvedl server Vatican News. Hlava katolické církve se tak vyjádřila poté, co ho americký prezident Donald Trump slovně napadl na sociálních sítích.

Slovensko hodlá blokovat 20. balík sankcí, chce záruky ohledně ropovodu Družba

Slovensko je připraveno blokovat přijetí připravovaného dvacátého balíku sankcí Evropské unie proti Rusku za jeho agresi vůči Ukrajině, dokud Bratislava nedostane záruky ohledně obnovení provozu ropovodu Družba. Řekl to dnes slovenský ministr zahraničí Juraj Blanár. Podle něj Slovensko ale nebude proti uvolnění unijní půjčky pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur (2,2 bilionu korun), kterou dosud blokovalo Maďarsko. To po vítězství opoziční strany Tisza v nedělních parlamentních volbách čeká změna vlády.

Válka otřásá trhy, růst čínské ekonomiky přesto překonal očekávání

Čína je první velkou ekonomikou, která zveřejnila hospodářské výsledky od začátku americko-izraelské války s Íránem. Díky silnému vývozu elektrických a strojírenských výrobků v letošním prvním čtvrtletí se čínská ekonomika nastartovala, přičemž její růst překvapil analytiky, a to i přes dopady konfliktu na ceny energií. To však neznamená, že je druhá největší ekonomika před vnějšími vlivy v bezpečí.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama