Občané Myanmaru se vydaly k volebním urnám. Země však momentálně čelí jedné z nejhorších krizí ve své moderní historii. Hlasování probíhá uprostřed vleklé občanské války, hlubokého hospodářského propadu a rozsáhlé humanitární katastrofy. Volby, první od vojenského převratu z roku 2021, už předem vyvolaly ostrou kritiku doma i v zahraničí. Informuje o tom agentura Reuters či server BBC.
Myanmar patří k nejchudším v jihovýchodní Asii a konflikt zemi dále vyčerpává. Boje mezi armádou, ozbrojeným odporem a etnickými milicemi zničily infrastrukturu, vyhnaly miliony lidí z domovů a paralyzovaly ekonomiku. Situaci ještě zhoršilo silné zemětřesení letos v březnu a omezení mezinárodní pomoci.
Volby se konají téměř pět let po převratu, při němž armáda sesadila civilní vládu vedenou nositelkou Nobelovy ceny míru Aun Schan Su Ťij. Její strana Národní liga pro demokracii byla rozpuštěna a její vedení skončilo ve vězení nebo v exilu. Právě to je jeden z hlavních důvodů, proč jsou volby označovány za nedůvěryhodné.
More than four years ago, the military ousted Myanmar’s freely elected government at gunpoint. The upcoming polls will be a total sham. https://t.co/irTFQnz7o9 pic.twitter.com/PnGQ87i6RH
— The Diplomat (@Diplomat_APAC) December 27, 2025
Volby bez opozice a před namířenými zbraněmi
Hlasování probíhá postupně během několika týdnů a nekoná se na celém území země. Přibližně třetina správních oblastí se voleb vůbec nezúčastní, protože je armáda označila za příliš nestabilní. V dalších regionech se nebude volit ve všech obvodech, což výrazně ztěžuje odhad účasti.
Podle pozorovatelů se junta snaží volbami legitimizovat svou moc. Kritici upozorňují, že hlavní opoziční síly byly vyloučeny a politický prostor je silně omezený. Nový zákon navíc tvrdě trestá odpor proti volbám, a to až hrozbou trestu smrti. Desítky lidí už čelí obviněním za údajné narušování hlasování.
Do voleb se zapojilo jen několik celostátních stran, včetně armádou podporované Unie solidarity a rozvoje. Další subjekty kandidují pouze na regionální úrovni. Výsledek se tak zdá předem daný, i když samotný průběh může ovlivnit bezpečnostní situace v jednotlivých oblastech.
Miliony lidí o hladu
Myanmar zároveň čelí jedné z nejvážnějších humanitárních krizí v Asii. Podle odhadů potřebuje pomoc asi 20 milionů lidí z celkové populace 51 milionů. Více než 3,6 milionu obyvatel muselo opustit své domovy a tisíce civilistů přišly o život.
Země trpí akutním nedostatkem potravin. Miliony lidí čelí vážnému hladu a statisíce dětí trpí podvýživou. Mezinárodní humanitární operace zůstávají silně podfinancované a k lidem v bojových zónách se pomoc často vůbec nedostane. Humanitární pracovníci i novináři čelí represím.
Ekonomika, která byla ještě před několika lety považována za slibnou, se propadla. Inflace zůstává vysoká, měna oslabuje a výpadky elektřiny jsou běžné. Přesto se objevují náznaky mírného oživení, mimo jiné díky obnově po zemětřesení a cílené pomoci v nejpostiženějších oblastech.
Kritika ze světa, odpor doma
Západní státy i Evropský parlament volby odmítly jako frašku. Regionální sdružení ASEAN vyzývá k politickému dialogu dříve, než se bude hlasovat. V samotném Myanmaru panuje mezi obyvateli strach a rezignace. Někteří čelí nátlaku armády, jiní výhrůžkám ozbrojených skupin, které vyzývají k bojkotu.
Vojenské vedení kritiku odmítá a tvrdí, že cílem je návrat k vícestrannému systému. Junta opakuje, že volby jsou určeny lidem Myanmaru, nikoli zahraničí. Pro velkou část obyvatel ale představují spíš další kapitolu v dlouhém období násilí, nejistoty a ztráty naděje.
Výsledky voleb se očekávají na konci ledna. Už teď je ale zřejmé, že samy o sobě konflikt neukončí ani nevyřeší hluboké problémy země.
