-3.5 C
Czech
Neděle 15. února 2026
EkologieJe to již nevyhnutelné. Planeta se postupně stává neobyvatelnou pustinou

Je to již nevyhnutelné. Planeta se postupně stává neobyvatelnou pustinou

Svět je na nezvratné cestě k oteplení o dva stupně Celsia. To také znamená, že se bude zvětšovat neobyvatelná plocha na naší planetě. Počet příliš horkých míst se podle nové studie, na níž upozornil server ScienceAlert, do konce století ztrojnásobí.

Evropští a kanadští vědci nedávno ve dvou separátních studiích zveřejněných v časopisu Nature Climate Change (zde a zde) varovali, že vstupujeme do děsivé fáze změny klimatu, z níž už není návratu. Oba výzkumy potvrdily, že dočasné překročení teplotního průměru z předindustriálního období o více než 1,5 stupně, jakého jsme byli svědky v posledních dvou letech, znamená, že toho budeme svědky i v příštích 20 letech a že brzy dosáhneme kritického bodu, kdy dojde k trvalému překročení.

Lidstvo podle těchto závěrů ve snaze naplnit cíle Pařížské dohody selhalo bez ohledu na to, co udělá. Kontroverzní klimatické summity OSN, ale i znovuzvolení popírače klimatických změn a příznivce těžby fosilních paliv Donalda Trumpa do čela světové politiky jsou události dokonávající tohle selhání.

Nová studie publikovaná v časopisu Nature Reviews Earth and Environment upozornila, že v nejoptimističtějším scénáři se oteplí svět do konce století o dva stupně a v tom nejčernějším o čtyři stupně Celsia. Pokud dojde byť jen k tomu „optimistickému“ scénáři, počet příliš horkých míst neslučitelných se životem se ztrojnásobí. Vzniknou zóny s tak vysokými teplotami, že nebudou bezpečné ani pro zdravé lidi mladších ročníků. Tohle tvrzení činí závažnějšími varování mnoha odborníků z posledních let, že globální oteplování zvedne masivní vlny migrace.

Neobyvatelná plocha na Zemi bude podle vědců zabírat takřka 10 milionů kilometrů čtverečních. Pro lidi starší 60 let bude pokrývat třetinu zemské pevniny. V současné době tato místa zabírají 21 procent souše, napsal ScienceAlert.

Dopady na zdraví

Vědci zdůrazňují, že tento scénář je nevyhnutelný a musíme se na něj připravit. Pokud bychom ovšem nesnižovali emise a neodkláněli se od fosilních paliv, globální průměrná teplota by se do konce století zvedla o již zmíněné čtyři stupně. Celkem 40 procent pevniny by se stalo neobyvatelnými. Nedotklo by se to pouze oblastí ve vysoké nadmořské výšce a chladnějších oblastí středních zeměpisných šířek.

Extrémní vedro je velmi nebezpečné pro mladé i starší jedince. Tepelný stres způsobuje, že se náš organismus už nedokáže aklimatizovat a hrozí přetížení i selhání orgánů. Zatímco mladí lidé jsou odolnější, častěji však pracují venku nebo v podmínkách bez klimatizace, čímž se zvyšuje riziko pro jejich zdraví, organismus seniorů s věkem ztrácí schopnost efektivní aklimatizace. Do našich těl ale proudí i nekompenzované teplo, a to v takové míře, že s ním už mechanismy pro stabilizaci vnitřní teploty nemohou držet krok. S tímto problémem se potýkají vrcholoví sportovci i hasiči, ale stále častěji i lidé žijící kolem rovníku, kteří jsou častěji vystaveni extrémním vlnám veder.

Nová studie zveřejněná časopisem Science Advances kromě toho zjistila, že extrémní vedro zrychluje stárnutí v průměru o 2,48 roku tím, že vypíná a zapíná geny v naší DNA, čímž může docházet k uvolňování škodlivých proteinů pro naše fyziologické funkce a zdraví. Dá se tedy očekávat, že oteplování bude stále intenzivněji šlapat na pedál biologického stárnutí našeho organismu a současně bude přibývat míst, kde to bude intenzivnější.

