ZprávyKontroverzní britský politik Nigel Farage šíří ruský narativ. Válku na Ukrajině vyprovokoval...

Kontroverzní britský politik Nigel Farage šíří ruský narativ. Válku na Ukrajině vyprovokoval Západ, tvrdí

Britský politik Nigel Farage prohlásil, že Západ vyprovokoval ruskou invazi na Ukrajinu rozšířením vojenské aliance Evropské unie a NATO na východ. Informuje o tom BBC, The Guardian a další servery.

Předseda britské Reformní strany řekl v rozhovoru pro BBC, že za válku může „samozřejmě“ ruský prezident Vladimir Putin. Dodal však, že rozšíření EU a NATO mu dalo „důvod říci ruskému lidu, že je Rusko opět v ohrožení“.

Vyjádřil se i ke svým dřívějším kontroverzním výrokům. Včetně toho, když v roce 2014 označil ruského prezidenta Vladimira Putina za světového vůdce, kterého nejvíce obdivuje. „Řekl jsem, že ho nemám rád jako člověka, ale obdivuji ho jako politika. Podařilo se mu převzít kontrolu nad vedením Ruska,“ řekl Farage. „V Evropském parlamentu jsem už v roce 2014 přišel k řečnickému pultu a prohlásil, že na Ukrajině bude válka,“ cituje jej The Guardian.

Poté mu moderátor připomněl popotahován za příspěvek na sociálních sítích z února 2022, kdy tvrdil, že ruská invaze na Ukrajinu byla důsledkem expanze EU a NATO. Farage opáčil, že již od 90. let 20. století tvrdil, že „neustálé rozšiřování“ vojenské aliance NATO a EU směrem na východ dává prezidentu Putinovi „důvod dát svému ruskému lidu najevo, že po něm opět někdo jde“.

My jsme tuto válku vyprovokovali. Je to samozřejmě vina prezidenta Putina,“ řekl doslova. Že Západ válku na Ukrajině vyprovokoval, je přitom často šířený ruský narativ.

Brexit nezklamal, řekl

Farage v rozhovoru rovněž obvinil konzervativce, že nedokázali nic vytěžit z brexitu. Sám byl jako tehdejší předseda strany UKIP klíčovou postavou kampaně za vystoupení z EU.

Na otázku, zda si stojí za svým předchozím tvrzením, že brexit selhal, Farage odpověděl: „Ne, není to neúspěch. Opustili jsme Evropskou unii. Nyní si vládneme sami.“ Dodal však: „Brexit zklamal ty, kteří pro něj hlasovali v domnění, že se sníží počet přistěhovalců.“ Čistá migrace – rozdíl mezi počtem lidí, kteří do Spojeného království přicházejí žít, a těmi, kteří z něj odcházejí – od roku 2021, kdy Spojené království opustilo EU, prudce vzrostla. K tomu přispěli státní příslušníci zemí mimo EU, kteří přicházejí do Spojeného království. V roce 2022 dosáhla čistá migrace rekordní úrovně, v následujícím roce se pak mírně snížila.

Farage rovněž kritizoval konzervativce za to, že „zahodili“ svůj slib zrušit 4 000 evropských směrnic. „Kdybyste mě postavili do čela, bylo by to velmi, velmi odlišné. Ale Konzervativní strana nikdy nevěřila v brexit. Chopili se ho jako politické příležitosti a nedokázali ji realizovat,“ prohlásil.

Farage také čelil otázkám ohledně svého postoje ke klimatickým změnám a zda se domnívá, že ve skutečnosti nejde o krizi. „Myslím si, že od konce 80. let 20. století se kolem toho možná dělá trochu humbuk, a je to asi špatně,“ řekl. „Vždycky se mluví jen o strachu, a ne o řešeních.“

Označil rovněž labouristickou a toryovskou bezemisní politiku za nesmysl. Prohlásil, že upuštěním od klimatických závazků by se dalo ušetřit 30 miliard liber (asi 885,5 miliardy korun) ročně.

Reklama

Doporučujeme

Izraelská armáda vytvořila v jižním Libanonu žlutou linii příměří, po vzoru Gazy

Izraelská armáda vytvořila v jižním Libanonu žlutou linii příměří. A to po vzoru obdobné linie, kterou po vyhlášení příměří v Pásmu Gazy vyznačila území, jež má pod kontrolou. Armáda zároveň uvedla, že za uplynulý den již udeřila na několik podezřelých, kteří se k této demarkační linii ze severní strany přiblížili, informuje dnes agentura AFP.

Nejméně dvě lodě se v Hormuzském průlivu dostaly pod palbu

Nejméně dvě obchodní lodě se dostaly pod palbu, když se pokusily proplout Hormuzským průlivem. S odkazem na bezpečnostní zdroje o tom dnes informuje agentura Reuters. Kapitán jednoho tankeru oznámil, že na plavidlo bez varování zahájily palbu čluny íránských revolučních gard.

