Legendární Remusova hrobka v italském hlavním městě Řím vás překvapí. Vypadá totiž přesně jako egyptské pyramidy.
Egyptománie ovládala Řím po dobytí Egypta v roce 30 př. n. l. Po celém městě se objevily jak masivní originální artefakty, tak inspirované kopie. Nicméně dnes už víme, že v oné době byly postaveny pouze dvě skutečné pyramidy. A dodnes se zachovala jen jedna z nich.
Cestiova pyramida byla s největší pravděpodobností postavena v letech 18 až 12 před naším letopočtem. 36 metrů vysoká pyramida vznikla jako hrobka pro bohatého Římana pod vlivem všeho egyptského. O muži, který zde mohl být kdysi pohřben, se ví jen málo, protože hrobka byla dávno vypleněna a okolní krajina se v průběhu staletí dramaticky změnila.
Pyramida dříve stála na jiném místě
Původně byla pyramida mimo centrum města, obklopená majestátními sloupy a dvěma bronzovými postavami. Nyní se nachází na okraji rušné dopravní křižovatky poblíž hlavní vlakové zastávky. Sochy byly přemístěny do Musei Capitolini.
Pyramida se tyčí v mnohem ostřejším úhlu než slavné pyramidy v Egyptě. Mohlo to být způsobeno nesprávnými informacemi o egyptských památkách. Nebo také inovací ze strany římských stavitelů, kteří pomocí betonu jako stavebního materiálu byli schopni postavit stěny strmější. Další možností je, že se inspirovali núbijskými pyramidami poblíž Jebel Barkal v nynějším Súdánu.
Během tohoto šílenství po všem egyptském se ve městě začaly objevovat také slavné obelisky. Dva z nich pocházející z tohoto období se dochovaly dodnes. Jeden najdete na Piazza del Popolo a druhý na Piazza di Montecitorio (i když ani jeden nestojí na svém původním místě). Kromě obelisků a dalších „egyptských“ památek existovala v Římě ještě jedna větší pyramida, známá jako „Pyramida Romula“ poblíž Castel Sant’Angelo. Ta bohužel nepřežila stavební šílenství pozdějších generací a její mramor byl použit při stavbě schodů v bazilice svatého Petra.
Z nápisu víme, kdo a proč ji postavil
Cestiova pyramida je postavena z cihel a cementu, pokryta bílým mramorem. Vnitřek hrobky byl původně vyzdoben freskami, které byly podrobně popsány ranými cestovateli, ale nyní je většina z nich nenávratně pryč.
Nápis na jihovýchodní straně pyramidy zní: „Gaius Cestius Epulo, syn Luciův, z okresu Poblilian, praetor, tribun lidu, úředník veřejných banketů. Podle jeho závěti bylo toto dílo dokončeno za tři sta třicet dní. Provedli jej jeho dědicové L. Pontus Mela, syn Publiův, z Claudiánského okresu a jeho propuštěnec Pothus“.
Ve středověku se o dvou pyramidách hovořilo jako o hrobkách legendárních zakladatelů Říma, Romula a Rema. Skutečná hrobka a nápisy nebyly objeveny, dokud ji v roce 1600 nenašli stavitelé tunelů. Nejprve byla restaurována v roce 1600, později v roce 1999 a znovu v roce 2015. Jde o jedinou pyramidu svého druhu v Evropě. Dnes je do hrobky přístup pouze se zvláštním povolením.
Pro pohled na pyramidu s menším provozem jděte dovnitř Aureliánských zdí na protestantský hřbitov na severozápadní straně.