Reklama

Doporučujeme

Americká armáda měla při operaci ve Venezuele využít AI Claude

Při operaci americké armády ve Venezuele, jejímž cílem měl být únos prezidenta Nicoláse Madura, se měl objevit i jazykový model Claude od společnosti Anthropic. Jde o další signál, že umělá inteligence už neproniká jen do kanceláří a call center, ale i do vojenských rozhodovacích procesů.

Ukrajinský dronový útok podle ruského činitele poškodil přístav Taman

Ukrajinský dronový útok poškodil přístav Taman u Černého moře, uvedl dnes podle agentury Reuters gubernátor Krasnodarského kraje Veniamin Kondratěv. Dva lidé podle něj utrpěli zranění, když byly poničeny nádrž na skladování ropy, sklad a terminál v obci Volna, kde se přístav nachází. Na místě podle činitele propuklo několik požárů, na jejichž uhašení pracovalo přes 100 lidí. Ruská armáda v noci na dnešek zaútočila na Ukrajinu 83 drony, oznámilo ukrajinské letectvo na platformě Telegram s tím, že 55 z nich zneškodnilo.

Klaunská show, reagoval exprezident Obama na rasistické video, které zveřejnil Bílý dům

Bývalý americký prezident Barack Obama se nepřímo vyjádřil k rasistickému videu sdílené na účtu současného prezidenta Donalda Trumpa. Dekorum, které kdysi formovalo chování veřejných činitelů, podle něj z americké politiky mizí.

Izraelské údery v Gaze zabily desítku lidí

Izraelské údery v Pásmu Gazy dnes zabily nejméně devět Palestinců, píše agentura Reuters s odvoláním na tamní zdravotníky. Podle agentury AFP, která se odvolává na tamní civilní ochranu, je obětí již jedenáct. Izraelská armáda uvedla, že útočila v reakci na porušení příměří ze strany teroristického hnutí Hamás a že údery byly přesně cílené. V Pásmu Gazy vstoupilo v platnost příměří loni 10. října, z jeho porušování se však obě strany pravidelně vzájemně obviňují.

Ruským cílem není dosáhnout míru, řekla v Mnichově Kallas

Rusko se nezastaví na Donbasu a jeho cílem není dosáhnout míru, proto Evropa zvyšuje výdaje na obranu. V projevu na Mnichovské bezpečnostní konferenci to dnes řekla vysoká představitelka Evropské unie pro zahraniční a bezpečnostní politiku Kaja Kallasová. Kromě obrany a pomoci Ukrajině v obraně proti ruské agresi jsou podle ní nyní prioritami EU dobrá mezinárodní partnerství, včetně těch obchodních, a stabilita v jejím sousedství.

Británie a další státy tvrdí, že Navalného zabil jed z pralesniček

Británie, Francie, Německo, Švédsko a Nizozemsko tvrdí, že Alexej Navalnyj zemřel po zásahu jedovatou látkou z kůže ekvádorských pralesniček. Podle společného závěru jejich zpravodajských služeb byl v těle ruského opozičního lídra nalezen epibatidin a je vysoce pravděpodobné, že právě on způsobil jeho smrt ve vězeňské kolonii.

Macinka se v Mnichově střetl s Hillary Clinton

Český ministr zahraničí Petr Macinka se na Mnichovské bezpečnostní konferenci dostal do ostré výměny s Hillary Clinton. V panelové debatě obhajoval, že část kroků Donalda Trumpa je reakcí na to, že se v některých oblastech politiky zašlo příliš daleko. Clinton jeho výklad odmítla a přenesla spor k dopadům Trumpovy politiky na USA i na Ukrajinu.