Uvízlá velryba znovu upozornila na stav oceánů

U německého ostrova Poel už týdny bojuje o život keporkak, který uvízl v mělké vodě Baltského moře. Případ znovu otevírá otázku, jak silně člověk zasahuje do života velryb, ať už lodní dopravou, rybolovem, hlukem pod hladinou nebo proměnou mořského prostředí.

Obří televizní fúze dostala stopku

Americký soud dočasně zastavil spojení dvou velkých televizních společností Nexstar a Tegna. Jde o obchod za zhruba šest miliard dolarů, který by výrazně proměnil trh s místními televizními stanicemi ve Spojených státech.

Jak vznikl spor mezi Trumpem a papežem Lvem

Americký prezident Donald Trump se v posledních dnech ostře pustil do papeže Lva XIV. Spor odstartovaly rozdílné postoje k válce s Íránem a později se rozšířil i na migraci, roli církve a to, jestli má hlava katolické církve komentovat politiku. Z výměny názorů se rychle stal veřejný konflikt, do kterého vstoupili i další američtí politici.

Izrael už nebude bombardovat Libanon, má to zakázané od USA

Izrael už nebude bombardovat Libanon. Má to zakázané od USA, uvedl dnes americký prezident Donald Trump na své síti Truth Social. Doplnil, že Spojené státy budou spolupracovat s Libanonem a odpovídajícím způsobem se vypořádají se situací ohledně proíránského militantního hnutí Hizballáh.

Historická dohoda na dosah? V Libanonu platí dočasné příměří

Americký prezident Donald Trump oznámil platné desetidenní příměří mezi Izraelem a Libanonem a „brzký konec“ války s Íránem, uvedla agentura AP. Příměří slibuje pauzu v bojích a odstranění jedné z překážek pro dohodu mezi Washingtonem, Tel Avivem a Teheránem.

Nový prezident Barmy nařídil zrušení všech rozsudků smrti

Čerstvě zvolený prezident Barmy Min Aun Hlain dnes nařídil zrušit všechny rozsudky ukládající trest smrti, informovala agentura AFP. Jde o první oficiální opatření, které hlava státu od nástupu do funkce zavedla. Prezident a zároveň bývalý šéf armády tak učinil v rámci rozsáhlejší amnestie u příležitosti barmského buddhistického Nového roku Thingyan.

Izrael podle Libanonu porušuje příměří, Hizballáh zaútočil na izraelské vojáky

Izrael pokračuje v bombardování jižního Libanonu i po začátku vyhlášeného příměří, uvedla dnes nad ránem podle agentur Reuters a AFP libanonská média. Militantní šíitské hnutí Hizballáh naproti tomu uvedlo, že v reakci na izraelské útoky bombardovalo skupinu izraelských vojáků na jihu Libanonu. Žárné škody ani oběti nejsou hlášeny. Americký prezident Donald Trump Hizballáh vyzval, aby klid zbraní neporušoval. Generální tajemník OSN António Guterres apeloval na dodržování příměří všemi stranami, píše Reuters.

Bílý dům spouští systém pro navrácení miliard z cel. Má to ale háček

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa spustí příští týden slibovaný portál pro navracení peněz z cel uvalených během „Dne osvobození“ na základě legislativy o mezinárodních nouzových ekonomických pravomocích (IEEPA), kterou označil Nejvyšší soud za nezákonnou. Tento krok se setkal s pozitivními ohlasy, odpovědnost za získání svých peněz však klade na samotné dovozce.

Hegseth: Americká blokáda íránských přístavů potrvá tak dlouho, jak bude třeba

Spojené státy budou pokračovat v blokádě íránských přístavů tak dlouho, jak bude třeba, prohlásil dnes šéf Pentagonu Pete Hegseth na tiskové konferenci ve Washingtonu. Americké síly na Blízkém východě jsou podle něj rovněž připraveny obnovit útoky na Írán v případě, že Teherán s Washingtonem neuzavře mírovou dohodu. Ta je podle amerického ministra Íráncům na dosah.

Papež v Kamerunu kritizoval světové lídry za miliardové výdaje na války

Papež Lev XIV. při návštěvě kamerunského města Bamenda ostře kritizoval světové lídry, kteří podle něj kvůli válkám utrácejí miliardy dolarů, místo aby pomohli potřebným. Dodal, že svět pustoší hrstka tyranů, uvedl server Vatican News. Hlava katolické církve se tak vyjádřila poté, co ho americký prezident Donald Trump slovně napadl na sociálních sítích.

Slovensko hodlá blokovat 20. balík sankcí, chce záruky ohledně ropovodu Družba

Slovensko je připraveno blokovat přijetí připravovaného dvacátého balíku sankcí Evropské unie proti Rusku za jeho agresi vůči Ukrajině, dokud Bratislava nedostane záruky ohledně obnovení provozu ropovodu Družba. Řekl to dnes slovenský ministr zahraničí Juraj Blanár. Podle něj Slovensko ale nebude proti uvolnění unijní půjčky pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur (2,2 bilionu korun), kterou dosud blokovalo Maďarsko. To po vítězství opoziční strany Tisza v nedělních parlamentních volbách čeká změna vlády.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama