Rusko podle šéfky unijní diplomacie Kaji Kallas na bojišti na Ukrajině nevítězí, a ruský prezident Vladimir Putin proto místo toho bezostyšně útočí na civilisty a stupňuje hybridní útoky v Evropě. Kallas to dnes uvedla ve svém projevu k europoslancům na plenárním zasedání ve Štrasburku. Podle ní je zapotřebí silná a jednotná evropská reakce.
„Šest útoků za deset dní, při nichž byly použity drony nejspíš ruského původu, představuje nebezpečnou a nepřijatelnou eskalaci v oblasti Černého moře. Záchranáři stále pátrají po sedmi námořnících, kteří jsou pohřešováni po útoku dronů na dva tankery poblíž rumunského pobřeží,“ uvedla Kallas.
EU foreign policy chief Kaja Kallas has accused Russia of using food as a weapon and undermining global food security, particularly in Africa, Asia and the Middle East, calling for the immediate restoration of safe passage for civilian and commercial vessels in the Black Sea. https://t.co/XJms3lQYkR
— euronews (@euronews) October 20, 2026
Rusko od poloviny července zintenzivnilo útoky na ukrajinskou přístavní infrastrukturu a vývozní trasy. Ukrajina podle Kallas přichází kvůli omezení vývozu o zhruba 60 milionů eur denně.
Ukrajina patří mezi nejvýznamnější světové vývozce zemědělských produktů. Podle Kallas zajišťuje 15 procent světového vývozu kukuřice, deset procent vývozu pšenice, 15 až 20 procent vývozu ječmene a polovinu světového vývozu slunečnicového oleje. Přibližně 90 procent těchto produktů se přepravuje černomořským koridorem, který je nejdůležitější trasou pro dopravu ukrajinského obilí na mezinárodní trhy.
„Jak minulý týden zdůraznily členské státy na zasedání Evropské rady, Rusko záměrně využívá potraviny jako zbraň a podkopává globální potravinovou bezpečnost, zejména v Africe, Asii a na Blízkém východě,“ řekla Kallasová. Evropská rada podle ní vyzvala k okamžitému obnovení bezpečné plavby civilních a obchodních lodí v Černém moři.
Evropa podle Kallas musí reagovat na třech frontách. Zaprvé musí zajistit, aby Ukrajina zůstala propojena se světovými trhy a aby byla chráněna potravinová bezpečnost. Zadruhé je podle ní nutné posílit bezpečnost v oblasti Černého moře a Dunaje. Klíčové je zejména včasné odhalování hrozeb a sdílení informací. Pomoci by s tím mělo i Centrum námořní bezpečnosti v Černém moři, které za podpory EU připravují Rumunsko a Bulharsko.
Evropská unie podle Kallas potřebuje také rychlejší společné rozhodování v případě závažných incidentů. K tomu má sloužit navrhovaný nouzový protokol, který počítá s okamžitými politickými konzultacemi a lepší koordinací při závažných hybridních krizích, včetně spolupráce s NATO.
„Zatřetí, pokračujeme v diplomatickém úsilí s cílem zvýšit mezinárodní tlak na Rusko,“ dodala šéfka unijní diplomacie ve Štrasburku. Kallas v této souvislosti zmínila jednání s partnery, včetně Turecka a Indie, o dohodě, která by zajistila svobodu plavby v Černém moři. Ukrajina takovou dohodu navrhla, Rusko ji však odmítlo. „Taková dohoda by chránila lidské životy i životně důležité dodávky,“ uzavřela Kallas.