Na demonstraci proti íránskému režimu přišlo v Mnichově téměř 200.000 lidí

Téměř 200.000 lidí dnes přišlo v Mnichově na demonstraci proti íránskému režimu. S odvoláním na bavorskou policii to uvedla agentura AFP. Protest se koná na okraj Mnichovské bezpečnostní konference, na níž vystoupil i syn posledního íránského šáha a jedna z nejvýraznějších postav íránského exilu Rezá Pahlaví. Lidé na demonstraci provolávali hesla na jeho podporu.

Při ruském nočním útoku na Oděsu zahynula jedna žena

Ruská armáda v noci na dnešek provedla dronový útok na ukrajinskou Oděsu, při kterém zahynula jedna žena, jejíž rodinný domek vzplanul po zásahu dronem. Na Telegramu to uvedl šéf vojenské správy Oděské oblasti Oleh Kiper.

Witkoff s Kushnerem budou jednat v Ženevě o Íránu i Ukrajině

Vyslanci amerického prezidenta Donalda Trumpa Steve Witkoff a Jared Kushner budou v úterý jednat v Ženevě s íránskými představiteli a následně se ve švýcarském městě zúčastní i trojstranného jednání se zástupci Ukrajiny a Ruska. Informovala o tom dnes agentura Reuters s odkazem na zdroj obeznámený se záležitostí.

USA a Evropa patří k sobě a mohou společně vybudovat nový řád, řekl Rubio

Spojené státy a Evropa patří k sobě, řekl dnes americký ministr zahraničí Marco Rubio na Mnichovské bezpečnostní konferenci. USA jsou podle něj připraveny reformovat světový řád i samy, raději by to ale udělaly s Evropou, která je jejich ceněným spojencem a nejstarším přítelem. Rubio rovněž řekl, že USA stále neví, zda to Rusové myslí se snahou o ukončení války na Ukrajině vážně.

Ve Venezuele propustili 17 politických vězňů, zákon o amnestii zatím neschválili

Venezuelské úřady dnes propustily dalších 17 politických vězňů, a to v rámci nedávno představeného zákona o amnestii. Očekávalo se, že parlament zákon schválí již ve čtvrtek, ale kvůli sporu provládních a opozičních poslanců se tak nestalo, uvedla agentura AFP. Veškerá propuštění na svobodu jsou proto podmínečná. Opoziční strana Vente Venezuela později podle agentury Reuters potvrdila, že úřady dnes propustily deset mužů a sedm žen.

Bessent tlačí na rychlé schválení amerických pravidel pro kryptoměny

Americká vláda chce už na jaře dotáhnout zákon, který nastaví federální pravidla pro digitální aktiva. Ministr financí Scott Bessent vyzval Kongres, aby návrh posunul co nejrychleji k podpisu prezidenta Donalda Trumpa. Podle něj by jasná regulace přišla vhod právě teď, kdy je kryptotrh rozkolísaný a investoři hledají jistotu.

ANALÝZA: Ruská ekonomika má největší problémy od začátku války

Ruská ekonomika má vážné problémy. Státní pokladna se vyprazdňuje rychleji, než Moskva čekala, což může ztížit financování války na Ukrajině. Ruská veřejnost si začíná stěžovat na vysoké ceny zboží, zejména potravin. Kreml se tak ocitl v nejtěžší ekonomické situaci od začátku invaze v roce 2022. Zatímco se ekonomická smyčka utahuje, ruská armáda na bojišti zpomalila postup.

Ministerstvo vnitřní bezpečnosti USA omezuje chod kvůli výpadku financování

Americké ministerstvo vnitřní bezpečnosti (DHS) v sobotu 14. února přešlo do režimu částečného omezení chodu poté, co Senát nedokázal schválit jeho financování. Tisíce zaměstnanců mají jít na nucené volno, další zůstávají v práci bez výplaty, dokud se Kongres nedohodne na rozpočtu. Dopady se mají nejrychleji projevit v oblastech, kde je DHS vidět nejvíc, tedy na letištích a při koordinaci krizové pomoci.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama