ZprávyKontroverzní britský politik Nigel Farage šíří ruský narativ. Válku na Ukrajině vyprovokoval...

Kontroverzní britský politik Nigel Farage šíří ruský narativ. Válku na Ukrajině vyprovokoval Západ, tvrdí

Britský politik Nigel Farage prohlásil, že Západ vyprovokoval ruskou invazi na Ukrajinu rozšířením vojenské aliance Evropské unie a NATO na východ. Informuje o tom BBC, The Guardian a další servery.

Předseda britské Reformní strany řekl v rozhovoru pro BBC, že za válku může „samozřejmě“ ruský prezident Vladimir Putin. Dodal však, že rozšíření EU a NATO mu dalo „důvod říci ruskému lidu, že je Rusko opět v ohrožení“.

Vyjádřil se i ke svým dřívějším kontroverzním výrokům. Včetně toho, když v roce 2014 označil ruského prezidenta Vladimira Putina za světového vůdce, kterého nejvíce obdivuje. „Řekl jsem, že ho nemám rád jako člověka, ale obdivuji ho jako politika. Podařilo se mu převzít kontrolu nad vedením Ruska,“ řekl Farage. „V Evropském parlamentu jsem už v roce 2014 přišel k řečnickému pultu a prohlásil, že na Ukrajině bude válka,“ cituje jej The Guardian.

Poté mu moderátor připomněl popotahován za příspěvek na sociálních sítích z února 2022, kdy tvrdil, že ruská invaze na Ukrajinu byla důsledkem expanze EU a NATO. Farage opáčil, že již od 90. let 20. století tvrdil, že „neustálé rozšiřování“ vojenské aliance NATO a EU směrem na východ dává prezidentu Putinovi „důvod dát svému ruskému lidu najevo, že po něm opět někdo jde“.

My jsme tuto válku vyprovokovali. Je to samozřejmě vina prezidenta Putina,“ řekl doslova. Že Západ válku na Ukrajině vyprovokoval, je přitom často šířený ruský narativ.

Brexit nezklamal, řekl

Farage v rozhovoru rovněž obvinil konzervativce, že nedokázali nic vytěžit z brexitu. Sám byl jako tehdejší předseda strany UKIP klíčovou postavou kampaně za vystoupení z EU.

Na otázku, zda si stojí za svým předchozím tvrzením, že brexit selhal, Farage odpověděl: „Ne, není to neúspěch. Opustili jsme Evropskou unii. Nyní si vládneme sami.“ Dodal však: „Brexit zklamal ty, kteří pro něj hlasovali v domnění, že se sníží počet přistěhovalců.“ Čistá migrace – rozdíl mezi počtem lidí, kteří do Spojeného království přicházejí žít, a těmi, kteří z něj odcházejí – od roku 2021, kdy Spojené království opustilo EU, prudce vzrostla. K tomu přispěli státní příslušníci zemí mimo EU, kteří přicházejí do Spojeného království. V roce 2022 dosáhla čistá migrace rekordní úrovně, v následujícím roce se pak mírně snížila.

Farage rovněž kritizoval konzervativce za to, že „zahodili“ svůj slib zrušit 4 000 evropských směrnic. „Kdybyste mě postavili do čela, bylo by to velmi, velmi odlišné. Ale Konzervativní strana nikdy nevěřila v brexit. Chopili se ho jako politické příležitosti a nedokázali ji realizovat,“ prohlásil.

Farage také čelil otázkám ohledně svého postoje ke klimatickým změnám a zda se domnívá, že ve skutečnosti nejde o krizi. „Myslím si, že od konce 80. let 20. století se kolem toho možná dělá trochu humbuk, a je to asi špatně,“ řekl. „Vždycky se mluví jen o strachu, a ne o řešeních.“

Označil rovněž labouristickou a toryovskou bezemisní politiku za nesmysl. Prohlásil, že upuštěním od klimatických závazků by se dalo ušetřit 30 miliard liber (asi 885,5 miliardy korun) ročně.

Doporučujeme

Trump podle zdroje odmítl návrh otevřít Hormuz před jednáním o jaderném programu

Íránský návrh, který odmítá americký prezident Donald Trump, počítá s tím, že by byl otevřen klíčový Hormuzský průliv a skončila by americká blokáda íránských přístavů, zatímco jednání o íránském jaderném programu by byla ponechána na později. Podle agentury Reuters to dnes uvedl vysoce postavený íránský činitel. Ačkoliv mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem aktuálně panuje příměří, rozhovory o ukončení války, která začala 28. února, byly zatím neúspěšné.

Ruské útoky proti Ukrajině si vyžádaly další mrtvé a raněné i materiální škody

Úřady v různých částech Ukrajiny po další vlně ruských útoků hlásí oběti na životech, raněné i materiální škody. Ruské drony v noci na dnešek a ráno udeřily v Chersonu, Charkově a Oděské oblasti, uvádí média.

Přítomnost vojáků USA v Německu je v zájmu Berlína i Washingtonu, řekl Pistorius

Přítomnost amerických vojáků v Evropě, a zejména v Německu, je v německém a americkém zájmu, prohlásil dnes německý ministr obrany Boris Pistorius. Reagoval tak na informaci, že Spojené státy plánují v příštích šesti až 12 měsících snížit počet svých vojáků na německém území o 5000 z nynějších 39.000. Podle Pistoriuse není americké rozhodnutí nečekané a dalo se předvídat.

Válečný zločinec Ratko Mladić žádá o propuštění. Umírá, tvrdí jeho právníci

Právníci bývalého bosenskosrbského velitele Ratko Mladiće požádali soud OSN o jeho propuštění z vězení v Haagu. Žádost odůvodňují vážným zdravotním stavem a tvrzením, že se blíží konec jeho života.

Spirit Airlines ukončily provoz

Americké nízkonákladové aerolinky Spirit Airlines končí. Dopravce oznámil okamžité ukončení provozu a zrušení všech letů poté, co se mu nepodařilo získat federální pomoc ve výši 500 milionů dolarů. Firma, která dlouhé roky lákala cestující hlavně na velmi levné letenky, se potýkala s finančními problémy už delší dobu.

Záchranný tým vypustil do Severního moře velrybu, vyproštěnou z mělčiny

Velrybu vyproštěnou z mělčiny na severu Německa dnes dopoledne záchranný tým vypustil z nákladního člunu do Severního moře, informuje agentura DPA. Konvoj lodí, jehož součástí je i tento člun, se nacházel asi 70 kilometrů od dánského města Skagen v průlivu Skagerrak.

Kalifornie dokončuje obří most pro divoká zvířata

Nad jednou z nejrušnějších dálnic v jižní Kalifornii vzniká stavba, která má pomoci zvířatům vrátit se na území, které jim lidé odřízli silnicí. Wallis Annenberg Wildlife Crossing má propojit části pohoří Santa Monica a umožnit bezpečný pohyb pumám, rysům, kojotům i menším druhům.

Trump se pravděpodobně zúčastní summitu zemí G7 ve Francii

Americký prezident Donald Trump se pravděpodobně zúčastní summitu zemí G7 ve Francii v polovině června. Řekl to dnes novinářům, informuje agentura Reuters. Trumpova účast byla dosud nejistá.

Trump zvýší cla na evropská auta na 25 procent

Donald Trump znovu vyostřuje obchodní spor s Evropskou unií. Americký prezident oznámil, že od příštího týdne zvýší cla na osobní a nákladní auta z EU na 25 procent. Tvrdí, že Brusel nedodržuje dříve dohodnutou obchodní úmluvu se Spojenými státy.

Muž v Jeruzalémě zaútočil na jeptišku

Izraelská policie zadržela šestatřicetiletého muže kvůli útoku na francouzskou katolickou jeptišku ve východním Jeruzalémě. Incident zachytila bezpečnostní kamera a video vyvolalo silné odsouzení ze strany izraelských úřadů i francouzských představitelů.

Turecká policie použila plyn proti prvomájové demonstraci, zadržela stovky lidí

Turecká policie dnes použila slzný plyn proti prvomájovým shromážděním v Istanbulu. Současně zadržela několik stovek lidí, píší turecká média a agentura AFP. Úřady již dříve zakázaly demonstrace na prvního máje na náměstí Taksim, kde se často shromáždění odborářů a levicových stran konají.

Írán zaslal USA další návrh na jednání, uvádí média

Írán zaslal Spojeným státům prostřednictvím Pákistánu další návrh na jednání o ukončení války, píší podle agentur AFP a Reuters íránská státní média. Podle nich se tak stalo ve čtvrtek. Ačkoliv mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem aktuálně panuje příměří, rozhovory o ukončení války, která začala 28. února, byly zatím neúspěšné.

Hrozí bitcoinu výrazný propad? Dubnový růst nemá pevné základy, varují analytici

Dubnový růst bitcoinu, během kterého se největší kryptoměna světa dostala z ceny 66 000 dolarů až na 79 000 dolarů, může podle analytiků stát na velmi křehkých základech. Data naznačují, že příznivý vývoj nebyl podpořen reálnou poptávkou investorů, ale především spekulativním obchodováním na futures trzích, přičemž makroekonomické podmínky se spíše zhoršují.

Na Krétě jsou desítky účastníků flotily, které dříve zadržel Izrael

Na Krétě se vylodily desítky propalestinských aktivistů, které Izrael ve čtvrtek zadržel při zásahu proti flotile směřující do Pásma Gazy. Napsala to dnes agentura AFP s odkazem na svého zpravodaje na místě. Při čtvrtečním zásahu Izrael zadržel nejméně 175 účastníků flotily a tvrdil, že je předá Řecku, jehož ministerstvo zahraničí potvrdilo ochotu přijmout je na svém území.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama